Ministr financí Kalousek se zúčastnil setkání ECON Evropského parlamentu s národními parlamenty
Brusel 12.2.2009
Dnes se ministr financí Miroslav Kalousek jako předseda Rady Ecofin zúčastnil setkání Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu (ECON) s národními parlamenty.
Téma setkání znělo „Finanční krize: Kde se nachází Evropa?“.
Ministr vystoupil s příspěvkem k regulaci finančního trhu a nastavení dohledu nad ním ve světle současné finanční krize. Dotkl se i jejích možných příčin.
Ministr financí ve svém projevu zdůraznil, že ke stabilizaci situace je potřeba obnovit důvěru ve finanční trhy. Jednoznačně odmítl využití protekcionistických opatření. Za jedinou alternativu uvedl spolupráci vedoucí k celosvětovým standardům, vzájemnému uznávání a otevřenosti trhů. Jako vhodnou platformu pro takovou spolupráci označil Miroslav Kalousek skupinu zemí G20.
Ministr ve svém projevu rovněž zmínil hlavní cíle českého předsednictví v oblasti regulace finančních trhů. České předsednictví se bude snažit nalézt shodu ve třech oblastech, a to v případě nařízení k regulaci ratingových agentur, směrnice o solventnostní přiměřenosti pojišťoven a směrnice o kapitálové přiměřenosti u bank. Dále se české předsednictví zaměří na nedostatky regulatorního rámce a na další směřování evropského finančního trhu a služeb, kde je nejvýznamnějším tématem uspořádání struktury finančního dohledu a reforma mezinárodního finančního systému.
Radka Kohutová,
tisková mluvčí MF ČR pro CZ PRES
Doplňující informace - ECON:
Projev ministra financí Miroslava Kalouska na Jednání výboru ECON s národními parlamenty - Brusel 12.02.2009
Struktura regulace a dohledu
Dobré dopoledne, dámy a pánové,
Je pro mě ctí, že jsem tu dnes s vámi a že mohu přispět do debaty na téma regulace a dohledu nad finančním trhem kontextu dnešní finanční a hospodářské situace.
Úvod
Nejprve bych rád pronesl pár slov o příčinách finanční krize. Poté se budu věnovat potřebě zajištění globální koordinace směřující k zotavení a reformě finančního systému. Konečně také doufám, že se mi podaří vás přesvědčit o tom, že české předsednictví přistupuje na evropské úrovni k současné krizové situaci zodpovědně, a to jak v oblasti legislativní, tak při formování přístupu pro nacházející roky, a to zejména v oblasti dohledu nad finančním trhem.
Příčiny krize
Světový finanční systém prochází mimořádně nestabilním obdobím. Je nezbytné, abychom věděli, co se stalo a proč. Teprve poté můžeme přistoupit k hledání východiska.
Nicméně rozpoznání příčin je dost složité. Zdrojem nestability byla řada faktorů, které se během rozsáhlého monetárního a úvěrového boomu postupně vyvíjely a vzájemně ovlivňovaly. Tyto příčiny nezahrnují pouze několikaletý nadbytek likvidity na trzích, ale také závažné nedostatky při řízení rizik, které vedly k podhodnocení úvěrového rizika, a ignorování narůstající složitosti finančních produktů. Navíc jsme svědky šíření současné krize napříč finančními sektory, druhy aktiv i napříč regiony. Náhlé omezení tržní likvidity spolu s některými procyklickými prvky obezřetnostní regulace a účetních pravidel stejně jako nadměrné zadlužení vedly k tomu, že uzavření držených pozic se stalo velmi obtížné a finančně nákladné. Toto málem způsobilo totální kolaps finančních trhů.
Nalezení správné politické reakce na tuto složitou výzvu je velmi obtížné. Evropská unie se proto musí chopit příležitosti a pokusit se dosáhnout koordinovaného přístupu. S tím, jak se přelévá dopad finanční krize z finančních institucí do reálné ekonomiky, budeme muset čelit novým výzvám. K nejdůležitějším výzvám navíc patří schopnost trhů absorbovat nové emise vládních dluhopisů, kde se již ukazují limity fiskálních intervencí.
Je třeba pokračovat v další práci. Budeme dělat vše, co je nezbytné ke koordinaci dalšího postupu, jak na úrovni Evropské unie, tak i globálně, a k návratu důvěry ve finanční trhy, která je nezbytná ke stabilizaci finanční situace.
Zajištění globální koordinace
Naše finanční trhy a ekonomiky jsou stále více propojeny. Z tohoto důvodu jediné možné řešení současné obtížné hospodářské situace představuje globální koordinace. To ale neznamená, že Evropa musí čekat na dosažení mezinárodního konsensu předtím, než začne jednat. Právě naopak. Jsme svědky toho, že Evropa má vedoucí postavení v mnoha oblastech. Výzva, která je před námi, spočívá v tom, že ať už bude řešení jakékoli, tak ponechá Evropu otevřenou a nepovede k roztříštění světových trhů.
