Novinky

Rozhovor se Simonou Hornochovou v Otázkách Václava Moravce dne 21. 6. 2015

oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace
oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • Rozhovor
  • Lidé MF
  • Otázky Václava Moravce
  • Česká televize
  • Elektronická evidence tržeb
  • Daň

Zdroj: ČT 24 | 21.6.2015 | 12:00 | Pořad: Otázky Václava Moravce


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Od příštího roku se má zavedení elektronické evidence tržeb týkat restaurací, hotelů a stravovacích služeb. O čtvrtletí později by měly tržby evidovat i firmy v oblasti velkoobchodu a maloobchodu. O dalším rozšíření systému na další odvětví rozhodne následně vláda. Česko by podle názoru evropské exekutivy také mělo snížit daňovou zátěž nízkopříjmových skupin a přesunout zdanění do jiných oblastí. Dalšími hosty Otázek jsou náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. Vítejte po čase v Otázkách. Hezký dobrý den.

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Děkuji. Dobrý den.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vítám jejího předchůdce ve funkci, ředitele odboru legislativy, práva a analýzy Hospodářské komory Ladislava Minčiče. Vítejte po čase. Hezký dobrý den.

Ladislav MINČIČ, ředitel odboru legislativy, práva a analýzy Hospodářské komory ČR /ODS/
--------------------
Pěkné letní poledne.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zatím posledním ministerstvem financí ohlášený termín spuštění elektronické evidence tržeb zní 15. únor příštího roku. Jak velké je, paní náměstkyně, riziko, že to nemusí být 15. únor?

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Samozřejmě ta situace může nastat, to je potřeba, to je potřeba vědět. Důležité je, že my opravdu chceme dát prostor podnikatelům, ať už jsou to ti uživatelé toho systému nebo dodavatelské firmy, které pochopitelně budou muset přizpůsobit software nebo ty pokladny tomu, aby dokázali evidovat, takže 15. únor je teď datum, se kterým pracujeme. Nicméně pokud by docházelo ke zpoždění, tak to určitě nebude na úkor podnikatelů a času.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když říkáte, že to nebude na úkor podnikatelů, podnikatelé i skrze Hospodářskou komoru dávají najevo, že jim vadí tříměsíční legisvakance, že to je doba příliš krátká. Neuvažujete o tom, že by se z 15. února stal například červenec, 1. červenec příštího roku, ať to vezmeme ke kvartálu a k dani z přidané hodnoty, a že byste rozšířili tu legisvakanci?

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Já se teda přiznám, že osobně jsem taky příznivec kvartálu, už jenom kvůli tomu, že chceme měnit DPH, tak aby se neměnilo v průběhu zdaňovacích období.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Proto nedává logiku ten 15. únor.

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
To je datum, ke kterému vlastně finanční správa má připravenou smlouvu s dodavatelem toho systému, která by takto měla být podepsaná. Takže to je prostě datum, kde se zavázal dodavatel to dodat v tomto termínu, proto 15. únor, proto s ním pracujeme. Opozice říká, že bude dělat obstrukce, může se stát cokoliv, může se to protáhnout, a pak v průběhu toho procesu se pochopitelně dá měnit i legisvakanční doba, dá se měnit termín účinnosti toho zákona.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A kdybych vám řekl, tak to udělejte 1. července příštího roku.

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Teoreticky to může být 1. července. Zase na druhou stranu, pokud všichni budou připraveni, bude připravený ten systém, tak dost dobře není důvod čekat. Všechny ty státy to zavádí poměrně rychle.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No prodloužili byste tu legisvakanci a dali šanci podnikatelů, říkají 3 měsíce málo.

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Já to chápu, na druhou stranu zkušenosti z minulosti velí, že pokud prodlužujeme nějakou dobu, kdy má být něco zavedeno, tak většina těch podnikatelů to stejně dělá na poslední chvíli, takže spíš musíme být všichni kapacitně připraveni na to, abychom to dokázali zvládnout. A zase s tou prodlužující se dobou potom lidé zapomínají na to, že vůbec se něco bude dít a já myslím, že už se to v daňových předpisech několikrát prokázalo. Musí být pochopitelně rozumná. Můžeme se tady bavit, jestli 3 měsíce jsou v pořádku, 4, 6, to skutečně nevím, ukáže to praxe. Zároveň to i ukáže připravenost těch dodavatelských firem, protože dneska vlastně už máme nějaké nabídky, díváme se i na weby, že firmy hlásí, ano, naše produkty budou připravené.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když tedy 15. únor je datum toho, kdy budou dodány ty veškeré věci tou firmou, jestli to chápu správně.

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Tam by měl být plně funkční, odzkoušený a systém a zároveň daná, daný prostor pro podnikatele minimálně dvou, tříměsíční na vlastně pilotní provoz, aby si mohli přímo vyzkoušet ta svoje zařízení a svoje vlastní systémy.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pak tady ale logiku dává, aby se celá věc spustila k 1. dubnu ve čtvrtletí, když se bude měnit daň z přidané hodnoty.

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Za mě absolutní souhlas.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže byste uvítala, aby to, aby ten ostrý start byl druhý kvartál roku 2016.

