Novinky

Rozhovor s Lenkou Juroškovou o finanční gramotnosti a vzdělávání

oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace
oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • Lidé MF
  • Finanční gramotnost
  • Veřejný sektor
  • Soukromý sektor
  • Rozhovor
  • ihned.cz
  • Proč se finančně vzdělávat?

Zdroj: byznys.ihned.cz | 15.6.2016 | Strana: 0 | Autor: Janis Aliapulios


Špatná finanční gramotnost Čechů může podle náměstkyně ministra financí Lenky Juroškové vycházet z éry komunismu a období transformace. Česko už první kroky ke zlepšení situace udělalo, výsledky se ale dostaví až s odstupem času. Do finančního vzdělávání dospělých lidí by se měl zapojit i soukromý sektor, jeho role je podle Juroškové nezastupitelná.

Ministerstvo financí na konci května zveřejnilo výsledky průzkumu finanční gramotnosti, podle kterých má více než polovina obyvatel Česka nedostatečné finanční znalosti. Lidé často nerozumí pojmům jako je úrok, RPSN nebo inflace. Více než 40 procent dotázaných například nedokázalo vypočítat dvouprocentní úrok ze sta korun. Dvě třetiny lidí se pak podle průzkumu chovají ve vztahu k penězům nezodpovědně.

Podle náměstkyně ministra financí pro oblast mezinárodních vztahů a finančního trhu Lenky Juroškové je důležité, aby se kromě škol a rodin zapojily do finančního vzdělávání Čechů i firmy. Jejich role je nezastupitelná zejména v případě dospělé populace.


HN: Průzkum ukázal, že více než čtyřicet procent Čechů nedokáže spočítat dvě procenta ze sta korun. Dá se takovým výsledkům věřit?

Každý průzkum může mít své slabiny, ale tento průzkum byl proveden na základě jednotné metodiky OECD. Ta stanovuje jasná pravidla pro způsob kladení a vyhodnocení otázek. Třetina z celkem 100 otázek se ve stejném znění používá ve všech zemích OECD, zbylé dvě třetiny reflektovaly národní specifika.


HN: Z průzkumu dále vyplynulo, že se dvě třetiny lidí v Česku chovají ekonomicky neodpovědně. Kde je podle vás hlavní problém?

Finanční gramotnost je otázkou celoživotního vzdělávání. Měla by se předávat z generace na generaci. Česko ale prošlo komunistickou érou, transformací ekonomiky a zaváděním jiných tržních principů. Tehdejší generace na takovou změnu nebyly připraveny. Vláda se finanční gramotností začala více zabývat krátce před krizí, okolo roku 2007.


HN: Co konkrétně se po roce 2007 změnilo?

Začaly vznikat meziresortní pracovní skupiny a národní strategie finančního vzdělávání. Finanční gramotnost se navíc od roku 2009 povinně vyučuje na středních školách a od roku 2013 na školách základních. Je to ale běh na dlouhou trať a očekávané výsledky budou přicházet v dlouhodobějším horizontu.


HN: Základem je tedy začít vyučovat finanční gramotnost už v nižším věku?

Základ by měl být primárně v rodině. V době, kdy dítě dostane kapesné, se už učí s penězi pravidelně hospodařit. Škola by to pak měla ještě utvrdit a umocnit.


HN: Finanční gramotnost se už ale na základních školách vyučuje. Co dalšího plánujete se stávající špatnou situací udělat?

Ministerstvo financí má dvě základní role v oblasti ochrany spotřebitele. Jednak je to legislativní role, kdy občany chráníme zákonem. Důkazem může být nový zákon o spotřebitelském úvěru, který na začátku tohoto měsíce prošel třetím čtením ve sněmovně. Jsou v něm stanoveny například hranice pro smluvní pokuty.

Čistě na roli státu se ale nelze spoléhat, proto je zde i další úroveň, která spočívá v nelegislativním posilování finanční gramotnosti. Provozujeme web Proč se finančně vzdělávat? a budeme se snažit publikovat pravidelně články v tisku. Výsledky průzkumu budou navíc zohledněny v revizi národní strategie finančního vzdělávání, na které se začne pracovat v roce 2017.


HN: Na co se nová národní strategie finančního vzdělávání zaměří?

Bude navazovat na předchozí dokument z roku 2010, který se primárně zaměřil na začleňování finanční gramotnosti do výuky na školách. Od revidované strategie si slibujeme větší zacílení na dospělou populaci. Budeme chtít vytipovat určitě kategorie lidí, jako například seniory, nebo obyvatele sociálně vyloučených lokalit, na které zaměříme specializované projekty. Zároveň je ale třeba říci, že v případě finanční gramotnosti dospělých je zde nezastupitelná role trhu.


HN: V čem je trh v oblasti finanční gramotnosti nezastupitelný?

Podpora finanční gramotnosti je otázkou zdrojů, materiálních, finančních i lidských. Soukromý sektor by se tedy měl do finančního vzdělávání zapojit. Ministerstvo musí jednotlivé projekty posoudit a vyhodnotit, jestli se firmy zapojují adekvátně. Pak se případně můžeme rozhodnout, jestli se na některých projektech nebudeme spolupodílet.

Nejčtenější