Novinky

V médiích

Ministerstvo financí a jeho lidé v médiích. Dementi a reakce ministerstva na nepřesnosti a zavádějící informace.

ilustrace
Kdo
Typ
Období

Celkem 1521 stránek pro témata Lidé MF, Ministr financí

Ilustrační obrázek - Licence k provozování výherních terminálů

Vydáno

Licence k provozování výherních terminálů

Rozhovor s Tomášem Zídkem, náměstkem ministra financí.

  • Herny v mnoha českých městech přibývají, ale radnice s tím nemůžou nic dělat. Licence k provozování nových výherních terminálů totiž vydává ministerstvo financí. S rostoucí kriminalitou, kterou na sebe herny vážou, se ale musejí vypořádat právě obce. I proto vytáhly do boje proti hazardu a resort financí se teď snaží situaci změnit. Právě dnes jednali úředníci ministerstva o novém zákonu, který má počet výherních terminálů omezit. Jestli vás toto téma zajímá, můžete nám poslat své otázky. Odpovídat budou starosta Litvínova Daniel Volák a Zdeněk Barták ze Sdružení zábavního průmyslu. Oba pány vítám ve studiu Radiofóra, dobrý večer. No a na telefonu je náměstek ministra financí Tomáš Zídek, dobrý večer.

Vydáno

O přijetí eura teď nemůže být řeč

Eduard Janota ministr financí ČR: Za posledních deset let nebyl nikdy takový problém odhadnout příjmy státního rozpočtu jako nyní. A není jisté, že to, co je dnes odhadováno jako příjem, skutečně stát dostane. Tvrdí to Eduard Janota, jeden z nejzkušenějších úředníků ministerstva financí, který se na tvorbě státního rozpočtu podílí přes třicet let. Jako náměstek zodpovědný za rozpočet pracoval pod šesti ministry. Teď sedí sám v ministerském křesle. Má šanci prosadit svůj pohled odborníka proti politickým zájmům? Sám tvrdí, že nevelkou: „Rozpočet se nerodí ani na ministerstvu, ani ve vládě. Je to vždy nakonec výsledek politických dohod,“ říká ministr. Přesto se chce pokusit o změnu v hospodaření státu, jež podle něj míří do slepé uličky. 

Vydáno

Předsednictví končí úspěchem

Autor: Klára Hájková, náměstkyně ministra

  • Poslední zasedání evropských ministrů financí v rámci českého předsednictví přineslo jeden důležitý průlom v dohledu nad finančními trhy. Podařilo se totiž nalézt politickou dohodu o budoucím uspořádání dohledu a novém systému tvorby evropského práva. Vzniknout mají rovnou dva typy institucí, které zastřeší práci národních dohlížitelů. 

Vydáno

Krize dolehne naplno na rozpočet až příští rok

„Nyní je ještě možné sestavit rozumný rozpočet. Pokud ale nepřehodnotíme mandatorní výdaje, bude velký problém sestavit rozpočet na rok 2011,“ říká ministr financí Eduard Janota.

* Různé země v poslední době přicházejí kvůli rozpočtovým deficitům o ratingy, například Španělsko, Řecko; hrozí to i velké Británii, či dokonce USA. Nezhorší se i náš rating?

Myslím, že v tuto chvíli nic takového nehrozí. Samozřejmě se také potýkáme s krizí. Odhadujeme pokles ekonomiky o 2,3 procenta, ČNB v poslední prognóze došla k číslu minus 2,4 procenta a na příští rok růst o 1,4, což mě uklidňuje, protože to vytváří prostor, aby se deficit našich veřejných financí letos i v příštím roce vešel pod pět procent. Nemáme problém se stabilitou bankovního sektoru a nemáme problém náš deficit financovat. Tak jako třeba Lotyši, kteří nedávno neprodali státní dluhopisy v hodnotě dvou miliard korun, protože o ně investoři neměli zájem. 

Vydáno

Vejce proti bohatým

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

  • Do předvolebního klání vstoupila sociální demokracie a po zvolení nového vedení také lidovci s tématem vyššího přímého zdanění vysokopříjmových skupin. Určitě se jedná o lákadlo pro spoustu lidí. Vyššími daněmi má být postiženo jen několik procent nejbohatších, což se velké části zbytku populace bude líbit. Aby ne, pokud vám veřejnou službu zaplatí někdo jiný, proč byste něco takového nepodporovali? Porážka socialistů v evropských volbách ještě neznamená, že s tímto tématem nemohou uspět v celostátní „odvetě“.
    Kdo si zaslouží vysoký příjem?

Vydáno

Ministr financí Janota: nemůžeme mít švédské výdaje a anglické daně

* Když by se hledal model sebevraha, považuji vás za vhodného kandidáta. Sestavovat návrh rozpočtu v době krize, kdy měsíc od měsíce se propadají příjmy, je třeba šetřit a současně je před dvěma volbami, kdy každá strana slibuje hory doly, vás jednoznačně nominuje. Co vám jako ministru financí dělá největší problém?
Za největší problém spíše považuji to, že obecně příliš vážně nebereme stav financí a že máme naprosto nevhodnou strukturu rozpočtu. Nebezpečná je i představa, že v době krize lze zvyšovat libovolně schodek rozpočtu. Proto říkám natvrdo – rozsah mandatorních výdajů, kam ale nepatří jen platy, ale všechny výdaje státu ze zákona, jako jsou různé sociální dávky a státní podpory, neodpovídá současným možnostem naší ekonomiky. Jsou nastaveny na 5–6procentním růstu ekonomiky, ne na propad. Teď to prostě nevychází. Vláda má dnes možnost ovlivňovat pouze 20 procent rozpočtových výdajů. Já mohu rozumně ušetřit pouze v této části, zbylé částky jsou mandatorní výdaje nebo výdaje jinak předem určené, o kterých se přímo nerozhoduje. 

