Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce dne 20.3.2016
Rozhovor s Alenou Schillerovou, náměstkyní ministra financí.
Zdroj: ČT 24 | 20.3.2016 | 12:00 | Pořad: Otázky Václava Moravce
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Rada Evropské unie pro hospodářské a finanční záležitosti se na začátku března dohodla na vzniku směrnice, podle níž si členské státy evropské osmadvacítky budou vyměňovat klíčové informace pro stanovení korporátní daně. Nadnárodní koncerny by měly povinně stanovovat a reportovat vybrané informace. Nový systém má přispět k tomu, aby nadnárodní firmy platily daně tam, kde vytvořily své zisky. Pozvání k diskusi přijaly náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. Vítejte v Otázkách. Hezký dobrý den, paní náměstkyně.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vítám i ekonomku, docentku Ilonu Švihlíkovou. Vítejte, hezký dobrý den.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Paní náměstkyně, začnu u vás. Jak přesný odhad, který jsme slyšeli z Glopolisu, je, že Česko přichází díky neexistenci směrnice, která se teď rodí, o nějakých 50 až 60 miliard korun na daních? Jsou to i vaše propočty?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Já bych si dovolila říct, že je potřeba ten problém rozdělit do dvou základních skupin. Já jsem samozřejmě tyto propočty, jsem o nich četla, četla jsem je i na různých serverech, mluví se o nich, nicméně tady jsou dva základní problémy. První problém je ten, když firma zcela legálně vyvádí formou dividend tyto prostředky do zahraničí, protože ta firma prostě tady podniká, má nějakého zahraničního vlastníka, realizuje svoje zisky v České republice, tady jsou řádně zdaněny a odvádí z nich dividendy. Samozřejmě, že ten odvod těch dividend je značný u České republiky, je to možná dáno i tím, že řada, že se nám podařilo v minulém období prostě sem přilákat investory a ti prostě tady vytváří, zase je potřeba vidět to, že oni tady vytváří pracovní místa, investují tady a pořád množství investic zahraničních investorů v rámci České republiky je vyšší než naopak českých investorů do zahraničí. Takže potud bych řekla, že tento způsob je legální a je v pořádku a v podstatě není proti němu čehož namítat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pak je ta druhá rovina. To jsou ty velké nadnárodní koncerny, které jsem zmiňoval, které agresivně využívají té možnosti předaňovat, zdaňovat, posílat si ty peníze mezi jednotlivými státy a tam utíkají peníze státu, kde ta firma vytváří své zisky.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Pak je ta druhá rovina a to je, jak správně říkáte, to agresivní daňové plánování, proti kterému se zcela určitě musíme vymezit. A tady bych připomněla, vlastně vy k tomu i cílíte svou otázkou, tady bych připomněla celou sadu opatření OECD pod takovým souhrnným názvem BESP, které ale převzala i Evropská komise a vlastně vetkla ho do takového akčního plánu potírání nebo boje s daňovými úniky, z nichž je celá řada opatření a i tato zmíněná směrnice, která prostě povede k výměně informací a Česká republika logicky všechna tato opatření podporuje.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
O kolik přichází česká státní pokladna tím agresivním daňovým plánováním nadnárodních velkých koncernů? Váš odhad.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
To je velmi těžko změřitelné, takže já bych se tady skutečně nepouštěla do nějakých konkrétních čísel.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže vy nemáte takovou analýzu, pokud...
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Ne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pokud ta opatření vstoupí v platnost, kolik se posílí výběr daní?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Takovou přesnou analýzu nemáme, protože to je velmi těžko změřitelné, ale troufnu si vám říct, že Česká republika samozřejmě nečeká pouze na to, že se připojí vlastně k této směrnici, byť tyto aktivity všechny velmi podporuje, ale v rámci ministerstva financí se přišlo s dalšími návrhy, máme dneska, máme dneska přílohu, od 1. ledna 2015 povinnou přílohu k daňovému přiznání na dani z příjmu, kde vlastně uvádí nám společnosti určité transakce, které provádí v rámci holdingu a slouží nám ke kontrole takzvaných převodních cen a tady si troufnu říct, že už jenom preventivní účinek této přílohy přinesl řádově odhadem asi několik stovek milionů a zacílené daňové kontroly na vlastně na tyto, na tuto oblast převodních cen za rok 15, zhruba odhad, nemáme ještě přesná čísla, je to odhad z finanční správy, asi půl miliardy.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Půl miliardy. Paní docentko, váš odhad, když tedy ministerstvo financí žádný odhad nemá, z Glopolisu jsme slyšeli nějakých 50 až 60 miliard korun kvůli tomu agresivnímu daňovému plánování nadnárodních koncernů?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak já bych zase rozlišila, jak správně paní náměstkyně podotkla, několik těch rovin. Jedna z nich je samozřejmě ten odliv dividend, který je sice legální, ale to neznamená, že to není obrovský ekonomický problém české ekonomiky. A kromě toho ono to nejsou jenom dividendy, ty odlivy z České republiky zahrnují takové ty klasické operace, že se účtují různé konzultační služby tady dcerám poradenské, předražené a tímhletím způsobem z těch českých dcerek se vytahují další zdroje. A potom je další problém samozřejmě celý balík těch vnitropodnikových cen, které dneska ale tvoří obrovskou část toho mezinárodního obchodu. To znamená, to není jenom problém České republiky, to je globální, obrovský globální problém.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Proto se mu věnuje OECD a teď nově ta evropská směrnice.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
S velkým zpožděním konečně. Já si myslím, že ten odhad je minimálně v desítkách miliard, to znamená, řekla bych, ta dolní hranice bude tak těch 30 miliard v tomhle ohledu, ale to je skutečně nějaký hrubý odhad. Pozitivně bych ocenila, že konečně je tam vidět nějaký pohyb. A to jak na českém ministerstvu financí, tak i v té mezinárodní spolupráci po mnoha, mnoha letech, protože o daňové konkurenci nekalé jako už před 18 lety vydala OECD zprávu a teď teprve vidíme nějaké první vlaštovky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vy řekněme jste i v minulosti mnohokrát kritizovala právě to agresivní daňové plánování. Přepněte si na zpravodajskou čtyřiadvacítku, kde naše diskuse pokračuje. Ilona Švihlíková a Alena Schillerová zůstávají hosty Otázek a nejen téma přesouvání peněz mezi daňovými ráji a nižší zdanění, ale i...
