Deset nepravd Ekonomu o EET

Reakce MF na článek: "EET v deseti bodech" - zdroj: Ekonom, 9.3.2017, rubrika: Téma čísla, strana: 10, autor: Táňa králová, Tomáš Pergler

Ministerstvo financí se ohrazuje proti článku, kterým Ekonom ve svém vydání z 9. března mystifikuje veřejnost a šíří nepravdy o fungujícím systému EET. Tím se snaží účelově znejistit veřejnost a poškodit tak v jejích očích Ministerstvo financí. Zde je deset hlavních nepravd, kterých se Ekonom dopustil:

1. Systém nestíhá, tvoří se fronty

Systém elektronické evidence tržeb se spustil hladce a nyní běží plynule a zcela bez problémů, což dokazují i nezávislá měření – mimo jiné i Hlídač EET provozovaný velkým kritikem projektu Michalem Bláhou. I ten dokazuje, že průměrná doba odezvy se pohybuje pod desetinou vteřiny. Pokud dojde k výkyvu, je to v důsledku pravidelné údržby systému, nikoliv kvůli jeho špatnému nastavení. Tyto výkyvy jsou tak nepatrné, že to podnikatel při své činnosti nezaznamená. Problémy obchodního řetězce Lidl a dalších byly tedy způsobeny špatným nastavením pokladny ze strany jejich dodavatele, což řetězec také veřejně potvrdil, nikoliv chybou na serveru Finanční správy. Nejsou tedy žádné důvody pro to, aby se v provozovnách tvořily fronty.

2. Ministerstvo financí preferuje určitá pokladní řešení

Ministerstvo financí od začátku deklarovalo, že nebude certifikovat ani doporučovat dodavatele či skupinu dodavatelů pokladních řešení, ale naopak nechá trh zcela otevřený. Podnikatelé si tak mohou vybrat z široké nabídky pokladen, jejichž ceny jsou díky velké konkurenci stále tlačeny dolů. MF se snaží podnikatelům poskytnout maximální informační servis a co nejvíce jim při přípravě na EET pomoci, proto přivítalo nápad profesních organizací spojit odborné konference s veletrhy pokladních řešení. Tyto akce se setkaly s velkým zájmem podnikatelů. Veletrh měla vždy v gesci spolupracující profesní organizace - SOCR ČR, AMSP ČR, AČTO nebo HK ČR. Ty oslovily s nabídkou prezentace na uvedených akcích firmy napříč trhem. Nabídka byla připojena také u pozvánky, která byla veřejně dostupná na webu www.etrzby.cz. Jednoduše řečeno, vytavovat mohl kdokoliv. Proto zásadně odmítáme nařčení z „přihrávání kšeftů“ vybraným prodejcům pokladen.

3. Podnikatelé si nemohou zkontrolovat data zasílaná Finanční správě

Data odeslaná na server Finanční správy si podnikatelé mohou jednoduše zkontrolovat ve webové aplikaci Elektronická evidence tržeb, která je dostupná na Daňovém portálu. V případě, že zde uvedené tržby neodpovídají skutečným tržbám, například jsou významně vyšší, s největší pravděpodobností podnikatel odeslal údaje o té samé tržbě dvakrát v domnění, že se původní tržba neodeslala. Systém EET umí rozpoznat duplicitní tržby a nebere je při analýze v úvahu. Nicméně ze strany podnikatelů dochází k tomu, že tutéž tržbu zasílají již pod jiným číslem a pro FS tak není možné duplicitu odhalit. Podnikatelům tedy doporučujeme, aby se v tomto případě primárně obrátili na dodavatele svého řešení a až následně na svého správce daně. Tyto časté chyby se snažíme aktivně komunikovat s vývojáři. Mimo jiné pro ně připravujeme další odborný seminář, který se uskuteční 31. března v Praze.

4. Finanční správa neumí data z EET vyhodnotit

Činnost Finanční správy je obecně zaměřena na analýzu velkého množství dat. Údaje z EET jsou tak jen dalšími, se kterými FS pracuje. Ačkoliv systém ADIS nepatří mezi nejnovější, pro stávající účely je dostatečný. Finanční správa však do budoucna počítá s vypsáním transparentního výběrového řízení na nový analytický systém.