Jakákoli protekcionistická opatření musí být jednoznačně odmítnuta, neboť by pouze zhoršila situaci. Naši jedinou alternativou je spolupráce vedoucí k celosvětovým standardům, vzájemnému uznávání a otevřenosti trhů. Toto hlavní sdělení musí být prosazováno nejen v rámci EU, ale také při jednáních s našimi mezinárodními partnery. Z tohoto důvodu náš předseda vlády svolal mimořádnou schůzku představitelů vlád.
Skupina G20 představuje nejlepší možnou platformu pro již zmíněnou globální koordinaci. Představitelé zemí G20 se na svém prvním setkání v listopadu loňského roku shodli na akčním plánu. Jeho obsahem jsou jak krátkodobá, tak střednědobá opatření na zdokonalení mezinárodní finanční regulace. Přípravné práce na další setkání, které je plánováno na druhého dubna tohoto roku, jsou v plném proudu. Byly ustaveny čtyři pracovní skupiny. Tyto skupiny mimo jiné pracují na nové regulaci globálního trhu finančních služeb a jeho dohledu. České předsednictví bude usilovat o nalezení společné pozice všech členských států Evropské unie pro vyjednávání v rámci G20, a to pro všechny úrovně jednání. Pro konečné dojednání společné unijní pozice bude rozhodující zasedání Rady ECOFIN dne 10. března a setkání Evropské rady dne 19. března.
Již nyní je zřejmé, že se shodneme na nutnosti zvýšení transparentnosti, rozšíření regulace na subjekty, kteří jí doposud nepodléhali, posílení odolnosti finančního systému prostřednictvím nových obezřetnostních pravidel a účetních standardů, zdokonalení pravidel pro odměňování ve finančních institucích a také zajištění větší odolnosti OTC trhů.
Nesmíme ale přitom zapomenout, že dříve než přikročíme k utváření nového regulatorního rámce, tak by měl být jasně určen cíl a účel regulace. Ze střednědobého a dlouhodobého pohledu je kvalita regulace mnohem důležitější než rychlost s jakou změny přijmeme a jejich počet. Jedná se o velmi složité a technické otázky, které nemohou být vyřešeny snadno a rychle. V této souvislosti bychom nikdy neměli zapomínat, že neúmyslné důsledky unáhlených činů by mohly být příčinou dalších problémů.
Doufejme, že na to budeme také pamatovat, až budeme dokončovat velké množství legislativních návrhů, které máme nyní na stole. Nyní bych se o nich rád stručně zmínil.
Legislativní agenda
Hlavním cílem českého předsednictví je vynaložit maximálního úsilí k nalezení shody mezi Radou a Evropským parlamentem do konce dubna 2009 ve třech prioritních oblastech: v nařízení k ratingovým agenturám, směrnici o solventnostní přiměřenosti pojišťoven a směrnic o kapitálové přiměřenosti bank.
Nejkomplikovanějším problémem jak s globálními, tak evropskými dopady je nařízení k ratingovým agenturám. Jako předsednictví Rady chceme přispět k právní úpravě, která bude řádně fungovat navzdory globálnímu charakteru tohoto odvětví. Nicméně i přes složité výzvy a velmi napjatý harmonogram si jsme jisti jeho dojednáním. U Solvency II existuje zřejmá výzva a velká příležitost nastavit mezinárodní standardy v regulaci pojišťovnictví. Myslím si, že můžeme všichni souhlasit s tím, že ať už bude kompromis jakýkoliv, musí být dostatečně obezřetnostní. Vysokou prioritou je taktéž revize CRD. Koneckonců je velmi dobrým příkladem konkrétní legislativní reakce na krizi. Věříme v nalezení rychlé dohody nad touto revizí s Evropským parlamentem.
Vyjednávání těchto tří agend je opravdu velmi složité. Proto jsem potěšen, že Vám mohu dnes oznámit dosažení prvního konkrétního úspěchu u nařízení o přeshraničních platbách v eurech. Včera Rada dosáhla shody ohledně obecného přístupu, který zaručí právní jistotu bankám a poskytovatelům platebních služeb při spuštění přímých inkas v rámci Jednotné oblasti plateb v eurech (SEPA). Dosažení konsenzu mezi členskými státy v této oblasti rozhodně nebylo jednoduché. Je to obrovský krok vpřed a doufám, že úspěch dosažený v Radě bude následován při vyjednáváních s Evropským parlamentem.