redaktorka
--------------------
Málo peněz, málo vojáků, špatné vybavení. I tak popisuje současný stav armády vládní koncepce. Jde jen o způsob jak získat víc peněz nebo je situace vážná? Otázky pokračují už za okamžik po stručných zprávách na ČT24.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Připomínám, že hlavními hosty Otázek zůstávají náměstkyně ministra financí pro daně a daňovou problematiku Alena Schillerová. Ještě jednou vítejte v Otázkách.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vítám i ekonomku, docentku Ilonu Švihlíkovou. Ještě jednou vítejte.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Paní docentko, začnu u vás. Kde jsme tedy skončili. Myslíte si, že všechna ta opatření Evropské komise, respektive směrnice, kterou Evropská komise teď navrhuje členským státům v polovině dubna ke schválení, tak omezí výrazně ty daňové úniky v řádech, vy jste řekla minimální hranice 30 miliard, Glopolis tvrdí 50-60 miliard jen na Českou republiku?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak já si myslím, že tam je vidět nějaký pozitivní posun. Bude samozřejmě záležet hodně na té, na té aplikaci. Víte, my tady máme jako několik problémů s těmi, s těmi daňovými úniky. Jednak to jsou ty čisté daňové ráje, to znamená britské Panenské ostrovy, Kajmanské ostrovy a podobně, kde samozřejmě velkým problémem je nejenom ta neexistující daň, ale i to tajemství, to znamená vůbec dostat se k těm datům, i když i tady je zase vidět nějaký...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Že se doby mění?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Pozitivní, ano, ano...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Například Seychely.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, trošičku tam je, no ano, dohoda s Bermudy, Bahamy, že jo a podobně. A potom druhý problém je, že vlastně máme daňové ráje, nebo quazi daňové ráje uvnitř Evropské unie. To znamená země jako je Kypr, Lucembursko, Nizozemí, jo. To znamená máte tu, bych řekla, lišku přímo v tom kurníku a samozřejmě jako u toho Nizozemí bylo krásně vidět na té aféře Starbucks, že sice teda tam došlo k nějakém doplacení daně, ale na tom holandském systému se věru toho moc nezměnilo. To znamená, že on tam nějaký posun bude, protože ten tlak je obrovský a samozřejmě i s tím v jakém stavu jsou ty veřejné finance většiny zemí, tak prostě už se začínají hledat zdroje tam, kde se to dříve ignorovalo, ale přece jenom jako už bych od toho úplně čekala jako nějaký zásadní průlom. To bude ještě běh, běh na dlouhou trať.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když mluvíte o lišce v kurníku, tak ono se to týká i českých podnikatelů, kdy ty daňové subjekty jsou právě...
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No samozřejmě, samozřejmě a tváří se jako zahraniční...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ti, těmi liškami, ano, těmi, těmi liškami...
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, ano, ano...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Těmi liškami v evropském kurníku, pokud si...
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
A v ideálním případu potom se ještě tváří jako zahraniční a budou chtít za zahraniční investici tady třeba investiční pobídku. To je ještě roztomilejší.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
My se můžeme podívat na mapu Evropy a podívat na to, kam se české firmy stěhují právě za těmi výhodnými daněmi, anebo dobrým právním prostředím. Tady jsou data.