Vydáno

Schodek rozpočtu do května - 71,4 miliardy

Státní rozpočet už se propadl do schodku 71,5 miliardy korun. A to jen od ledna do konce května. Schodky pro příští rok měla vláda projednat dnes, po několika hodinách jednání ale odložila, a to už potřetí. Shodla se ale na tom, že musí udržet letošní deficit pod 170 miliardami.

* Pane ministře, co tedy plány na příští rok? Dnes jste se ještě nedohodli, ale dá se čekat, že byste například navrhli změnu zákona tak, aby se dalo šetřit na sociálních výdajích? V příštím roce?

Podívejte se, my stojíme před problémem a ten zní, udržet deficit na příští rok, deficit rozpočtu do 170 miliard, to za prvé, ale to je ta méně podstatná položka. Tou zásadnější je udržet deficit veřejných rozpočtů k HDP někde na úrovni pěti procent. Toto je základní. Rozpočet je součástí této souhrnné bilance. Náš problém dnes je, že jsme poměrně razantně snížili tam, kde to šlo, v rámci exekutivy běžné výdaje, investiční výdaje a výdaje na platy a dostali jsme se do situace, kdy pokud bychom chtěli více sanovat dopravní infrastrukturu, tak to už nejde na úkor těchto běžných výdajů, ale musíme sáhnout na celkovou strukturu a některé položky takzvaných mandatorních výdajů, a to i ze sociální oblasti, a to právě teďko bude předmětem doladění. Nicméně vláda dneska schválila, že si přeje deficit do úrovně 170 miliard a ten souhrnný ukazatel deficitu veřejných rozpočtů k HDP, jak jsem již zmínil, by se měl pohybovat někde na úrovni pěti procent. Je to daleko od tříprocentního kritéria Maastrichtu, ale pokud bychom nepřijali ta opatření, která by zmírnila ten deficit, tak se někde pohybujeme téměř okolo 7 procent, a to je pro mne, pro vládu, pro ministerstvo financí nepřijatelné. 

Vydáno

Klára Hájková: Zákon lichvu nevymýtí. Ale lze to tak politicky podat

Rozhovor s Klárou Hájkovou, náměstkyní ministra

  • Blíží se parlamentní volby a politické strany hledají politické body, kde se dá. Jedním z posledních populárních nápadů je zakročení proti lichvě regulací úroků u půjček. Ministerstvo financí se však k iniciativám křesťanských a sociálních demokratů staví skepticky. „Já osobně si nedovedu představit, že by se jakoukoli regulací úroků mohlo něco změnit,“ říká náměstkyně ministra financí Klára Hájková. Její hlavní prioritou je vytvořit nový zákon, jenž by upravil chování prodejců finančních produktů.
    * E15: Vláda dala zamítavé stanovisko k návrhům na omezení lichvy prostřednictvím regulace úroků. Zabýváte se tím, jak omezit lichvu, či to necháváte jen na poslancích?
    Ještě za minulého ministra financí Miroslava Kalouska byla založena pracovní skupina. Poptávka přišla zejména ze strany odborů, protože zejména v regionech, kde je velká nezaměstnanost, nyní bují aktivity zprostředkovatelů půjček. Ministr Kalousek byl vyzván, ať v pracovní skupině připraví zákon proti lichvě, a my jsme tedy dostali úkol, ať vytvoříme skupinu a začneme se zamýšlet nad tím, co by se dalo dělat. Za nás mohu říci, že jsme do toho šli spíše s negativním očekáváním. Já osobně si nedovedu představit, že by se jakoukoli regulací úroků mohlo něco změnit. Takže jsme spíše čekali, jestli přizvané strany přijdou s nějakým návrhem. Vedle toho je aktivní KDU-ČSL, která podala svůj vlastní návrh, a sociální demokraté. Ale ti si dokáží představit pouze klasickou regulaci výše úrokové sazby. S jednotlivými politickými stranami my nespolupracujeme. Pokud by nám tato vláda dala za úkol, ať připravíme regulaci lichvy, tak ji budeme muset připravit, ale zatím to zadání není. 

Vydáno

Šrotovné neprosazuji

Musím se zdvořile ohradit proti pondělnímu komentáři Jaroslava Plesla, kde se vyjadřuje k mému vystoupení v nedělních Otázkách Václava Moravce.

Abych jasně zopakoval svoje stanovisko - jsem jednoznačně proti šrotovnému, a to jako český daňový poplatník i jako ministr financí. Přínos šrotovného pro českou ekonomiku je diskutabilní. Je to dle mého názoru výlučná podpora jedinému odvětví na úkor všech ostatních, je to neefektivní výdaj, na který navíc momentálně nemáme v rozpočtu prostředky. Rozhodně ho nehodlám nijak aktivně prosazovat.

Co možná pana redaktora zmýlilo - základní věc, na které trvám, je, že budu ctít dohody. Jakkoli se mi mohou nelíbit.