Novinky

Ivan Fuksa v Impulsech Václava Moravce

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Ekologické zakázky
  • Ekologické závazky

Rozhovor s Ivanem Fuksou, prvním náměstkem ministra financí

První náměstek ministra financí Ivan Fuksa mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls mimo jiné o privatizaci Letiště Praha nebo o zdražování elektřiny.

Moderátor (Václav Moravec):
Privatizace Letiště Praha, jedna z největších privatizací ve středo a východoevropském regionu současnosti. Ještě před čtvrt rokem ministr dopravy z ODS, Aleš Řebíček, mluvil o možnosti dlouhodobého pronájmu a k privatizaci letiště dodal:

Záznam Aleše Řebíčka:
Já spíš sám osobně si umím představit, že outsorsing dlouhodobý tak, aby v majetku letiště zůstalo, jako v majetku státu a nebo akcionářů, že by možná bylo nejlepším řešením. Sice ten příjem by byl, řekněme, nižší, než je čistý prodej.

Slova ministra dopravy Aleše Řebíčka z ODS z rozhovoru pro Rádio Impuls z 12. března. Změna je život. Vláda se před časem rozhodla, že Letiště Praha prodá jednomu strategickému partnerovi. Prodá stoprocentní balík akcií. První místopředseda ODS, pražský primátor, Pavel Bém, trvá na tom, aby stát upsal hlavnímu městu ještě před privatizací 34 procenta akcií. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách, protože pozvání k mikrofonu Rádia Impuls přijal první náměstek ministra financí, Ivan Fuksa. Vítejte, hezký dobrý den.

Host (Ivan Fuksa):
Dobrý podvečer.

Podle ministra dopravy z ODS, Aleše Řebíčka, musí být do 14 dnů jasno, zda Praha získá ten 34 procentní akciový podíl v Letišti Praha před jeho privatizací. Jaké šance dáváte tomu, že se tak stane?

Tak já vycházím z usnesení vlády a z koaličních jednání. V tuto chvíli Ministerstvo financí připravilo materiál, který počítá se stoprocentní privatizací, to znamená, respektive že stoprocentní podíl státu by se privatizoval.

Nepočítáte tedy s tím, že by se Praze upsalo 34 procent akcií?

Tak v tuto chvíli takové zadání není.

Premiér Mirek Topolánek tvrdí, že hlavní město získá, že hlavní město získá 34 procentní podíl z privatizačního výnosu Letiště Praha, který se v celkové sumě odhaduje na víc než 100 miliard korun. Napsal časopis Týden, že ta částka sta miliard korun, se kterou se teď operuje, je částkou nadhodnocenou, která má možná pouze zvýšit onen privatizační výnos, ale nikdy jí jako Ministerstvo financí nedosáhnete při privatizaci.

Tak naším cílem je konat jakékoliv kroky k tomu, aby ta privatizace takovouto výtěžnost měla.

Připouštíte tedy, že to je balonek, těch 100 miliard?

Ne, já připouštím to, že toto je jednoznačně naším cílem a udělal bych paralelu asi, když jsme prodávali sedm procent ČEZu, tak taky každý nás považoval za bláhového, když jsme měli představu, že chceme prodávat za více jak za 1200 korun za akcii v době, kdy byla akcie 850. Já si myslím, že je smělé a zdravé hovořit o té částce 100 miliard a…

Nepovažujete ji tedy za přemrštěnou, nadhodnocenou a až se tady sejdeme za rok a půl, pokud budete prvním náměstkem ministra financí, že se budete veřejnosti omlouvat, že sta miliard jste nedosáhli?