redaktorka
--------------------
Vlastníka se sídlem v daňovém ráji mělo loni přes 13 tisíc firem. Majitelé z těchto destinací tak kontrolují 3 % českých společností. Do jejich základního kapitálu investovaly skoro 420 miliard korun. Každý rok přibývá firem se sídlem v daňových rájích v řádu stovek. Třeba oproti roku 2014 jich loni bylo o 172 víc. Největší absolutní přírůstek loni zaznamenaly Seychely, kde vzniklo 59 nových českých společností, nebo Kypr s 54 firmami. Nejvíc českých firem přes 4 tisíce, sídlí v Nizozemsku. Skoro 3 tisíce pak ve Spojených státech. Kolem 2 tisíc jich je na Kypru a něco přes tisícovku pak v Lucembursku. Jako daňové ráje se označují země s nízkým, anebo se žádným zdaněním zahraničních firem.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale část těch firem, jak jsem zmiňoval, jde do těch takzvaných daňových rájů není, nejen kvůli výši sazby daně, ale i kvůli právnímu prostředí, popřípadě kvůli možnosti mít anonymní akcie a, a podobně.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To právní prostředí je otázka hlavně toho Nizozemí, ale když to budou právě jako britské Panenské ostrovy, Kajmanské nebo ty Seychely, tak tam jde hlavně o to utajení. No a to samozřejmě vzbuzuje řadu pochyb, protože právě tahle anonymita je nejčastěji spajta potom s dalšími různými kriminálními aktivitami.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nemůže se stát, že vstoupím do vaší řeči, že ten návrh Evropské komise, návrh evropské směrnice, o které členské státy budou hlasovat 12. dubna, může způsobit to, že z toho evropského, z toho evropského kurníku se stejně najdou jiné státy, kam se ty firmy přestěhují, tudíž, že ten problém může narůst do významnějších podob?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že ne, protože zaprvé s musíte prostě vyčistit ten jednotný vnitřní trh, to znamená to, jak vypadá ta Evropská unie. To je podle mě základ. A potom už je, říct jednodušší, ale řekněme v tom společném úsilí pokračovat vůči právě takovým jako Bahamy, Bermudy a podobně. Koneckonců je tam vidět i nějaká snaha Spojených států, která taky směřuje na větší tlak. Takže to, když se spojí, tak ta šance je malinko větší, plus samozřejmě jsou tady ty velmi dobré podklady a návrhy OECD. Jak říkám, je to, je to běh na dlouhou trať hlavně proto, že v těch daňových rájích jsou prostě uskladněny, nebo přes ně jdou obrovské prostředky, jo. Ty globální odhady, ty nejvyšší jsou okolo 30 bilionů dolarů. Přičemž teda HDP světa je 74 bilionů dolarů. A teď si uvědomme, co se s těmi zdroj jako dělá? To znamená, buď je to otázka kriminální činnosti, drogy, zbraně. Nebo je to otázka finančních spekulací, to znamená destabilizace celé světové ekonomiky, no a pak je ten poslední pilíř, a to je samozřejmě zaplacení řekněme mírně politického lobbingu. To, že si prostě platíte politiky, aby určité věci nedělali, aby ty daňové ráje nechali tak, jak jsou, aby po tom takzvaně nešli, anebo se dokonce potom můžete zaplatit nějakou legislativu na míru. To znamená, to není jenom otázka toho, že stát přichází o daně. Jo, to je celý komplex problémů, který vám ale v neposledku samozřejmě ohrožuje demokratické vládnutí jako takové.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Paní náměstkyně, Česká republika podpoří všechny ty body návrhu evropské směrnice? Vy jste v první hodině jasně naznačila, že Česká republika podporuje tu evropskou směrnici, která je, nemýlím-li se, o něco přísnější než je návrh OECD, nebo doporučení OECD členským státům?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Já tady naprosto z tohoto místa říkám, že Česká republika podporuje všechny tyto aktivity, připojí se k nim, ony vlastně ty aktivity se realizují v různých formách mezinárodních smluv, samozřejmě, že v důsledku, když jsme tady zmínili směrnici, která upravuje countybike, countyporting, nebo tu vzájemnou informovanost vlastně o strukturách, o strukturách jednotlivých firem, která bude samozřejmě velmi klíčová, tak připojí se Česká republika, podporuje a na, na půdě vůbec si, troufám si říct, že na půdě Evropské unie se udělalo pro oblast těchto forem daňového, agresivního daňového plánování mnoho, velmi mnoho, možná mnohem víc než pro oblast DPH.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ne, nemáte tedy obavy, že se může stát, že by ještě některé návrhy vypadly z té, z té směrnice tak, jak ji předložila Evropská unie, protože některé státy, paní docentka Švihlíková zmínila některé z nich, které jsou považovány za daňové ráje, tak mohou být proti a uplatnit své výhrady?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Já, tak jak já vnímám vývoj a diskusi, tak jak jsem o ní informovaná, tak věřím, že tato směrnice bude schválena.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Velké účetní firmy často říkají, že na daních tolik platí kolik mají, nikdo ale do jejich účetnictví nevidí. Transparentní účetnictví, informace, které firmy mají poskytovat, je jedním z bodů té navrhované směrnice, o které se bavíme. Analytik a zástupce ředitele společnosti Glopolis Ondřej Kopečný se domnívá, že by firmy měly říct, jakých obratů dosahují, v jakých zemích, kolik tam mají zaměstnanců a tady jsou další slova z rozhovoru pro dnešní Otázky.
