Novinky

ÚZSVM prodává pozemky v Harrachově v souladu se zákonem

Ing. Radek Ležatka
Ing. Radek Ležatka Vedoucí samostatného oddělení Komunikace ÚZSVM

Vydáno

  • Hospodaření s majetkem státu
  • Nepřesnosti
  • Reakce MF
  • Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
  • Veřejný sektor
  • Česká televize

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se důrazně ohrazuje proti nepravdivým informacím, které zazněly v nepravdivé a účelově zmanipulované reportáži pořadu Reportéři ČT dne 16.1.2016.

  • V žádném případě není pravda, že by o způsobu naložení nebo o prodeji rozhodoval ministr financí Andrej Babiš. Celá záležitost hospodaření s pozemky v lyžařském areálu Harrachov vždy byla a je v gesci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, konkrétně územního pracoviště Hradec Králové.
  • Reportáž manipulativně zamlčela či upozadila hlavní důvody návrhu přímého prodeje provozovateli areálu, přestože reportér tyto informace prokazatelně měl. Hlavními důvody návrhu přímého prodeje provozovateli areálu byla existence budov a staveb ve vlastnictví provozovatele na těchto pozemcích a tím pádem existence předkupního práva a zároveň fakt, že pozemky tvoří funkční celek dle judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu.
  • Soudní spor o výši nájmu zrušen nebyl, jednání bylo pouze odročeno. Podmínkou pro případný prodej je doplacení celého dlužného nájemného, a to ve zvýšené částce požadované ÚZSVM.
  • Cena byla stanovena podle aktuálního znaleckého posudku zpracovaného pro prodej nemovitostí. Není tak pravda, že by to byla cena „daleko nižší než tržní“. Předchozí posudek byl zpracován pro účely stanovení nájmu, nikoliv prodeje.

Zveřejňujeme plné znění odpovědí zaslaných Reportérům ČT, z nichž ovšem nejdůležitější části zůstaly bohužel nevyužity:

  1. Proč se stát rozhodl tyto pozemky prodat? Nebyl by lepší jejich pronájem nebo prodej městu Harrachov?
    Takový postup stanoví zákon. ÚZSVM tyto pozemky pro svou činnost trvale nepotřebuje, proto je nabízel všem organizačním složkám státu, přičemž žádná o ně neprojevila zájem. Tím byla deklarována trvalá nepotřebnost pro stát. V případě trvale nepotřebného majetku zákon o majetku státu stanoví povinnost jeho realizace ve prospěch třetích osob. Pro přímý prodej městu Harrachov nebyl zjištěn žádný právní titul (na rozdíl od majitele staveb, který má předkupní právo, a areál ve svém souhrnu tvoří funkční celek, viz níže). Do kupní smlouvy byly ale zapracovány požadavky starostky města Harrachov na spolupráci a rozvoj. Prioritou našeho Úřadu je prodat areál jako celek, neboť v takovém případě může být dosaženo nejvyšší kupní ceny.
  2. Zhruba před rokem se stát začal soudit s a.s. Sportovní areál Harrachov kvůli tomu, že akciovka neplatila navýšené nájemné a tím pádem státu dlužila. ÚZSVM tvrdil, že s dlužníkem o prodeji pozemků jednat nebude. Proč nastal obrat v nazírání na tento způsob prodeje, jaký měl stát /ÚZSVM/ důvod pro to, aby soudní spor zrušil a akciovce pozemky prodal, resp. podepsal kupní smlouvu?
    Soud o doplacení požadované výše nájemného zrušen nebyl, došlo pouze k odročení jednání. Podmínky kupní smlouvy jasně stanoví, že kupující by musel doplatit veškeré nároky ÚZSVM, a to v jím u soudu požadované, navýšené částce. Pokud pozemky prodány nebudou, soud bude i nadále pokračovat.
  3. Proč jste se rozhodli pro přímý prodej a ne pro výběrové řízení?
    Při samotném rozhodování o formě konečného způsobu naložení s majetkem v lyžařském areálu Harrachov musel ÚZSVM postupovat podle platné právní úpravy a judikatury, neboť a) Sportovní areál Harrachov a.s. je vlastníkem staveb, které se na části pozemků nacházejí, a svědčí mu tedy zákonné předkupní právo dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a b) tyto stavby společně s pozemky ve vlastnictví státu tvoří funkční celek., jak mj. dokládá níže uvedená judikatura.
    V rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 35/2008 je uvedeno, že „vlek nemůže být provozován jak bez pozemku, na kterém lyžaři při provozu vleku jezdí, tak i bez sjezdové trasy, bez níž by ztratil provoz vleku smysl“. V rozhodnutí sp.zn. 28 Cdo 3608/2007 Nejvyšší soud stanoví, že „provozování vleku bez současného využívání pozemků, na nichž je vlek umístěn, je k určenému účelu nemožné; jedná se tudíž o pozemky se stavbou funkčně spojené“. Ústavní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. II.ÚS 78/98 k problematice praví, že „při posuzování jednotlivých staveb nacházejících se ve sportovním zařízení, se jedná z technického hlediska o stavební objekty, které jsou sice schopny samostatné stavební existence a samostatného plnění určité vymezené funkce, ale z hlediska fungování a provozování sportu v areálu nemohou být osamostatněny ve smyslu ukončení jejich dosavadních funkcí, nemá-li dojít ke kolapsu sportovní činnosti“.
  4. Co brání tomu, aby kupní smlouva nabyla účinnosti, tzn. obchod byl realizován?
    V současnosti probíhají jednání se schvalujícím ministerstvem – Ministerstvem životního prostředí.
  5. Může dojít k tomu, že obchod realizován nebude?
    Ano, i to se může stát.

Nejčtenější