Rozhovor s Alenou Schillerovou o zjednodušování daní
Mladá fronta DNES | 22.12.2017 | Rubrika: Ekonomika | Strana: 6 | autor: Jitka Vlková
* V programovém prohlášení vláda slibuje mírně snížit daň z příjmů, zavést výdajový paušál pro zaměstnance (výpadek 13,6 miliardy korun na sociálním pojištění), snížit DPH na vybrané zboží a služby. Jak chcete výpadek z rozpočtu kompenzovat?
Budu to prosazovat už do novely zákona na rok 2019. Uvažuje se také o snížení sociálního pojištění pro zaměstnavatele, což je pro ně obrovská zátěž. To se ale bude odvíjet od možností rozpočtu.
* Kde na to tedy vezmete?
Rozpočet byl nastaven na předpokladu růstu 3,1 procenta, dnes je odhad vyšší - přes čtyři procenta - a to bude znamenat vyšší výběr daní. Růst má pokračovat i v dalších letech. Spolu s lepším výběrem daní by se nám to mělo podařit vyrovnat.
* Ekonomika funguje v cyklech. Co bude v okamžiku, kdy růst skončí a nastane recese?
Nemám ráda kdyby. I ve střednědobém výhledu rozpočtu počítáme v příštích třech letech, že by se mohl růst udržet. Do té doby se dá udělat spousta práce, jednou z mých priorit je další pokračování boje proti nezákonné daňové optimalizaci velkých korporací. Pomůže nám v tom i povinné zavedení evropské směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem. U snížení sociálního pojištění pro firmy se zatím nebavíme o konkrétním procentu.
* Před volbami ANO i ČSSD hovořily o snížení DPH na základní potraviny - maso, mléko, máslo, chleba, ryby, čerstvé ovoce a zeleninu. V programovém prohlášení to není. Tato myšlenka definitivně padla?
V návrhu, o kterém budeme jednat s dalšími stranami, to zařazeno není. Je tam snížení DPH na točené pivo, vodné a stočné a na některé služby náročné na lidskou práci - kadeřnice, opraváři, maséři.
* Jaký je váš osobní názor na snižování DPH u vybraných potravin? Už v roce 2011 s tím přišly Věci veřejné, ale nedošlo na to.
Výpadek na daních by byl citelný a minulo by se to účinkem - snížení by se nedostalo ke konečnému spotřebiteli, obchodníci by nezlevnili. Navíc je legislativně těžké definovat, co tam patří - který druh chleba by se považoval za základní potravinu a který ne.
* A u zmíněných služeb se snížení DPH podle vás promítne do snížené ceny pro zákazníka?
Pokud ne, bude to podpora drobnějších podnikatelů.
* Vodné a stočné se týká nadnárodních koncernů, které posílají dividendy do zahraničí, především francouzské Veolie. Co jim zabrání v tom, aby zákazníkům nezlevnily a zvýšily svoje zisky?
To je zase jiné téma. Vodné a stočné jsme tam zařadili právě proto, aby to pozitivně pocítili občané. Bude to otázka dalších debat.
* Ústavní soud minulý týden vydal usnesení, v němž zrušil některá ustanovení zákona o EET a jiná nařídil upravit. Jak plánujete zákon měnit?
Necháme stávající výjimky - prodej na palubách vlaků a letadel, veřejné toalety, prodejní automaty a další. Chceme zachovat výjimky pro zhruba 1 500 zrakově postižených podnikatelů a pro sezonní prodej sladkovodních ryb před Vánocemi. Ty v listopadu schválila vláda pouhým nařízením, což zákon dnes umožňuje, ale podle soudu to do budoucna nebude možné.
* Soud naznačil, že z povinnosti evidovat by měli vypadnout ti, pro které to představuje nepřiměřenou ekonomickou zátěž. Jak to chcete řešit?
Vyloučit z EET ty nejmenší, kteří si na zátěž nejvíc stěžují - fyzické osoby s nejnižším příjmem. Já se kloním k hranici příjmů 250 tisíc korun ročně, zaznívá i půl milionu nebo 750 tisíc. Držím se názoru, že bychom měli vynětí z EET podmínit placením paušální daně. Začátkem ledna svolám jednání podnikatelských sdružení, která zastupují velké množství menších podnikatelů, a budu o tom s nimi debatovat. Dlouhodobě nás v EET podporují a napsali mi, že jsou z rozhodnutí Ústavního soudu zděšeni.
* Chcete do zákona dostat nějaké další výjimky?