Ondřej KOPEČNÝ, analytik, zástupce ředitele, Glopolis
--------------------
Samy velké mezinárodní společnosti častokrát říkají, že se chovají odpovědně, mají robustní programy společenské odpovědnosti firem. Ale není základní odpovědností každé firmy platit férový podíl tam, kde tvoří své zisky? Takže častokrát velké firmy říkají, dyť my platíme tolik kolik máme, no ale pak proč by pro ně měl být problém být transparentnější, když evidentně dělají to, co mají?
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Slova zástupce ředitele nevládní organizace Glopolis Ondřeje Kopečného z rozhovoru pro dnešní Otázky. Paní náměstkyně, kdy by tedy firmy měly poskytovat tyto informace, kdy jimi bude veřejnost disponovat?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Jestli máte na mysli informace, které vyplývají ze směrnice konkrétní...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Tak ta implementace této směrnice by, pokud se bavíme o těch informacích, kdy matky velkých nadnárodních podniků budou muset rozkrýt svou strukturu a hospodaření, tak implementace této směrnice se předpokládá k 1. lednu 2017.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je poměrně brzo, když se o ní bude v dubnu hlasovat. To znamená, vy jste připraveni v rámci českého právního řádu, že...
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Ano, my na této implementaci pracujeme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže už máte de facto připravené paragrafované znění těch zákonů?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
To bych netroufla si úplně říci, ale v podstatě jsme, bych řekla, v takovém hodně velkém stupni přípravy. A samozřejmě čekáme na definitivní schválení směrnice, což bez toho nejde.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A teď mi ale jenom řekněte, kdyby ta směrnice byla zmírněna, protože tady paní docentka Švihlíková naznačila, jaký může být i těch tlak nadnárodních koncernů ovlivňování zákonů nejen na místní, ale i na evropské úrovni, tak Česká republika by přijala tu tvrdší verzi poskytování informací těmi nadnárodními korporacemi, pokud ze směrnice by tyto pasáže vypadly?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Česká republika musí implementovat směrnici tak, jak bude schválená, to znamená přizpůsobila by tu implementaci...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nemůže dát tvrdší verzi?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Tomuto znění. Musí implementovat v souladu se směrnicí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže nemůže mít tvrdší, kdy, protože předpokládám, že pokud to, pokud ta směrnice bude měkčí, tak přece nic nebrání národnímu státu, aby vyžadoval detailnější informaci?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
To by byla samozřejmě otázka dalších debat. Záleží, já bych vyčkala skutečně znění směrnice, nepředjímala bych.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vy se nebojíte toho, že tedy, že tedy bude...
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Já jsem optimista, já věřím, že bude schválená.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Paní docentko, vy jste tady zmínila některé ty nadnárodní koncerny a některé ty země, které viz Itálie, kde 5 manažerů tamní pobočky Google čelí obvinění, že americký gigant nepřiznal v zemi daňovou povinnost ve výši 227 milionů euro, je tady příběh Facebooku, který sám dobrovolně řekl, že ve Velké Británii teď bude danit jinak a nebude to posílat, tuším, přes Irsko, kde, kde optimalizoval. Nemluvě o IKEA koncernu, který je dokonce prověřován Evropskou unií jako, jako celkem. Proč tady v Česku nemáme takový skandál, že by tady čelily takovým sankcím nebo vyšetřování nadnárodní koncerny? Chovají se u nás jinak než třeba v Itálii, ve Velké Británii?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak to bych si netroufala říct, jestli se chovají jinak. Myslím, že zaprvé my jsme tady dlouhodobě v prostředí, které tolerovalo neplacení daní jako něco, co je naprosto v pořádku. To se mění až v těch posledních skutečně několika málo letech, já bych řekla za toho nového vedení ministerstva financí. Kdy tahle ta tolerance, že to je něco přece normálního a že není potřeba se tím zabývat, začíná pomalu mizet. To zaprvé. Zadruhé, a to už tady bylo také řečeno v tom úvodním příspěvku, hodně pozornosti se věnuje DPH, které asi většině lidí je bližší, je to něco, co se jich dotýká, čemu více rozumí, vidí tam pro sebe další nároky administrativní zátěž, kterou třeba nechápou a podobně. Takže to je samozřejmě téma, které řekněme politicky...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Proto to nadnárodním korporacím prochází?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Politicky vděčnější. A u nás přece jenom jako ty nadnárodní korporace byly velmi dlouho brány jako nějací spasitelé české ekonomiky a teprve v posledních letech se hovoří právě i o té odvrácené straně mince, a to znamená nejenom o těch odlivech dividend, ale o tom prostě, že ty české dcerky nemohou ovlivňovat konečnou cenu, to znamená jsme v pozici toho, kdo přijímá cenu, že jo máte samozřejmě tím pádem nějakou střední nižší přidanou hodnotu, tím pádem vám nemůžou růst mzdy například. Jo, takže teprve v posledních letech se diskutuje o tom, jak vlastně vypadá ten model české ekonomiky a jaká je role těch zahraničních nadnárodních korporací v něm.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Paní náměstkyně, to je u nás finanční správa benevolentnější k těm nadnárodním koncernům? Protože bezesporu by mohla na daních vybrat daleko víc než od těch drobných?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Určitě není benevolentnější. Já se domnívám, že Finanční správa se drží všech nástrojů, které má k dispozici. Já jsem tady zmínila v úvodu právě přílohu třeba tu klasickou přílohu zavedenou k daňovému přiznání dani z příjmu od 1. ledna 2015, která de facto, kde musí rozkrýt společnost veškeré, veškeré převodní ceny mezi, které se v rámci holdingu realizují, to znamená, to bylo, a jak jsem uvedla...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vy jste uvedla půl miliardu to přines...
