Krátkodobý dluh generuje příjmy, dlouhodobým splácíme nevýhodné půjčky z minulosti

Reakce na: "Babiš může trumfnout Kalouska"
E15 | 27.4.2017 | Rubrika: Názory a komentáře | Strana: 18 | autor: Lukáš Kovanda | Téma: Ministr financí

Reakce MF:

Analytik Lukáš Kovanda si v deníku E15 povzdechl nad snížením průměrné doby do splatnosti státního dluhu, ke kterému přispěla zvýšená emisní aktivita Ministerstva financí v prvním čtvrtletí letošního roku. Dokonce tvrdí, že „Česko je stále závislejší na krátkodobém financování“, které je snad navíc využíváno „k navyšování výdajů neproduktivní a trvalé povahy“. Při bližším zkoumání však rychle zjistíme, že tomu tak není a ani být nemůže.

Ministerstvo financí v prvních třech měsících tohoto roku skutečně využilo mimořádně výhodných podmínek na finančních trzích a vydalo státní pokladniční poukázky se splatností ještě v tomto roce za 70,3 miliard korun. Tyto peněžní prostředky však nepůjdou na nárůst platů státních zaměstnanců, jak se obává Lukáš Kovanda, ale zůstanou na účtech státní pokladny, dále se investují na peněžním trhu a přinášejí tak další příjmy do státního rozpočtu. Příjem z jejich prodeje dosáhl 344,3 milionu korun. Jedná se tedy o jednoznačně ziskové dluhopisy, které stát vydává, protože jsou výhodné, a měli bychom o ně očistit průměrnou dobu do splatnosti. Pak nám totiž vyjde, že ke konci prvního čtvrtletí činila průměrná doba splatnosti 4,9 roku, k 11. dubnu 2017, tedy bezprostředně po splátce nevýhodného desetiletého státního dluhopisu s výnosem 4 % z roku 2007, pak dokonce 5,1 let. To jsou základní technická fakta a měla by být každému analytikovi zřejmá z titulu jeho profese. Stejně jako to, že při přebytkovém hospodaření jsou výdaje státního rozpočtu, včetně platů, kryty daňovými a ostatními příjmy a nikoli financujícími operacemi státu na trzích.

Mimořádně výhodné situace na finančních trzích jsme využili také k prodeji středně a dlouhodobých státních dluhopisů, jak nám radí i Lukáš Kovanda. Za první tři měsíce jsme jich prodali v hodnotě 110,3 miliardy korun s průměrným výnosem -0,10 %. Díky tomu došlo k nahrazení starého dluhu s vysokou zátěží pro státní rozpočet dluhem, který naopak generuje čistý příjem ve výši 475 milionů korun. Průměrná doba do splatnosti těchto dluhopisů činí 5 let, střednědobým cílem Ministerstva financí je přitom dosáhnout průměrné splatnosti 6 let.

Navzdory očekávání analytiků zaznamenává Ministerstvo financí vysokou poptávku po státních dluhopisech i po opuštění kurzového závazku ČNB. V dubnových aukcích dosahovala průměrná hodnota ukazatele tzv. Bid-to-cover ratio (vyjadřující podíl poptávané a skutečně prodané jmenovité hodnoty státních dluhopisů) hodnoty 1,9, když oproti výsledkům aukcí konaných během prvního čtvrtletí 2017 vzrostla o 0,4. Dluhopisy se splatností do 5 let se nám daří i nadále prodávat se záporným výnosem, který v dubnu činil průměrně -0,05 %. Rovněž v aukcích státních pokladničních poukázek jsme zaznamenali zvýšenou poptávku ze strany investorů, když v každé aukci po ukončení kurzového závazku přesáhla celková poptávka 28 miliard korun. Naproti tomu během prvního čtvrtletí roku 2017 činila nejvyšší poptávka v aukcích státních pokladničních poukázek 21,2 miliard korun. Ve všech aukcích státních pokladničních poukázek po konci kurzového závazku bylo dosaženo záporného výnosu, který průměrně činil -0,40 %. Žádné výprodeje českých státních dluhopisů se tedy nekonají.

Státní dluhopisy se splatností do 5 let se nám daří úspěšně prodávat se záporným výnosem i v květnu a naposledy 4. 5. 2017 jsme umístili na trh další emisi státních pokladničních poukázek za 17,9 miliard korun, když poptávka po nich činila 34 miliard korun, a z jejího prodeje jsme dosáhli čistého zisku 20,8 milionu korun. Za téměř měsíc od ukončení devizových intervencí ČNB navíc klesly výnosy státních dluhopisů se splatností nad 5 let, a to přibližně o 0,25 procentního bodu. Je tedy zřejmé, že černé scénáře analytiků předpovídající rapidní růst nákladů na financování státního dluhu se nenaplnily.

Jsem rád, že se s analytikem Lukášem Kovandou shodneme na tom, jak by se měl spravovat státní dluh. Předtím, než nám začne radit a veřejně prohlašovat, že něco neděláme, by se však měl nejprve podívat, jak se věci mají. Svou orientaci v tématu již nicméně osvědčil přesně před rokem, kdy psal na základě výsledků prvního čtvrtletí, že se opět nastartoval trend zadlužování země. A jak to nakonec dopadlo? Za loňský rok jsme státní dluh snížili o 60 miliard a jsme podle Eurostatu čtvrtou nejméně zadluženou zemí Evropské unie.