Novinky

11. května

Materiály na jednání vlády 11. května 2005

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Podklady pro jednání vlády
  • Legislativa

Bod č. 8:
Zpráva o výsledcích finančních kontrol ve veřejné správě za rok 2004

Ministerstvo financí předkládá zprávu o výsledcích finančních kontrol ve veřejné správě vládě každý rok spolu se státním závěrečným účtem.

Celkový počet provedených interních auditů ve veřejné správě činil v loňském roce 4 068 a celkový objem veřejných příjmů a výdajů prověřených veřejnoprávními kontrolami na místě činil zhruba 271 mld. Kč. Četnost a rozsah zjištěných nedostatků v porovnání s celkovými použitelnými finančními zdroji a spravovaným majetkem, se kterým hospodaří státní správa a územní samospráva naznačují, že vládou postupně přijímaná a realizovaná opatření zužují prostor pro výskyt negativních jevů v hospodaření veřejné správy.

Nedostatky zjištěné interními audity představují zpravidla selhání jednotlivců.. Systém kontrol finančního managementu (kontrolní mechanismy) spadající do odpovědnosti vedoucích zaměstnanců orgánů veřejné správy není leckdy na jednotlivých stupních veřejné správy dosud plně propracován, kontroly nejsou vždy důsledně prováděny a občas vykazují i znaky formálnosti. Proto si doporučení uvedená ve zprávě kladou za cíl především zvýšit důraz na propracování a realizaci systému finančního řízení a kontroly a manažerské odpovědnosti vedoucích zaměstnanců ve veřejné správě. Z tohoto důvodu i v letošním roce bude pokračovat proces vytváření pracovišť interního auditu oddělených od řídících a výkonných struktur.

Podle vládou schváleného harmonogramu Reformy ústřední státní správy připravuje Ministerstvo financí pro vládu analýzu současného stavu kontrolního systému v České republice s termínem předložení do poloviny roku 2005.

Pro informaci


Bod č. 4:
Zadluženost územních samosprávných celků

Vyhodnocení ukazatele dluhové služby za rok 2003 a 2004

Vláda přijala v dubnu 2004 usnesení o Regulaci zadluženosti obcí a krajů pomocí ukazatele dluhové služby. Současně uložila místopředsedovi vlády a ministru financí sledovat zadluženost obcí a krajů a každoročně předávat vládě zprávu o vývoji zadluženosti obcí a krajů. Výše citovaným usnesením byl rovněž schválen postup Ministerstva financí při hodnocení zadluženosti obcí a krajů, definice a výpočet ukazatele dluhové služby v závislosti na dluhové základně (viz Regulace zadluženosti obcí a krajů).

Podle schváleného harmonogramu provedlo Ministerstvo financí výpočty ukazatele dluhové služby za období 12/2003, za období 06/2004 a za období 12/2004, a to za všechny obce a kraje. Pro propočty byla použita data z územní databáze Automatizovaného rozpočtového  informačního systému Ministerstva financí, jejímž zdrojem jsou účetní a finanční výkazy jednotlivých obcí a krajů.

a) Vyhodnocení údajů za období do 31. 12. 2003

Z celkového počtu obcí 6 244 vykázalo v roce 2003 celkem 3 004 obcí dluhovou službu. Ke konci roku 2003 bylo 211 zadlužených obcí s dluhovou službou vyšší než stanovený limit.

Tyto obce, které překročily stanovenou hranici 30 %,  byly osloveny v průběhu měsíce  června 2004 osobním dopisem ministra financí a požádány o zdůvodnění a předložení návrhů opatření ke zlepšení své situace v oblasti zadluženosti. Z jejich odpovědí vyplynulo, že obecní a městská zastupitelstva v řadě případů přistoupila na základě této výzvy k přehodnocení svých rozpočtových  priorit v následujícím období s cílem snížit svoji zadluženost.

b) Vyhodnocení údajů za období k 30. 6. 2004

Ze zpracování za období 06/2004 vyplynulo, že z celkového počtu obcí 6 244 vykázalo 2 761 obcí dluhovou službu, tj. 44,2 % obcí. Z těchto obcí vykázalo 185 obcí ukazatel dluhové služby nad limit 30 % stanovený usnesením vlády.