Máme několik podnětů: některé typy hazardních her jako rulety, neboť tam je to technicky neproveditelné a vysoce nákladné a regulace zákonem o hazardu je dostatečná. Zvažovali jsme vynětí tržeb, pokud česká letecká společnost prodává letenky například v Singapuru - tam je to také technicky těžko proveditelné. A pak předplacené telefonní karty. Elektronická stopa je tak jasná, že tam těžko může docházet ke krácení tržeb, a pro provozovatele by to byly miliardové investice. Do dvou měsíců chceme návrh poslat do meziresortního připomínkového řízení.
* Jak dnes využíváte data z EET ke kontrolám? Porovnáváte provozovny s podobným zaměřením a v podobné lokalitě, jak jste dříve avizovali?
Kontrolor chodí na kontrolu s tabletem, notebookem, sedne si do provozovny, připojí se a na počítači sleduje, jak prodejna posílá účtenky do systému EET. Může to porovnat s tím, co vidí přímo na místě. Může například zjistit, že z provozovny odešel určitý počet platících zákazníků, ale na výpisu z EET to není zaznamenáno. Informace z EET propojujeme s živnostenským úřadem, také se podle nich vybírají podnikatelé ke kontrole.
* Váš předchůdce Andrej Babiš označoval za svůj hlavní cíl zlepšení výběru daní. S jakou misí nastupujete do úřadu vy?
Chci zjednodušit daňový systém - slýchám o tom už od dob ministra Václava Klause a místo opakování slibů bych to chtěla uskutečnit. Můj předchůdce zaváděl kontrolní hlášení a EET, ale také se mu podařilo nezvyšovat daně, dokonce se některé snížily (daň z přidané hodnoty na léky, knihy atd., pozn. red.). Teď je načase, abychom to podnikatelům vrátili.
* Plánujete zavést on-line daňový úřad, obdobu "internetového bankovnictví" pro placení daní. Budete stavět od nuly?
Řadu věcí máme a využijeme je - daňovou informační schránku, webové elektronické podání EPO. Finanční správa disponuje obrovským množstvím informací, má přístupy do různých celostátních databází, rejstříků. Je třeba to propojit, což zní jednoduše. Legislativa nebude problém, klíčové bude připravit na to IT systémy. Projekty jako JIM - jedno inkasní místo (do zákona se dostalo za ministra Miroslava Kalouska, ale nikdy nezačalo platit, pozn. red.) - havarovaly na nepřipraveném IT.
* A kdy se podnikatelé dočkají výběru pojistného a daní na jednom místě?
K tomu dojde až na závěr zjednodušování daní. Bude to mít obrovské nároky na IT. Musíme se spojit s ministerstvem práce a zdravotnictví, předtím musíme připravit nový zákon o daních z příjmů, kde zavedeme individualizované účty u jednotlivých zaměstnanců.
* Budete v roli správce státní kasy spíš skrblík, nebo vyjdete vstříc požadavkům na vyšší výdaje?
Musím být spíš skrblík, protože jak se ukázalo při jednání o rozpočtu v Poslanecké sněmovně, všichni chtěli přidat.
* Co se týká zvyšování důchodů, které znamená citelný zásah do rozpočtu (příští rok přes 20 miliard), budete ze své pozice ochotna přidávat důchodcům i nad zákonnou valorizaci, jak se v posledních třech letech dělo?
Budu chtít, aby se zvyšovaly důchody, protože důchodci u nás zabezpečeni nejsou a mnohdy se pohybují na hranici chudoby. Zároveň musíme mít vždy na zřeteli, co unese státní rozpočet.
* Co platy státních zaměstnanců?
Letos došlo k nebývalému navýšení platů. Přidávalo se technickým profesím a ozbrojeným složkám, dvakrát pracovníkům sociálních služeb, zaměstnancům veřejného sektoru o 10 procent, učitelům o 15 procent a od ledna zdravotníkům. V dalších letech musíme sledovat vývoj mezd v soukromém sektoru, aby byl veřejný sektor do určité míry konkurenceschopný. Roky pracuji ve státní sféře a vím, že platy tam nejsou velké. Stěžejní bude, na co má rozpočet, a musíme si stanovit priority - pro mě jsou to učitelé.
* Potřebujeme podle vašeho názoru důchodovou reformu? Nebo už dnes stát umožňuje lidem v dostatečné míře spořit si na důchod?
Potřebujeme. Reforma se ale musí dojednat napříč politickým spektrem, aby se nestalo, že příští volby vyhraje někdo jiný a ten ji zase zruší. To by byla zbytečná práce.
* Jakým směrem by podle vašeho osobního názoru měla reforma důchodů jít?
Měla by se maximálně posílit motivace občanů střádat si na důchod a nespoléhat jen na to, že to bude sanovat stát. Měli by se na spoření podílet.