Tak pokud bych se omlouvat, tak bych se omlouval za analytickou zprávu profesionálů, kteří nám zpracovali doporučení. To doporučení samozřejmě vychází z reálné situace. Pokud by došlo v letecké dopravě k nějakému radikálnímu otřesu, jakési další 11. září, tak by to klidně mohlo nastat, nicméně společnost Credit Swiss nám zpracovala analýzu pro vládu, ta hovoří o všech privatizacích na celé zeměkouli v posledních sedmi letech a více. Jednoznačně hovoří o výtěžnosti jednotlivých privatizací, ať to bylo prodej přes burzu, prodej minoritního nebo majoritního balíku. Tato částka je velmi, velmi reálná.

Topolánkův kabinet zahájil kroky k privatizaci Letiště Praha na svém jednání 2. června, kdy premiér Mirek Topolánek pronesl i tato slova:

Záznam Mirka Topolánka:
Jsme dnes rozhodli o postupu v privatizaci Letiště Praha, což je jedna z nejsledovanějších privatizací nejenom v České republice. Rozhodli jsme o stoprocentním prodeji majetkové účasti státu, kterou na Letišti Praha má a rozhodli jsme, pověřili jsme a uložili jsme ministru financí, aby začal s výběrovým řízením na konzultanta nebo hlavního konzultanta při tomto prodeji.

Konstatoval po jednání vlády 2. června premiér Mirek Topolánek. S prodejem 100 procent akcií Letiště Praha nesouhlasí opoziční sociální demokraté. Podle nich by se mělo letiště buď dlouhodobě pronajmout, což ostatně říkal i v březnu ministr dopravy z ODS, Aleš Řebíček, nebo by vláda měla prodat jen část státního podílu a to kvůli bezpečnostním a strategickým důvodům. Pane první náměstku Fukso, neohrožujete vlastně bezpečnostní zájmy České republiky, když chcete prodat celý stoprocentní balík?

Tak v žádném případě. Já bych tu odpověď rozdělil na dvě části a to je ta bezpečnost, druhá je ta ekonomická část. v České republice je takzvaně přeletišťováno. To znamená, skutečně kdyby nastala nějaká výjimečná situace, přestože nemáme dostatek vojenských letadel, tak ale jsme součástí aliance, alianční spojenci by měli kde přistávat, protože letišť je dostatek. Nicméně i stávající legislativa garantuje zvláštní režim v takovéto krizové situaci na letišti ruzyňském za situace, ať je vlastníkem stát nebo vlastníkem privátní osoba.

Myslíte si tedy, že máte analýzu, že bezpečnostní zájmy, strategické zájmy České republiky nejsou podstatné, protože jsou ošetřeny tím, že je přeletišťováno, jako to říkáte?

Tímto krokem nejsou ohroženy.

A když se zaměřím na to, jaké bude kritérium pro Ministerstvo financí, bude to pouze částka? Protože když už jsem tady zmiňoval aktuální vydání časopisu Týden, tak Týden upozorňuje, aby to nakonec nedopadlo jako s privatizací Unipetrolu, kdy někteří zájemci z privatizace byli vyřazeni právě kvůli těm takzvaným bezpečnostním zájmům, aniž by to blíž vláda veřejnosti vysvětlila.

Tak samozřejmě kritérium důležitým nebo kritérium číslo jedna bude výtěžnost této privatizace, nicméně dalším velice důležitým argumentem bude pro nás garantování rozvoje tohoto letiště. A to si myslím, že je velmi, velmi strategické. Letiště v současné době má připravenu kapacitu 12 milionů cestujících a my si směle dokážeme představit, že by se z tohoto mělo stát, z tohoto letiště, mělo stát významné středoevropské letiště i s počtem odbavených cestujících 20 milionů. Takže toto je dalším významným cílem, který v této součásti těch zadávacích podmínek, bude garantování dalšího rozvoje letiště.

To jsou dvě významná kritéria. Nikoliv to bezpečnostní, to znamená, že bude rozhodovat především cena a nabídnutí rozvoje letiště.