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Doměřené daně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Doměřené.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Doměřené. To znamená, že umožnilo to Finanční správě zacílit kontroly a je to samozřejmě odhad, já nemám ještě přesná čísla, to jsou čísla, protože máme začátek roku 2016, ale ten odhad je zhruba asi půl miliardy na daňové, na daňových kontrolách, ale samozřejmě slyšíme, a slyšíme to i od velkých daňově poradenských firem, ona měla i preventivní účinky ta příloha. To znamená, že vlastně ta příloha tím, že se zavedla, tak už svým způsobem pravděpodobně preventivně působila na to, že se začaly chovat společnosti jinak než by se chovaly, kdyby tato příloha nebyla, protože se vlastně tam k čemusi přiznávají...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinými slovy, i v České republice ty velké nadnárodní koncerny, které čelí vyšetřování tu v Itálii, tu u Evropské komise, tak k tomu dochází i v Česku?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Může tomu teoreticky docházet. Nakonec ta doměřená daň to potvrzuje.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Doměřená daň ve výši zatím půl...
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Ano.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Miliardy.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Zatím. Berme to, vezměme to tak, že vlastně ta příloha nám vstoupila, nebo se stala součástí daňového přiznání od 1. ledna 2015, což je velmi krátká doba.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ono zajímavé je, že obyvatelé České republiky jsou kritičtí k daňovým únikům u velkých firem, ale u jednotlivců obcházení daní zase lidem tolik nevadí. Vyplývá to ze sociologického šetření společnosti Median pro nevládní analytické centrum Glopolis. Tady jsou data.
redaktorka
--------------------
Za nepřijatelné a spíše nepřijatelné považuje daňové úniky velkých firem až 89 % dotázaných. Naopak u jednotlivců takové jednání lidé spíš tolerují. Daňové úniky fyzických osob označuje za zcela, nebo spíše přijatelné skoro polovina respondentů. K zásadním důvodům umožňujícím daňové úniky řadí 64 % dotázaných korupci a propojení firem a politiků. 44 % lidí uvedlo vyvádění do daňových rájů a malou kontrolu a 41 % zmiňuje špatné zákony v Česku. Výzkum provedla agentura Median ve dnech 7. až 25. listopadu na vzorku víc než tisícovky respondentů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
O čem pohled veřejnosti vypovídá, paní docentko, když jsme viděli ta data Medianu, respektive Glopolisu?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Mě tam napadají dvě věci asi. Ta první z nich je právě ta určitá tolerance vůči tomu, že se neplatí daně, respektive, když někdo platí daně, tak byl dlouho považován za hlupáka, jo, který si to neumí zařídit jinak. A to trvalo strašně dlouho. A právě proto tohle vykořenit teď z toho sytému bude nesmírně obtížné, protože pokud něco tolerujete čtvrt století, no tak to samozřejmě není snadný úkol. A ta druhá možná se může týkat toho, že nechci platit daně, protože mám pocit, že ten stát nefunguje tak, jak bych si představoval, nefunguje v můj prospěch. Vidím tady prostě řadu zase toho korupčního jednání...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Neefektivního využívání...