V další etapě analytických prací bylo zjištěno, že ze 185 obcí vykázalo 14 obcí nulovou zadluženost, to znamená, že již ve sledovaném období nebyly zadlužené. V průběhu 1. pololetí 2004 ještě realizovaly poslední splátky (jistiny, úroky), které se promítly v propočtu ukazatele dluhové služby.

Do oblasti tzv. „problémových“ obcí bylo tedy nutné zahrnout zbývajících 171 obcí, z toho 111 obcí bylo nových. Zbývajících 60 obcí byly obce, které vykázaly překročení ukazatele dluhové služby nad stanovený limit jak za období 12/2003 tak za období 06/2004. Vzhledem k tomu, že podle schváleného systému regulace zadluženosti se hodnotilo především opakované překročení míry zadluženosti, dalšímu vyhodnocení podléhalo právě těchto 60 „problémových“ obcí.

Při vyhodnocení podle vyžádaných podkladů od obcí byly zváženy všechny skutečnosti, které vedly k překročení dané hranice. Byly brány do úvahy především celková zadluženost obce a v přepočtu na 1 obyvatele, trend zadluženosti obce v minulých letech, daňová výtěžnost vztažená na 1 obyvatele obce, celková finanční situace obce a velikost obce a další parametry ovlivňující výši ukazatele dluhové služby (např. kontokorentní účty, revolvingové úvěry, zapojení do programů Phare a Sapard a hypoteční úvěry na bytovou výstavbu).

Po celkovém zhodnocení údajů od problémových obcí se ukázalo, že

  • některé obce mají z minulosti jenom jeden úvěr, který řádně splácejí;

  • mnohé obce mají několik úvěrů, mají stanoveny splátkové kalendáře a v nejbližší době proto nejsou schopny dodržet stanovenou hranici dluhové služby. Ve svém zdůvodnění se zavázaly omezit v maximální možné míře nové investice a nepřijímat nové úvěry a půjčky;

  • téměř všechny oslovené obce přistoupily na základě výzvy ministra financí k přehodnocení svých rozpočtových priorit v následujícím období s cílem snížit svoji zadluženost.

Vzhledem k tomu, že schválený systém regulace zadluženosti měl za sebou první počáteční etapu, zadluženost těchto obcí vznikla v naprosté většině v minulosti a obce musejí dostát svým smluvním závazkům a z tohoto důvodu neměly téměř žádnou možnost svoji dluhovou službu urychleně upravit, Ministerstvo financí u nich proto nepřistoupilo k návrhu sankcí podle usnesení vlády o Regulaci zadluženosti obcí a krajů pomocí ukazatele dluhové služby.

c) Vyhodnocení údajů za období do 31. 12. 2004

Z dosavadního zpracování údajů vyplývá, že z celkového počtu obcí 6 244 vykázalo ve sledovaném období 3 107 obcí dluhovou službu. Z tohoto počtu obcí vykázalo celkem 192 obcí ukazatel nad stanovený limit 30 %. Z tohoto počtu je nutno vyloučit 21 obcí, které sice překročily limit 30 %, ale vykázaly nulovou zadluženost, tedy splatily veškeré své závazky.

To znamená, že ke konci roku 2004 bylo 171 obcí s dluhovou službou vyšší než stanovený limit, z toho je 104 obcí nových. Zbývajících 67 obcí jsou obce, které vykázaly překročení ukazatele dluhová služba nad stanovený limit za období 12/2003 a za období 12/2004.