Tak. Samozřejmě podmínky výběrového řízení se v této chvíli budou tvořit, budou se tvořit několik měsíců. V této chvíli se naplno rozjedou různé i analytické studie například v oblasti bezpečnosti. Takže v tuto chvíli já nejsem schopen předikovat, která konkrétní, řekl bych, minoritní část těch zadávacích podmínek se tam dále ještě objeví. Já jsem hovořil o těch dvou nejpodstatnějších.

Ještě na jednu věc jste neodpověděl a to tím, že jsem se vás zeptal na věc další. K rizikům prodeje celého balíku akcií Letiště Praha se také v tom vydání, nejnovějším vydání časopisu Týden, vyjadřuje i konzultant a autor Global Airport Privatization Report, James Bentley. Cituji jeho slova: Nebezpečí může spočívat v prodeji celého kompletního balíku akcií, přičemž Bentley upozorňuje na privatizaci londýnského letiště, kde stát vlastně nemá vůbec žádnou páku. Jak si poradíte s touto námitkou?

Tak já si myslím, že výtěžnost z této privatizace, o které v této chvíli my predikujeme, tak si myslím, že je velmi dobrá. Podívám-li se na hospodářské výsledky stávajícího letiště, což je přes jednu miliardu korun, tak pokud bychom prodali za sto, tak dostaneme finanční prostředky, de facto výtěžnost tohoto letiště, za sto let dopředu. Neobávám se, myslím si, že skutečně tento mechanismus prodeje je bezpečný…

A transparentnost, je na místě ta obava, že to může dopadnout jako s Unipetrolem?

Tak, já si myslím, že transparentnost je jednoznačným cílem této vlády při jakékoliv privatizaci i mimo jiné při částečné privatizaci ČEZu a zatím se tato vláda, zatím tato vláda takto postupuje a věřím, že i v tomto, v tomto privatizačním gigantickém byznysu ta transparentnost bude na prvním místě a nebojím se toho.

Vy jste prvním náměstkem ministra financí, zodpovědným za privatizace, už tušíte, kdo bude v té odborné komisi, která bude posuzovat ony návrhy?

Tak, v té odborné komisi budou zástupci majoritních vlastníků nebo vykonavatelů vlastnických práv státu, což je Ministerstvo dopravy, což je Ministerstvo financí a samozřejmě budou tam i zástupci vlády.

Máte představu, kolikačlenná ta komise bude?

Tak, v tuto chvíli konkrétní představu nemám, nicméně stavíme ten poměr například na 3:3:2, ale střílel bych velmi, velmi od pasu.

3:3:2, to znamená zhruba, pokud počítám dobře, tak to bude celkem 8 lidí. . .

Osm lidí, takže to by mělo být, měl by být lichý počet, takže nicméně jsme hodně, hodně předbíháme.

A počítáte s tím, že například bude nezbytné, aby součástí té odborné komise byl současný ředitel Letiště Praha?

Nedokážu v téhle chvíli na to odpovědět.

Po oznámení zahájení privatizace Letiště Praha se začaly množit spekulace právě o průhlednosti té chystané privatizace, a to například i kvůli roli společnosti J and T, která se chystá také na tu privatizaci a která musela čelit spekulacím kvůli premiérově dovolené v Itálii. Kde bude ta veřejná záruka? Když vy jasně na začátku procesu řeknete, cena a nabídnutí onoho rozvoje, jako dvě hlavní kritéria, tak to je nezpochybnitelné, předpokládám, to vy tak oznámíte.

To se tak oznámí, samozřejmě.

A kdy?

V okamžiku, kdy budou podmínky výběrového řízení zpracovány, v okamžiku, kdy vláda tyto podmínky výběrového řízení schválí.

Kdy předpokládáte, že by se tak mohlo stát?

Já očekávám, že do konce roku.

Připomínám, že hostem u mikrofonu Radia Impuls je dnes první náměstek ministra financí Iva Fuksa. Domácnosti si od příštího ledna opět připlatí za elektřinu. Podle analytiků se může její cena zvýšit až o 15 procent. Mohou za to rostoucí velkoobchodní ceny elektřiny na pražské energetické burze, za jak problematickou považujete tuto zprávu z pohledu Ministerstva financí, protože nepochybně ta dynamická, dynamický růst cen elektřiny se projeví v příštím roce v inflaci.

