Novinky

Vyrovnaný státní rozpočet? Ano, ale ne za každou cenu

Ing. Andrej Babiš
Ing. Andrej Babiš ministr financí

Vydáno

  • Komentář
  • Ministr financí
  • ihned.cz
  • Veřejný sektor
  • Státní rozpočet
  • Veřejné finance
  • Schodek státního rozpočtu

Zdroj: ihned.cz | 31.5.2016 | Rubrika: Komentáře

Vždy, když se začne připravovat státní rozpočet, vyrojí se odevšad mnoho těch, kteří mají jasno, co a jak by se mělo s rozpočtem dělat. Až se jeden diví, kolik schopných ekonomů či národohospodářů, je někde skryto. Do tohoto koloritu zapadá komentář Davida Klimeše ve znamení omšelých frází o tom, že rozpočet na příští rok by klidně mohl být vyrovnaný, protože ekonomice se daří a snižování schodku v tučných letech je přirozené a žádoucí. K tomu stačí přimíchat něco o socialistickém ministru financí a bobtnání státu a komentář je hotov.

Obávám se, že se autor místo promyšlené analýzy jen snaží vyvolat senzaci mícháním dat, jak se mu zlíbí, aby dokázal, že je vše špatně.

Ano, minulý rok jsme se těšili mimořádnému hospodářskému růstu. Vysvětlovali jsme však nejednou, že to bylo z velké části díky mimořádnému masivnímu dočerpávání evropských fondů z hlediska ekonomického růstu, což je atypický a pro příští roky neopakovatelný jev.

Všechny mezinárodní instituce se – pokud jde o příští roky – kloní spíše k opatrnosti a korigují své prognózy směrem dolů. Proč by měla v nadcházejících časech česká ekonomika být výjimkou? Ledaže by se současná vláda zachovala jako Topolánkova a Kalouskova na počátku roku 2009, kdy hlásala, že nastupující krize se české ekonomiky nemůže dotknout, protože je někde daleko za oceánem. Právě kvůli tomu se v roce 2009 také zrodil rekordní deficit více než 190 mld. Kč.

Mít vyrovnaný rozpočet je přirozeně snahou každého ministra financí včetně mne. Nesmíme však přehlížet další souvislosti a hnát se za vyrovnaným rozpočtem hlava nehlava.

Když už někdo tvrdí, že se nedaří rychleji směřovat k vyrovnanému rozpočtu, neměl by zapomínat, že jen v minulém roce se příjmy rozpočtu snížily o více než 20 mld., protože jsme zavedli sazbu DPH 10 % na léky, knihy a dětskou výživu, dále také školkovné, slevy na dani pro rodiče s dětmi a pracující důchodce. I pro příští rok jsou zde návrhy na podporu sociálně slabších, které zvyšují nároky na státní rozpočet.

Takto vydané peníze ovšem v naší ekonomice zůstávají, protože občané si díky nim mohou dovolit více utrácet, čímž přispívají k růstu ekonomiky. Dále pomáhají zvyšovat výdělky a zaměstnanost, kterou máme nyní rekordně vysokou. Mimochodem i mzdy v rozpočtové sféře jsme zvýšili – po několika letech jejich zmrazení.

Kdybychom proto začali počítat, jak by rozpočet v roce 2017 vypadal – za úplně stejných podmínek jako v roce 2014 – troufám si tvrdit, že bychom již byli velmi blízko přebytku. To jen na vysvětlenou, když mnozí tak rádi srovnávají nesrovnatelné.

A ještě poznámku k onomu „bobtnání“ státu. Součástí státního rozpočtu jsou také starobní důchody a další sociální dávky. V souhrnu letos tvoří více než 515 mld. Kč (starobní důchody 400 mld. Kč) z oněch 1250 mld. schválených výdajů. Jediné, kde můžeme vidět ono „bobtnání“ jsou platy, na které je v letošním státním rozpočtu vyhrazeno 109 mld. tj. necelých 9 % výdajů státního rozpočtu. Nemyslím si, že je to mnoho. Chceme-li mít kvalifikovanou a výkonnou státní správu, tak ji musíme adekvátně zaplatit, ať do ní chodí schopní a vzdělaní lidé.

Debaty o rozpočtu na příští rok nepochybně nepůjdou snadno a bez rozporů. Tak to nikdy nebylo a sotva kdy bude. Ale než začneme rozdávat nějaké nálepky a známkovat, co všechno je špatně, bylo by dobré se trochu nad ekonomikou a hospodařením státu a jeho hlavními problémy zamyslet.

Andrej Babiš,
ministr financí

Nejčtenější