Novinky

V médiích

Ministerstvo financí a jeho lidé v médiích. Dementi a reakce ministerstva na nepřesnosti a zavádějící informace.

ilustrace
Kdo
Typ
Období

Celkem 1535 stránek pro témata Lidé MF, Ministr financí

Ilustrační obrázek - Rozhovor čtenářů LN - s Miroslavem Kalouskem

Vydáno

Rozhovor čtenářů LN - s Miroslavem Kalouskem

Vláda minulý týden představila protikrizový balíček, který má oživit českou ekonomiku. Zároveň se zdá, že deficit státního rozpočtu by mohl být proti tomu schválenému výrazně vyšší. Ministra financí se on-line ptali čtenáři LN.

* Před několika měsíci jste říkal, že se ČR krizi vyhne – mýlil jste se. Dnes tvrdíte, že krize ČR zasáhne, ale nijak výrazně. Máme této vaší prognóze věřit, nebo jde jen o pokus uklidnit obyvatelstvo?

Tvrdil jsem a tvrdím, že finanční krizí Česká republika zasažena nebude. To samo o sobě je pravda. Jenom tři země OECD nemusely intervenovat ve prospěch svých finančních ústavů: ČR, SR, Mexiko. Finanční krize přerostla v krizi hospodářskou a jako exportně orientovaná ekonomika jsme zasaženi poklesem vnější poptávky. Nikdy jsem netvrdil, že něco takového nás potkat nemůže. 

Ilustrační obrázek - Evropské banky potřebují očistit od poškozených aktiv

Vydáno

Evropské banky potřebují očistit od poškozených aktiv

* Evropská komise dnes stanovila pravidla pro nakládání s takzvanými toxickými aktivy, takže to znamená, že státy je teď mohou začít nakupovat?

Evropská komise stanovila určité principy a v podstatě povolení, že ty státy, které se rozhodnout řešit problémy svého bankovního sektoru také nakupováním toxických aktiv, tak mohou. To, co je k tomu strašně důležité, je samozřejmě, aby postupovaly společnou metodikou. Některé státy ten nástroj použijí, některé nikoliv, ale důležité je, aby všichni oceňovali ta aktiva stejnou metodikou právě proto, aby nedošlo k nerovné hospodářské soutěži tím, že by byla různá porovnatelná forma státní podpory. 

Vydáno

Finanční kompas

  • Dnes odpovídá: Ondřej Jakob, mluvčí ministerstva financí. Dotaz: U svého zaměstnavatele jsem podepsal žádost o roční zúčtování daně. Zapomněl jsem však, že si mohu nechat odečíst úroky z úvěru ze stavebního spoření. Mohu potvrzení o zaplacených úrocích doložit ještě později, aby mohly být z daní odečteny? Nebo co mám udělat, abych odečet ještě mohl uplatnit? 

Vydáno

On-line rozhovor čtenářů LN s Miroslavem Kalouskem dne 24.2.2009

Vláda minulý týden představila protikrizový balíček, který má oživit českou ekonomiku. Zároveň se zdá, že deficit státního rozpočtu by mohl být proti tomu schválenému výrazně vyšší. Jak vnímá celou situaci ministr financí? Ptali jste se Miroslava Kalouska. 

Vydáno

Nesmíme napáchat více škod

* LN Nejčastěji skloňovaným slovem po berlínském summitu je „regulace“. Není podle vás posilování regulace nebezpečné?

Musíme se vyvarovat populismu ve finanční regulaci. Pokud bychom se pod tlakem veřejnosti dopustili nějakých revolučních činů v regulaci jenom proto, že to hezky vypadá, a zničili přitom například určité finanční produkty, mohli bychom napáchat více škody než užitku. 

Vydáno

Dluhy mají přednost

Rozhovor s Eduardem Janotou, náměstkem ministra financí

  • * EURO: Co je pro správce státního dluhu hlavní prioritou?
    JANOTA: Absolutní prioritou je dostát závazkům vůči investorům. Důvěra a její udržení jsou to hlavní. Pro mě má splátka úroků a jistiny dluhu stejnou váhu jako výdaje na důchody, to je naprosto ve stejné rovině, což si možná málokdo uvědomuje. Možná že to teď přeženu, ale neuhradit důchody s denní přesností by nebylo pro stát takovým problémem, jako kdyby nezaplatil závazky vůči investorům do našich emisí.

Vydáno

V EU jsme propojeni, musíme si pomáhat

Autor: Ondřej Jakob, vedouc oddělení Komunikace a tiskový mluvčí

  • Půjčka Lotyšsku je operací, na které český rozpočet nevydělá, ale ani neprodělá ani korunu. Lotyšsko České republice samozřejmě uhradí veškeré úroky, které za vydané dluhopisy zaplatí. Za sedm let nám bude splacena jistina včetně nákladů, které budeme mít s vydáním dluhopisů a s dluhovou službou. Z pohledu těchto sedmi let je tato operace neutrální a nezvyšuje státní dluh ani o korunu. 

Vydáno

Více než pět miliard korun pro Lotyšsko jako bezúročná půjčka

Rozhovor s Eduardem Janotou, náměstkem ministra financí

  • Česká republika pomůže Lotyšsku, které zasáhla ekonomická krize nejhůř ze všech členů Evropské unie. Celkem Unie pošle do této baltské republiky více než tři miliardy eur. Česká republika se připojí dvěma sty miliony eur, to je asi pět a půl miliardy korun. Půjde o bezúročnou půjčku na sedm let ve formě státních dluhopisů. Plán ale musí schválit sněmovna, má o něm začít jednat už za necelé dvě hodiny na mimořádné schůzi. Ve vysílání Radiožurnálu teď vítám náměstka ministra financí Eduarda Janotu. Dobré poledne. 

Vydáno

Vrácení daně? Jsem tvrdě proti

* LN Podle informací LN chystá ODS prosazovat na poslední chvíli opatření, které v původním balíčku NERVu není, a to daňové vratky za rok 2007 nejen osobám samostatně výdělečně činným, ale i zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají méně než 20 lidí. Jaká bude vaše reakce na tento návrh?

To slyším poprvé a doufám, že nikoho normálně uvažujícího to nenapadne. Proti tomu by totiž byl i populistický návrh vyplácet 13. důchody systémovým opatřením.

* LN Proč jste proti daňovým úlevám OSVČ a malým zaměstnavatelům?

Vratku daní za rok 2007 navrhoval ministr průmyslu a obchodu Říman. Ale já jsem zásadně proti tomuto bodu. Nevidím jediný důvod, proč zvýhodňovat jen určitou skupinu daňových poplatníků na úkor ostatních. Znevýhodněni by byli například ti, kteří měli v roce 2007 dobrý nápad a investovali, tudíž uplatnili daňový odpočet, a nyní by nedostali zpátky nic. 

Vydáno

Šrotovné je škodlivější než odpuštění daní

* Jaké jsou priority Národního protikrizového plánu?

Zásadní prioritou je promyšlenými fiskálními impulzy podpořit zaměstnanost. Přesněji, snížit tlak na propouštění, a na druhé straně neustále vážit množství prostředků, které na to můžeme dát vzhledem k tomu, že ty peníze nemáme a musíme si je půjčit. Odmítám se účastnit evropských závodů v zadlužování. Na jedné straně jsou sice zjevná rizika poklesu hospodářského růstu a zaměstnanosti, na druhou stranu jsou tu obrovská makroekonomická rizika, která plynou z nákladů na dluh. Spočívají jednak v nákladech na dluhovou službu a z rizika refinancování státního dluhu samotného.