Novinky

24. května 2010

Materiály na jednání vlády 24. května 2010

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Daňový řád
  • Dvojí zdanění
  • Finanční kontrola
  • Podklady pro jednání vlády
  • Zahraničí EU
  • Daňová a celní správa
  • Jedno inkasní místo
  • Veřejný sektor
  • Soukromý sektor
  • Zahraniční sektor
  • Nadlimitní veřejná zakázka
  • Zpráva
  • Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj
  • Kolumbie
  • Informační technologie
  • Philip Morris International Inc.
  • JT International Holding BV
  • Legislativa

Bod č. 9:
Zpráva o výsledcích finančních kontrol ve veřejné správě za rok 2009

Pravidelná roční zpráva hodnotí poznatky z výsledků finančních kontrol, zahrnuje zkušenosti z jednotlivých součástí finanční kontroly v rámci vnitřního kontrolního systému (interní audit a řídící kontrola), systému veřejnosprávní kontroly a finanční kontroly podle mezinárodních smluv. Vyhodnocuje fungování kontrolních mechanizmů a výsledků veřejnosprávních kontrol a auditů u strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu, předstrukturálních fondů a ostatních fondů v minulém roce. Po projednání vládou bude zpráva zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva financí.

Bod č. 19:
Informace pro vládu ČR o schůzi Rady Projektu jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů (Projekt JIM)

Dne 31. března 2010 proběhla 2. schůze Rady Projektu jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů (Projekt JIM), složené z ministra financí, ministra práce a sociálních věcí a ministryně zdravotnictví.

Program Projektu JIM byl schválen dne 3. listopadu 2008 usnesením vlády č. 1336, přičemž projekt předpokládá vytvoření jednoho výběrního místa pro daně, clo a veřejnoprávní pojistné na bázi orgánů daňové správy, a to s termínem dosažení cílového stavu k 1. lednu 2014. Rada Projektu JIM je vrcholným orgánem řízení projektu ve smyslu uvedeného usnesení vlády.

Rada Projektu JIM na svém zasedání schválila materiál „Světová banka – Projekt JIM: Zpráva Světové banky o vizi a strategii pro integrovanou správu příjmů, duben 2009“ a materiál „Koncepce vytvoření jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů (JIM)“ (dále jen „Koncepce JIM“). První z nich shrnuje závěry a doporučení mise Světové banky, která během roku 2008 danou problematiku v ČR posoudila v rámci své technické asistence (viz www.jimcz.cz) a stal se východiskem pro přípravu Koncepce JIM, která úkoly vyplývající z výše uvedeného usnesení vlády dále konkretizuje, resp. modifikuje v návaznosti na aktuální vývoj projektu.

Koncepce JIM především navrhuje rozčlenění prací na dosažení cílového stavu do čtyř realizačních fází, které jsou uvedeny v následujícím schématu.

  • (FSČR – Finanční správa ČR, GFŘ – Generální finanční ředitelství, KFÚ – finanční úřad s krajskou územní působností, SFÚ – Specializovaný finanční úřad, DS – daňová správa, CS – celní správa, SP – sociální pojištění, ZP – zdravotní pojištění)

V I. fázi tak dojde především k vytvoření samostatné daňové správy podřízené MF na rozdíl od současného stavu, kdy samo MF je vrcholným orgánem daňové správy. Vytvoření samostatné daňové správy je přitom dlouhodobě vnímáno jako podmínka její další modernizace, která byla ze strany Světové banky zvlášť zdůrazněna. Pokud jde o mezinárodní srovnání, odkazuje se na pravidelně vydávaný obecně dostupný materiál OECD „Tax Administration in OECD Countries: Comparison Information Services“.

Současně je třeba konstatovat, že Koncepce JIM řeší pouze problematiku budoucí soustavy JIM včetně kompetencí dotčených stávajících orgánů, které na budoucí JIM přejdou. Naopak se nezabývá kompetencemi, v jejichž případě tomu tak nebude. Další institucionální řešení uvedených kompetencí bude předmětem paralelní reformy kontrolních a dohledových procesů v resortu MF, v jejímž rámci bude předloženo komplexní řešení výkonu všech kompetencí, které nebudou integrovány do JIM (přičemž nelze v tuto chvíli předvídat, jaká forma institucionálního zabezpečení těchto kompetencí bude zvolena). Současně bude řešena též problematika modernizace celní správy do podoby moderní kontrolní a dohledové instituce (Projekt JIM již ve své současné podobě nepředpokládá institucionální integraci celní a daňové správy).