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Myslím si, že by to bylo praktičtější, ale skutečně bych nic nepředjímala. Momentálně pracujeme jako ministerstvo financí i finanční správa s datem 15. února.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak dlouhou lhůtu byste, Ladislave Minčiči, jako podnikatelé a Hospodářská komora chtěli, když tady paní náměstkyně říká, že to vždycky v Čechách bývá, tak jak to bývá, že se to dělá na poslední chvíli, i kdybyste měli 6 měsíců legisvakance.

Ladislav MINČIČ, ředitel odboru legislativy, práva a analýzy Hospodářské komory ČR /ODS/
--------------------
Já bych si dovolil, pane redaktore, zmínit výsledky našeho průzkumu v téhle věci. V podstatě víc než 60 % dotázaných podnikatelů se vyjádřilo v tom smyslu, že by uvítali nejméně půlroční legisvakanci nebo přesněji řečeno půlroční prostor pro výběr správného řešení, otestování toho řešení, tak aby mohli být připraveni k té povinnosti, kterou nově stát hodlá uložit. Dokonce třetina volá až po ročním období. Je to pochopitelné, protože i ministerstvo financí tento projekt, evidenci tržeb, ústy svého nejvyššího představitele nazývá revolucí, zásadním obratem, prvním po mnoha letech a právě u vědomí takto silných jaksi výrazů, tak se všichni obávají. Proto pochopitelně volání po delší době.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
O tom bude řeč na čtyřiadvacítce. Přepněte si. Po stručných zprávách Otázky pokračují na zpravodajské stanici České televize.
Vstoupili jsme do druhé hodiny dnešních Otázek. Ještě jednou vítejte na zpravodajské ČT24. Krvavý boj o složku nesložku na poslance Šincla trval celý dlouhý čtvrtek. Dozvěděli jsme se mnohé o estébáckých metodách a monitoringu médií. V celém Halasu se poněkud ztratila podstata věci, tedy obsah zákona, o který se strhla bitva. Co se v něm píše? Kdo má na jakém návrhu prospěch a proč a o co? Teď válčí pojišťovny se zprostředkovateli vlastního pojištění. Diskutovat přijdou výkonný ředitel České asociace pojišťoven Tomáš Síkora a generální sekretář Asociace finančních zprostředkovatelů a poradců Petr Šafránek. A o jakých tématech se po dnešních Otázkách začne mluvit?

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Rozpočtová vyjednávání začínají. Sobotkův kabinet má ve středu projednat první návrh státního rozpočtu na příští rok. Podle návrhu ministerstva financí z tohoto týdne by výdaje měly klesnout příští rok zhruba polovině úřadů. Řada ministrů ovšem s návrhy výdajů nesouhlasí. Nedostatečná regulace pojišťoven i zprostředkovatelů. Chystaná novela zákona o pojišťovnictví podle všeho zásadní změnu nepřinese. Pojišťovny budou i nadále prodávat netransparentní produkty a zprostředkovatelé jim s tím budou za provize pomáhat.

Vít KALVODA, nezávislá analytická společnost TANK
--------------------
Tam se vyplácí veliké provize za tyto smlouvy. Ty smlouvy jsou netransparentní. Jsou v nich ukryté enormní poplatky a peníze se tam investují často netransparentním způsobem do podivných fondů.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Spory o změny zákona. Pojišťovací zprostředkovatelé podporují u změn novel zákona o pojišťovnictví upravený návrh ministerstva financí. Pojišťovny se naopak přiklání k návrhu sociálnědemokratického poslance Ladislava Šincla. Připomínám, že hosty Otázek zůstávají náměstkyně ministra financí Simona Hornochová, ředitel odboru legislativy práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič, ještě jednou vítejte ve druhé hodině Otázek na Čt24. Ještě jednou hezké odpoledne. Zmiňovali jsme průzkum Hospodářské komory, v němž se také ukazuje, že vlastně podnikatelé jsou ne zcela spokojeni s výší slevy na dani při zavádění elektronické evidence tržeb, pět tisíc korun je sleva na dani jim vadí. Jakou částku by tedy uvítali?

Ladislav MINČIČ, ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR
--------------------
Výslovně žádná částka z průzkumu, který prováděla Hospodářská komora, nevyplynula. Fakt je ten, že 75 %, tak ten výzkum to ukazuje, v podstatě by nějakou slevu na dani chtělo. Z toho nebo ne z toho, 46 %, plných 46 % by chtělo výslovně větší částku pro sebe. Je si třeba uvědomit, že ta sleva tak, jak ji navrhuje ministerstvo, respektive vláda, poněvadž teď už je to ve sněmovně, počítá jenom se slevou na dani pro fyzické osoby, nikoliv pro podnikající právnické osoby a já bych chtěl říci, že by se v těch uplynulých měsících hodně mluvilo o nějaké poshovění nebo slevě v oblasti daní v souvislosti se zavedením evidence tržeb, tak chci říci, že podle všech dostupných teorií i praxe potvrzení ze zemí OECD i z Evropské unie asi nejlepším nástrojem boje proti šedé ekonomice, největším stimulem je obecné snižování daňového zatížení. Čili pokud se sahá o nějakém podobném restriktivním opatření, velmi bychom uvítali, kdyby se šlo i tou cestou, která je prověřená, to znamená, snížit nějakou plošnou daň, ať už je to obecně daň z přidané hodnoty, daň z příjmu nebo u nás velmi vysoké pojistné na sociální a zdravotní pojištění.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale s tím se počítá v rámci té elektronické evidence tržeb, tak to je první skupině, především restauracím, bude snížena daň z přidané hodnoty.