Jednoznačně bude to mít velký podíl na nárůst inflace, když teda očekávám, že spíše ta inflace, to, co jsme si zažili ten cenový šok s potravinami ve světě, takže už bude jen pouze sestupná tendence. . .

Zatím se to ale nedaří.

No, daří, daří trošku, nepatrně. . .

O dvě desetiny procenta, pane náměstku, stále se, neříkejte mi, že kdybych vás tady se ptal v březnu, a že jsme se od března neviděli, tak byste řekl, ano, očekáváme, že ve druhé polovině roku a celoroční inflace se bude pohybovat kolem tří, čtyř procent a už teď je jasné, že se to asi nepodaří, protože je to drahá elektřina, ceny ropy, neklesající ceny potravin, které způsobují to, že ta letošní inflace bude vyšší.

To jo, ale samozřejmě toto, o čem hovoříte, je globální problém. My jsme, když jsme tady spolu loni seděli a bylo to balíčku reformním, tak jsme hovořili o tom, že dopad na inflaci samozřejmě bude mít navýšení sazby DPH a to si myslím, že jsme se poměrně velmi přesně, s přesností jedné desetiny trefili, nicméně nikdo v celém světě neočekával, jakým způsobem se budou hýbat ceny potravin, jakým způsobem se bude vyvíjet situace v Číně, v Austrálii a v Indii a navíc do toho ještě problematika tvrdého nárůstu ceny ropy, kdy v loňském roce hovořit o ceně 100 dolarů za barel bylo šílenství, dneska se už naprosto reálně z ruských úst zaznívá cena i 200 dolarů za barel. .

Vy osobně to považujete za reálné nebo je to jen strašení?

Těch 200 milionů, pardon 200 dolarů za barel? Já v této chvíli si myslím, že spíš to považuji za strašení.

Když se ale podíváte na tu současnou cenu zhruba 150 dolarů za barel ropy, ukazuje se tedy, že když se promítne to do české inflace, že ta letošní inflace, když se bude pohybovat kolem šesti procent, tak to vlastně bude úspěch a že stejně ještě budete muset přehodnotit čísla z vašich odhadů, jako Ministerstva financí, protože ta inflace bude vyšší než vy, jako Ministerstvo financí odhadujete i dnes.

Tak Ministerstvo financí není tím jediným chytrým v tomto státě a vůbec i v Evropě, který predikuje vývoj inflace. Teď nedávno skončilo kolokvium, kde se, kterého se zúčastňují kromě Ministerstva financí i další významné finanční skupiny a predikují jednotlivé vývoje. V tuto chvíli se predikuje míra inflace na konec letošního roku 6 procent a tady si myslím, že na drobné odchylky v desetinách jsme ve shodě se všemi. To, co bude příští rok, já si myslím, že tak, jak je teďko cena ropy rozkolísaná, že aby někdo dokázal s přesností plus mínus dvě procenta udělat odhad na příští rok je strašně složité. Já si myslím, že to zklidnění skutečně přijde, že ten barel ropy se vrátí určitě hluboko pod hranici 130 dolarů za barel, ale těžko, těžko, těžko v této chvíli predikovat.

Ale lidé si tedy musejí zvyknout na to, že v letošním roce 6procentní inflace, zatím nejvyšší.

Tak, v tuto, v tuto chvíli ano, ale na druhou stranu odečtěme z toho 4 procenta, odečtěme z toho vývoj ve světě a pro českou ekonomiku to zas tak tragické není. Já bych chtěl jenom připomenout na to, co i říkal pan prezident v novoročním projevu, že tak, jak se Češi v současné době mají a český byznys, tak tak se pravděpodobně už asi mít nebudeme, nicméně žádná krize nehrozí, bude spíš nepatrná sestupná tendence, ale není to tak dramatické, podívejme se na průměrné mzdy a další ukazatele.