Z podkladů, které jsou prozatím k dispozici je patrné, že obce, které opakovaně vykázaly ukazatel dluhové služby nad stanovený limit, dosáhly tohoto překročení v důsledku vysokých splátek v průběhu roku 2004. Tyto obce snížily svoji zadluženost oproti roku 2003 o 74,2 mil. Kč. Navýšení dluhové služby v roce 2004 o 113 mil. Kč znamená zvýšení splátek jejich dluhů o 113 mil. Kč. Tuto jejich snahu rychleji se vypořádat se svými závazky lze hodnotit velmi pozitivně a při celkovém hodnocení bude tato skutečnost vzata do úvahy.

Obcím, které překročily ukazatel dluhové služby ke 31.12.2004 poprvé, bude zaslán dopis ministra financí se žádostí, aby do 3 měsíců zdůvodnily překročení ukazatele dluhové služby a oznámily, jaká opatření budou přijata.

Osloveny budou také obce, které sice podle metodiky výpočtu ukazatele dluhové služby nepřekračují stanovenou hranici, jejichž celková zadluženost však přesahuje republikový průměr zadluženosti na 1 obyvatele zadlužených obcí a tyto obce v průběhu posledních let nesplácejí své závazky.

Po obdržení vyžádaných údajů od oslovených obcí provede Ministerstvo financí celkové zhodnocení této etapy regulace zadluženosti obcí a krajů. Hodnocení se bude týkat všech problémových obcí, tedy obcí, které nově překročily hranici ukazatele dluhové služby a také i obcí, které překročily tuto hranici opakovaně.

Souhrnné údaje o zadluženosti územních samosprávných celků v ČR

Obce vykázaly ke konci roku 2004 celkový dluh ve výši 74,8 mld Kč a proti skutečnosti roku 2003 se jedná o nárůst ve výši 6,3 %. V absolutním vyjádření je to zvýšení o 4,4 mld Kč. Po odpočtu zadluženosti statutárních měst ve výši 45,9 mld Kč činila celková zadluženost v roce 2004 ostatních obcí 28,9 mld Kč. Zadluženost krajů dosáhla ke konci roku 2004 celkové výše 1,5 mld Kč. Proti roku 2003 se jedná o nárůst o 0,2 mld Kč.


V celkovém objemu zadluženosti obcí jsou zahrnuty:

  • bankovní úvěry od peněžních ústavů, 

  • výnosy emitovaných komunálních dluhopisů,

  • návratné finanční výpomoci a půjčky ze státního rozpočtu a z rozpočtů  státních fondů. 


Souhrnné údaje o zadluženosti obcí ČR

(v mld. Kč)               

Ukazatel 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Úvěry 2,5 4,9 8,7 11,6 13,5 18 17,6 18,4 22,6 27,3 35,2 38,5
Komunální obligace   7,6 8,5 11,9 13,2 11,9 10,9 10,1 13,3 15,9 21,7 23,9
Přijaté finanční výpomoci a ostatní dluhy 0,9 1,8 3,1 4,8 7,7 9,1 11,5 12,5 12,4 12,6 13,5 12,4
Celkem 3,4 14,3 20,3 28,3 34,4 39 40 41 48,3 55,8 70,4 74,8


Z údajů uvedených v tabulce je patrné, že ve sledovaném roce došlo k nárůstu objemů úvěrů a k nárůstu objemů emitovaných komunálních obligací, který se týká pouze statutárního města Ostrava. Obce vykázaly pokles přijatých návratných finančních výpomocí, a to na  úroveň roku 2001.

Úvěry, které obce přijaly od peněžních ústavů, byly tak jako v minulých letech i nadále směrovány především na akce související s ochranou životního prostředí, zejména na výstavbu plynofikací, kanalizací, čističek odpadních vod a vodovodů a skládek tuhých odpadů, ale také na výstavbu obecních bytů a domů s pečovatelskou službou, na rekonstrukci bytového fondu, na rekonstrukce a opravy místních komunikací  apod.

