Materiály na jednání vlády 3. ledna 2007
Bod č.15:
Změna usnesení vlády ze dne 19. června 2002 č. 663, k využití administrativních budov v majetku státu, využívaných dosud okresními úřady a o změně usnesení vlády z 29. května 2002 č. 551, o řešení aktuálních problémů Pardubického kraje, v platném znění, a další majetkové změny
Usnesení vlády č. 663 z 19. června 2002 vymezilo obecné zásady dislokace orgánů veřejné správy v administrativních budovách po bývalých okresních úřadech a stanovilo konkrétní rozmístění územních samosprávných celků a organizačních složek státu po ukončení tzv. přechodného období (období v jehož průběhu mohly kraje a obce s rozšířenou působností vykonávat státní správu přenesenou na ně z okresních úřadů v prostorách administrativních objektů bývalých okresních úřadů), které skončilo k 31.prosinci 2006. Vzhledem k tomu, že toto usnesení v řadě případů nevytvářelo optimální podmínky pro výkon veřejné správy v daném území, jsou postupně přijímána usnesení vlády měnící původně stanovené dislokace.
Z celkového počtu 276 administrativních objektů zbývá vládě předložit k projednání vypořádání majetkových a dislokačních poměrů u sedmnácti objektů po bývalých okresních úřadech, s nimiž je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových příslušný hospodařit. Jedná se o budovy v Prachaticích, Frýdku-Místku, Jeseníku, Přerově, Šumperku, Kolíně, Hodoníně, Jičíně, Třebíči, Znojmě, Brně a Novém Jičíně (v některých městech jde o více objektů). Důvody nepřijetí usnesení vlády jsou zejména následující:
-
organizační složka státu, která je většinovým uživatelem objektu nesouhlasí se změnou, příslušnosti hospodařit, na místní ani na centrální úrovni se nepodařilo dosáhnout konsensu,
-
obec dodatečně revokovala záměr na budoucí pokrytí delimitovaných funkčních míst,
-
objekt je ve spoluvlastnictví více subjektů.
U těchto objektů je navrhováno prodloužit přechodné období o jeden rok do 31. prosince 2007 a nejpozději do 30. listopadu 2007 předložit vládě (po předchozím projednání ve VDK) ke schválení vypořádání majetkových a dislokačních poměrů.
Pro informaci
Bod č. 7:
Informace pro členy vlády ČR o aktuálním vývoji ve sporu William Nagel vs. Česká republika
Pan William Nagel uzavřel v roce 1993 s Českými radiokomunikacemi, a.s. smlouvu o spolupráci při získání licence provozovatele mobilní telefonické sítě. V srpnu 1994 vláda České republiky schválila svým usnesením hlavní zásady telekomunikační politiky, kterými mimo jiné stanovila, že licence provozovatele mobilní sítě bude vydávat tehdejší Ministerstvo hospodářství České republiky. Ministerstvo hospodářství rozhodlo, že licenci získá společný podnik Českých radiokomunikací a subjekt vybraný na základě výběrového řízení. Díky tomuto postupu ukončily České radiokomunikace s panem Nagelem smlouvu o spolupráci. Nároky pana Nagela z této smlouvy byly následně vypořádány smlouvou o vyrovnání.
Pan Nagel podal proti České republice žalobu na porušení práv investora u Švédského arbitrážního institutu ve Stockholmu. Ten ve svém arbitrážním nálezu vydaném dne 9. září 2003 veškeré nároky uplatňované panem Nagelem zamítl a nařídil mu uhradit náklady vzniklé ČR v souvislosti s vedením tohoto sporu. Toto rozhodnutí potvrdil svým verdiktem ze dne 26. srpna 2005 i Švédský odvolací soud, ke kterému se William Nagel odvolal, a uložil mu, aby uhradil České republice veškeré náklady, které vynaložila v souvislosti s odvolacím řízením. Celková výše vymáhaného plnění činí přibližně 600.000 amerických dolarů. I přesto, že Švédský soud stanovil, že jeho rozhodnutí je konečné, pan Nagel se rozhodl obrátit na Nejvyšší švédský soud. Ten v této záležitosti zatím nerozhodl.
Bod č. 12:
Informace o zasedání Rady ministrů financí a hospodářství (ECOFIN) dne 28. listopadu 2006 v Bruselu
Jednání se zúčastnila delegace vedená ministrem financí Vlastimilem Tlustým. Na programu byla aplikace Paktu stability a růstu, hospodářská reforma, snižování statistické zátěže, problematika Evropské investiční banky, zdanění (mj. spotřební daň u alkoholických nápojů), a finančních služeb.