Zvyšování cen energií pro domácnosti o 15 procent ale považujete tedy za špatnou zprávu z pohledu Ministerstva financí?

No tak, samozřejmě, má to vliv na inflaci, nicméně zase máme už svobodný trh, vycházíme z burzy energie, takže těžko se v této chvíli dá něco regulovat.

No ale, zároveň to může být pro vás, jako pro náměstka ministra financí, který je zodpovědný ještě za státní podíly v důležitých podnicích tak dobrá zpráva, protože stát je majoritním vlastníkem elektrárenské společnosti ČEZ a dodávky na příští rok se minulý týden přehouply na té pražské energetické burze přes 80 eur za megawatthodinu, což je v přepočtu nějakých zhruba dva tisíce korun, tedy pro stát to bude dobrá zpráva, protože je možné očekávat, že zisky ČEZu budou přinejmenším stejné, jako v roce letošním nebo respektive loňském.

Tak, zisky ČEZu by měly být lepší než v loňském roce, podíl státu na těchto ziscích by měl být přece jenom o něco výše, protože v rámci prodeje vládou schváleného sedmiprocentního balíčku jsme v této chvíli dokonce svůj podíl navýšili na více jak 70 procent v této společnosti, takže to skutečně se nám to pozitivně promítne do výše dividendy, která skončí ve fondu národního majetku na účtu a ta je potom dle zákona používána na důchodovou reformu, na ekologické projekty, na dopravní infrastrukturu a další a další. . .

Vy, když jste tady byl hostem loni, tak jste odhadl tu loňskou akcii, respektive výnos, dividendový výnos na jednu akcii na 40 korun, pokud se nemýlím, tak v následujících dnech by mělo snad na valné hromadě dojít ke schválení této, tohoto dividendového výnosu, příští rok tedy taky další čtyřicítka, či dokonce víc?

Ne, tak já, vy jste mě vloni skutečně natlačil do toho, abych si tady dal svůj tip, já jsem ten tip dal, dokonce i odborný svět mě trošku za to kritizoval, jak pan náměstek nepřesně odhadl ten vývoj a skutečně už valná hromada ČEZu už byla, tam už tato dividenda byla potvrzená, já nebudu tipovat, nebudu tipovat.

Ale v každém případě očekáváte, že i nejen letos, ale v roce příštím kvůli těm rostoucím cenám elektřiny budou zisky ČEZu vyšší než v tom roce loňském?

Tak je to mimo jiné i v plánu ČEZu, takže skutečně ty výnosy budou vyšší.

Opoziční sociální demokraté ale trvají na tom, že by nemuselo docházet k tak dramatickému zvyšování cen energií, pokud by například i Česká republika posilovala energetické zdroje nebo ČEZ vlastněný státem posiloval svoje energetické zdroje. Opoziční lídr Jiří Paroubek vyzývá vládu k přehodnocení energetické koncepce státu a říká:

Záznam Jiřího Paroubka:
Tato diskuse je nezbytná, tak aby si to politické strany na úrovni Poslanecké sněmovny vyjasnily. Bohužel, jak se zdá, tak vládní koalice není schopna dojít k nějakému jednotnému názoru, protože zelení prostě mají výhrady k atomové energii a samozřejmě také mají výhrady k eventuelnímu prolomení těžebních limitů hnědého uhlí. Pokud jde o jadernou energii, tak Sociální demokracie chce jít touto cestou.

Konstatuje předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek. Zvažují zástupci akcionáře ČEZu, tedy především stát, že by mělo dojít k přehodnocení vládního programového prohlášení a je na místě takový návrh vlastně z odborných úst, aby ČEZ mohl peníze, které má a možná i zisky, které má, tak aby než aby se vyplácely do dividendového programu, tak aby se investovaly například do výstavby dalších jaderných bloků ať už v Dukovanech nebo v Temelíně?

