Novinky

Materiály na jednání vlády 2. července 2014

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Legislativa
  • Podklady pro jednání vlády
  • Finanční správa
  • Nadlimitní veřejná zakázka
  • Státní podniky
  • Zákon o DPH
  • Privatizace
  • Společná zemědělská politika EU
  • Ministerstvo financí
  • Ministerstvo zemědělství
  • Celní správa
  • Legislativní činnost MF
  • Legislativní návrhy
  • Dohled nad úvěrovými institucemi
  • Daň z příjmů

Bod č. 2:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Ministerstvo financí předkládá vládě návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a další související zákony. Návrh je předkládán na základě nutných úprav podložených analýzou změn daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a plnění bodů Programového prohlášení vlády. Těmito body jsou zrušení zákona č. 458/2011 Sb., zvýšení slevy na druhé a další dítě, obnovení základní slevy na dani pro pracující důchodce a zastropování výdajových paušálů pro osoby samostatně výdělečně činné částkou 2 miliony korun.
V této souvislosti se dále navrhuje vyřešit některé naléhavé věcné i legislativně technické problémy, které se v novelizovaných zákonech vyskytují.


Bod č. 3:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo financí předkládá vládě návrh zákona, kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a o změně některých zákonů.

Novela vychází z původního návrhu předloženého vládě v roce 2013, jehož projednávání nebylo dokončeno z důvodu rozpuštění Poslanecké sněmovny, a doplňuje jej o další opatření snižující rizika v sektoru, které identifikovalo Ministerstvo financí ve spolupráci s Českou národní bankou.


Bod č. 9:
Návrh zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví

Ministerstvo financí zpracovalo návrh zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví.
Návrh zákona je předkládán zejména v návaznosti na aktualizaci přímo použitelných předpisů Evropské unie, kdy je primárně třeba reagovat na to, že 1. ledna 2014 vstoupilo v účinnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013, o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 (dále jen „nařízení“), které se věnuje této problematice na úrovni Evropské unie.

Nařízení je přímo použitelným předpisem, současně však dává prostor vnitrostátním úpravám k zpřesnění některých otázek, které upravuje pouze rámcově (především se bude jednat o kompetenční ustanovení orgánů Celní správy České republiky nebo o úpravu správních deliktů v souvislosti s porušením povinností nařízením uložených). V současnosti je v českém právním řádu problematika upravována zejména zákonem č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 191/1999 Sb.“). Vzhledem k tomu, že nařízení upravuje dotčenou problematiku odlišně od předchozí úpravy, dostalo přednost řešení v podobě vytvoření nového zákona.

Nařízení se věnuje pouze zboží pod celním dohledem (tj. zboží, které se de iure nenachází na vnitřním trhu Evropské unie). Předložený návrh zákona ovšem počítá rovněž s úpravou dané problematiky pro zboží nacházející se na vnitrostátním trhu. Jedná se o pragmatické řešení, kdy bude vnitrostátní úprava obdobná úpravě evropské, tudíž nebude docházet k bezdůvodným odlišnostem jednotlivých režimů. Doplnění úpravy pro vnitrostátní trh je dalším zásadním důvodem pro preferenci přijetí nového zákona před novelizací stávající úpravy.

Kompetence celních orgánů k přijímání opatření podle navrhovaného zákona, a to jak při celním dohledu, tak na vnitrostátním trhu, budou vykonávány v součinnosti s držiteli práv duševního vlastnictví, k ochraně jejichž práv především slouží. Tato součinnost zejména znamená iniciativu držitelů práv při přijímání opatření celních orgánů, jejich spolupráci s celními orgány a současné vedení soudních řízení ve věcech určení, zda k porušení práv duševního vlastnictví došlo, případně jaká případná škoda při tom vznikla.

Navržená úprava působnosti celních orgánů pro vnitrostátní trh přitom nahradí současnou působnost těchto orgánů, kterou vykonávají při ochraně spotřebitele před zbožím porušujícím práva duševního vlastnictví podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Ochraně spotřebitele v souvislosti se zbožím porušujícím práva duševního vlastnictví se budou tak jako dosud věnovat Česká obchodní inspekce a další orgány. Celní orgány se tak nadále budou plně soustřeďovat na ochranu práv duševního vlastnictví v součinnosti s držitelem těchto práv, kterou ovšem budou nově vykonávat nejen při celním dohledu, ale také na vnitrostátním trhu. Nabytí účinnosti navrhovaných zákonů se očekává 1. ledna 2015.


Bod č. 10:
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví

Ministerstvo financí zpracovalo návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví.

Materiál navazuje na předložený návrh zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví a je předložen zejména v návaznosti na aktualizaci přímo použitelných předpisů Evropské unie, kdy je primárně třeba reagovat na to, že dne 1. ledna 2014 vstoupilo v účinnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013, o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 (dále jen „nařízení“), které se věnuje této problematice na úrovni Evropské unie.

Ačkoliv je nařízení přímo použitelným předpisem, tj. prakticky se jedná o součást českého právního řádu, dává prostor vnitrostátním úpravám k zpřesnění některých otázek, které upravuje pouze rámcově (především se bude jednat o kompetenční ustanovení orgánů Celní správy České republiky nebo o úpravu správních deliktů v souvislosti s porušením povinností nařízením uložených). V současnosti je v českém právním řádu problematika působnosti orgánů Celní správy České republiky při ochraně práv duševního vlastnictví upravována zejména zákonem č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 191/1999 Sb.“). Vzhledem k tomu, že nařízení upravuje dotčenou problematiku odlišně od předchozí úpravy, bylo shledáno, že pouhá novelizace stávajícího zákona č. 191/1999 Sb. se jeví jako nepraktická a zároveň nevhodná, protože by znamenala značné množství změn tohoto zákona. Přednost proto dostalo řešení v podobě vytvoření nového zákona.

