Novinky

Wagenknecht: Tajné státní byty neprozradíme

oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace
oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • Rozhovor
  • Lidové noviny
  • Lidé MF
  • Otevřená data MF
  • Veřejný sektor
  • Náměstek ministra financí pro finanční řízení a audit

Rozhovor s Lukášem Wagenknechtem, I. náměstkem ministerstva financí.
Zdroj: Lidové noviny | 18.5.2015 | Rubrika: Domov | Strana: 3 | Autor: Adam Junek

Zveřejnění údajů o všech budovách, které využívají státní instituce, je součástí projektu takzvaných otevřených dat. Dosud ovšem ministerstvo financí dávalo veřejnosti nahlédnout jen do vlastních účtů, když zveřejnilo třeba veškeré své faktury. „Open data mají postihnout celou státní správu, a ne jen náš resort. Navíc třeba státní rozpočet se netýká jen ministerstva financí a také jej zveřejňujeme,“ tvrdí náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht.


* LN Jsou ve zveřejňovaných datech zahrnuty všechny nemovitosti, které stát na centrální úrovni vlastní nebo si pronajímá?


Ne, museli jsme zohlednit některé specifické případy. Jde konkrétně například o utajené byty nebo budovy v užívání tajných služeb. Tato data byla odstraněna ještě před tím, než jsme je zpracovávali pro zveřejnění, takže k nim nemáme přístup ani my sami.


* LN Sám ovšem přiznáváte, že data nemusejí být úplná nebo zcela správná…


My nemůžeme ručit za kvalitu dat, která jsou v systémech. Za tu si ručí ten, který je tam vkládá. Chyba se stát může. Ale právě i zveřejnění přispívá k rychlejší opravě takových chyb. My jsme o tom mluvili s kolegy z Velké Británie, kteří jsou ve zveřejňování státních dat hodně napřed. A oni říkali, že je lepší dát ven to, co máte, než čekat, že budou data stoprocentně kvalitní. To by mohlo trvat dalších deset patnáct let...


* LN Slibujete si zveřejněním dat o budovách nějakou změnu v nakládání s majetkem státu?


Zveřejnění může vést k přímému tlaku veřejnosti na konkrétní úřady. Také to může pomoci některým úřadům při hledání vhodných budov, protože rovnou bez doptávání se uvidí, kde má stát volnou nemovitost. Ten tlak mimochodem může být prospěšný pro nakládání s veřejnými prostředky, protože u nájmů budov máte výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek, protože se to těžko soutěží. Protože pokud potřebujete kanceláře v konkrétní lokalitě, těžko si budete vybírat z několika budov, většinou požadavky splňuje jedna konkrétní stavba. Nicméně zrovna minulý týden jsme na konferenci o auditu také za účasti představitelů Nejvyššího kontrolního úřadu mluvili konkrétně o projektech IT. A byla tam jasná shoda, že jakékoliv zveřejňování informací má velký preventivní účinek na management. Jakýkoliv výdaj je tak pod veřejnou kontrolou a pak je vedení jednotlivých úřadů obezřetnější.


* LN Když zmiňujete audity – ty z vaší dílny v poslední době vyvolaly velký humbuk. Ovšem vypjatá situace kolem auditu nemocnic z loňského roku se ukázala v uplynulých dnech jako mnoho povyku pro nic, když se nakonec má z auditovaných projektů vracet do Bruselu jen pět procent dotací, tedy asi 78 milionů korun…


Audit je standardní součástí čerpání dotací. Bez něj by nepřišlo ani euro z Unie. Vypjaté emoce či silná prohlášení politiků kolem auditu jsou proto zbytečné. Notabene auditor nemůže do zprávy napsat něco, pro co nemá podklady. Nemůže tam být, že si něco myslí, ale jen takové pochybení, které má zdokladované. A co se týká korekcí ze strany Evropské komise, ty se sice odvíjejí od zjištění auditu, ale nerovnají se auditnímu zjištění. V auditu nemocnic byla zjištěna pochybení v rozsahu 300 milionů. Už tím, že jsme ale na ně přišli my při národním auditu, a ne až kontroloři z Bruselu, je pak postih mírnější. Mimochodem i díky tomu můžeme peníze, které Brusel „strhl“, vyčerpat na jiné projekty. V minulém rozpočtovém období Evropské unie to bylo víceméně běžné, že se vracené peníze mohly převádět v rámci stejného operačního programu na jiné projekty. Teď budou ale pravidla přísnější, a když si pochybení nenajdeme sami, může Komise strhnout peníze úplně a dát je k dispozici jiným státům.


* LN Dá se podobný vývoj čekat i u nyní tolik propíraného auditu monitorovacího systému na ministerstvu pro místní rozvoj?


Je těžké jakkoliv předjímat rozhodnutí Evropské komise. Nicméně auditní zpráva není žádné správní rozhodnutí a je jen podkladem pro rozhodování bruselských úředníků. Evropská komise nyní naše zjištění posoudí, prověří, případně se na něco doptá a posléze rozhodne.

Nejčtenější