Novinky

V médiích

Ministerstvo financí a jeho lidé v médiích. Dementi a reakce ministerstva na nepřesnosti a zavádějící informace.

ilustrace
Kdo
Typ
Období

Celkem 701 stránek pro témata Lidé MF

Ilustrační obrázek - Úspěchy České republiky v mezinárodních arbitrážích

Vydáno

Úspěchy České republiky v mezinárodních arbitrážích

Rozhovor s Radkem Šnáblem, ředitelem odboru 46 - Mezinárodně právní a agenda převz. z ČKA
  • Česká republika je v letošním roce stoprocentně úspěšná v mezinárodních arbitrážích. Za poslední rok stát odvrátil hrozbu zaplacení asi 44 miliard korun. Posledním úspěchem byla vyhraná arbitráž s lucemburskou společností European Media Ventures ve věci televize TV3. Arbitráže jsou většinou výsledkem smluv o ochraně investic z počátku devadesátých let. Smlouvy byly většinou pro Českou republiku nevýhodné. Loni v létě proto stát začal tyto dvoustranné dohody se zeměmi Evropské unie vypovídat. Za úspěšným posledním rokem podle ministerstva stojí agresivní postup v arbitrážích vedených proti České republice a také soustředění problematiky arbitráží pod jeden odbor, konkrétně do gesce ředitele mezinárodněprávního odboru ministerstva financí Radka Šnábla a s ním jsme teď ve spojení, přeji vám dobrý den.
Ilustrační obrázek - První náměstek ministra financí Ivan Fuksa  v rozhovoru pro Rádio Impuls o světové ekonomické recesi a povodních, které ovlivní rozpočet České republiky na rok 2010

Vydáno

První náměstek ministra financí Ivan Fuksa v rozhovoru pro Rádio Impuls o světové ekonomické recesi a povodních, které ovlivní rozpočet České republiky na rok 2010

Moderátor (Václav Moravec):
" Pět až šest miliard korun, to jsou zatím poslední odhady škod, které napáchaly bleskové povodně. Například Jesenicko zasáhla velká voda v pátek večer. Oblast 18 obcí vyčísluje škody na zhruba miliardu. Začněme onou výší škod, 5-6 miliard korun, to je ten první odhad. Jak významně se ještě podle Ministerstva financí může lišit, pane náměstku?"  

Vydáno

Licence k provozování výherních terminálů

Rozhovor s Tomášem Zídkem, náměstkem ministra financí.

  • Herny v mnoha českých městech přibývají, ale radnice s tím nemůžou nic dělat. Licence k provozování nových výherních terminálů totiž vydává ministerstvo financí. S rostoucí kriminalitou, kterou na sebe herny vážou, se ale musejí vypořádat právě obce. I proto vytáhly do boje proti hazardu a resort financí se teď snaží situaci změnit. Právě dnes jednali úředníci ministerstva o novém zákonu, který má počet výherních terminálů omezit. Jestli vás toto téma zajímá, můžete nám poslat své otázky. Odpovídat budou starosta Litvínova Daniel Volák a Zdeněk Barták ze Sdružení zábavního průmyslu. Oba pány vítám ve studiu Radiofóra, dobrý večer. No a na telefonu je náměstek ministra financí Tomáš Zídek, dobrý večer.

Vydáno

Předsednictví končí úspěchem

Autor: Klára Hájková, náměstkyně ministra

  • Poslední zasedání evropských ministrů financí v rámci českého předsednictví přineslo jeden důležitý průlom v dohledu nad finančními trhy. Podařilo se totiž nalézt politickou dohodu o budoucím uspořádání dohledu a novém systému tvorby evropského práva. Vzniknout mají rovnou dva typy institucí, které zastřeší práci národních dohlížitelů. 

Vydáno

Vejce proti bohatým

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

  • Do předvolebního klání vstoupila sociální demokracie a po zvolení nového vedení také lidovci s tématem vyššího přímého zdanění vysokopříjmových skupin. Určitě se jedná o lákadlo pro spoustu lidí. Vyššími daněmi má být postiženo jen několik procent nejbohatších, což se velké části zbytku populace bude líbit. Aby ne, pokud vám veřejnou službu zaplatí někdo jiný, proč byste něco takového nepodporovali? Porážka socialistů v evropských volbách ještě neznamená, že s tímto tématem nemohou uspět v celostátní „odvetě“.
    Kdo si zaslouží vysoký příjem?

