Desatero omylů k sanaci starých ekologických zátěží

Reakce Ministerstva financí na nepřesnosti, které se objevily v médiích.

1. „Příliš velký objem zakázky znamená zvýšené riziko korupce.“
   Komplexní veřejná zakázky sama o sobě riziko korupčního jednání nezvyšuje , naopak jej velmi významně eliminuje. Jednak tím, že namísto více než 1000 potřebných dalších dílčích veřejných zakázek jde v této variantě pouze o zakázku jedinou, a dále tím, že tato jedna zakázka bude pod mnohem větším veřejným dohledem než jsou v současné době zadávané zakázky.
2. „Soutěž není dostatečně konkurenční - takto velkou zakázku může získat pouze omezený počet několika velkých firem, v důsledku nižší konkurence stát nemusí získat tak výhodnou cenu, jakou očekává. “
   MF předpokládá, že se do veřejné zakázky přihlásí rovněž zahraniční resp. mezinárodní společnosti, a tedy očekává mezi jednotlivými uchazeči dostatečně konkurenční prostředí. Zejména pokud rozhodujícím hodnotícím kritériem bude nabídková cena. Pro nižší cenu není důležitý počet uchazečů, neboť když uchazeči podávají nabídku, tak neví, kolik dalších uchazečů ji podalo. Důležité je, aby před podáním konečné nabídky uchazeči věděli, že v soutěži jsou účastni další potenciální uchazeči . Proto chce MF provést výběrové řízení navrhovaným způsobem, tak aby bylo dosaženo co nejnižší ceny.
3. „Malé firmy se obávají, že nemají šanci ve velké zakázce uspět, ozývají se hlasy, že je ohrožena jejich existence. “
   Je zřejmé, že k plnění veřejné zakázky takového rozsahu bude Ministerstvo financí vyžadovat vysokou ekonomickou stabilitu a finanční zázemí uchazečů. Zároveň je však zřejmé, že vybraný dodavatel bude využívat subdodávky řady menších odborně způsobilých dodavatelů, přičemž vždy půjde ve významné míře o české subdodavatele. Ze zpracované analýzy zároveň vyplývá, že předmětná komplexní zakázka neznamená závažné omezení relevantního trhu sanací ekologických zátěží a tedy nedojde k zásadnímu zúžení prostoru pro podnikání v oblasti sanace ekologických škod. V případě, že bude tato varianta schválena a realizována, očekává Ministerstvo financí zrychlení prací v této oblasti a tudíž lze naopak předpokládat, že malé firmy budou mít mnohem více zakázek, které budou pro vítěze realizovat.
4. „Někteří navrhují rozdělit tendr např. na 3 části - dalo by se vypsat třeba několik málo soutěží. “
   Každým rozdělením se zvyšuje administrativní, časová i finanční náročnost zvoleného řešení (pro každou zakázku musí být zpracován projekt obdobný koncesnímu projektu, který musí být schválen vládou ČR).
5. „O zvoleném řešení bylo rozhodnuto předem - již v listopadu 2007 prosazovalo MF řešení jednou velkou zakázkou, ale až poté nechalo zpracovat odbornou analýzu, která toto řešení doporučila. “
   Ministerstvo financí uvažovalo o celkem třech variantách řešení, které rovněž předložilo vládě. Ministerstvo financí skutečně od začátku vnímalo zásadní výhody komplexního řešení sanací, přesto si, a to i na základě pověření vlády, nechalo znovu všechny nastolené varianty posoudit a vyhodnotit nezávislou renomovanou poradenskou společností. Teprve na základě tohoto posouzení, které vyhodnotilo komplexní řešení jako nejvhodnější a zároveň doporučilo jeho realizaci formou tzv. kvazikoncese, byla Ministerstvem financí varianta komplexního řešení kvazikoncesí veřejně prezentována jako preferované řešení. Konečně rozhodnutí o způsobu řešení starých ekologických zátěží je však v pravomoci Vlády ČR.
6. „Cena (výše garancí) může být nadsazená - je obtížné až nemožné vyčíslit výši škod a zjistit objem potřebných prací; ve skutečnosti mohou být škody jen ve výši cca 40 mld. Kč, ale vítěz tendru by i tak mohl získat kolem 100 mld. Kč. “
   Aktuální předpoklad celkové hodnoty veřejné zakázky může vycházet pouze z celkové výše zbytkové garance všech ekologických smluv zařazených do projektu, což je částka, kterou se Česká republika zavázala vůči nabyvatelům v případě potřeby vynaložit. V případě některých ekologických smluv přitom může být komplexní zajištění odstranění ekologických zátěží levnější, než kolik činí příslušná zbývající garance, v jiných lokalitách může být naopak sanace výrazně dražší (např. v současné době probíhají procesy navyšování garancí o více než 4 mld. Kč).