Na své 2. schůzi tedy Rada Projektu JIM uložila ministru financí zpracovat Studii proveditelnosti JIM ve smyslu Koncepce JIM a dále zpracovat „Koncepci reformy kontrolních a dohledových procesů v resortu Ministerstva financí“, které nebudou integrovány do soustavy orgánů JIM, obsahující rovněž návrhy modernizace Celní správy České republiky, a následně, ve smyslu této koncepce, zpracovat Studii proveditelnosti.

Konečně je třeba uvést, že Koncepce JIM představuje obecný koncept, přičemž řada relevantních otázek projektu bude obsahem navazujících materiálů (zejména zmíněná Studie proveditelnosti, o jejímž zpracování bylo Radou Projektu rozhodnuto). Podrobnější specifikace řady aspektů navíc ani není v současném stadiu projektu možná. To se týká zejména vyčíslení rozpočtových dopadů. Koncepce JIM proto pouze určuje další směřování projektu, avšak nečiní žádné nevratné rozhodovací kroky.

Bod č. 27:
Dodatek Smlouvy o poskytnutí poradenských služeb mezi Českou republikou a Světovou bankou/Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj

Dne 10. října 2008 byla podepsána Smlouva o poskytnutí poradenských služeb mezi Českou republikou a Světovou bankou/Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj. Tato spolupráce se Světovou bankou byla zaměřena na Projekt vytvoření jednoho výběrního místa pro příjmy veřejných rozpočtů (Projekt JIM), tedy na posouzení a poradenství při přípravě reformy orgánů daňové a celní správy, orgánů správy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven. Smlouva byla sjednána na poskytování služeb v období od 1. listopadu 2008 do 31. května 2010 s možností případného prodloužení. Smlouva se Světovou bankou navazovala na dřívější spolupráci v rámci její technické asistence.

Projekt JIM v současnosti vyústil v této spolupráci do podoby koncepčních materiálů, které byly schváleny Radou projektu JIM: „Koncepce vytvoření jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů“, a „Světová banka – Projekt JIM: Zpráva Světové banky o vizi a strategii pro integrovanou správu příjmů, duben 2009“.

Nezbytnou podmínkou úspěšného fungování JIM je provedení reformy kontrolních a dohledových procesů, které jsou vykonávány daňovou správou, celní správou a Ministerstvem financí a které nebudou integrovány do orgánů JIM. Jedná se např. o cenovou kontrolu, finanční kontrolu, správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a o dozor nad loteriemi a jinými hrami. Současně bude řešena též problematika modernizace celní správy do podoby moderní kontrolní a dohledové instituce (Projekt JIM již ve své současné podobě nepředpokládá institucionální integraci celní a daňové správy).

V této souvislosti se jeví jako vhodné prodloužení smlouvy a využití odborných poradenských služeb Světové banky při přípravě reformy těchto procesů. Ministerstvo financí proto navrhuje Dodatek k předmětné smlouvě, jehož prostřednictvím dojde k prodloužení smlouvy do 30. prosince 2011. Cena předmětných poradenských služeb, stanovená původní smlouvou na 1 544 000 USD, nebude navýšena a bude fakturována podle nového harmonogramu sjednaného Dodatkem smlouvy. Z dohodnuté ceny byla zatím zaplacena částka 750 000 USD.

Bod č. 30:
Návrh na sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Kolumbijskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu

Ve snaze omezit daňové zatížení ekonomických subjektů a vyloučit mezinárodní dvojí zdanění, k němuž běžně, bez existence daňových smluv, dochází v mezinárodních hospodářských, obchodních, ale i kulturních stycích a jehož příčinou je kolize daňových zákonů jednotlivých států, je mezi zeměmi obvyklé sjednávat bilaterální smlouvy o zamezení dvojímu zdanění.

Ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Kolumbijskou republikou se v současné době neuplatňuje žádná smlouva o zamezení dvojímu zdanění, což má negativní dopad na vzájemné hospodářské vztahy. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto smlouvu o zamezení dvojímu zdanění dojednat, což se na expertní úrovni podařilo v únoru 2010, a to v průběhu třetího kola jednání. V současnosti probíhá v obou zemích standardní legislativní proces vedoucí k možnému podpisu smlouvy ještě v průběhu roku 2010.