Vydáno

Klára Hájková: Zákon lichvu nevymýtí. Ale lze to tak politicky podat

Rozhovor s Klárou Hájkovou, náměstkyní ministra

  • Blíží se parlamentní volby a politické strany hledají politické body, kde se dá. Jedním z posledních populárních nápadů je zakročení proti lichvě regulací úroků u půjček. Ministerstvo financí se však k iniciativám křesťanských a sociálních demokratů staví skepticky. „Já osobně si nedovedu představit, že by se jakoukoli regulací úroků mohlo něco změnit,“ říká náměstkyně ministra financí Klára Hájková. Její hlavní prioritou je vytvořit nový zákon, jenž by upravil chování prodejců finančních produktů.
    * E15: Vláda dala zamítavé stanovisko k návrhům na omezení lichvy prostřednictvím regulace úroků. Zabýváte se tím, jak omezit lichvu, či to necháváte jen na poslancích?
    Ještě za minulého ministra financí Miroslava Kalouska byla založena pracovní skupina. Poptávka přišla zejména ze strany odborů, protože zejména v regionech, kde je velká nezaměstnanost, nyní bují aktivity zprostředkovatelů půjček. Ministr Kalousek byl vyzván, ať v pracovní skupině připraví zákon proti lichvě, a my jsme tedy dostali úkol, ať vytvoříme skupinu a začneme se zamýšlet nad tím, co by se dalo dělat. Za nás mohu říci, že jsme do toho šli spíše s negativním očekáváním. Já osobně si nedovedu představit, že by se jakoukoli regulací úroků mohlo něco změnit. Takže jsme spíše čekali, jestli přizvané strany přijdou s nějakým návrhem. Vedle toho je aktivní KDU-ČSL, která podala svůj vlastní návrh, a sociální demokraté. Ale ti si dokáží představit pouze klasickou regulaci výše úrokové sazby. S jednotlivými politickými stranami my nespolupracujeme. Pokud by nám tato vláda dala za úkol, ať připravíme regulaci lichvy, tak ji budeme muset připravit, ale zatím to zadání není. 

Vydáno

Cenu ČSA neodhaduji

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

  • (Ad ČSA se cení na osm miliard korun, E15, 22. 5., str. 6). Chápu zájem médií o probíhající proces privatizace Českých aerolinií. Rozumím také tomu, že se novináři snaží z politiků i ze zástupců zainteresovaných rezortů získat pokud možno konkrétní odhady potenciálního privatizačního výnosu. Není však možné si konkrétní sumu vymyslet a vložit ji mé osobě doslova do úst, jak se stalo vašemu deníku v článku ČSA se cení na osm miliard korun ze dne 22. 5. 2009. V článku se píše v reakci na odhad prezidenta aerolinií Radomíra Lašáka: „Náměstek ministra financí Ivan Fuksa, který má na starosti hospodaření s majetkem státu, se nicméně drží více při zemi.“ Následuje má údajná citace: „Očekávám cenu v rozmezí od dvou do pěti miliard.“ Rád bych na tomto místě jednoznačně popřel, že bych něco takového řekl na dotaz redaktora E15 či jakéhokoli jiného média. 

Vydáno

Výsledky hospodaření ČSA

Rozhovor s Ivanem Fuksou, náměstkem ministra financí

  • Předběžné výsledky hospodaření Českých aerolinií za loňský rok hovoří o nárůstu zisku o 390 milionů korun - na půl miliardy. Pozitivně se ve výsledcích projevil především prodej majetku. ČSA budou letos zřejmě prodány. Buď společnosti Air France-KLM, anebo konsorciu Unimex a Travel Service. A se mnou ve studiu už jsou pánové Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí. Hezké ráno. 

Vydáno

Ekoškody řešíme transparentně!

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

  • Všichni, kdo chtějí demonstrovat svoje kritické, nezávislé myšlení, upozorňují na údajná pochybení a rizika tendru na odstranění ekologických zátěží. V komentáři Jiřího Leschtiny se objevují až básnické obraty, jako „nakažená krysa“ či „aféra století“. Podstatná fakta však unikají. Lze souhlasit, že pokud se veřejnosti nedostane věrohodné odpovědi na otázky, je dobré být ve střehu. Jenomže k dialogu jsou vždycky potřeba dva. Ministerstvo již více než rok pořádá konference, poskytuje materiály, vysvětluje a vše zveřejňuje na webu. Přesto denně čteme omyly, polopravdy a nesmysly. 

Vydáno

Likvidace starých ekologických zátěží

Rozhovor s Ivanem Fuksou, náměstkem ministra financí

  • Co by mohla stihnout nová vláda a čemu by přitom měla dát přednost? Priority kabinetu Jana Fischera a její časový rozvrh jsou jedním z bodů jeho dnešní schůze, k nejdiskutovanějším úkolům vlády patří část rekordního tenderu snů na likvidaci starých ekologických škod v průmyslových areálech. Ministerstvo financí nedávno nechalo ve hře tři ze šesti uchazečů, ovšem podle některých hlasů by bylo lepší, aby se o dalším osudu soutěže rozhodovalo až po předčasných volbách. Mimo jiné kvůli pochybnostem ohledně hodnoty tenderu. Podle některých názorů je běžně uváděná částka sto patnáct miliard korun silně nadsazená. Prý až o sedmdesát pět miliard. O co se opírají tyto odhady?