Novinky

Zadlužování brzdíme, ale neškrtíme přitom ekonomiku

Ing. Kateřina Vaidišová
Ing. Kateřina Vaidišová oddělení Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • Nepřesnosti
  • Lidé MF
  • idnes.cz

Reakce na komentář Davida Marka „Rozpočet 2016 je promarněná příležitost a projedená budoucnost“ pro idnes.cz

Rozpočet na příští rok není promarněnou příležitostí, jak psal ve svém komentáři analytik David Marek. Schodek by samozřejmě měl být snižován a také ho snižujeme, ale postupně a citlivě. Pokud vás zajímá osud ekonomiky, nemůžete brzdu sešlápnout příliš prudce. Tak aby se neopakovala nechvalně známá fiskální restrikce z roku 2013, kdy investice veřejného sektoru poklesly ve srovnání s rokem 2009 téměř o třetinu.

Tato vláda rozhodně investice přiškrcovat nehodlá. Na rozvoj páteřní infrastruktury země je na příští rok připraveno více než 51 miliard korun v projektech z národních zdrojů. K nim přibude 14 miliard korun z prostředků rozpočtu Evropské unie. O nic hůř na tom nebudou výdaje na výzkum, vývoj a inovace. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost vyhlásí do konce roku celkem 32 výzev s celkovou alokací 31 miliard korun, rovněž Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání vyhlásí do konce roku celkem 18 výzev s alokací 45 miliard korun, z nichž bude možné vyčerpat nemalou část již v příštím roce.

Příprava státního rozpočtu je natolik komplexním procesem, že nemůže obstát ani námitka, že je založen na predikci z letošního července a jeho následná příprava dostatečně pružně nereagovala na následné změny v makroprostředí. Zahrnuje dotační a jiné transfery a vazby na státní fondy, rozpočty měst, obcí a krajů nebo zdravotních pojišťoven. Návrh zákona o státním rozpočtu musí proto stát na pevných základech, které by se v průběhu procesu neměly zásadně měnit. Úprava „pravidel hry“ po rozjetí procesu by se mohla vymstít neprovázaností návrhu.

Ekonomický výhled, který je východiskem pro sestavování rozpočtu, nespoluurčuje pouze příjmy, ale i výši výdajů, ať už jde o dávky v nezaměstnanosti či výdaje na starobní důchody. A protože státní rozpočet je na příjmové straně plán, a na výdajové straně maximem, které lze z prostředků daného roku využít, platí zde dvojnásob obezřetný přístup, a proto je lepší sestavit rozpočet na spíše konzervativním makroekonomickém výhledu.

Červencový odhad růstu ekonomiky byl koncem října zvýšen na mimořádných 4,5 procenta HDP. Nicméně je třeba mít na paměti, že tento výjimečný růst byl tažen převážně investicemi z končícího programového období a mimořádným čerpáním evropských fondů. Ve výsledku šlo o meziroční investiční transfery vyšší nejméně o 53 miliard korun, neboli přes jeden procentní bod HDP. Tento jev se v roce 2016 opakovat nebude, končící rok s rokem příštím proto nelze tak snadno srovnávat.

V posledních dvou letech dochází k poklesu podílu dluhu na HDP. Ve srovnání s rokem 2013 pokles tento podíl v roce 2015 o přibližně čtyři procentní body. K poklesu dochází i v absolutním vyjádření, oproti roku 2013 se státní dluh ke konci září snížil o více než dvacet miliard korun. Také v letech 2016 až 2018 očekáváme relativní pokles dluhu na HDP o 0,8 procentního bodu na 40,1 procent HDP, což je výrazně pod Maastrichtskou hranicí šedesáti procent HDP.

Snižování strukturálního schodku v následujících 3 letech tedy rozhodně není „šlapáním na plyn“, ale naopak „brzděním“. Ostatně kdyby tomu tak nebylo a fiskální politika Česká republiky by nebyla dostatečně obezřetná, nedisponovali bychom v současnosti u všech hlavních mezinárodních agentur nejlepšího ratingu na ze všech zemí střední a východní Evropy, a nebyli bychom nad průměrným ratingovým hodnocením členských zemí Eurozóny.

Kateřina Vaidišová,
odd. Vnější vztahy a komunikace

Nejčtenější