Termíny splatnosti úvěrů jsou stanoveny v rozmezí 2 až 24 let, obce většinou ručí svým majetkem a budoucími příjmy. Obce vykázaly, že v roce 2004 přijaly půjčky ve výši cca 10,1 mld Kč a současně  uhradily splátky ve výši 6,6 mld Kč,  saldo půjček za rok 2004 činilo 3,5 mld Kč (obce si více půjčovaly než splácely). Ve srovnání s minulým rokem, však dochází ke zpomalení tempa vývoje zadluženosti, protože v roce 2003 obce přijaly půjčky ve výši 14,4 mld Kč.

V roce 1994 vykázalo zadluženost 1 969 obcí z celkového počtu obcí 6 221, tj. 31,7 % obcí. V roce 2004 vykázalo zadluženost 3 217 obcí z celkového počtu obcí 6 244, což je více než polovina obcí z celkového počtu. Počet obcí, které vykázaly v minulých letech zadluženost, je stabilizovaný.

Pokud jde o emise komunálních obligací z minulých let, některá města se zcela vyrovnala se svými závazky, některá města řešila splátky emise komunálních obligací přijetím úvěru od peněžního ústavu. Tento způsob získávání mimorozpočtových prostředků si v roce 2004 zvolilo pouze  město Ostrava.

Položka přijaté finanční výpomoci a ostatní dluhy vykázala ve srovnání s minulým rokem pokles o 1,1 mld Kč. Konkrétně se jedná o bezúročné půjčky, které jsou poskytovány z rozpočtů některých resortů a státních fondů. Vývoj této položky lze počínaje rokem 2000 hodnotit jako stabilizovaný.

Obce přijímaly v roce 2004 půjčky především z rozpočtů Státního fondu životního prostředí a Státního fondu rozvoje bydlení. Jsou směrovány na bytový fond obcí a na akce související s ochranou životního prostředí (výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod, kanalizací a čistíren odpadních vod). Státní fond životního prostředí i nadále zachovává strategii přijatou v minulých letech, to znamená, na kombinaci půjčky, dotace a vlastních zdrojů obcí. Tato forma umožňuje poskytovat většímu počtu obcí finanční prostředky, které slouží ke zlepšení infrastruktury obcí a především ke zkvalitnění životního prostředí.

Po odpočtu zadluženosti statutárních měst ve výši 45,9 mld Kč činila celková zadluženost v roce 2004 ostatních obcí 28,9 mld Kč.


Údaje o zadluženosti obcí ČR bez statutárních měst

(v mld. Kč)

Ukazatel 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Úvěry 3,8 6,3 9,9 12,7 14,4 12,9 13,4 14,3 16,5 18,4 19,8
Komunální obligace 0,3 0,9 1,6 1,6 1,4 0,9 0,5 0,0 0,0 0,0 0,0
Přijaté finanční výpomoci a ostatní dluhy 1,4 2,7 4,2 6,5 7,6 9,8 10,2 9,8 9,7 9,6 9,1
Celkem 5,5 9,9 15,7 20,8 23,4 23,6 24,1 24,1 26,2 28 28,9

 

U obcí bez statutárních měst došlo v roce 2004 k jednomu z nejnižších nárůstů celkové zadluženosti, která se sleduje počínaje rokem 1993 (v roce 2003 činila zadluženost obcí po odpočtu statutárních měst 28,0 mld Kč). Z tabulky je patrné, že nárůst se promítá pouze u položky úvěry, které obce přijaly od peněžních ústavů, pokles vykazuje položka přijaté návratné finanční výpomoci.

Z pohledu posuzování zadluženosti podle velikostních kategorií, lze konstatovat, že  téměř všechny obce s počty obyvatel nad 5 000, vykazují zadluženost. Podíl zadlužených obcí,  které jsou v nejnižších velikostních kategoriích, je výrazně nižší.