Materiál obsahuje další nezbytné změny učiněné v jiných relevantních zákonech v souvislosti s přijetím návrhu zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví. Bez těchto změn by nemohla tato zákonná úprava být dostatečně funkční. Nabytí účinnosti změn obsažených v materiálu je navrhováno na 1. leden 2015.


Bod č. 18:
Finanční toky Společné zemědělské politiky a Společné rybářské politiky v ČR pro programové období 2014-2020 a jejich institucionální zabezpečení

Ministerstvo financí společně s Ministerstvem zemědělství předkládají vládě na základě nové legislativy EU vztahující se k financování Společné zemědělské politiky a Společné rybářské politiky pro programové období 2014-2020 nastavení finančních toků z Evropského zemědělského záručního fondu, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu.


Bod č. 25:
Rozhodnutí o privatizaci podle § 10 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů (materiál č. 255)

Ministerstvo financí předkládá vládě souhrnný materiál navrhující na část majetku, se kterým je příslušný hospodařit Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen ÚZSVM), privatizaci formou přímých prodejů předem určeným nabyvatelům za dohodnuté kupní ceny.

Dohodnuté kupní ceny byly stanoveny ve výších cen v čase a místě obvyklých, zjištěných na základě znaleckých posudků, a dále byly navýšeny o ceny za zpracování těchto posudků, nebo byly kupní ceny stanoveny dle cenové mapy stavebních pozemků Magistrátu hl. m. Prahy a tyto byly potvrzeny Cenovým odborem ÚZSVM jako ceny v čase a místě obvyklé.

Bod č. 31:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Ministerstvo financí předkládá vládě návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty a další související zákony. Předmětem tohoto návrhu zákona je úprava sazeb daně z přidané hodnoty.

V souladu s Koaliční smlouvou mezi ČSSD, hnutím ANO a KDU-ČSL na volební období 2013-2017 zavádí novela tzv. druhou sníženou sazbu daně z přidané hodnoty. Druhá snížená sazba daně z přidané hodnoty ve výši 10 % se bude uplatňovat na léky, knihy a nenahraditelnou dětskou výživu. V souvislosti se zavedením druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty dochází ke zrušení těch ustanovení navazujících zákonů, která měla sjednotit sazby daně z přidané hodnoty ve výši 17,5 %, v důsledku čehož nedojde od 1. ledna 2016 ke sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty.

Zmíněná problematika týkající se úpravy sazeb daně z přidané hodnoty byla součástí tzv. řádné novely zákona o dani z přidané hodnoty obsahující i jiná témata. Předložení této řádné novely se předpokládá na zářijovou schůzi Poslanecké sněmovny, což i v případě hladkého průběhu legislativního procesu znamená, že do Sbírky zákonů by se dostala nejdříve v prosinci 2014. S ohledem na navrhovanou účinnost k 1. lednu 2015 by se jednalo o velmi krátkou legisvakanci.

S ohledem na to došlo k vyčlenění problematiky týkající se úpravy sazeb daně z přidané hodnoty do samostatné novely. To s ohledem na relativně malý rozsah předmětné problematiky umožní dřívější předložení tohoto návrhu zákonodárnému sboru, což by mělo mít pozitivní vliv na délku legisvakance navrhované novely. Účinnost předloženého návrhu zákona je navrhována k 1. lednu 2015.

Pro informaci:

Bod č. 4:
Informace o počtu zbytkových státních podniků a postupu ukončování jejich činnosti

Ministerstvo financí předkládá vládě Informaci o počtu tzv. zbytkových státních podniků a postupu ukončování jejich činnosti.

Zpráva je vypracována z podkladů, které ministru financí zaslali členové vlády, v jejichž působnosti jsou zakladatelské funkce. Obsahuje přehled o počtu zbytkových státních podniků ke dni 31. 12. 2013 včetně důvodů jejich existence. Dále zpráva uvádí předpokládané termíny ukončení činnosti zbytkových státních podniků a jejich základní ekonomické charakteristiky. Součástí informace je také přehled o počtu státních podniků v likvidaci a v konkurzu.


Bod č. 6:
Informace o připravovaných veřejných zakázkách na zabezpečení zavádění legislativních a procesních změn do informačního systému finanční správy podle usnesení vlády č. 246 ze dne 10. dubna 2013

Ministerstvo financí předkládá vládě pro informaci materiál „Informace o připravovaných veřejných zakázkách na zabezpečení zavádění legislativních a procesních změn do informačního systému finanční správy dle usnesení vlády č. 246 ze dne 10. dubna 2013“.

Předmětem veřejných zakázek je zajištění aplikačních modulů IS ADIS (automatizovaný daňový informační systém) pro zajištění úkolů finanční správy, které vychází z platné metodiky a legislativy.

Informační systém finanční správy je využíván cca 15 tisíci pracovníky Finanční správy ČR, je provozován na Specializovaném finančním úřadě, na všech finančních úřadech a územních pracovištích a na Generálním finančním ředitelství.

Nejčtenější