Novinky

MF odmítá výhrady senátorů, zákon o rozpočtové odpovědnosti není diskriminační

oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace
oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • Reakce MF
  • Nepřesnosti
  • Legislativa
  • Veřejný sektor
  • Senát
  • Rozpočtová odpovědnost

Absolutně odmítáme veškerá nařčení řady senátorů, že by zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti byl v rozporu s Ústavou. Nový zákon rozhodně obce ani kraje nediskriminuje. A už vůbec není pravda, že by snad mohl „existenčně ohrozit stovky obcí“.

Nové právní předpisy upravující pravidla rozpočtové odpovědnosti nijak neomezují ústavně garantované právo samospráv volně nakládat se svým majetkem. Pouze krajům a obcím stanovují pravidla pro postupné snižování dluhů, a to bez jakýchkoliv pokut či sankcí, které jsou přitom v mnoha jiných členských státech EU zcela běžné. Tím se do budoucna zabrání situacím, kdy by nesplácení dluhů samosprávy ohrožovalo samotný výkon její samosprávné funkce.

Podle našich analýz nebude mít drtivá většina samospráv s dodržováním pravidel rozpočtové odpovědnosti problém. Nová úprava nijak nelimituje zadlužení územního samosprávného celku. Samospráva bude moci i nadále financovat běžné či kapitálové výdaje, projekty domácí z vlastních zdrojů či projekty spolufinancované z fondů EU, a také si bude moci i nadále vzít úvěr.

Požadavek hospodařit s vyrovnaným nebo přebytkovým rozpočtem při překročení dluhu vládního sektoru o více než 55 % HDP platí nejen pro obce a kraje, nýbrž pro všechny veřejné instituce. Navíc u státního rozpočtu a rozpočtu státních fondů se očekává ještě přísnější nastavení, které povede k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí.

Pokud územní samosprávný celek zapojí své přebytky z minulosti, může mít deficitní hospodaření. Navíc i za této situace si mohou územní samosprávné celky vzít úvěr nebo přijmout návratnou finanční výpomoc od jiné veřejné instituce na projekty EU.

Podle dalšího pravidla musí samospráva, jejíž dluh překročí 60 % průměrného příjmu za předchozí čtyři roky, ročně splácet alespoň 5 % z této překročené částky. Pokud není dluh snížen alespoň o tuto minimální splátku, připadne část sdílených daní na úhradu dluhu, a to právě v této minimální výši. Obce ani kraje tedy nepřijdou ani o korunu.

V tomto ohledu má zákon daleko tvrdší požadavky na státní rozpočet a rozpočty státních fondů. Nové závazné výdajové pravidlo totiž v jejich případě vyžaduje v době ekonomického růstu omezovat deficity či tvořit přebytek, aby bylo možné při recesi ekonomiku stimulovat.

Česká republika byla v EU vůbec poslední zemí, která neměla principy a zásady rozpočtové odpovědnosti ukotvené zákonem, a to ani navzdory doporučením renomovaných ratingových agentur. A fakt, že byl tento zákon schválen poté, co Poslanecká sněmovna přehlasovala veto Senátu, není rozhodně nijak unikátní. Jde o standardní součást schvalovacího procesu.

Ministerstvo financí opakovaně starostům vysvětlovalo dopady nového zákona, a to jak na jednáních se zástupci samospráv, tak i v několika článcích v médiích. Přesto se ale stále dokola šíří mediálním prostorem ty samé a již několikrát vyvrácené dezinformace, kterými nyní argumentují i samotní senátoři. Z aktuálního dění začínáme získávat dojem, že nejhlasitějším odpůrcům nového zákona nejde ani tak o dobro obcí a měst, ale spíše je to pro ně vítaná příležitost k jejich zviditelnění.

Nejčtenější