Novinky

Wolfgang Schäuble ocenil iniciativu České republiky v oblasti reverse charge

oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace
oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • Rozhovor
  • Reverse charge
  • Veřejný sektor
  • Zahraniční sektor

Ministr financí Německa Wolfgang Schäuble znovu vyjádřil podporu iniciativě ministra financí Andreje Babiše při rozšiřování režimu tzv. přenesené daňové povinnosti (reverse charge). Ten, jako důležitý nástroj pro boj s daňovými úniky, český ministr financí dlouhodobě prosazuje na evropské úrovni.

„Rád bych využil této příležitosti, abych poděkoval svému českému kolegovi Andreji Babišovi za naši velmi dobrou a důvěrnou spolupráci. Česká republika se zasazuje mimo jiné o evropskou iniciativu v oblasti režimu přenesení daňové povinnosti (tzv. reverse charge) u DPH. To je i z mého pohledu správný počin,“ uvedl Wolfgang Schäuble v dnešním rozhovoru pro český tisk.

 

Co platí, jsou činy, ne honosná slova

Zdroj: Lidové noviny, datum: 5.8.2016, autor: Petr Kain, Robert Schuster, rubrika: rozhovor, strana: 05

„Ve stále více globalizovaném světě můžeme my Evropané obstát a udržet si svůj vysoký životní standard pouze tehdy, pokud spojíme síly,“ prohlásil v exkluzivním rozhovoru pro LN německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Není podle něj čas na ohlašování velkých iniciativ, nyní je doba pragmatismu. „Musíme jednat a lidem dokázat, že Evropa může znamenat rozdíl.“

* LN Jak by se měla podle vás po rozhodnutí o brexitu reformovat Evropská unie?

Nyní není doba vizí. Evropská unie stojí před zkouškou, možná tou nejtěžší ve své historii. Velmi rychle musí Evropa podat důkaz, že je akceschopná. Evropská unie musí ukázat zejména u některých centrálních problémů, že je dokáže řešit rychle. Jen tak se lidé nechají přesvědčit a získají opět důvěru. Příliš často jsme oznámili v Evropě nové velkolepé iniciativy – a potom je nedodali. Takovým důkazem bude, když Evropa zvládne problémy, u kterých hned každý pochopí, že jednotlivý členský stát je nemůže řešit sám.

* LN Jaká konkrétní témata nás čekají?

Vedle otázky uprchlíků máme mnoho dalších témat. Musíme se chopit návrhu komisaře Günthera Oettingera o digitální unii a co nejdříve ho zrealizovat. Proč nevytvoříme evropský cloud a nepostavíme se americkým monopolním poskytovatelům? Proč se nepustíme vážně do energetické unie, a nedokážeme tím i partnerůmEUna východě, že my Němci je nenecháme ve štychu? Proč nepřestaneme konečně bědovat nad nezaměstnaností mládeže a nezaložíme evropské seskupení profesního vzdělávání? Proč připouštíme, že 27 členských států EU plýtvá mnoha penězi, protože nakupují zbraně každý sám? Práce je hodně. Musíme jednat a lidem dokázat, že Evropa může znamenat rozdíl. O to jde.

* LN Spočívá budoucnost Evropské unie ve vícerychlostní Evropě?

Ještě jednou: nyní je doba pragmatismu. Pokud do toho nejde hned všech 27 členských států EU, tak prostě začne jen několik z nich. Pokud to neudělá Komise, vezmeme věci do rukou prostě sami, vyřešíme problémy na úrovni vlád. Tento mezivládní přístup se osvědčil v krizi eura. Co platí, jsou činy, ne honosná slova.

* LN Co jsou podle vašeho soudu největší hrozby pro Evropu a pro EU?

Evropa čelí celé řadě krizí. Samozřejmě se zabýváme výsledkem britského referenda. Stejně tak však i velkým pohybem uprchlíků, teroristickými útoky v Paříži, Istanbulu, Bruselu a na jiných místech se všemi důsledky, stále neutuchající krizí v eurozóně, pouze mediálně upozaděným konfliktem na Ukrajině. V důsledku toho všeho je nutné posílit akceschopnost a soudržnost v Evropě, které se zdají být vážně ohrožené. Všechno toto však není důvodem pro zásadní pochybnosti o vytváření společné akceschopné Evropy. Spíše se musíme společně zamyslet nad tím, jak se může akceschopnost zlepšit. Evropská integrace dnes představuje hledání odpovědí na globální výzvy 21. století. V dnešním stále více propojeném světě už žádný jednotlivý evropský stát nemůže naleznout tyto odpovědi sám pro sebe.

* LN V celé Evropě se pravicově populistické strany těší stále větší oblibě. Obáváte se, že jejich vliv a síla mohou ještě dále růst? Jaké důsledky by to mohlo mít?

Pokud chceme věřit průzkumům veřejného mínění, pak se zdá, že stále více lidí v mnoha částech Evropy ztrácí důvěru k evropským institucím. Tomu můžeme čelit tím, že učiníme fungování EU transparentnějším a zdůrazníme její mnohé nezpochybnitelné úspěchy. Ve stále více globalizovaném světěmůžeme my Evropané obstát a udržet si svůj vysoký životní standard pouze tehdy, pokud spojíme síly.

* LN V Německu se považuje za velký problém, že kvůli politice nulových úroků Evropské centrální banky klesají také úroky ve spořitelnách, což destabilizuje dosavadní modely penzijních systémů. Tohoto tématu se již chopila Alternativa pro Německo. Co se proti tomu dá dělat?