Z podkladů, které jsou k dispozici a z hodnocení vývoje v minulých letech vyplývá, že na celkovém nárůstu zadluženosti se výraznou měrou podílejí statutární města. Podíl zadluženosti statutárních měst na celkové zadluženosti obcí dosáhl ve sledovaném roce 61,4 %, v minulém roce činil 60,2 %.

Z následující tabulky je patrný vývoj podílu statutárních měst na celkové zadluženosti v jednotlivých letech.


Vývoj podílu zadluženosti statutárních měst na celkové zadluženosti

(v mld. Kč)

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
celková zadluženost ČR 34,4 39 40 41 48,3 55,8 70,4 74,8
zadluženost statutárních měst 13,6 15,6 16,4 16,9 24,2 29,6 42,4 45,9
% podíl statutárních měst na celkové zadluženosti 39,5 40 41 41,2 50,1 53 60,2 61,4

 

Zadluženost krajů dosáhla ke konci roku 2004 celkové výše 1,5 mld Kč. Proti roku 2003 se jedná o nárůst ve výši o 0,2 mld Kč.. Zadluženost vykázaly všechny kraje s výjimkou Plzeňského kraje. Nejnižší hodnoty vykázal Jihomoravský kraj, nejvyšší hodnoty Královéhradecký kraj. Kraje neemitovaly žádné komunální obligace a všechny kraje dosáhly za rok 2004 nízkých hodnot ukazatele dluhové služby.

Bod č. 5:
Zpráva o využívání předvstupní pomoci Evropských společenství (Phare/ISPA/ Sapard) a programů pomoci po vstupu (Transition Facility a Finančních mechanismů EHP a Norska) v období 2004/2005, včetně návrhu využití Národního programu Transition Facility 2005

Do svého vstupu do Evropské unie, tedy do 1. května 2004, čerpala Česká republika prostředky ze tří nástrojů předvstupní pomoci, jmenovitě Phare, ISPA a SAPARD. V roce 2004 bylo ukončeno čerpání prostředků z Fondu solidarity Evropské unie, ze kterého byla financována náprava povodňových škod ze srpna 2002, a to především v postižených krajích a obcích.

V roce 2004 bylo v rámci aktivních programů Phare 2000 - 2003 kontrahováno 67 119 652 EUR (zhruba 2,11 mld. Kč) a vyplaceno 88 218 990 EUR (zhruba 2,77 mld. Kč).

Pro program SAPARD nebyla v roce 2004 již vyhlašována žádná kola příjmu žádostí, tudíž ani kontrahovány další finanční prostředky. Uzavírání smluv bylo ukončeno k 31. 12. 2003. Proplácení finančních závazků ze všech předchozích kol příjmu žádostí bude pokračovat až do podzimu roku 2006. V roce 2004 bylo celkem proplaceno 1, 624 mld. Kč.

Realizace programů Phare a SAPARD bude probíhat i po vstupu České republiky do EU, a to nejméně do roku 2006, s případným prodloužením až do roku 2007. Naproti tomu podpora z třetího předvstupního nástroje – ISPA, byla k 30. dubnu 2004 ukončena a všechny projekty, které byly z tohoto nástroje financovány, byly převedeny do režimu Fondu soudržnosti.

Z nástroje pomoci ISPA bylo v roce 2004 kontrahováno 173,824 mil. EUR (zhruba 5,47 mld. Kč) a čerpáno 21,823 mil. EUR (zhruba 687,42 mil. Kč).

Od 1. května 2004 je Česká republika jako nový členský stát EU příjemcem pomoci z programu Evropských společenství Transition Facility. Programování pomoci z Transition Facility se uskuteční v období 2004-2006, čerpání prostředků bude ukončeno pravděpodobně v roce 2009, nejpozději v roce 2010. Celková alokace na období 2004-2006 pro Českou republiku dosahuje 35,1 mil. EUR (zhruba 1,105 mld. Kč).