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Napojené, no nějaké firmy prostě napojené na, na státní rozpočet, přisáté jak ústřice na útese, takže z tohohle hlediska potom jo, můžete vnímat celkově negativně vlastně ten stát, tak si říkám, co bych vlastně měl, měl přispívat, tak se zařídím, zařídím jinak.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No paní náměstkyně, když nastupovala do funkce, tak za jeden ze svých bodů označila prosazení principu takzvaného samovyměření všech daní. Když to zjednoduším, daň by si automaticky vyměřil sám plátce v daňovém přiznání a odpadlo by čekání než finanční úřad propočítá a stanoví výši daně a Finanční správa bude mít víc lidí na kontroly. To samovyměření daně, jako zavedení institutu v České republice, může zvýšit daňový výběr.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já musím říct, že tím nejsem si tím úplně jistá. Já myslím, že to asi bude spíš téma pro paní náměstkyni. Je to samozřejmě úvaha úplně jiného typu, která narušuje toto dosavadní vnímání. Myslím si, že to může mít pozitivní dopad na posílení té kontroly, ale abych dokázala jako jednoznačně říct, že to bude mít pozitivní přínos na inkaso, tak to si v tuhle chvíli netroufám.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jaký vliv to bude mí na inkaso daně, paní náměstkyně?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Na inkaso daně samozřejmě ten vliv přímý v tuto chvíli se nedá vyčíslit. To je prostě...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zvýší se, nebo ale, nejde mi o konkrétní číslo, ale zvýší se inkaso, zůstane stejné nebo se sníží?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
V konečném důsledku se zvýší.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zvýší se?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Podle mého názoru. Já vám neřeknu žádná čísla, to je skutečně je ten projekt je na samém začátku, je to projekt, na kterém začínáme pracovat. Ale bude to znamenat naprosto zásadní změnu organizace práce Finanční správy, bude to znamenat vlastně i jiný přístup k daňovému přiznání, ke způsobu vyměřování, kdy v podstatě to těžiště se přesune skutečně, jak bylo řečeno, do daňové kontroly. To znamená, bude podáno přiznání, když to řeknu velmi zjednodušeně tak, aby to bylo pochopitelné, kde se bude předpokládat, že to, co v tom přiznání je uvedeno, je v pořádku, to co uvedl daňový subjekt, daňový poplatník, případně plátce, a to těžiště se přenese do samotné daňové kontroly. Čili de facto, pominu-li nějaké početní chyby samozřejmě detaily, abychom nestrašili, že ty nebudou odstraněny v této fázi, bude to mít třeba samozřejmě vliv na, na sankční systém, na placení penále, úroků, to všechno se změní a přizpůsobí vlastně tomuto systému...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdy byste chtěla, aby ten institut takzvaného samovyměření daně fungoval v České republice?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Samozřejmě, že, jak jsem řekla, ten projekt je na svém začátku, vliv na něho nejde jenom o napsání paragrafovaného znění, protože on zasáhne, to bude změna, která se zakotví do daňového řádu, tím pádem zasáhne všechny daně, bude platit pro všechny daně...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nebude se týkat jen daně příjmů právnických osob?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Ne, ne, ne, bude se týkat všech daní, což znamená, to je ta zásadní věc a samozřejmě protože to má vliv na organizaci práce, má to vliv na změnu IT technologií a vlastně všeho tohoto, tak je potřeba i vlastně řídit nějakým způsobem jako projekt. To znamená, já, budeme ještě o těch datech debatovat, ale moje reálná představa, říkám opravdu zatím, zatím taková je velmi rámcová, je, že platný by tento, tam se musí samozřejmě zachovat minimálně roční legisfakanční lhůta pro aplikaci jak tedy na straně Finanční správy, tak na straně veřejnosti, to znamená, že platný by mohl být od 1. ledna 2019.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je vaše ideální představa...
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Moje ideální představa.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Aby k 1. lednu roku 2019 a, a kolik kontrolorů teď nebo zaměstnanců finanční správy se věnuje vyměřování například daně z příjmu fyzických osob a kolik jich víc bude na kontrolu? Protože předpokládám, že ty první analýzy už máte.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Neřeknu vám to úplně číselně, v tuto chvíli má Finanční správa ze 16,5 tisíce lidí má asi 4,5 tisíce, nebo kolem 4 tisíc kontrolorů, samozřejmě to se posílí v souvislosti s elektronickou evidencí tržeb, tento počet, ale nemůžeme počítat, že ten zbytek jenom vyměřuje. On ten zbytek dělá i řadu jiných činností, jako je registrační činnost a, a tak dále, ale dá se říct, že se ten počet těch zaměstnanců, kteří vyměřují, se může snížit až o dvě třetiny.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že dvě třetiny těch, kteří dnes vyměřují daň, by šly do kontrolních oddělení a kontrolovali by lépe daňové subjekty?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Ono to samozřejmě nebude moct být tak jednoduché. Proto musí být projekt a musí se všechno připravit, máme tady zákon o státní službě, máme tady prostě, není možné okamžitě ze dne na den udělat z pracovníka, který prováděl vyměřování, kontrolora, čili bude se to muset všechno naplánovat, rozfázovat, ale ano, když to řeknu ve zkratce, taková je představa.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Sazby daně z příjmů, to jsme zatím neprobírali. Když se podíváme jenom na sazby daní z příjmu právnických osob, chcete-li firem, tak ty se snižují v rámci celé evropské 28. V Česku se uskutečnilo od roku 1993, kdy sazba daně byla na 45 % až do dnes 11 změn. Podívejme se na poslední z nich, tady je.
