Materiály na jednání vlády 23. května 2007
Bod č. 13: Analýza pilotních projektů Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP)
Materiál je předkládán na základě usnesení vlády z ledna letošního roku, jímž bylo členům vlády uloženo prověřit opodstatněnost a efektivnost projektů zařazených do pilotních projektů PPP. Cílem předkládaného materiálu je tak zhodnocení dosavadního průběhu prací na devíti pilotních projektech, analýza současného stavu přípravy těchto projektů, ověření nastavení nové legislativy i procesů, vyhodnocení získaných zkušeností, zhodnocení standardizovaných a doporučovaných materiálů a identifikace problémů, které se při přípravě objevují.
Provedená analýza prokázala opodstatněnost a nezbytnost realizace všech pilotních projektů realizovaných na úrovni státu. Z předloženého materiálu nevyplývají žádné zvýšené finanční nároky na státní rozpočet ani jiné veřejné rozpočty. Výsledky návrhů zpracovaných studií proveditelnosti naopak prokázaly v dlouhodobém horizontu možné dosažení úspor při realizaci vybraných projektů formou PPP. Realizace závěrů provedené analýzy zároveň zlepší podmínky realizace PPP projektů (sjednocení a standardizace postupu zadavatelů, řešení aktuálních problémů), což pozitivně ovlivní podnikatelské prostředí v ČR.
Bod č. 14: Zpráva o výsledcích finančních kontrol ve veřejné správě za rok 2006
Zpráva o výsledcích finančních kontrol je vládě předkládána pravidelně každý rok. Jejím cílem je podat stručnou souhrnnou informaci o výsledcích finančních kontrol ve veřejné správě, o dosaženém pokroku, slabých místech ve fungování jednotlivých subsystémů finanční kontroly a o činnosti v oblasti harmonizace a metodického řízení finanční kontroly.
Veřejnosprávní kontrolou zajišťovanou správci rozpočtových kapitol a územními samosprávnými celky u vybraných jimi zřízených organizací, u žadatelů a příjemců veřejné financí podpory byly zkontrolovány vybrané vzorky operací v celkovém rozsahu více než 210 miliard Kč veřejných příjmů a výdajů, včetně veřejné finanční kontroly. Nejčastěji zjišťovaným nedostatkem bylo porušování rozpočtové kázně, a to v organizacích státní správy v rozsahu 1,1 miliardy Kč.
V územní samosprávě byl uložen odvod neoprávněně použitých rozpočtových prostředků v 294 případech. Celkově zpráva konstatuje, že u správců rozpočtových kapitol a organizací v jejich působnosti, obcí a jejich příspěvkových organizací není ani po pěti letech od nabytí účinnosti zákona o finanční kontrole z roku 2001 důsledně zajištěna jeho implementace a jsou zjišťovány případy jeho nedodržování. Vnitřní kontrolní systém v organizacích není doposud dostatečně účinný. Často totiž neodhaluje případy porušování rozpočtové kázně, nedodržování zákona o účetnictví a ustanovení řady dalších zákonů a závazných pravidel, jak to vyplývá ze srovnání se zjištěními z veřejnosprávních kontrol a s kontrolními výsledky NKÚ.
Účinnost finanční kontroly tak zejména v orgánech státní správy a u obcí zaostává za potřebami při prosazování zásad hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti hospodaření. U obcí a jimi zřízených organizací se přitom projevuje spíše tendence ke snižování účinnosti systému finanční kontroly. Naproti tomu v působnosti krajů a hlavního města Prahy vedl zájem řídicích struktur na prosazování zásad finanční kontroly v roce 2006 ke zlepšení fungování a zvýšení účinnosti systému finanční kontroly.
Bod č. 37: Pravidla pro zajištění spolufinancování prostředků EU z národních veřejných zdrojů
Vláda svým usnesením č. 1348/06 uložila Ministerstvu financí, aby ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj zpracovalo materiál ustavující pravidla spolufinancování strukturálních fondů a Fondu soudržnosti z národních veřejných zdrojů v letech 2007 – 2013, který sjednotí poskytování prostředků národních veřejných zdrojů na tyto účely. Tato pravidla mají zajistit co nejspravedlivější rozdělení břemene spolufinancování mezi veřejné rozpočty a zároveň zajistit dostatečnou absorpční kapacitu pro využití nabízených prostředků.
Analýza cílů jednotlivých programů a zapojení jednotlivých typů příjemců pomoci ukázala, že nelze nastavit pravidla, která by byla shodná podle typů příjemců bez ohledu na typ projektu a financujícího operačního programu. Proto bylo rozhodnuto, že budou nastavena pouze pravidla pro zapojení státního rozpočtu do financování regionálních operačních programů.
Bod č. 38: Vytvoření účetnictví státu
V zájmu zefektivnění procesu řízení v oblasti nakládání s veřejnými prostředky, zefektivnění kontroly čerpání těchto prostředků a celkového zvýšení důvěryhodnosti vykazování v oblasti veřejných prostředků je nutné zajistit úplné a včasné informace nezbytné pro rozhodování na všech úrovních řízení. To umožňuje účetnictví státu, na základě kterého je stát schopen mj. sestavit i konsolidovanou účetní závěrku za celý stát.
Vytvoření účetnictví státu je úzce spjato s elektronizací a digitalizací účetních záznamů, což výrazným způsobem sníží administrativní náročnost na vedení účetnictví a na příslušné kontrolní mechanizmy. Stát se stane konsolidující účetní jednotkou se specifickými způsoby agregace a konsolidace dat. Jednou z podmínek pro prohlášení státu za účetní jednotku je provedení identifikace všech subjektů, které budou zahrnuty do účetnictví státu (podřízené účetní jednotky). Jedná se zejména o organizační složky státu a jimi zřizované právnické osoby, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, územní samosprávné celky a jimi zakládané a zřizované právnické osoby, dobrovolné svazky obcí a státní fondy.
Zavedení účetnictví státu bude vyžadovat změnu právních předpisů nejen v oblasti účetnictví, ale též ve všech oblastech, jenž jsou s danou problematikou provázány, např. státní rozpočet nebo hospodaření s majetkem státu nebo územních samosprávných celků.