Novinky

12. března

Materiály na jednání vlády 12. března 2003

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Podklady pro jednání vlády
  • Legislativa

Bod č. 1:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Účelem novely je harmonizace práva ČR s právem EU na úseku boje proti praní špinavých peněz, a to na základě asociační dohody, která nás zavazuje dosáhnout v této oblasti plné shody před vstupem do EU. Současně jsou do návrhu zákona zapracována v nejvyšší možné míře opatření v boji proti financování terorismu, jak vyplývají z mezinárodních závazků a doporučení některých mezinárodních orgánů a zejména z Národního akčního plánu boje proti terorismu.

Předkládaný návrh se zaměřuje na pět základních oblastí:

  1. promítnutí závazků vyplývajících z práva EU, které řeší problematiku praní špinavých peněz do zákona tak, aby Česká republika byla schopna tyto závazky ještě před vstupem do Evropské unie plnit;
  2. řešení možnosti užití opatření proti praní špinavých peněz i v oblasti boje proti financování terorismu
  3. přesněji specifikovat a doplnit určení právnických a fyzických osob, které podléhají režimu tohoto zákona, a zapojit i další orgány do kontroly jeho dodržování
  4. ve vazbě na nové techniky, používané při transakcích, umožnit provádění identifikace účastníků obchodu prostřednictvím subjektů, které jsou za zákona oprávněny ověřovat podpisy a listiny
  5. doplnění a upřesnění některých stávajících ustanovení zákona, jak vyplynulo ze zkušeností s jeho využíváním v praxi


Novými subjekty, které budou podléhat zákonu, se stávají auditor, daňový poradce nebo účetní, pokud příslušnou činnost vykonává jako podnikatel, soudní exekutor, advokát, notář nebo podnikající právnická nebo fyzická osoba, jestliže v rámci jednotlivého obchodu nebo dražby přijímá platbu v hotovosti v hodnotě přesahující částku 15 000 eur.

Definice podezřelého obchodu se rozšiřuje i na podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, teroristických činů nebo k financování teroristických organizací.

Bod č. 10:
Základní přístupy k přípravě návrhu novely zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů

Materiál je vládě předkládán v souvislosti s přípravou novely zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní). Legislativní plán vlády ukládá Ministerstvu financí předložit návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní vládě do konce března roku 2003. V souladu s programovým prohlášením vlády by měla tato novela nabýt účinnosti od roku 2004.

Novela zákona o rozpočtovém určení daní se bude týkat změny rozpočtového určení daní pro kraje. Tato skutečnost již byla uvedena při tvorbě státního rozpočtu na rok 2003, kdy bylo zdůrazněno, že rok 2003 bude pro kraje znamenat přechodné období. Na financování výkonu správních činností a zřizovatelských funkcí převedených na kraje z okresních úřadů a Ministerstva zdravotnictví nebyly pro rok 2003 krajům stanoveny zvýšené podíly na daňových příjmech. Financování převedených aktivit je přechodně zabezpečeno dotacemi ze státního rozpočtu.

Cílem materiálu je převést do působnosti krajů kromě již uskutečněných převodů v rámci reformy veřejné správy i dalších aktivity a činnosti dosud zabezpečované resorty. Dle rozpočtu na rok 2003 se předpokládá, že z resortů potečou do území prostředky ve výši cca 133 mld. Kč. Z tohoto objemu Ministerstvo financí navrhuje převést do působnosti krajů cca 54 mld. Kč. Tím by se změnil stávající podíl krajů na sdílených daní ze 3,1 % na 17,3 %.

Nejdůležitější roli ve financování krajů hrají v současné době dotace poskytované ze státního rozpočtu. Pouze 20 % výdajů krajů je kryto z daňových příjmů krajů. U obcí tento podíl představuje téměř 50 %. Je zřejmé, že takovýto systém financování působností krajů není nadále udržitelný. Je nutné, aby kraje, pokud jsou jim svěřeny rozsáhlé majetky, vysoká četnost zřizovatelských funkcí a nemalá působnost v oblasti výkonu státní správy, nenesly pouze odpovědnost za rozvoj území, ale měly k tomu i příslušné finanční nástroje pro uplatnění svých rozhodovacích pravomocí. Pokud nebude na kraje delegován odpovídající objem daňových příjmů, pak kraje budou i nadále okleštěny ve svých rozhodovacích pravomocích, budou nuceny naplňovat vizi centra a směrovat prostředky dle účelově určených dotací.