redaktorka
--------------------
Firmy v Česku platí od roku 2010 19% daň ze zisku. Přitom ještě v roce 1999 musely státu odvádět až 35 %. Sazbu pak postupně snižovaly vlády pravicové i levicové. Nejdřív o 4 % v roce 2000, posléze o 3 nebo 2 %. Od roku 2008 se 2 roky po sobě měnila sazba o 1% bod. Určité změny by sice uvítala sociální demokracie, nicméně ministr financí Andrej Babiš odmítá nejen zvyšování daní právnických osob, ale i zavedení sektorové daně. Právě o té přitom ČSSD dlouhodobě uvažuje jako o jedné z možností, jak naplnit státní kasu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Na margo slov docentky Ilony Švihlíkové, ekonomky. Vy jste tady použila ten příměr s kurníkem. Pokud bych mluvil o evropském daňovém holubníku, i co se týče sazeb, myslíte si, že může, a vracím se znovu k té evropské směrnici, fungovat potlačování daňových úniků nadnárodních korporací, těch, kteří mají peníze na to, aby cestovali se svými daněmi, když tady nebude i harmonizace sazeb daní, ať už daní z příjmu právnických osob, nemluvě o dani z přidané hodnoty?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Můžete to omezit. Ale samozřejmě, že to nelze úplně odstranit. Ve chvíli, kdy samotné Evropské unii máte daňovou konkurenci. A ta samozřejmě potom následně vede k tomu, že nejenom, že firmy nechtějí platit jako nízké daně, ale nechtějí platit žádné daně a to potom vede k využívání těch různých operací se zapojením samozřejmě bank, finančních institucí a daňových rájů. Ta problematika daní je hrozně citlivá, protože ten, ten daňový systém vám vždycky vyjadřuje preference občanů té dané země. A to je velice odlišné historicky, prostě jinak to bude ve Skandinávii, jinak to bude v Irsku...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže nevěříte, že by tady ke sjednocení sazeb dříve či později v rámci jednotné Evropy, pokud se Evropa nerozpadne...
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já bych zabránila trošku té daňové konkurenci ve smyslu nastavení toho minima, pod nějž se nedá jít a prostě řekněme nějaký koridor, v němž by se ty země mohly pohybovat. Ale navzdory těm všem, tomu pokroku v oblasti potírání daňových úniků a přístupu k daňovým rájům si myslím, že k tomuhle asi hned tak nedojde, protože to je skutečně otázka tak výsostně politická, že si nedokážu představit, že by v tuhle chvíli prostě Skandinávie rezignovala na progresivní systémy u fyzických osob, velmi silně a přešla na nějaký irský systém, kde jsou prostě, to zdanění je velmi, velmi nízké. Jo jakoby, jako realistické a optimální bych viděla aspoň ten koridor prostě v němž se pohybovat, aby ty státy si úplně nepodkopávaly tu větev samy pod sebou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Paní náměstkyně, posouvá se ta diskuse v rámci evropské 28, jestliže tady je návrh směrnice, že by se začaly už vést úvahy o potlačování těch národních specifik, týkajících se výší sazeb daní?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Ony určité debaty se samozřejmě vedou spíš vůbec o, o, vůbec i o harmonizaci této daně na úrovni Evropské unie, ale v tomto směru si myslím, že to má spíš více odpůrců než, než příznivců a jsem velmi skeptická k tomu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ani, ani ta, ani k tomu, k té minimální úvaze, jak ji naznačila tady paní docentka Švihlíková, že nedojde k té spodní, spodní sazbě, spodní hranici?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Těžko. Je to, jak řekla paní docentka správně, je to výsostně politická otázka, to znamená skutečně otázka pro politiky. Ale já říkám, že jsem k ní skeptická.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Sektorová daň, či diferencované daně právnických osob. To je jedna z možných cest k vyššímu výběru daní. Ve vládním programovém prohlášení najdeme větu, že strany vládní koalice se zamyslí nad zavedením sektorových daní v oblasti telekomunikací či, či bankovního sektoru jako, jako takového. Připravujete možné propočty a plány na to, aby ještě tato vládní koalice zavedla sektorovou daň, nebo sektorové daně?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Sektorové daně určitě tato vládní koalice už nezavede. Protože v podstatě máme v tuto chvíli máme daňový balíček už legislativním procesu, máme ho po, nebo před koncem vnějšího připomínkového řízení. To znamená, že v tuto chvíli tato úvaha tu není. A je otázkou samozřejmě zase pro politiky, zda uvažovat o sektorové dani. Ono to trošku narušuje...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Z toho odborného hlediska...
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Z toho odborného hlediska, budu se držet, ano...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy když, vy když, vy když to popíšete, protože vy, vy sama jste před nástupem do pozice náměstkyně ministra financí působila ve Finanční správě, dává to logiku u těch vysoce ziskových sektorů, kte..., kde ještě funguje svým způsobem menší konkurence, tak zavádět takovou sektorovou daň?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Je to skutečně na úvahu. My jsme byli, ono to trošinku narušuje takovou tu zásadu daňové neutrality a toho, že vlastně by ty daně měly platit se plošně a měly by v podstatě každý, kdo, kdo je poplatníkem, či plátcem, či spadá pod tento předmět plnění, by měl platit daň, takže ono je to skutečně na úvahu. My jsme byli někdy začátkem roku na návštěvě na Slovensku, kde jsme debatovali řadu témat, porovnávali jsme si vlastně daňové systémy a oni mají sektorovou daň, mají ji zavedenou vůči bankovnímu institutům, institucím, pardon, institucím, je to samozřejmě trošinku to směřuje k tomu, že tam se odvádí, tam je nastavená jakási sazba, která se odvádí do určitého fondu, když to řeknu velmi zjednodušeně a ten má potom krýt různé krizové, krizové situace a ta sazba se potom bude snižovat přímo úměrně tomu, jak ten fond se bude naplňovat. Takže samozřejmě, když bychom teoreticky zavedli něco podobného u nás a zavedli tam stejnou například sazbu jakou mají na Slovensku, tak by to byl výnos nějakých 11, 14 miliard korun zhruba, velmi hrubý odhad, protože samozřejmě podrobné propočty jsme neprováděli. Má to...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Roční výnos?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Ano, má to samozřejmě výhody, má svoje nevýhody...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jenom u toho bankovního sektoru v Česku by to bylo?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Ano, jenom u bankovního sektoru, protože vlastně ono se to tak nějak jako nejvíc nabízí. Otázka je, jestli by nedošlo k tomu, že by se nějakým způsobem nepřenes to, že bude tam jakási vyšší daňová zátěž, tak jestli se nepřenese vlastně část potom na...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tím se straší vždy.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Ano.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ta slovenská zkušenost ukazuje, že by se to přeneslo na...