Evropská centrální banka je nezávislá. O to se silně zasadilo právě Německo a i pro mě je to stále velmi cenná věc, kterou je potřeba chránit. V rámci své měnové politiky musí rada guvernérů ECB nutně sledovat celkovou situaci v eurozóně. Je naprosto jasné, že ECB nedělá politiku pro jednu zemi, nýbrž musí dělat úrokovou politiku pro 19 států. Úkol politiky je jasný: více růstu a strukturálních reforem. To je nejlepší cesta ke zlepšení hospodářských podmínek. Pak může opět přijít jiná měnová politika.

* LN Německo dokázalo i přes vysoké náklady v souvislosti se zvládáním uprchlické krize docílit rozpočtového přebytku. Je reálné, aby se dařilo – s ohledem na očekávané vysoké státní výdaje na uprchlíky – dosahovat přebytků i v příštích letech? Kolik nových uprchlíků může podle vašeho názoru zvládnout německé hospodářství bez větších obtíží v tomto roce?

Již několik let jsme v Německu ve šťastné situaci, že se dokážeme obejít bez nových dluhů. Výzvy, před kterými Německo stojí, však rostou. Cestu k nám v minulém roce hledal velký počet uprchlíků, o ně se musíme nyní postarat a integrovat je. Já jsem od počátku říkal, že toto musí mít v rozpočtu nejvyšší prioritu. Na druhé straně čeká německou společnost značná demografická změna, zatímco zároveň stále postupuje globalizace. Proto jsme tím více odkázáni na to, abychom udrželi naše hospodářství konkurenceschopné i do budoucna. Nejlepším prostředkem k dosažení tohoto záměru jsou dodatečné investice do infrastruktury, vzdělání a výzkumu. Spolková vláda k tomuto účelu cíleně vytváří nové možnosti.

* LN V lednu jste v jednomrozhovoru prohlásil, že bez Schengenu nemá euro smysl a že během pár dnů hrozí rozpad eurozóny. Byla společná měna skutečně tak blízko svému konci? Za jak pravděpodobný považujete takový scénář v současnosti?

Rád využívám této příležitosti, abych objasnil, že o brzkém rozpadu eurozóny jsem nikdy nemluvil. Proto říkám ještě jednou jasně: Rozpad eurozóny nehrozí.

* LN Jak hodnotíte budoucnost Řecka uvnitř eurozóny? Za jak pravděpodobné považujete, že se podaří snížit řecké dluhy? Je dluhová krize zažehnána, nebo hrozí její návrat?

Budoucnost Řecka v eurozóně není předmětem diskuse. Dne 25. května schválili ministři financí zemí eurozóny další finanční podporu Řecku. Stávající podpůrný program skončí, jak bylo plánováno, v roce 2018. Potom by mělo být Řecko schopné opět samostatně fungovat na kapitálovém trhu. Nebezpečí návratu dluhové krize proto nevidím.

* LN Jak by se mělo postupovat proti daňovým rájům a proti daňové kriminalitě obecně?

Mezinárodní společenství států se musí spojit, jinak to nepůjde. Naštěstí se většina států již nechce nechat využívat daňovými ráji. Zahájili jsme proto před půldruhým rokemvBerlíně automatickou výměnu informací o bankovních účtech. Účastní se jí již kolem 100 států. V reakci na Panama Papers zajišťujeme nyní také více transparentnosti v oblasti vlastnických struktur společností. Musíme vědět, kdo je v komplikovaných mnohovrstvých konstrukcích skutečným vlastníkem příjmu. Jsem rád, že OECD nyní zpracovává na pokyn G20 návrh, jak bychom mohli lépe propojit registry firem v jednotlivých státech. V Evropě jsme se na tom shodli rychle. Rád bych využil této příležitosti, abych poděkoval svému českému kolegovi Andreji Babišovi za naši velmi dobrou a důvěrnou spolupráci. Česká republika se zasazuje mimo jiné o evropskou iniciativu v oblasti režimu přenesení daňové povinnosti (tzv. reverse charge) u DPH. To je i z mého pohledu správný počin.

* LN Představuje existence daňových rájů skutečně nebezpečí pro světové hospodářství? Nehrají i pozitivní roli?

Daňové ráje jsou parazity mezinárodního společenství. Nabízejí mlčenlivost a možnost zakládání firem, které jsou jen prázdnými skořápkami, a tím přitahují peníze, z nichž je jinde nutné platit daně. Od té doby, co jsem ministrem financí, bojuji proti takovýmto obchodním modelůmanejsem v této snaze osamocen.

* LN Proč odmítáte návrh EU, podle kterého byměly mezinárodní koncerny zveřejňovat, jak vysoké daně platí v tom kterém státě, v němž provozují činnost?

Ani u naléhavě potřebných opatření proti daňovým únikům nemůžeme zanedbávat ochranu dat. Jsem jasně pro, aby bylo povinné poskytovat finanční správě i citlivé firemní údaje, které tak umožní správně určit základ daně. Přitom je z našeho německého pohledu zapotřebí chránit daňové tajemství. Konkurenti firem tyto informace dostávat nemusejí, to není vůbec zapotřebí.

***
Příliš často jsme oznámili v Evropě nové velkolepé iniciativy – a potom je nedodali. Takovým důkazem bude, když Evropa zvládne problémy, u kterých hned každý pochopí, že jednotlivý členský stát je nemůže řešit sám.

 

Nejčtenější