Tak pokud se člověk podívá na to, co dělá ropa, odkud, na kom jsme energeticky závislí, na Rusku, Norsku, na dovozu z dalšího světa, tak známe limity těžební v severních Čechách, tak skutečně ta jaderná energetika nám skutečně dává největší díl svobody a nezávislosti.

Proč ale stále z těch odborných kruhů to jasně nezaznělo, že by se vláda, kde jsou zelení také vládě, že by zkrátka ODS jako nejsilnější vládní strana řekla, že je zapotřebí přehodnotit vládní programové prohlášení?

Tak programové prohlášení je de facto politický dokument, který vychází z reálné politické situace ve Sněmovně a mě nepřísluší tady toto komentovat. Argument to, že cesta prostřednictvím jaderné energie je velmi správná cesta, tak takový názor já sám zastávám. Nicméně tato otázka by spíš náležela příslušnému politikovi nebo zástupci…

A je reálné, že z pohledu ČEZu by bylo dobré, aby další rozvoj jaderné energetiky byl přece jenom této společnosti umožněn?

Tak já bych odpověděl to, že jí to není znemožněno.

To znamená, že může dál pracovat na plánech výstavby nových bloků?

Tak jaderná energie na rozdíl od paroplynové, případně uhelné elektrárny, se samozřejmě připravuje strašnou dlouhou dobu, takže je zapotřebí v některých případech pracovat s velkým předstihem.

Topolánkova vláda schválila před 14 dny i návrh Ministerstva financí na odstranění všech starých ekologických škod vypsáním jedné velké státní zakázky. Tady jsou slova ministra financí Miroslava Kalouska:

Záznam Miroslava Kalouska:
Je na místě cesta hledat kvazikoncesionáře, hledat partnera, který by převzal celou řadu rizik a za pevně vysoutěženou cenu zrealizoval do roku 2015 všechny nezbytné asanace v oněch zhruba 800 lokalitách, kde má Česká republika své závazky.

Dodám, že hodnota neodstraněných ekologických závazků státu, které vznikly před rokem 1992, se pohybuje kolem 115 miliard korun. Předpokládám správně, že když se tedy vypíše takový tender na tak velkou státní zakázku, takže ta částka 115 miliard nebude překonána nebo dokonce to nebude na této částce, že ta částka bude nižší ve skutečném plnění?

To je hlavně cíl, částka 115 miliard, to je to hrozné červené číslo, které stále bliká a které naopak chceme stlačit dolů. Celé toto děláme právě za tím účelem, abychom tu cenu výrazně stlačili dolů.

Dá se odhadnout, když říkáte výrazné stlačení ceny, tak která, jaká částka podle vás bude reálná, se kterou budete jako Ministerstvo financí spokojeni?

Tak predikujeme některé varianty. Nechtěl bych už se k těm variantám s blížícím se výběrovým řízením blíže vyjadřovat, nicméně …

Řekněte koridor.

V současné době my jsme v pasti. Stát tady garantoval 160 miliard. Za 17 let se odstranilo pouze v objemu zhruba 45 miliard a jestliže všichni hovoří o tom, že by stát své závazky měl splnit do roku 2015, aby zminimalizoval riziko potenciálních arbitráží od firem, které právě ještě mají zatížené území po privatizaci ve své fabrice, tak my musíme konat velmi, velmi rychle. Jestliže v minulých letech poslední socialistická vláda na dva roky dokonce zastavila odstraňování ekologických škod, my jsme vloni toto nastartovali s objemem sedmi miliard korun, na letošní rok 12 miliard korun, ale abychom stihli rok 2015, tak bychom každý den museli dělat mnoho výběrových řízení a to je prostě fyzicky nerealizovatelné, zvláště za situace, že kdysi toto řešil Fond národního majetku, velký úřad, a dneska to na Ministerstvu financí dělá zhruba 25 lidí. Takže …

Ten koridor?

