Jednodušší daně a do dvou let on-line finanční úřad, slibuje ministryně financí

Rozhovor s Alenou Schillerovou, ministryní financí.
Zdroj: Ihned.cz | 2. 2. 2018 | Rubrika: Rozhovor | Autor: Martin Ťopek

* Necelé dva měsíce od svého jmenování do funkce jste ministryní v demisi. Je pravděpodobné, že budete pokračovat i v příští vládě?

Vůbec jsme se o tom nebavili. Fakt nevím, uvidíme.

* Pokud byste přece jen pokračovala, jaké cíle a plány by podle vás mělo ministerstvo financí mít pro následující období?

Ty plány musí zůstat stejné. Netuším, jestli bude koaliční vláda nebo menšinová. Ale ministerstvo financí je jedno z klíčových. Měly by pokračovat reformy tak, jak jsme je nastavili, neměly by se zastavit. V minulém volebním období jsme přijali velmi významné nástroje a teď je mým základním cílem zjednodušení daňové soustavy a snížení administrativní zátěže.

* To ale slibuje prakticky každá vláda.

To máte pravdu. Ale pokud já tady budu, udělám maximum pro to, aby byly vidět výsledky.

* V čem to maximum bude spočívat?

Už jsem zadala do konce ledna vytvoření projektu takzvaného on-line finančního úřadu. Ten bude součástí projektu Moje daně. Ráda bych ho měla do dvou let. Ale máme na čem stavět. Už dnes existuje daňová informační schránka, na které můžete sledovat plnění svých daňových povinností. Pak máme takzvané EPO. To je forma, kterou se podávají elektronická podání. Toto vše je potřeba propojit a doplnit.

* Co zjednodušení daní? Sjednocení sazeb, snížení počtu výjimek a podobně?

Už máme projekt Moje daně, ten běží dál. Máme připravený nový zákon o dani z příjmu. Teď jde do další fáze příprav, budeme se bavit o politických parametrech, výjimkách v sazbách atd. Pak budeme jednat s různými profesními svazy a komorami. Ještě také musím rozhodnout, jestli navrhnout dva zákony, nebo jen jeden.

* Dva zákony?

Zvláštní daňový zákon pro fyzické osoby a zvláštní pro právnické.

* Jakou by to mělo výhodu?

Prvotní debata o tom již proběhla a byla velmi zajímavá, argumentů pro a proti je celá řada. Když se stávající zákon o dani z příjmu v roce 1993 psal, bylo to šité horkou jehlou. Neexistovala judikatura, zkušenosti, podnikatelská minulost. Zákon vznikl úplně na zelené louce. Za celé ty roky se stále novelizuje, což je vždy velké politikum. Korporátní zdanění se pomalými krůčky začíná harmonizovat s evropskými směrnicemi, oproti tomu zdanění fyzických osob bude vždy výsostnou národní záležitostí. To je jeden argument. Hodně také slyším na zjednodušení. Byly by tu dva zákony, které nebudou tak objemné jako jeden.

* A negativa?

V zákoně o dani z příjmu je řada společných ustanovení, která by se mohla dublovat a mohlo by to vést k tomu, že se budou rozcházet ve výkladu. Což by bylo velké negativum. Ale třeba ze strany Komory daňových poradců zaznívají silné hlasy pro to, aby zákony byly dva. Takže to je ještě problém, který musíme rozštípnout.

* Platí, že chcete zrušit superhrubou mzdu?

Tu určitě zrušíme. A nebudeme ani čekat na nový zákon o dani z příjmu. Je to opravdu zbytečná věc, bavíme se o tom dlouho, takže ji chceme zrušit v novele zákona o daních z příjmů v roce 2019. Zároveň s tím také snížíme daň z příjmu o jeden procentní bod na 19 procent z hrubé mzdy.

* Ústavní soud před koncem loňského roku odložil spuštění 3. a 4. vlny EET. V jaké fázi jsou úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb nyní?

