Novinky

Stoprocentní daň na nepřiznané příjmy? Další fáma o prokazování původu majetku

oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace
oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • Reakce MF
  • Nepřesnosti
  • Veřejný sektor
  • Právo
  • Zákon o prokazování původu majetku
  • Soukromý sektor

Rádi bychom uvedli na pravou míru zavádějící tvrzení v článku „Při prokazování majetku hrozí lidem důkazní nouze“, zveřejněném v Právu dne 30. 11. 2016. Odmítáme, že by k prokázání původu majetku měli být vyzváni poplatníci, jejichž jmění za posledních 10 let narostlo o více než 5 miliónů korun, ale neodpovídají tomu jejich přiznané příjmy.

Za prvé, Finanční správa bude zkoumat nikoliv celkový nárůst jmění, ale pouze rozdíl mezi nárůstem jmění a deklarovanými příjmy. Tento rozdíl musí dosáhnout značné výše, minimálně však 5 miliónů korun. Za druhé, výzva k prokázání původu majetku se v běžných případech bude vztahovat ke skutečnostem nikoliv starším než 3 roky od data vydání výzvy. Tato lhůta může být prodloužena maximálně na 10 let jen v extrémních případech, kdy jsou ze strany poplatníka například opakovaně podávána dodatečná daňová přiznání.

Lidé se tak nemusejí obávat, že budou muset prokazovat, jakým způsobem získali majetek třeba před dvaceti lety. Postačí jim prokázat, že daným majetkem disponovali před výše zmíněnou lhůtou pro stanovení daně.

Tyto informace mohou finanční úřady získat nejen z daňových přiznání nebo prohlášení o majetku, ale i z mnoha dalších zdrojů – z evidencí a rejstříků (např. registr vozidel, katastr nemovitostí), od jiných státních orgánů, analýzou veřejných zdrojů (řadu informací lze zjistit např. ze sociálních sítí), od jiných osob, ale i vlastním šetřením v terénu. A platí, že čím delší doba od posuzované skutečnosti uplyne, tím nižší důkazní standard budou finanční úřady vyžadovat.

Nepřiznané příjmy budou zdaněny nikoliv 100% sazbou, jak se nesprávně uvádí v článku, ale standardní sazbou daně z příjmů – 15 % u fyzických a 19 % u právnických osob. Maximální možné zdanění při plném penále, které se vypočítá ze stanovené daně, tak může dosáhnout nejvýše 30 %, resp. 38 % nezdaněného příjmu.