Ten koridor, já, ne, neřeknu.

Ne, ale ne, musíte mi to říct, pane náměstku, to z toho důvodu, že například nevládní organizace Transparency International, tak ta tvrdí, že to, o čem rozhodla vláda, zatíží státní rozpočet zbytečně o 30 miliard korun. To znamená, že to, když vy to dáte jedné jediné firmě, tak ta pak může říci, že to odstraňování ekologických škod může být ještě náročnější a že zkrátka se budeme pohybovat na té částce 115 miliard a že to vůbec tu cenu nesníží.

Naopak, jednoznačně tu cenu to sníží, když to dáme v jednom balíku, protože proběhne tady nejenom v rámci České republiky, ale očekáváme, že i v rámci celé Evropy, velmi sledovaná soutěž, která bude prestižní, která de facto všechny bude tlačit k maximální racionalizaci. Já očekávám, že by to mohlo být někde okolo 100 miliard a možná to může být i méně, nemám křišťálovou kouli, nedokážu přesně odhadnout, nicméně…

Budete považovat za úspěch, když to tedy bude pod hranicí 100 miliard, v koridoru 90-100?

Budu to považovat za úspěch, ale to, co já v této chvíli považuji za úspěch i proč to děláme, je to, že chceme tu částku už jednou navždy definitivně zastropovat, aby už nerostla nahoru, tak jako neustále díky inflaci a časem roste. Chceme jednoznačně garantovat, kolik každý rok bude uvolňováno ze státního rozpočtu na odstraňování těchto škod. Zatím hovoří studie o 6-7 miliardách, což je částka, kterou rozpočet úplně bez problémů unese.

To znamená, že když se to zastrojuje a bude to zhruba stát, když říkáte, že optimistický koridor vás jako prvního náměstka ministra financí je 90-100 miliard za ten balík vysoutěžený, za tu jednu velkou státní zakázku, tak každý rok by se pak ze státního rozpočtu to splácelo 6-7 miliardami korun.

Cílem právě je to, abychom nemuseli udělat tento jednorázový výdaj v krátké době, například do roku 2015, ale naopak to financování rozložili do dlouhého, například 20 letého, případně 25 letého období. Zároveň veškerá rizika v této chvíli budou přenášena právě na tohoto suboperátora s tím, že už nebude dovoleno žádné navyšování těchto prací.

Když on tedy vysoutěží 90-100 miliard korun, tak už nemůže se stát, že by pak přišel s nějakým dodatkem a že by se mu schválily další peníze, protože řekne – ono to je náročnější, než jsme si mysleli?

Už nemůže. Na druhou stranu on ani nebude mít ten prostor pro to, aby vyzobal rozinky a potom obdobně zareagoval – nezlobte, já tady toto neumím. On prostě za žádnou akci nedostane stoprocentně zaplaceno do té doby, než bude celý balík všech ekologických projektů odstraněn a zároveň bude muset být i velmi, velmi kapitálově silný, aby toto břemeno de facto převzal za stát. je to velmi tvrdé, nicméně je to skutečná pojistka pro to, aby nedocházelo k takovýmto věcem, že někdo nám za pár let oznámí – podívejte se, ono to nejde zrealizovat.

Tušíte, kolik firem se o to bude ucházet?

Tak musí to být velmi silné subjekty. Očekávám, dovolím si odhadnout, že to může být něco 5-10, kteří …

Vstoupí do toho výběrového řízení o tento balík.

Kteří do toho vstoupí a musí to být finančně silné skupiny, ale zároveň skupiny, které jsou znalé v oblasti likvidace těchto odpadů.

Říká první náměstek ministra financí z ODS, Ivan Fuksa. Děkuji vám za rozhovor, za zajímavé informace, někdy příště na shledanou.

Taky děkuji a hezký večer, na shledanou.


Zdroj: Radio Impuls, pořad - Impulsy Václava Moravce, 23.06.2008

Nejčtenější