Rozhodnutí Komise pro financování projektů v rámci Transition Facility 2004 bylo vydáno dne 21. října 2004. Na základě tohoto Rozhodnutí (obdoba finančního memoranda Phare) byl z nástroje Transition Facility 2004 poskytnut České republice příspěvek ve výši 17,1 mil. EUR (zhruba 538,6 mil.Kč). V současnosti je dokončována příprava twinningových kontraktů a výběrových řízení pro projekty z této alokace. Připraven k odsouhlasení Evropskou komisí je Národní program Transition Facility 2005. Celkový objem prostředků tohoto programu představuje 11,8 mil. EUR (cca 371,7 mil. Kč).

Po udělení akreditace EDIS v prosinci 2004 jsou všechny dobíhající projekty Phare a nové projekty Transition Facility implementovány v plné zodpovědnosti ČR.

Česká republika může po svém vstupu do EU využívat také prostředky Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norského finančního mechanismu. Podpora z finančních mechanismů bude směřována do předem specifikovaných prioritních oblastí a nebude se překrývat s pomocí poskytovanou v rámci jiných nástrojů pomoci ze zahraničí (strukturální fondy, Fond soudržnosti, Transition Facility a jiné).

Celková částka alokovaná pro Českou republiku z obou finančních mechanismů na období pěti let (2004-2009) činí 105,8 mil. EUR (3,332 mld. Kč). Pro období 2004/2005 byla z této celkové alokace vyčleněna částka 21,17 mil. EUR (zhruba 666,8 mil. Kč). V současnosti je připravována s využitím konzultací s Kanceláří finančního mechanismu v Bruselu výzva k předkládání návrhů individuálních projektů a výzva pro zprostředkovatele blokového grantu pro nestátní neziskové organizace a připravovány jsou i programy a další blokové granty. Výzva bude publikována až po schválení ze strany Kanceláře finančního mechanismu.

Česká republika se na straně poskytovatele aktivně účastní twinningových projektů, financovaných Evropskou komisí, které jsou zaměřeny na posilování institucí státní správy a realizovány formou vysílání expertů z vybraných institucí státní správy jako twiningových poradců do odpovídajících státních institucí v nových členských státech, případně v přistupujících a dalších nečlenských zemích a dalšími průvodními aktivitami (školeními, studijními pobyty expertů zaměstnanců státní správy v členských státech EU apod.).ČR v roce 2004 plně využila prostředky přidělené Radou EU na úhradu cest na akce Rady EU, v celkové výši 22,619 mil. Kč.

Bod č. 13:
Informace o aktuálním vývoji jednání o finanční perspektivě EU na léta 2007-2013 za první čtvrtletí roku 2005

Ministr financí společně s ministrem zahraničních věcí tímto materiálem informují vládu o vývoji jednání o finanční perspektivě Evropské unie. Materiál je první z pravidelných čtvrtletních informací. Obsahuje popis vývoje jednání o finanční perspektivě v uplynulém čtvrtletí, přehled hlavních koalic zemí a nástin dalšího vývoje. Přes zintenzivnění jednání o finanční perspektivě se pozice, které prosazuje ČR, nezměnily. Hlavní priority ČR jsou proto pouze stručně připomenuty.

Základními prioritami na výdajové stránce rozpočtu EU jsou pro ČR politika hospodářské a sociální soudržnosti a maximalizace prostředků, které  na tyto politiky může ČR získat, a dále podpora Lisabonských cílů a rozvoje venkova. Co se týče plateb do rozpočtu EU, ČR i nadále prosazuje co nejjednodušší a nejtransparentnější systém, který nebude zatížen jakýmikoli korekčními mechanismy. ČR podporuje nahrazení zdroje z DPH zdrojem z HND na příjmové straně rozpočtu. Česká republika podporuje zachování limitu pro vlastní zdroje na úrovni 1,24 % HND EU.

Nejčtenější