5. Není jasné, kdo má přístup zasílaným údajům

Od začátku příprav projektu EET veřejnost opakovaně ujišťujeme, že ke kompletním datům z EET bude mít přístup pouze malá skupina analytiků s bezpečnostní prověrkou. Jejich přístup k údajům je striktně hlídán a zaznamenáván. V omezené míře pak mají k datům přístup analytici, kteří běžně pracují s daty, a to nejen s těmi z EET.

6. Finanční správa svádí potíže na programátory

Je důležité připomenout, že funkční systém elektronické evidence tržeb byl vybudován za pouhých šest měsíců. Díky dlouhému legislativnímu procesu musela Finanční správa připravit celý projekt nejen metodicky ale zejména technicky v šibeničním časovém horizontu. A zvládla to. Stejně tak se velmi rychle dokázali připravit vývojáři pokladních systémů. Po schválení zákona v dubnu 2016 byla již začátkem června publikována technická specifikace. V průběhu celého roku byla vývojářům ze strany Finanční správy k dispozici technická i metodická pomoc. Úpravy v dokumentaci probíhaly standardně jako při jiných projektech, na kterých jsou vývojáři zvyklí pracovat. Finanční správa vývojářům poskytla tzv. playground, na kterém si mohli testovat funkčnost systému. Celý listopad pak probíhal pilotní provoz, v průběhu kterého jak Finanční správa, tak dodavatelé řešení odladili poslední nedostatky. Současné problémy v provozu, které se objevují u některých podnikatelů, jako např. dlouhé odezvy při odesílání dat Finanční správě nebo duplicity tržeb v systému EET, jsou skutečně způsobeny chybným nastavením pokladních zařízení. Na tyto chyby se snažíme dodavatele upozorňovat. Jedná se však o zlomek podnikatelů, většina z nich se s problémy nesetkává. Každý nový systém však potřebuje čas, než se vyzkouší a lidé si na něj zvyknou.

7. EET se podnikatelům prodraží

Každý podnikatel má možnost vybrat si z široké nabídky pokladních řešení v závislosti na jeho činnosti. Lze pořídit jednoduché vybavení od dvou a půl tisíc korun po složitější za dvacet tisíc. Živnostníci si navíc mohou uplatnit slevu na dani pět tisíc korun, která jim pokryje náklady na základní vybavení. Kromě toho si podnikatelé mohou cenu na jeho pořízení dát do nákladů a snížit si tak základ daně. Celá řada podnikatelů však již nějaké řešení používá a tak jim pouze jejich dodavatel upgraduje systém, a to velmi často zdarma v rámci jimi hrazeného měsíčního paušálu.

8. Systém EET je předražený

Náklady na vybudování celého systému EET včetně PR a mzdových nákladů jsou necelých 366 milionů korun, což je méně než jsme předpokládali. Navíc v porovnání s jinými státními velkými projekty realizovanými v minulých letech, jako např. Ryba domácí, při kterém byla podle NKÚ porušena rozpočtová kázeň, byla příprava EET zcela transparentní a navíc pod významným drobnohledem veřejnosti. Náklady na provoz v dalších letech se odhadují 300 miliónů korun ročně. V porovnání s fiskálním přínosem EET jsou tyto náklady marginální. Veškeré náklady včetně smluv s dodavateli jsou transparentně zveřejněny na webu www.etrzby.cz.

9. Ministr financí Andrej Babiš vlastní firmu Dotykačka

Jedná se o účelově šířenou lež s cílem pošpinit ministra financí a jeho resort. Tuto informaci několikrát dementovala i firma Dotykačka.

10. EET škodí vztahům mezi zákazníky a prodejci

Naopak. EET významně zvyšuje důvěru zákazníků v prodejce, který tak získávají jistotu, že DPH, které v ceně za zboží či službu platí, je skutečně odváděna státu. Samotná účtenka je tak vlastně transparentní účet, který odstraňuje mezi zákazníkem a prodejcem podezření z podvodu. Na druhou stranu prodejce si tak vytváří dobré vztahy se zákazníky, má lepší přehled o svých tržbách, skladovém hospodářství a často tím také eliminuje podvody svého personálu.