Novinky

Miliardy z e-tržeb a kontrolního hlášení nezůstanou na papíře

oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace
oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • Právo
  • Lidé MF
  • Nepřesnosti
  • Finanční správa
  • Daň
  • Boj proti daňovým únikům
  • Elektronická evidence tržeb

Zdroj: Právo | Datum: 23.5.2016 | Rubrika: Trhy & ekonomika | Strana: 18

Reakce generálního ředitele GFŘ Martina Janečka na komentář Jiřího Žežulky

Každý laik si dokáže dát pět a pět dohromady. Stejně zřejmý je i přínos e-tržeb do státní kasy. Proč v současnosti vyčíslujeme očekávaný přínos na 18 mld. korun? Je to jednoduché. V Obecných zásadách pro hodnocení dopadů regulace (RIA), které vznikly k původnímu znění zákona o evidenci tržeb, se počítalo se zavedením evidence jen ve dvou fázích – u restaurací a hotelů, a dále pak u maloobchodů a velkoobchodů. O zapojení dalších činností nebylo v zákoně rozhodnuto. Z toho důvodu je v RIA uvedena částka přínosů ve výši 12,5 mld. korun, která se vztahuje k restauracím, hotelům a obchodníkům. Zákon se ovšem v průběhu legislativního procesu změnil a nakonec se evidence tržeb bude vztahovat i na ostatní podnikatelské činnosti, včetně řemeslných. Tím vznikl další potenciál dodatečných příjmů, vyčíslený na dalších 5,5 mld. korun. Dohromady tedy zmiňovaných 18 mld. korun. Jelikož však poslední dvě fáze náběhu evidence budou o rok zpožděny, budeme si muset na uvedené příjmy chvíli počkat.

A jelikož mám velmi rád čísla, poodkryji podrobnější číselné údaje o prvních dvou fázích, abych se opět nemusel dočítat o své nevědomosti. Při současném zastoupení plátců DPH v prvních dvou segmentech podnikání a při aplikaci průměrné sazby DPH lze očekávat, že akruální celoroční dopad e-tržeb bude znamenat dodatečný příjem na DPH za sektor maloobchod ve výši 4,8 mld. korun a za sektor stravování a ubytování 0,7 mld. korun. U daně z příjmů fyzických osob mluvíme o dodatečném příjmu 5 mld. korun a u daně z příjmů právnických osob pak 2 mld. korun. Celkový reálně dosažitelný dodatečný příjem z DPH a daní z příjmů za uvedené sektory tak bude právě zmiňovaných 12,5 mld. korun. Ty se rozdělí mezi státní rozpočet a rozpočty obcí a krajů. Abych nebyl popotahován za svá tvrzení, rád bych ještě na vysvětlenou doplnil, že jde o akruální výnosy. To znamená, že příjem pro státní pokladnu nastane později, až ve chvíli, kdy budou uvedené daně zaplaceny (jak všichni vědí, například daň z příjmu se platí až v následujícím roce).

Pan Žežulka ve své polemice bohužel nezohledňuje při srovnání účinnosti nástrojů kontrolního hlášení a evidence tržeb tu skutečnost, že evidence tržeb je ve své podstatě jednoduchý nástroj, který však přináší okamžitý výsledek především u nekomplikovaných daňových úniků. Zatímco kontrolní hlášení se musí „prokousat“ několika patry tzv. missing traderů a bufferů, než se projeví fiskální efekt. Proto při náběhu nemůžeme hned očekávat takový efekt, jako u evidence tržeb. Ale dlouhodobě je potenciál kontrolního hlášení – a zde se s panem Žežulkou pravděpodobně shodujeme – mnohem větší.

Martin Janeček, generální ředitel Finanční správy

Nejčtenější