Ladislav MINČIČ, ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR
--------------------
To je pravda, ale to je třeba dát do kontextu s tím, jak v podmínkách, kde existuje více sazeb, máme základní a teď už dvě snížené, jak fungují vstupy a výstupy. Je si třeba uvědomit, že zejména u těch potravin, týká se to nikoliv alkoholických nápojů, ale v podstatě především potravin nealkoholických nápojů a občerstvení, které má v zásadě vstupy 15%, výstupy 21%. Čili každý z těch podnikatelů v tom pohostinství bez toho, aniž by vytvořil nějaký vlastní zisk, tak musí nejprve vygenerovat těch dodatečných 6 % bodů, které musí odvést státu. Čili v tomto smyslu to snížení z 21 na 15 spíše vnímáme jaksi odstranění řekněme systémové nevýhody v podmínkách existence několika sazeb daně z přidané hodnoty. Čili volali bychom spíše po nějakém plošném snížení, ze kterého by mohli těžit všichni podnikatelé.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Toho se asi nedočkají podnikatelé, že paní náměstkyně, nějaké plošné snížení.

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Musím říct, že se tady nabízí otázka, pokud tam byla taková nevýhoda pro ty restaurace, tak proč ministerstvo financí nezměnilo už předtím a nezachránilo ty podnikatele. Ale ano, já doufám, že se toho dočkáme.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Toho plošného snížení?

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Pokud zafungují ty nástroje, jakože věřím tomu, že zafungují a mluvím o evidenci tržeb a o kontrolním hlášení v oblasti DPH, tak tam si myslím, že je velký potenciál právě pro snižování zvlášť té snížené sazby DPH, protože, upřímně řečeno, ty tři sazby už také nejsou úplně ideální stav. Na druhou stranu, pojďme si říct, že daň z příjmů fyzických osob je u nás 15 %, což není nějak zvláštní. Ano, daňové zatížení práce prostřednictvím sociálního pojištění může být větší, ale tam probíhají poměrně intenzivní debaty, jakým způsobem se s tímhle tím popasovat a kde vlastně vzít zdroje na to, aby se ufinancoval důchodový systém.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se podíváme na názory podnikatelů na elektronickou evidenci tržeb, soudě z toho reprezentativního šetření Hospodářské komory, tak víc než polovina podnikatelů a firem má k té chystané novince ministerstvem financí nedůvěru. V průzkumu Hospodářské komory odpovědělo skoro 53 % podnikatelů, že cituji: "mají obecně nedůvěru k jakémukoliv regulatornímu opatření státu, protože nakonec vždy finančně i administrativně zatíží řádné daňové poplatníky, zatímco podvodníci ho nějak obejdou," konec citátu. Další skoro pětina dotázaných sice připouští racionální jádro opatření, nicméně se obává, že vládní návrh nepřinese očekávaný efekt. Desetina respondentů mluví o správném kroku v případě, že vláda elektronickou evidenci tržeb upraví podle připomínek Hospodářské komory a jen necelá pětina podnikatelů tvrdí, že návrh podporuje jako potřebné opatření proti nekalé konkurenci. Jak jste došli k té slevě na dani, se kterou většinově tedy těch 5 tisíc korun, s jejíž výší většina podnikatelů nesouhlasí, paní náměstkyně.

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
My jsme k ní došli tak, že jsme vycházeli z průzkumu tentokrát Asociace malých a středních podniků a živnostníků, která řekla, že v podstatě nejmenší rozsah užívání některých elektronických prostředků v podnikání je u fyzických osob, živnostníků. A fyzické osoby, živnostníci, jsou ti nejmenší, kteří se bouří, že skutečně ten vstupní náklad pro ně bude znamenat takové zatížení, že by jim to mohlo to podnikání zlikvidovat. Proto jsme se zaměřili na tuto skupinu. Podívali jsme se na to, kolik stojí už plnohodnotné zařízení, které vede zároveň nějakou skladovou evidenci a podobně, aby se kvalitativně zvedla zároveň informovanost o průběhu toho podnikání pro toho podnikatele, aby z toho také něco měl a vyšlo nám, že ty pokladny, ty už kvalitní stojí kolem 5 tisíc korun. Já předpokládám, upřímně řečeno, až se rozvine trh, tak to bude míň.

Ladislav MINČIČ, ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR
--------------------
Takže tu částku stojíte si na té slevě na dani ve výši 5 tisíc korun?

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Ano, stojíme si za ní, dá se za to koupit velmi dobré zařízení na evidenci, zároveň míříme do toho segmentu živnostníků, osob samostatně výdělečně činných, podnikatelů, ať už jim říkáme jakkoliv, protože tam skutečně vychází, že ti v dnešní době nejméně používají nějaké zařízení k tomu svému podnikání.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ona, když Poslanecká sněmovna v pátek probírala zákon o elektronické evidenci tržeb, tak předseda poslanců TOP 09, Miroslav Kalousek vznesl i tuto připomínku, tady jsou jeho slova.

Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/ 19. 6. 2015
--------------------
Důvodová zpráva, kterou máme na stole spolu se zákonem, uvádí, že počáteční investice bude 400 milionů a že se provozní náklady udrží před, pod 200 miliony ročně. Za pět let tak podle důvodové zprávy přijdou on-line pokladny státní správu na 1,4 miliardy. Když srovnáme tyhle náklady, které nám ministerstvo financí předkládá v důvodové zprávě s vlastní studií interní, kterou ministerstvo financí má a odmítá zveřejnit, tak zjistíme, že to co je v důvodové zprávě, je výrazně podhodnoceno. Interní studie uvádí výrazně vyšší částky, pořizovací náklady podle ní dosáhnou 391 milionů a roční provoz uvádí 417 milionů. V prvních pěti letech tak cena dosáhne 2,5 miliardy, nikoliv 1,4 jak tvrdí ministerstvo financí ve veřejném dokumentu. Ovšem je potřeba dodat, že studie BDO označuje ten odhad 2,5 miliardy za minimalistický a že lze očekávat během těch pěti let výrazné zvýšení nákladů.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Prohlásil v pátek v Poslanecké sněmovně exministr financí, předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Jak vyvrátíte, paní náměstkyně ty dva odlišné pohledy, číselné pohledy na provoz a vstupní náklady zavedení, ať už to je důvodová zpráva versus ona analýza, kterou odmítáte zveřejnit, jak říká Miroslav Kalousek.

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Upřímně řečeno, nevím, jestli odmítáme zveřejnit analýzu, to skutečně nevím. Ale ony nejsou odlišné. Tam byl odlišný přístup a já jsem poměrně intenzivně debatovala s BDO nad návrhem těch nákladů. Musím říct, že nevyplynulo z toho, že jsou minimální a že budou stoupat. Spíš naopak, stejně tak ty odhady na pořízení toho zařízení, tedy toho software, které jsou asi 370 milionů odhadované, tak předpokládají, že v rámci soutěže firem na dodavatele nebo na subdodavatele toho systému ty náklady spíš budou nižší, takže tam my jsme dostali tuhle tu informaci, každopádně je to rozdílný pohled na ta čísla, protože ta studie BDO v těch celkových provozních nákladech obsahuje i mzdové náklady pracovníků finanční správy.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je těch 300, kteří mají být přijati nově?

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
To je 300 nových pracovníků finanční správy, 150 nových pracovníků celní správy a pochopitelně nějaká administrativa, která bude standardní v rámci toho fungování systému a zpracování těch dat. Problém je v tom, že v žádné důvodové zprávě při vyčíslování nákladů na zavádění nějakých opatření se toto nekvantifikuje tak, abychom byli konsistentní v tom, jak vypadají důvodové zprávy. Proto jsme tyhle náklady neuváděli v nákladech na ten systém, pochopitelně o nich víme, počítáme si efektivitu toho systému. Zároveň v té důvodové zprávě jsme strukturovali ty náklady, aby bylo zjevné, že se pod tím skrývají zároveň nějaké náklady na informovanost občanů na začátku, protože po tom také hodně volají všechny podnikatelské svazy, abychom udělali informační kampaň, takže to tam je také zároveň nějaké callcentrum nebo udržování nějakých informačních zdrojů, což je dalších 60 milionů, které jsou v té důvodové zprávě také zmíněné, ale nejsou nasčítané jako jedna částka, tak jak to vlastně udělalo BDO, protože to to pojímalo v rámci projektového managementu jako projekt, takže nasčítalo veškeré jen potenciálně související náklady. Proto ta disproporce v číslech, ale my jsme vycházeli z té zprávy.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to znamená, že v prvním roce ty náklady se vším všudy, když do toho započítáme 300 nových zaměstnanců finančního ředitelství, 150 nových zaměstnanců celní správy, provoz v prvním roce, pořízení těch mašinek v prvním roce, tak jsme na nějakých přibližně 1,5 miliardě - 2 miliardách, počítám to správně?

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Ty mzdové náklady se pochopitelně budou odvíjet od toho data, co jsme tady diskutovali na začátku.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ne, dejme ale kalendářně 12 měsíců, tak jsme na 2 miliardách.

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Pokud kalendářní rok, tak plus minus spíš pod, ale 400, 170 ten roční provoz, 200 milionů mzdové náklady, 60 odhadujeme na tu informační kampaň.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže jsme na miliardě a půl.

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
A pak tam máme jednu diskutabilní položku, kterou chceme udělat právě pro komfort těch podnikatelů. Vybudování takového toho zázemí, že se mohou podívat prostřednictvím webu nebo prostřednictvím mobilních aplikací na to, co se zaevidovalo, aby věděli, že se jim evidují opravdu ty tržby, které mají, aby tam opravdu nebyl nějaký zaměstnanec nemohl udělat, takže to je další.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A ta sporná položka kolik, říkáte?

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Ta je plus minus 50 milionů až 60 milionů. To je položka, která, myslíme si, že pro ten komfort podnikatelů je nutná, ale jsou to jakoby mobilní aplikace, je to něco navíc.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Z pohledu hospodářské komory vy říkáte, elektronická evidence tržeb obecně ano, ale a tři tečky. Pane řediteli, tak ta miliarda a půl se vyplatí?

