Novinky

Odpočty na DPH jsou častým terčem podvodů, proto je nezbytně nutné je důsledně kontrolovat

sekce 05 - Daně a cla
sekce 05 - Daně a cla

Vydáno

  • Nepřesnosti
  • Reakce MF
  • Finanční správa
  • Veřejný sektor
  • Daň
  • Daně a cla
  • ihned.cz

Reakce na článek: Stát si hraje s miliardami, které mu nepatří. Dluží je firmám za DPH
Autor: Táňa Králová | Zdroj: Hospodářské noviny | Datum: 30. 10. 2017

V článku Hospodářských novin „Stát si hraje s miliardami, které mu nepatří. Dluží je firmám za DPH“ zaznívá celá řada zásadních nepřesností, vůči kterým je nutné se ohradit a uvést je na pravou míru.

Na začátek si řekněme to klíčové, co v předmětném článku zapadá. Díky čím dál rozvinutější analytické činnosti, kontrolnímu hlášení a efektivnějším a cílenějším kontrolám, částka „zadržovaných“ nadměrných odpočtů dlouhodobě dramaticky klesá. Uveďme konkrétní čísla dokládající tento trend - ke konci roku 2014 bylo „zadrženo“ 7 534 mil. korun, zatímco ke konci roku 2016 se jednalo o 4 705 mil. korun. Letos k 30. 10. je tato částka opět znatelně nižší, činí 2 924 mil. korun. Proč tedy nyní taková panika?

Vzhledem k tomu, že je systém DPH masivně zneužíván vysoce organizovanými skupinami k daňovým podvodům, zejména prostřednictvím účelově vytvořených řetězců firem s cílem podvodně vylákat odpočet DPH, je nezbytně nutné podezřelé nároky na odpočty důsledně kontrolovat. Některá šetření mohou být časově náročná a dokonce opakovaná. Nejčastějšími důvody časově rozsáhlého prověřování je složitost a množství účelově vytvořených spojení (tj. desítky až stovky subjektů), kdy je nutné prověřit jednotlivé články řetězce. Poměrně často se však stává, že tyto články se správcem daně nespolupracují a jsou nekontaktní. Dokud není zřejmá vazba v celém řetězci, nemůže správce daně řízení ukončit. Další skutečnosti prodlužující dobu šetření je účelové zapojování zahraničních osob do vytvořených struktur, kdy je správce daně odkázán na rychlost vyřízení žádostí jinými členskými státy, a proto je jejich prošetřování o to náročnější.

Není pravda, že správce daně může začít kontrolovat nárokovaný nadměrný odpočet bez udání důvodů, a že se podnikatel nemá jak bránit. Při zahájení postupu k odstranění pochybností je podnikateli vždy řádné zdůvodněno, jaké má správce daně pochybnosti a proč. Podnikatel je samozřejmě také maximálně poučen o svých právech a povinnostech, a tudíž se může proti danému postupu ohradit. Například dochází-li podle jeho názoru z naší strany k neopodstatněnému prodlužování prověřování, má podnikatel právo podat podnět na nečinnost správce daně.

Zdůrazňujeme, že k prověřování rozhodně nedochází náhodnou metodou, jak se nám snaží článek podsouvat. Počet postupů k odstranění pochybností i daňových kontrol na DPH meziročně klesá. Díky kontrolnímu hlášení jsou kontroly cílenější a díky tomu zatěžujeme kontrolami stále čím dál méně podnikatelů.

Fakt, že nelze zadržet jen část odpočtu u faktur, u kterých má správce daně pochybnosti, je dán zákonem, což také článek správně uvádí. Rozhodl o tom také Nejvyšší správní soud. Finanční správa se tak řídí zavedenou správní praxí. Nelze v žádném případě souhlasit s tím, že by případná novela zákona byla otázkou jen pár měsíců. Je nutné si uvědomit, že zde hovoříme o koncepční změně celého systému, která by měla zásadní dopad do informačních systémů Finanční správy, což rozhodně není otázka pár měsíců, jak se v článku uvádí.

V závěru je důležité připomenout, že v ČR máme oproti jiným členským zemím EU výrazně kratší lhůtu pro vrácení nadměrného odpočtu (tj. 30 dnů). V některých zemích se nadměrný odpočet dokonce přenáší až do dalšího zdaňovacího období. Finanční správa ale k prodlužování zákonné lhůty nepřistoupila.

Ing. Petra Petlachová,
tisková mluvčí Finanční správy

Nejčtenější