Bod č. 31:
Návrh na ukončení platnosti Úmluvy vypracované na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o používání informační technologie pro celní účely a souvisejících protokolů

Ministerstvo financí překládá vládě návrh na souhlas s ukončením platnosti Úmluvy o používání informační technologie pro celní účely a informuje o rozhodnutí Rady EU o celním informačním systému, které dosavadní Úmluvu nahradí. Rozhodnutí Rady EU bude použitelné od 27. května 2011.

Celní informační systém slouží k podpoře účinnější spolupráce celních správ při předcházení a vyšetřování závažných porušení vnitrostátních a unijních právních předpisů. Rozhodnutí Rady EU zohledňuje i postavení a vliv Evropského policejního úřadu (Europol) a Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) a umožňuje jejich přístup do celního informačního systému.

Bod č. 49:
Návrh na sjednání Dohody o změnách Dohody o spolupráci mezi Evropskou unií a zúčastněnými členskými státy na straně jedné a Philip Morris International Inc., PMPI LLC, Philip Morris Duty Free Inc. a Philip Morris World Trade SARL na straně druhé; a Dohody o změnách Dohody o spolupráci mezi Evropskou unií a zúčastněnými členskými státy na straně jedné a JT International S.A. a JT International Holding BV,  na straně druhé

Pro omezení nelegálního obchodu s tabákovými výrobky je nezbytně nutné společně s ostatními zeměmi EU využít všechny prostředky k maximálnímu omezení nezákonného obchodu s cigaretami. Těmi jsou mimo jiné i dohody mezi Evropskou unií, zastoupenou Evropskou komisí  - Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), a Philip Morris International a JT International, které již několik let přispívají značnou měrou k úspěšnému boji proti ilegálnímu nakládání s cigaretami na území EU.

Pravomoc k signování změn textů dohod s Philip Morris International a JT International za EU a její členské státy bude mít nově přímo OLAF, čímž bude odstraněna nadměrná administrativní zátěž. Rozhodovací pravomoci jednotlivých členských států zůstanou zachovány, neboť OLAF bude oprávněn jednat při uzavírání smluv pouze na základě výslovného zmocnění EU a všech zúčastněných členských států.

 

Pro informaci

Bod č. 4:
Informace o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2009

Cílem tohoto materiálu, který je předkládán každoročně, je zejména poskytnutí relevantních informací o činnosti územních finančních orgánů (daňové správy) a Celní správy ČR. Základem jsou výsledky daňových a celních řízení, tj. objemy vybraných daní, dále informace z oblasti hospodaření, personalistiky, mezinárodní spolupráce atd. Činnost daňové a celní správy je dále dokumentována i z kvalitativních hledisek. Hodnotí se nejen uplynulý rok, ale i střednědobé trendy vývoje některých ukazatelů daňové a celní správy. Po projednání vládou bude materiál zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva financí.

Bod č. 7:
Informace pro vládu o přípravě nadlimitních veřejných zakázek v jednacím řízení bez uveřejnění

Ministerstvo financí předkládá informaci o přípravě nadlimitních zakázek v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 zákona č. 137/2006 Sb., v oblasti informačních systémů. Jedná se o poskytování servisu programového vybavení EPD - elektronický systém spisové služby, vývoj a zajištění podpory provozu informačního systému Administrativní registr ekonomických subjektů a aktualizaci a rozvoj informačního systému Centrální evidence dotací z rozpočtu v roce 2010.

Bod č. 8:
Informace o veřejné zakázce k postupné implementaci zákona č. 280/2009 Sb., Daňového řádu do informačního systému daňové správy dle Usnesení vlády č. 158 ze dne 22. února 2010

Ministerstvo financí předkládá vládě informaci o přípravě veřejné zakázky k postupné implementaci zákona č. 280/2009 Sb. Daňového řádu do informačního systému daňové správy. Součástí předmětu plnění zakázky jsou i nutné změny systémového prostředí. Systém je využíván 15 tisíci pracovníky české daňové správy a je provozován na všech finančních úřadech, finančních ředitelstvích a na Ministerstvu financí. Systém zabezpečuje i  elektronickou komunikaci s daňovými poplatníky, širokou veřejností, ostatními orgány státní správy a s daňovými správami států EU. S ohledem na vysokou míru automatizace procesů v daňovém řízení, jsou změny systému dle nového procesního zákona nezbytné.

Nejčtenější