Novinky

Jaroslav Ungermann: Nad jednou „záhadou"

oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace
oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • Lidé MF
  • Komentář
  • Veřejný sektor
  • Daň
  • Elektronická evidence tržeb
  • Boj proti daňovým únikům

Autor: Jaroslav Ungermann, poradce ministra financí
Zdroj: casopisargument.cz | Datum: 21.8.2017 | Rubrika: Komentáře

Ekonom Jaroslav Ungerman se ptá na to, odkud se objevil letošní atypický nárůst tržeb v pohostinství?

Analýza dat o vývoji sektoru tržních služeb (doprava, ubytování a pohostinství, informační a komunikační činnosti, administrativní a vědecké činnosti a nemovitostní služby) v české ekonomice za letošní rok je mimořádně zajímavá a je s podivem, že tento vývoj zatím není předmětem nějakého bližšího zkoumání.

Uveďme k tomu pár čísel, která by mohla ilustrovat alespoň řád tohoto jevu.

Za první pololetí letošního roku se tržby v odvětví tržních služeb – v nich pracuje pětina z celkového počtu zaměstnaných v ekonomice a zaměstnanost zde trvale narůstá – zvýšily o 6,7 % proti prvnímu pololetí minulého roku. Ve stálých cenách je to něco méně – o 4,9 %. To je vzestup tržeb, který můžeme považovat za přiměřený, navazující na předchozí vývoj a tak v souladu se současným hospodářským oživením.

Nicméně daleko nejrychlejší růst ovšem zaznamenaly tržby v odvětví ubytování a stravování – v prvním pololetí byly o 22 % vyšší a ve stálých cenách to bylo o 12 % více. Přitom jejich růst v odvětví stravování a pohostinství byl ještě o něco rychlejší – o 24, 6 %.

Srovnáme-li růst tržeb ve stejném odvětví v roce minulém – oproti stejnému prvnímu pololetí roku 2015, pak v minulém roce byl vzestup tržeb jen 5 %. Tedy nevymykal se nijak z trendu celkové dynamiky tržních služeb.

Ještě více vývoj v odvětví ubytování a stravování vynikne v porovnání s průměrnými hodnotami roku 2010. Porovnáme-li dosažené výsledky, pak v jednotlivých měsících druhého čtvrtletí letošního roku jsou tržby v tomto odvětví vyšší o více než 50 % než v průměrném měsíci roku 2010. Můžeme to říci i tak, že průměrná hospoda či restaurace má letos o polovinu vyšší tržby než v roce 2010.

Nebo aby letošní vývoj byl ještě názornější, pak v minulém roce – v prvním pololetí – taková průměrná provozovna měla tržby vyšší jen o 14 % vyšší než za průměrný měsíc roku 2010.

Nepřímo o vývoji tohoto odvětví vypovídají i data o vývoji cestovního ruchu. Jestliže letos byl v prvním pololetí počet přenocování vyšší o 11 % oproti minulému roku, pak v penzionech a kempech přenocovalo o téměř čtvrtinu více osob. A také zde máme takovou malou „záhadu“ – loni v prvním pololetí byl počet přenocování v kempech oproti předchozímu roku dokonce o 5 procent nižší a v penzionech vzrostl jen o necelých 10 %. Proto i dynamika vývoje je letos výrazně odchylná.

V letošním roce se něco v ekonomice tohoto odvětví stalo a výsledkem je tento impozantní vzestup tržeb a také efektivnosti. Při stejném počtu zaměstnanců jako v roce 2010 je produktivita o padesát procent vyšší.

Jak vysvětlit, co se stalo ve stravování a pohostinství, že tam tak extrémně narostly tržby? Vzniklo snad mnoho nových provozoven, když ještě na podzim jsme slýchali, že to bude naopak a nemálo provozoven zanikne? Bylo přece takových varováním v médiích plno.

Změnilo se snad zásadně chování spotřebitelů? V posledních dvou letech bezesporu vzrostly platy a mzdy, je v podstatě plná zaměstnanost, tak možná lidé rádi chodí do hospod a restaurací.

Nesporně – jak ukazuje zkušenost – vzrostly ceny v tomto odvětí a na růstu tržeb se podílejí výrazně. Podle statistického úřadu je vzestup cen za letošní půlrok oproti minulému roku zhruba 11 %. I přes tento růst cen – a nelze vyloučit, že byl možná i rychlejší než ukazuje oficiální statistika – však je celkový vzestup tržeb zcela atypický a jeho příčinou musel být nějaký výraznější vnější impuls.

Myslím, že odpověď na tuto „záhadu“ je docela jednoduchá. Byl to zavedení EET na začátku prosince v minulém roce, co způsobilo tento obrat. Nic jiného.
Za těmito čísly je ještě něco dalšího. Názorně ukazují, jak velký byl zde rozsah šedé ekonomiky, únik tržeb a s nimi i daní a sociálního a zdravotního pojištění. Zde mizely nejen jednotky miliard. Kolik to dělá za deset či dvacet let snad raději ani nepočítat.

Měli bychom však přemýšlet i o tom, kde resp. u koho všechny černé nezdaněné peníze, které generovalo toto odvětví, končily a k čemu všemu mohly být použity atd.

Nepřekvapuje, bohužel, že tyto souvislosti vůbec nejsou předmětem hlubšího zájmu téměř nikoho. Že by to bylo v titulcích některých novinových článků – to ani náhodou. Zajímají se o to ti politici, kteří se tak rádi zaklínají tím, jak myslí na budoucnost?

Naopak, jsou zde politické strany, které žádají ať už otevřeně, tak i skrytě zrušení EET. Ve světle těchto fakt je snad každému soudnému člověku jasné, proč tak chtějí učinit. Jak moc se jim asi tak stýská po tom, pokračovat jako dosud. A obávám se, že současná kampaň proti tomu, kdo prosadil a realizoval EET má tak i tento sotva zpochybnitelný záměr.

Nejčtenější