My jsme na té novele začali pracovat už na podzim, protože rok a něco trvající praxe odkryla některé problematické věci. Do toho jsme pak zapracovali požadavky Ústavního soudu. Pro mě je ale důležité, že soud konstatoval, že jde o legitimní nástroj prověřování daňových povinností, který není v rozporu s ústavou.

* Jaké výjimky z EET jsou ve hře?

Třeba vynětí živých her v hazardu, kde to technicky prostě není možné, aby se například na každé kolo rulety dávala účtenka. Nebo prodej letenek v zahraničí, když ČSA prodá letenku v Singapuru a měla by mít EET, zase technicky není možné. To jsou věci, které se v připomínkovém řízení neobjevily a přinesla je až praxe.

* A co plátci paušální daně?

Jedna z alternativ vynětí u skupiny menších podnikatelů je, že by plátci paušální daně neměli povinnost evidovat platby v EET. Protože tam se neprovádí kontroly, ti lidé vedou pouze evidenci příjmů, platí daň v předem stanovené výši.

* V jaké fázi příprav je samotná novela? Ústavní soud vám dal čas na první změny do března.

Myslím si, že vláda se k projednávání dostane na přelomu března a dubna.

* Promítnou se do těchto příprav na změnách v EET nějak povolební vyjednávání? Změny požadují třeba lidovci. ODS pak chce úplné zrušení elektronické evidence tržeb. Nedostala jste od premiéra Andreje Babiše nějaký pokyn, aby se přípravy dočasně přerušily do doby, než bude o vládní podpoře rozhodnuto?

Vůbec ne. Naopak ten pokyn zní: Pracujte na tom.

* Umíte si vůbec představit, že byste v tomto ODS ustoupili a EET zrušili?

Já si troufnu říct, že zachování EET je nepřekročitelná podmínka. Pro mě i pro premiéra. Respektujeme Ústavní soud, hledáme variantu řešení, diskutujeme se zástupci všech profesních svazů a komor, vždyť pro podnikatele se to píše. Ale troufnu si říct, že EET je pro nás tak zásadní, že si neumím představit vládní koalici s někým, kdo požaduje její zrušení.

* Když EET před rokem a čtvrt startovala, vypadala jako nedobytná pevnost, kdykoliv se ozvaly nějaké hlasy po změnách zákona. Nyní už to tak nevypadá. Mluví se o výjimkách, modifikují se možnosti, koho by se EET nemusela týkat. Nemáte pocit, že se hradba kolem elektronické evidence tržeb začíná bortit?

Ne. Já tomu projektu věřím. Berte to tak, že je to naprosto revoluční zákon, nebylo na čem stavět. Před tím tu byla jen sporná varianta drahých registračních pokladen, která ani nenabyla účinnosti. Nakonec jsme se rozhodli pro variantu EET. A nastala aplikační praxe a objevily se dílčí problémy, které v připomínkovém řízení nikdo nepředpokládal. Takže o prvních výjimkách jsme se začali bavit už skoro před rokem.

* V poslední době čelila celní a finanční správa kritice za někdy příliš tvrdý postup. Poté, co už byla změněna metodika pro používání zajišťovacích příkazů, bude pokračovat trend "zlidšťování" v přístupu státní správy i dál?

Na podzim loňského roku vydalo GFŘ novou metodiku a já jsem apelovala na generálního ředitele finanční správy, aby dohlížel na její důsledné dodržování. V lednu jsem svolala expertní skupinu k daňovému řádu, na které jsem představila institut nuceného zajišťovacího správce. Ten by měl dohlížet na dění ve firmě od doby vydání zajišťovacího příkazu. Aby do pravomocného rozhodnutí o stanovení daně firma nezanikla anebo nebyl zašantročený její majetek.

* To je nástroj, který přichází v úvahu až v okamžiku vydání zajišťovacího příkazu. Ale bude se přísněji dohlížet také na to, zdali ten příkaz má být vůbec vydán? Přestože to podle vašich slov podléhá několikastupňové kontrole, přibývá rozsudků soudů, podle kterých ta rozhodnutí nebyla vždy správná.