Nelegislativní agenda
České předsednictví se musí zabývat také politickými úkoly. Musíme se zaměřit na nedostatky regulatorního rámce, které se vyrojily kvůli krizi. Prioritou českého předsednictví je také zhodnotit a aktualizovat cestovní mapy odsouhlasené Radou ECOFIN a principy schválené Evropskou radou. Dále musíme zvážit další směřování oblasti evropského finančního trhu a služeb, kde je nejvýznamnějším tématem, kromě otázek souvisejících s regulací, které jsem už zmínil v části týkající se činnosti G20 a jež jsou nadále pro Evropskou unii relevantní, uspořádání struktury finančního dohledu a reforma mezinárodního finančního systému.
Otázka evropského uspořádání dohledu nad finančním trhem bude významně ovlivněna výstupy nedávno založené skupiny vedené panem de Larosiére. Zpráva této skupiny o reformě mezinárodní finanční architektury by měla být vydána na konci února. Vítáme, že může být zahájena intenzivní a politická debata na téma dohledu a doufáme, že se již nebude jako doposud omezovat pouze na úzké a technické vyjednávání v rámci sektorových směrnic.
Potřebujeme otevřenou a širokou debatu, která vezme v úvahu obavy všech zainteresovaných stran, a jsme připraveni této debatě věnovat polovinu neformálního zasedání ECOFIN v Praze. V tisku i jinde již koluje mnoho návrhů jak zlepšit dohledový rámec. Nejzajímavější z nich jsou zaměřeny na posílení Lamfalussyho výborů třetího stupně, zavedení kolegií dohledových orgánů pro všechny důležité přeshraniční finanční skupiny, vybudování soustavy dohledu podobné Evropskému systému centrálních bank nebo založení evropské dozorové agentury.
Přestože všechny tyto zajímavé diskuse o architektuře dohledu jsou důležité, nesmíme zapomenout na související hlubší problémy, kterými je třeba se zabývat před nebo ve současně s problematikou architektury. Jsou trojího druhu:
zajištění adekvátní harmonizace nejen evropského práva finančních služeb, ale také regulace samotného dohledu,
zajištění, že existuje právní rámec a rámec finanční stability k podpoře nově vytvořené architektury,
ubezpečení, že je zvýšena efektivita národních dohledů a že jsou připraveny na jakékoli změny na úrovni Evropské unie.
Dovolte mi, abych tyto body dále rozvedl.
Hlavním faktorem posílení stability a rozvoje evropských finančních trhů je dle českého předsednictví harmonizace dohledu. V současné době neexistuje jednotný systém sankcí. Filozofické přístupy k dohledu nad subjekty finančního trhu se mění stát od státu, stejně jako vymáhání platných pravidel. Tyto odlišnosti následně mohou vést k regulatorní arbitráži a ohrožení finanční stability. Proto bychom měli využít současné příležitosti a udělat maximum pro dosažení konkrétních výsledků v této oblasti. Jsme si vědomi toho, že před sebou máme obrovskou výzvu, ale zároveň se domníváme, že i zde jsou efektivní opatření nezbytná.
Krize za druhé ukázala, že současná uspořádání krizového řízení a finanční stability nejsou připravena čelit vážnému přeshraničnímu otřesu. Musíme se zamyslet nad tím, jestli bylo „Memorandum o Porozumění“, které jsme podepsali minulý rok, implementováno řádně a jestli opravdu poskytuje dostatečný základ do budoucna. Poskytují naše právní řády dostatečný rámec pro transfer aktiv a krizové řízení?
Krize také prokázala, že velký význam má existence silného a nezávislého dohledového orgánu uvnitř jednotlivých členských států. Fragmentace domácího dohledu může vést k ohrožení finanční stability stejně jako fragmentace dohledu na úrovni Evropské unie.
Jak vidíte, existuje mnoho složitých otázek a přiznám se, že na ně doposud neexistuje lehká odpověď. Jsem přesvědčen, že diskuze k dohledu budou velmi široké a že dubnový ECOFIN nebude jedinou příležitostí, při které se ministři budou zabývat touto problematikou. Je to příliš důležité téma na to, aby mu byla věnována pouze jedna zpráva či diskuze.
Závěr
Na závěr bych chtěl zopakovat, že celá Evropská Unie v poslední době aktivně pracovala na přijetí koordinované reakce na finanční krizi. Mnohého jsme dosáhli a předešli jsme nehoršímu během minulého podzimu. Nicméně se před námi objevují nové výzvy. Jako součást naší strategie k zajištění finanční stability, která byla dohodnuta minulý rok v říjnu, diskutujeme nyní společný přístup ke špatným aktivům. Jedná se o velmi komplikovanou problematiku, a proto úzce spolupracujeme s Komisí a Evropskou centrální bankou na nalezení optimálního přístupu k oceňování takových aktiv a oprávnění institucí participovat v záchranných schématech. Ve všech těchto případech se české předsednictví vynasnaží usnadnit a urychlit probíhající debaty, tak aby bylo dosaženo maximální konzistence při stabilizaci ekonomické a finanční situace a aby by se předešlo negativním vedlejším dopadům.
Děkuji vám za pozornost.