Ladislav MINČIČ, ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR
--------------------
To říká ministerstvo financí, respektive vláda. Poněvadž předpokládá, že v důsledku zvolené techniky boje proti šedé ekonomice se vybere zřejmě několik miliard. Hovoří se, nebo četl jsem v průběhu uplynulých měsíců čísla od pěti miliard výše. Mohou to být možná i větší čísla tak, jak jsou prezentována ministerstvem financí, ale já bych chtěl říci, že aspoň na základě mých mnohaletých zkušeností, že problém hledání nějakých unikajících prostředků do veřejných rozpočtů podle mého soudu neleží jen a už vůbec ne výhradně v oblasti maloobchodního prodeje. To je možná ta oblast šedé ekonomiky, kde lidé podnikají, dávají práci i jiným, akorát to důsledným způsobem nezdaňují. Jde o to, že ta onlinizace, elektronizace by se možná měla v první fázi obrátit spíše na ty oblasti, kde nepochybně dochází k únikům řádově větším.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdyby vy byste tedy zaváděl elektronickou evidenci tržeb, měl na to kompetenci pravomoc, tak kam byste elektronickou evidenci tržeb nasadil?

Ladislav MINČIČ, ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR
--------------------
Především bych usiloval o úder nikoliv proti šedé, ale proti černé ekonomice. Černou ekonomikou v této souvislosti rozumím takový druh podnikání v uvozovkách, jehož cílem není podnikat řekněme s nějakým zbožím nebo službou, ale cíleně krást prostředky ostatních daňových poplatníků. Tím rozumím úplně spekulativní obchodování například s minerálními oleji, kde cílem je podstatě vylákat nebo získat od finančních úřadů velké mnohamilionové v jednotlivých případech i desítky možná i stovky milionů korun, částky na nadměrných odpočtech s tím, že v předchozím řetězci takovém fiktivním řetězci dodavatel té komodity, v uvozovkách dodavatel, protože k žádnému faktickému obchodování nedochází. Tu daň z přidané hodnoty neodvedl. Čili domnívám se, že elektronizace a onlinizace by měla postihnout především jakoukoliv transakci s takovými komoditami nebo s takovým zbožím, u něhož je identifikováno velké riziko přímo kradení daně z přidané hodnoty.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
My se k tomu dostaneme, ale když ještě nechám stranou nadměrné odpočty a zůstanu u zavádění elektronické evidence tržeb, k těm malým ano, dostanete se paní náměstkyně také ke slovu, tak chorvatský ministr financí při své návštěvě v Praze tento týden načasované těsně před projednáváním elektronické evidence tržeb ve sněmovně, popíral informace o tom, že by mělo zavedení EET v Chorvatsku negativní vliv. Naopak podle jeho tvrzení se v sektoru stravování zvýšilo zdanitelné plnění o 40 %, v obchodě o 14. Ministerstvo k těmto dvěma sektorům připojilo ještě advokacii, kde šlo o 10% nárůst. Celkem ve všech odvětvích pak v Chorvatsku narostlo zdanitelné plnění asi o 17 %. To jsou údaje, které prezentoval v Praze v tomto týdnu chorvatský ministr financí. Není jasné, koho se bude EET či nebude týkat v Česku, protože zatím víme o prvních dvou možných skupinách. Inspirativní Chorvatsko zatím poslední zmíněný sektor, který zdanilo právě tou elektronickou evidencí tržeb nebo zavedlo do ní elektronickou evidenci tržeb je právě advokacie. Proč jako Hospodářská komora vlastně nekritizujete, že když jde o rovný přístup, tak zavedení elektronické evidence tržeb je vlastně selektivní?

Ladislav MINČIČ, ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR
--------------------
Já chci říci, že velká část našich členů si skutečně myslí, že by bylo vhodné zavést elektronickou evidenci tržeb plošně. Na druhou stranu.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Na všechny osoby samostatně výdělečně činné.

Ladislav MINČIČ, ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR
--------------------
Pokud možno v podstatě na všechny podnikatele. Na druhou stranu významná část víc než třetina našich členů, aspoň podle toho průzkumu, který jsme nedávno prováděli, tak soudí, že vedle toho selektivního přístupu, se kterým přišla vláda, to znamená, po jednotlivých odvětvích, po jednotlivých sektorech, jak říkáte, by bylo vhodné zvolit nějaké jednodušší kritérium typu například velikosti daného byznysu, to znamená, například podle obratu nebo počtu zaměstnanců a na základě toho stanovit, že ti malí evidenci tržeb nepodléhají. Nakonec v tom Chorvatsku je také zaveden systém pro ty malé nebo drobné v uvozovkách, které jsou takzvanými paušalisty, ale nikoliv v tom pojetí toho českého paušálu, kdy je to procentní výdajový paušál při konstrukci základu daně z příjmu, ale z hlediska placení paušální daně. To znamená, nějaké domluvené předem stanovené částky daně a jestliže nějaký subjekt by takovýmto způsobem plnil svoje povinnosti, tak by do té doby, pokud nenalezne finanční správa nějaký důvod, který jej odhaluje jako řekněme, zásadního podvodníka, tak by evidenci nepodléhal. To znamená, vyrovnám se se státem paušální částkou, a potom se mne evidence netýká. Čili takovýto pohled na zavádění evidence tržeb u nás existuje. Na jedné straně někteří volají o tom, když už, tak všichni. Mám-li dopadnout špatně já, tak ať dopadnou.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To ukazuje ten chorvatský přístup. Paní náměstkyně, není to zase česká salámová metoda, že tady co čtvrt roku budete přidávat různé živnosti, když vám chorvatský ministr, kterého jste si pozvali jako ministerstvo financí v tomto týdnu, jasně ukázal, jak to funguje dobře u advokátů, u živností lékařských a dalších?