Pro přerozdělení finančních objemů mezi jednotlivé kraje budou uplatněny vicekriteriální ukazatele. Jejich rozsah bude stanoven po odsouhlasení vládou. Při stanovení kritérií bude nutná spolupráce s dotčenými resorty.

Bod č. 14:
Obsah a implementace auditů výdajových programů státního rozpočtu

Připravený materiál je jedním z konkrétních kroků k uskutečnění reformy veřejných rozpočtů. Přístupy, které jsou navrhovány, je třeba akceptovat bez ohledu na stav projednávání návrhu reformy veřejných rozpočtů jako celku.

Základním cílem materiálu je faktické zahájení procesu kvalitativně nového, pravidelně a systematicky prováděného hodnocení výdajů státního rozpočtu.

Hodnocení musí být zaměřeno jak na výběr, množství a kvalitu služeb, které jsou z veřejných prostředků poskytovány občanům, tak také na ekonomické podmínky za nichž jsou poskytovány.

Audity budou prověřovat zejména následující oblasti:

  • zda jsou ze státního rozpočtu financovány potřebné a žádané služby a činnosti,
  • zda jimi dosahujeme cílů, ke kterým by měly sloužit,
  • zda tyto služby a činnosti poskytujeme při nejnižších možných nákladech, a
  • zda současná struktura služeb je dlouhodobě udržitelná s ohledem na budoucí zdroje.


Ministerstvo financí bude od výdajových resortů požadovat informace, ze kterých bude zřejmé, jak přesun kompetencí na kraje ovlivnil počet pracovníků ministerstev.

Bod č. 20:
Privatizace 3,01% majetkové účasti státu na podnikání společnosti Transgas, a.s., formou obchodní veřejné soutěže

Vláda České republiky svým usnesením ze dne 17. prosince 2001 č. 1342 vybrala za vítěze veřejného výběrového řízení na určení nabyvatele 96,99 % akcií společnosti Transgas, a.s., v držení Fondu národního majetku ČR (dále jen "Fond") společnost RWE Gas AG (dále jen "RWE"), která nabídla kupní cenu ve výši 3,63 mld. EUR. Tato kupní cena byla uhrazena dne 16. května 2002.

V současné době je tedy v držení Fondu 3,01 % podíl na základním kapitálu společnosti Transgas, a.s. Protože se jedná o tzv. "strategickou společnost", měla tato účast spolu s některými ustanoveními kupní smlouvy uzavřené Fondem se společností RWE zajišťovat v přechodném období po prodeji podílu 96,99 % akcií společnosti Transgas, a.s., kontrolu Fondu (státu) nad děním ve společnosti (účast zástupce státu v dozorčí radě, zákaz převodu akcií a podstatné části majetku, atp.) a umožňovat svolávat valnou hromadu.

Nyní, jeden rok po realizaci prodeje 96,99 % akcií společnosti Transgas, a.s., je Ministerstvo financí názoru, že výše uvedená státní účast nemá již ekonomické ani strategické opodstatnění a je možným a vhodným zdrojem pro privatizační příjem státu.

Jako optimální způsob privatizace uvedeného podílu akcií společnosti Transgas, a.s., se jeví jednokriteriální obchodní veřejná soutěž, a to zejména z těchto důvodů:

  • rychlost prodeje,
  • minimální náklady spojené s prodejem,
  • transparentnost při hodnocení nabídek (jediné kritérium - kupní cena).


Bod č. 21:
Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové pomoci ČR

Materiál podává celkový přehled střednědobého výhledu financování zahraniční rozvojové pomoci na období 2004 - 2005. V období 2001 - 2005 má financování zahraniční rozvojové pomoci celkově kolísající trend.

Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové pomoci (v mil. Kč) 

 2001

 2002

 2003

 2004

 2005

 1830,88

 1758,96

 2142,69

 1998,22

 2260,27

Nově se zahrnuje zavést povinnost příslušných resortů předávat MZV každoročně k 1. březnu údaje o financování ZRP v jejich gesci za uplynulý rok. A dále, aby každoročně do 21. května byl vládě předkládán nejen návrh konkrétního programu a jeho rozpočtu na následující rok, ale také návrh programu a výhled rozpočtu na následující dva roky, včetně hodnocení realizace programu uplynulého roku. To umožní přechod od jednoletého k víceletému financování.

Nejčtenější