   Lze očekávat, že odstraňování zbývajících starých ekologických zátěží může být postupem času spíše komplikovanější a finančně náročnější (např. Spolana Neratovice) – je logické, že jako první byly odstraněny staré ekologické zátěže v méně zatížených lokalitách. Vybraný dodavatel zároveň převezme ekonomické riziko, že bude případně zjištěn větší rozsah zátěží či výskyt dosud nezjištěných zátěží, a s tím související zvýšení nákladů na sanaci. Reálnou hodnotu předmětu plnění lze proto zjistit až z nabídek jednotlivých dodavatelů, kteří tak učiní na základě detailního prostudování a vyhodnocení všech dostupných podkladů a lokalit, veškeré jiné úvahy o konečné výši jsou pouze teoretické a nepodložené odhady.
7. „Firmy se mohou snažit výši svých zátěží maximalizovat, neboť se tak za státní peníze mohou zbavit i problémů, které si přivodily až po privatizaci. Současně by v tomto případě Česko mohlo očekávat žalobu ze strany EU za zakázanou státní odporu soukromým firmám. “
   Ministerstvo financí předpokládá zvýšenou kontrolní úlohu České inspekce životního prostředí (ČIŽP), která bude vydávat potvrzení o odstranění pouze starých zátěží, které bude nutným předpokladem proplacené dokončené sanace. Bude v zájmu vybraného dodavatele „hlídat si“ výši škod, pokud by daný podnik požadoval odstranit na náklady státu i ekologické zátěže vzniklé po privatizaci. Kdyby dodavatel odstranil i ekologickou zátěž, kterou není povinen odstraňovat, vzrostou tím jeho náklady, které mu nebude stát hradit. Riziko veřejné podpory je proto v případě komplexního řešení v zásadě minimalizováno.
8. „V případě, že se např. dodatečně zjistí vyšší škoda, než je garantovaná úhrada státu, mohl by se vítěz tendru pokusit dodatečnou škodu „zatajit“, neboť by ji musel odstraňovat na vlastní náklady.“
   Ministerstvo financí v této věci předpokládá důslednou kontrolní a dohledovou činnost příslušného orgánu státní správy, kterým je ČIŽP, tak jak je to v současné době, a nepředpokládá, že by bylo možné ekologickou zátěž „zatajit“. Zároveň Ministerstvo financí předpokládá ošetření nedodržení smlouvy standardními právními mechanismy, tedy smluvními pokutami, bankovní zárukou či povinným pojištěním odpovědnosti vybraného dodavatele za způsobenou škodu.
9. „Hrozí případná rizika, u kterých není jasné, jak budou minimalizována: “
   a) „možné nově objevené ekologické zátěže“
   Jde o ekonomické riziko vybraného dodavatele. Dodavatel ponese veškeré náklady na odstranění takové ekologické zátěže bez nároku na navýšení ceny.
   b) „případná nespolupráce ze strany ČIŽP, která má vliv na náklady čistících prací“
   Ministerstvo financí předpokládá, že MŽP bude vykonávat funkci vrchního dozoru nad činností ČIŽP ve smyslu zákona o České inspekci životního prostředí, a zajistí tak, aby ČIŽP řádně a důsledně vykonávala své pravomoci.
   c) „případná nespolupráce ze strany subdodavatelů“
   Jde o interní problém vybraného dodavatele, který je finančně motivován k aktivní a rychlé činnosti . V případě prodlení bude dodavateli hrozit odpovědnost za vzniklou škodu a smluvní pokuty.
   d) „komplikované právní vztahy vůči privatizačnímu majetku (objekty a podniky byly někdy převáděny na třetí strany bez práv a závazků z ekologických kontraktů)“
   ČR je povinna plnit své závazky z ekologických smluv vůči všem smluvním partnerům (nabyvatelům bývalého státního majetku) a zajistit sanaci všech lokalit, které spadají pod jednotlivé ekologické smlouvy.
10. „Ministerstvo financí by mohlo pokusit změnit přístup k ekologickým závazkům, např. umožnit novým investorům na Ostravsku, kteří mají o zamořené zóny zájem, aby sami do sanace investovali, a přitom jim přispět na náklady. “
    Toto řešení bylo jednou z diskutovaných variant (hodnocení je součástí materiálu zveřejněného na webu MF), v současnosti však naráží na českou i evropskou legislativu, zejména v oblasti veřejných zakázek a zákaz veřejné podpory. I proto byla zvolena varianta jiná – komplexní veřejná zakázka.