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Můžu před salámovou metodou krátký komentář? Protože já mám pocit, že se tady intenzivně pořád někdo snaží vzbudit ten dojem, že ministerstvo financí jediné jak chce vyřešit výběr daní, tak je zaměřen na živnostníky, osoby samostatně výdělečně činné, ale to není vůbec pravda. Tady se zjevně zapomnělo na naše aktivity v loňském roce a ty velké podvody na dani z přidané hodnoty a na spotřební dani pochopitelně řeší kontrolní hlášení, které jsme zavedli v loňském roce a to skutečně se nechává stranou. Stejně tak to řeší novela zákona o spotřebních daních.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tím odpovídáte na tu kritiku nadměrných odpočtů, o nichž mluvil pan bývalý...

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Na tu kritiku, že tady zavádíme elektronizaci nějakého vykazování do sektoru maloobchodu. Za a) ho nezavádíme do sektoru maloobchodu, ale hotovostních služeb a padlo tady něco o studiích OECD, ta říká mimo jiné, že za poslední desetiletí napříč všemi zeměmi OECD se dramaticky zvýšil problém v oblasti právě šedé ekonomiky a krácení tržeb jak v západních zemích, tak v zemích střední a východní Evropy, Kanadě, ve Spojených státech, takže tady ty tendence jsou naprosto jednoznačné. Je to prostě boj s šedou ekonomikou, s tou černou bojují pochopitelně jiné nástroje. Ty jsme zaváděli také. Tak jen bych poprosila nezdůrazňovat to, že existuje jen evidence tržeb. Není to pravda. Evidence tržeb je doplňkový nástroj.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A teď ta salámová metoda, proč.

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Ta salámová metoda, mimochodem, kdybychom chtěli vyloučit, my máme také něco jako paušální daň v zákoně, což já už upřímně řečeno jsem zjistila v nedávné době s poněkud překvapením, protože ono to využívá asi deset lidí v republice. A tam samozřejmě nedává smysl, že by měli vedle toho evidovat tržby. Je to deset lidí, takže tam by asi nebyl problém. Tady je problém v tom, že my máme trošku jiný přístup k tomu, když v některých sektorech se ukazuje, že až 80 % lidí ty tržby krátí, tak my hrozně obtížně budeme říkat, kdo je malý a kdo je velký a tenhle systém to právě má narovnat. A salámová metoda, jako odborný pracovník ministerstva financí se pochopitelně domnívám po zkušenosti s různými jinými našimi zákony, bohužel typicky daní z příjmu například, že jakmile začneme zavádět něco pro některé segmenty, pro některé ne, začneme to zavádět postupně. Ono nikdy nevíme, jestli to zavedeme úplně celé až do konce nebo zůstane nějaké torzo. Notabene to uděláme několikrát po sobě a bez jakékoliv provazby, takže efektivita toho nástroje poměrně dramaticky klesá, takže díváme se kolem sebe.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže připouštíte, že z odborného hlediska to není šťastné?

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Z odborného hlediska se domnívám, že není šťastné, aby zůstaly nějaké výjimky, které nebudou mít objektivní důvod, to je první věc. To, že tam probíhá fázování, tam si myslím, že to je dobře už z hlediska, jak jste říkal na začátku, revolučnosti toho systému a objemu těch podnikatelů. I to Chorvatsko, které má podstatně menší objem podnikatelů, tak také ty subjekty tam pouštělo postupně, protože je potřeba ten systém otestovat, pokud možno v nějakém menším vzorku podnikatelů.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pak ale lituju ty testovací králíky v první fázi, ve vší úctě, restaurace.

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Jako první fáze bude samozřejmě testování ještě za neúčinnosti toho systému oficiálně, protože oni budou mít tři měsíce. Už dneska se nám hlásí firmy, které jsou ochotné testovat dobrovolně právě proto, aby nám pomohly to vyzkoušet. Plánujeme zátěžové testy, kde nasimulujeme ten provoz.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Předpokládám, teď to berte ironicky, že ty první firmy, to jsou firmy Andreje Babiše.

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Ne, ne, ne, firmy Andreje Babiše se nehlásí. Hlásí se úplně jiné firmy.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jeho restaurační firmy. Hlásí se jiné firmy. Měl jít příkladem.

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Ani ne z restauračních služeb. Skutečně někdo s obraty tady spíš předpokládám větší počet subjektů s menšími obraty, proto si myslím, že je to třeba lepší, než když tam někdo bude opravdu s obrovským objemem těch tržeb.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Máte už jasno, jak to bude s účtenkou loterií, tedy marketingový tah, který zaváděli Slováci, protože od toho dejme tomu, pokud byste spouštěli ke 2. čtvrtletí roku 2016 elektronickou evidenci tržeb, tak automaticky s tím půjde ona účtenková loterie?