Nová metodika byla zásadním posunem. I expertní skupina se vyjádřila, že to je institut, který má v daňovém právu své místo. Takže jeho zrušení by bylo krokem zpět. Každý z těch sporných, medializovaných případů byl jiný. Ale společného mají většinou to, ne všechny, že postup finanční správy byl tvrdý, ale ne protizákonný.

* Nebyl zbytečně tvrdý?

To je už na posouzení každého jednotlivého případu. Finanční správa tu možnost ale zkrátka má.

* Existují už judikáty, které postup finanční správy odsoudily. Byť ještě nešlo o stanovení případného odškodnění, lze očekávat, že žaloby v tomto duchu poškozené firmy chystají. Neuvažovali jste o mimosoudním vyrovnání, které by bylo vstřícným krokem vůči firmám, jimž právě nesprávný postup státní správy zničil podnikání a mnohdy i osobní život?

My nic takového jako orgán státní správy dělat nemůžeme. Zákon nic takového nepřipouští. Firma musí uplatnit nárok na způsobenou škodu u ministerstva financí a v případě, že nesouhlasí s výší přiznané škody, se musí obrátit na soud. To je jediná legální cesta.

* Přesto, ani v případech, kdy existuje pravomocný rozsudek o pochybení finanční správy, kdy ti lidé přišli o firmu, veškerý majetek, často se jim kvůli tomu rozpadly i rodiny, není morální povinností státu postupovat jinak, než jen říct – musíte se soudit?

Není jak. Nepohybujeme se v soukromoprávním světě. Představte si, že by takovou situaci někdo naopak zneužil.

* Finanční správa si v posledním roce prošla obecně velkou kritikou, její postup se řešil i na půdě Poslanecké sněmovny. Má generální ředitel Martin Janeček stále vaši plnou důvěru?

Není to jednoduchá odpověď, řeknu vám to upřímně. Když jsem nastoupila do funkce ministryně, řekla jsem panu řediteli jednu věc. Že finanční správa nebude nikdy oblíbená, ale musí být srozumitelná. Osobně si myslím, že celá ta peripetie kolem zajišťovacích příkazů byla způsobena z velké části tím, že ty věci nebyly srozumitelně vysvětlovány.

* Což je odpovědnost šéfa finanční správy.

V tom vidím velký handicap. Na druhou stranu se podívejte, jak se daří vybírat daně. Jen u DPH máme nárůst 32 miliard korun. To je zásluha finanční správy. Takže já musím vše velmi citlivě vážit na miskách vah. Navíc generální ředitel finanční správy je státní úředník a existují striktní podmínky pro jeho odvolání. A jejich naplnění já v současné době nevidím. Máme potvrzeno, že na nárůstu daní se 20 miliardami podílí hospodářský růst. Zbytek, 13,2 miliardy, je podíl kontrolního hlášení a EET za loňský rok. Kontrolní hlášení činí 7,2 miliardy a zbytek je EET. To je zásluha finanční správy. Ty daně se samy nevyberou. Je kolem toho strašná spousta práce. Já vím, o čem mluvím, a musím proto velice citlivě vážit na miskách vah.

* Já jsem se vás ptal na váš názor na generálního ředitele a vy říkáte, že je složité ho odvolat.

Myslím, že jsem řekla dost. Finanční správa nebyla srozumitelná, a proto jsme se dostali se zajišťovacími příkazy tam, kam jsme se dostali.

* Stále neznám váš názor na pana ředitele Janečka.

Je to velký srdcař, který dává práci maximum a myslím, že pod jeho vedením se podařilo zvýšit výběr daní. Jeho handicap byl, že se mu nepodařilo ty věci dostatečně vysvětlovat. Například právě věci kolem zajišťovacích příkazů.

* A je pro společnost dobré, že se zvětšuje výběr daní, jestliže je to za cenu ztráty některých svobod nebo samotných základů právního státu, což by EET, kontrolní hlášení nebo zajišťovací příkazy mohly být?