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Oni to mají upraveno v zákoně, přímo mají...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže by se, takže by se muselo i potom, ten slovenský model se vám, jak vás tak poslouchám, líbí.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Určitě se nad ním dá zamyslet.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ta daňová neutralita, je to věc, která je důležitá, nebo myslíte, že ten slovenský příběh ukazuje, že i vláda politická reprezentace v České republice by měla zvažovat zavedení sektorové daně například na bankovní instituce?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já bych ho rozhodně zvažovala. Inspirace, jak to Slovensko, tak dejme tomu i Maďarsko. Neutralita ano, ale uvědomme si, že prostě tady skutečně jsou sektory, které jsou výjimečné, to bankovnictví je navíc sektor, který může představovat a viděli jsme to nedávno velmi intenzivně v řadě zemí ohrožení pro stabilizaci celé ekonomiky, takže to dává i, i smysl. U nás navíc samozřejmě je to ještě to, že ten...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ono se mluví i o vysokých společenských nákladech...
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Přesně...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Které se nesou při bankovních krizích a přitom nezodpovědnosti těch bankovních subjektů.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano a pak to samozřejmě cáluje stát, respektive daňoví poplatníci. A zároveň platí i to, že u toho bankovního sektoru jaksi většina je právě nějakých 97 % aktiv je drženo v zahraničních rukou, že jo, ty zase by to mohlo mít dopad na to zadržet tady třeba větší část potom těch, toho obrovského odlivu zisků ze země. Takže u toho bankovního sektoru já bych byla jednoznačně pro. Určitě podrobněji sledovat ty příklady Slovenska, Maďarska a ta inspirace je myslím dost, dost zřejmá.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ten slovenský příklad je zajímavé sledovat i kolem elektronické evidence tržeb, tedy zákona, který prošel Senátem a vás tedy čeká jeho, jeho zavedení, tedy systému elektronické evidence tržeb. Teď už tedy víme, že oběma komorami parlamentu zákon prošel. Kdy tedy začne fungovat elektronická evidence tržeb, paní náměstkyně?
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Samozřejmě záleží, kdy bude vyhlášen ve sbírce zákonů, protože účin, vlastně platnost se nám odvíjí od prvního dne následujícího, takže když bych předpokládala...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Prezident řekl, že nebude otálet, takže dejme tomu, že...
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Tak vzhledem k tomu, že je konec března, tak já bych odhadla, že než se ty procedury zprocesují, tak to bude někdy v dubnu, takže pak bychom počítali od 1. května, takže by nám vlastně účinnost toho zákona, platnost od 1. května, účinnost nám nastoupila 1. prosince, jestli dobře počítám. Pro, pro ten, pro tu první fázi. To znamená pro restaurační a ubytovací služby.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ten slovenský příklad, když jsem zmiňoval, nemáte obavy, když teď Slovenská finanční správa naznačila, že i elektronická evidence tržeb je obcházena a, a dochází ke skandálu na Slovensku, tak poučení z tohoto příběhu. Myslíte, že to může...
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Nemám, vůbec nemám, protože slovenská cesta je jiná než naše cesta. My jsme se vydali cestu Chorvatska, to znamená Chorvatska vedle Slovinska a dalších zemí, kdežto Slovensko má zavedeno už delší dobu samozřejmě, což jim slouží ke cti, už delší dobu má zavedenou registrační pokladny, to znamená, to je systém, který se kdysi tady uvažoval, ale my jsme touto cestou nechtěli jít. Právě proto, že tam jsou určitá rizika. Zaprvní je to nepoměrně nákladnější pro, pro poplatníky, zavedení této registrační pokladny, to byl jeden argument. A druhý je právě ten, že jsme se obávali zneužití právě této pokladny, která tam má jakousi fiskální paměť, když to řeknu velmi zjednodušeně, se kterou se dá manipulovat, což právě ukázalo se na Slovensku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Náměstkyně ministra financí Alena Schillerová a ekonomka Ilona Švihlíková byly dalšími hosty Otázek. Děkuji vám za vaši diskusi a těším se někdy zase v Otázkách na shledanou. Děkuju.
Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Děkujeme za pozvání.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Děkujeme.