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Každopádně v zadání na vybudování toho systému je, aby účtenková loterie, respektive ten systém na provozování účtenkové loterie byl plně funkční k datu spuštění toho projektu jak takového, to, jestli bude hned k prvnímu datu nebo bude později, to bude určitě rozhodnutí vlády. Já jsem byla velmi potěšena při jednání nebo projednávání toho zákonu na vládě, že se plně shodujeme v tom, že se jedná o marketingový nástroj, ne nějakou dejme tomu náhradu kontrolní činnosti těch kontrolních orgánů a podobně, o čemž svědčí i ta slovenská zkušenost, že takto pojímaná účtenková loterie si myslíme, že je dobrá..


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A ta vaše představa je jaká na doporučení?

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Já se domnívám, že bychom na ten rozjezd měli dát těm prvním subjektům určitý čas a teprve poté až se skutečně to etabluje.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže účtenku loterijní dělat až za půl roku a nedělat ji hned.

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Nevím, jestli půlroku není příliš dlouhá doba. Ty restaurace jsou takový hezký segment, kde zrovna ta účtenková loterie může dávat smysl. Ale za mě bych to nedělala hned v začátku. Spíš bych tam i utlumila tu kontrolní činnost na začátku, spíš hlídala, aby byli všichni informováni, aby všichni do toho systému průběžně nabíhali.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když tady byla řeč o nadměrných odpočtech o dani z přidané hodnoty a boje proti daňovým únikům, tak právě ty nadměrné odpočty, respektive zadržení velkého objemu daně z přidané hodnoty na začátku loňského roku způsobilo dodnes při srovnávání výběru daně z přidané hodnoty poměrně velké potíže. Podívejme se na meziroční statistiku výběru daní. I v květnu, což jsou poslední data, která máme k dispozici z ministerstva financí, tak se ministerstvo financí odkazuje na nemožnost srovnání právě s loňským rokem, kdy u daně z přidané hodnoty stát na začátku roku zadržoval domnělé nadměrné odpočty. Ty se ale ukázaly zjevně jako hlavně domněle. U spotřebních daní se vloni zase promítlo předzásobení tabákovými výrobky, budeme-li tedy srovnávat letošek s rokem 2013, uvidíme u daně z přidané hodnoty 125 miliard, tehdy letos 126 s tím, že přibyla snížená sazba u spotřebních daní v obou případech necelých 57 miliard o víc než 3 miliardy na 33,5 vzrostl výběr u daně z příjmů právnických osob a o 2 na 50 miliard u daně z příjmů fyzických osob. Co kdybych vám, pane náměstku, namítl, že když se právě díváme na ta srovnávání, tak naopak domnělé nadměrné odpočty a tlak finančních úřadů způsobil tu disproporci loňský a letošní rok a že není pravda, že se tady proti té černé ekonomice nejede.

Ladislav MINČIČ, ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR
--------------------
No, víte, je nadměrný odpočet a nadměrný odpočet. Běžný řádní podnikatelé, kteří v dobré víře plní svoje daňové povinnosti, samozřejmě může se stát, že někdy nevyhoví všem požadavkům, tak jsou v běžné praxi velmi řekněme nechci říct možná poškozováni, ale trápí je finanční náročnost plnění daňových povinností na dani z přidané hodnoty, pod tou finanční náročností rozumím to, že poplatník, plátce daní z přidané hodnoty podává daňové přiznání, kde má nějakou daň na vstupu z těch přijatých plnění potom daň na výstupu a ten rozdíl by měl uhradit finančnímu úřadu a často se stává, že zejména v případě, má-li mít nárok na vrácení daně v podstatě, když ta daň na vstupu je výrazně větší, anebo když ten odpočet je výrazný a celková povinnost je v důsledku jeho nižší, tak se stává, že v praxi kvůli drobným pochybením, k nimž skutečně může dojít a nemusí být vždycky závažné, které se týkají třeba pěti milionů v uvozovkách, daně na jejíž vrácení má nárok příslušný podnikatel, tak je mu zadržován odpočet nebo na něj na vstupu ve výši třeba 50 milionů, desetkrát větší. Čili i jedním z požadavků, který Hospodářská komora zmiňovala, když říká, že zavádíme-li nové řekněme, nové restriktivní opatření, pokud jde například o tu evidenci tržeb nebo pokud jde o zde již zmíněná kontrolní hlášení ke správě daně z přidané hodnoty, tak aby byl flexibilnější a rychlejší způsob vracení té daně, která je na vstupu a to je věc velmi zásadní. My jsme byli několikrát ubezpečováni ministerstvem financí i zde přítomnou kolegyní, že se na tom skutečně pracuje a to bychom velmi uvítali, poněvadž nadměrný odpočet nemusí signalizovat to a vůbec nesignalizuje to, že máte co dočinění s nějakým podvodníkem. To je běžné při velké investici.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Oni dokonce daňoví poradci říkali, že z té částky těch loňských zhruba 10 až 12 miliard, která způsobila tu disbalanci při srovnávání těch údajů, že mnoho z těch domnělých nadměrných odpočtů se stejně teď vrací, protože to opravdu byly domnělé nadměrné odpočty, paní náměstkyně.