To už mi kladete hrozně filozofické otázky. Když vezmu elektronickou evidenci tržeb, tak Ústavní soud řekl, že to je legitimní nástroj k prověřování daňových povinností. My jsme zaváděli elektronickou evidenci v době, kdy Český statistický úřad řekl, že nepřiznané tržby jako součást šedé ekonomiky činí cca 160 miliard korun. Kromě nepřiznaných tržeb jsme se museli potýkat i s dalšími daňovými úniky, které jen na DPH za rok 2013 dosahovaly více než 70 miliard. Tuto takzvanou mezeru ve výběru DPH se nám podařilo snížit přibližně o 30 miliard. To všechno jsou přece úspěchy. Co se týče zajišťovacích příkazů, tam mám názor ten, že to je zase účinný nástroj v boji s daňovými úniky, ale je to také velký zásah do integrity práv daňového subjektu. Musí s ním být nakládáno s obrovskou obezřetností a musí být aplikován v minimu případů. Jeho nadužívání se neprokázalo. Vy mi budete kontrovat tím, že byť jedna zničená firma, tak už je to špatně. Máte pravdu, a pokud takové případy jsou, já je samozřejmě neznám, tak jediné doporučení, které mám, je, ať se dotčené subjekty brání soudní cestou.

* Znáte případ, který se stal v Maďarsku ohledně tamní zprávy OLAF stran výstavby metra, kde vládní struktury odmítaly zprávu zveřejnit, ale nakonec došlo jak z veřejnosti, tak od politických stran k takovému tlaku, že ji nakonec uvolnili? Proč je to u nás tak, že, promiňte mi ten výraz, na ní sedíte a nechcete ji veřejnosti dát?

Podívejte se, na mě byl taky vyvíjen tlak. Ale já jsem v pozici, kdy musím jakýkoliv tlak ustát. To je moje povinnost. Vždycky se budu řídit zákony této země a zákony evropského společenství. Dělám to celý život a v tomto směru se nezměním. My dostáváme několik zpráv OLAF ročně, to není jediná, kterou jsme jako ministerstvo financí dostali. Žádná z těch zpráv nebyla nikdy zveřejněna, a to z jednoho prostého důvodu. Existuje nařízení rady, které upravuje postavení těchto pracovních komisí Evropské komise a které říká, že tyto zprávy jsou neveřejné a slouží pouze příslušným osobám a orgánům k jejich činnosti. Jinak se prostě vůči třetím osobám nezveřejňují. Dostali jsme stanovisko, že nám městské státní zastupitelství nedoporučuje zveřejnění s ohledem na probíhající trestní stíhání. Doporučení je pro mě zásadní a výluka vůči probíhajícímu trestnímu řízení vyplývá ze zákona o svobodném přístupu k informacím. V plném rozsahu byla zpráva OLAF 15. ledna s výhradou mlčenlivosti poskytnuta třem poslancům, kteří si o ni požádali podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny a byl osvědčen právní zájem na jejím poskytnutí, který je v souladu s příslušným nařízením.

* Toto vaše vyjádření opakovaně zaznělo v médiích. Opíráte se o doporučení nezveřejňovat, ale je tu také právní názor, který říká, že zpráva se může nebo má zveřejnit, když je v tom veřejný zájem. V tomto případě, když se jedná o premiéra české vlády, který je ve zprávě několikrát citován a hrozí, že se dopustil podvodu, vy veřejný zájem nevidíte?

Pane redaktore, přečtěte si důkladně odůvodnění částečného odmítnutí žádostí dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Tam je na třetí nebo čtvrté straně proveden takzvaný test proporcionality, kde porovnáváme dva zájmy: zájem na trestním řízení s veřejným zájmem. Tam se s tím vypořádáváme a samozřejmě proti tomu mohou být uplatněny opravné prostředky. Následně může být toto rozhodnutí žalováno soudem. S konečnou platností může říct až soud, zda je ten test proporcionality skutečně proporcionální.