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Upřímně řečeno, já už se snažím nějakou dobu pátrat, kdo rozhodl o tom, že se zadrží takový objem nadměrných odpočtů právě u těchto firem. Pravda je, že mě ještě nenapadlo zeptat se pana náměstka Minčiče, jestli o tom něco neví. Ale já jsem pro řadu těch firem, které jsou takto registrované, pracovala a mají obrovské obraty, které evidují v České republice. Rozhodně tam není potenciál pro to, aby tam probíhaly nějaké daňové zločiny.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže vám to přijde jako tehdy nepochopitelné rozhodnutí vedení.

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Nepochybně ano, velmi nešťastné rozhodnutí, ano většina těch nadměrných rozpočtů zadržených byla vrácena a já plně tohle.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kolik to bude stát stát, protože jestli se nemýlím, tak by se to mělo vrátit těm lidem i s úroky, protože něco to přijde daňového poplatníka.

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
My se o tom poměrně intenzivně bavíme, jakým způsobem vyložit jak judikaturu Nejvyššího správního soudu, tak vlastně zákon, který my jsme mezitím změnili. Ta doba toho zadržení tam hraje roli. My jsme si dali pětiměsíční lhůtu, která nám přijde standardní pro prozkoumání opravdu seriózně toho odpočtu, takže každá ta firma je v jiné situaci. Záleží, jak rychle se jí ty odpočty vrací, protože oni se vracely postupně, to je vidět i na tom vývoji toho meziročního inkasa. Já tedy plně souhlasím s tím, co tady zaznělo a mělo se to udělat už dávno, když finanční správa skutečně zjistí problém třeba u jedné dvou faktur a je to firma s velkým obratem. Tak ta by skutečně mohla zadržet jenom ty dvě faktury, které zkoumá, případně si dát nějaké zajištěné na nějakou potenciální částku, která by mohla být doměrek. Je to zásadní změna v procesních daňových předpisech a my na ni intenzivně pracujeme, ale skutečně my teď děláme spoustu systémových změn, které se mohly dělat už dřív, takže to řešení je opravdu velké.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Poslední otázka na Ladislava Minčiče, jak to tehdy vzniklo v tom roce 2014? Byla to chyba z dnešního pohledu vedení finančního ředitelství?

Ladislav MINČIČ, ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR
--------------------
No, já jaksi úplně detailně s tím mechanismem nebo s důvody obeznámen nejsem, chci jen říci, že ministerstvo financí přímo neřídí ani výkon finanční správy ani celní správy a chtěl bych věřit, že ty důvody byly racionální. Možná ne úplně správné, ale nechce se mi věřit, že by někdo úplně svévolně takt postupoval a jestliže k tomu došlo, tak je to třeba skutečně i prozkoumat, přešetřit, dokonce i personálně uvnitř finanční správy, poněvadž skutečné umělé cílené nebo nějaké zlovolné zadržování peněz a zejména v případě, že už byly jednou do státního rozpočtu zaplaceny, to není dobrá věc.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dojde k nějakým personálním změnám a došetření té kauzy?

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
My se snažíme skutečně zjistit, co za tím bylo za myšlenku, protože obtížně se hledá díky struktuře těch firem a personálním změnám, to si myslím, že určitě ne, protože to rozhodnutí bylo skutečně, řekla bych, spíš než jasné v rámci právě zaměření na boje s těmi karuselovými podvody. Protože ono to opticky vypadá zvenku, jakože tam k nějakým řetězovým podvodům může docházet, ale určitě ne žádné personální změny, ale myslím si, že minimálně poučení z toho, jakým způsobem takhle velké akce v takovém rozsahu dělat, protože ono to potom má opravdu dopad. Má to dopad do přerozdělování těch daní, do obecních rozpočtů. Samozřejmě je to časový dopad v rámci těch příjmů, ale na druhou stranu, pokud si nějaká obec nastaví.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale zároveň stát zaplatí právě i ta procenta, takže to bude daňové poplatníky a státní pokladnu stát.

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
To ne nutně, ne nutně tam skutečně docházelo k poměrně rychlému vracení, i když v průběhu toho období. Takže tam to skutečně není nutné, ale třeba stálo to nějakou kontrolní činnost těch pracovníků, jak jsme viděli i v rámci té evidence třeba. Ty mzdové náklady tam dělají opravdu velký objem, takže myslím si, že spíš bychom se z toho měli poučit. Plus zároveň, pokud se budou dělat zásadní kroky kontrolní kroky v tomto rozsahu, tak si myslíme, že máme povinnost informovat ty obce, že tam může docházet k nějakým výkyvům, jsou samozřejmě peněžní, nejsou v té celkové výtěžnosti těch daní, ale mohou mít nějaké investiční náklady, které mají nějak rozplánované, takže tam jsme se také myslím poučili, abychom lépe komunikovali.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Simona Hornochová a Ladislav Minčič, děkuji za vaše diskuse a těším se na další.

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí /nestr. za ANO/
--------------------
Děkujeme za pozvání.

Nejčtenější