Novinky

Rozhovor s Adamem Vojtěchem v časopise Téma dne 7.8.2015

oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace
oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • Téma
  • Rozhovor
  • Lidé MF
  • Zdravotnictví
  • Veřejný sektor

Rozhovor s Adamem Vojtěchem, tajemníkem ministra financí.
Zdroj: Téma | 7.8.2015 | Rubrika: Rozhovor | Strana: 22 | Autor: Josef Hympl

V osmnácti se ADAM VOJTĚCH (28) zviditelnil v televizní pěvecké soutěži Česko hledá SuperStar (2005). Kvůli blonďatým vlasům a vizáži modela dostal tehdy od porotců přezdívku „Ken“. Muzikou se ale nakonec neživí. Vystudoval práva a z „Kena“ se stal „ostříž“ ministra financí Andreje Babiše, který ho pověřil hlídáním toků peněz v českém zdravotnictví a resuscitací karlovarského hotelu Thermal.


* Mimochodem - jak jste se vůbec seznámil s Andrejem Babišem, pro kterého teď děláte?


Na právnické fakultě jsem byl starostou Spolku českých právníků Všehrd. Na přednášky a diskuse se studenty jsme zvali různé osobnosti z politiky a byznysu. Jednou z nich byl i pan Babiš, který tehdy ještě zdaleka nepůsobil v politice. Od té doby jsme o sobě věděli.


* Co máte přesně na ministerstvu financí na starosti?


Působím v rámci sekretariátu a kabinetu ministra. Na starosti mám mimo jiné zkoumání finančních toků v tuzemském zdravotnictví a legislativu, která se k tomu vztahuje. Kvalitou péče se nezabývám, nejsem lékař.


* Jak to přesně funguje? To jste v nějaké komisi?


V rámci ministerstva radím panu Babišovi. Existuje i pracovní skupina, kterou koordinuji a kde se zabýváme analýzou dat zdravotních pojišťoven, které se nám podařilo přesvědčit, aby nám poskytly informace o takzvané vykázané péči - tedy o poskytnuté zdravotní péči, kterou nemocnice vykazují pojišťovnám. Pojišťovny pak tuhle péči hradí z peněz veřejného zdravotního pojištění. V současné chvíli jde o nejlepší data, která jsou k dispozici. Pojišťovny přitom dlouhou dobu tyto informace vůbec nechtěly pouštět ven. Jde tedy o historický průlom. Myslím, že zdravotnictví musí být transparentní. Už vzhledem k tomu, že se v něm hospodaří s veřejnými prostředky.


* K čemu vám porovnání toku peněz ve zdravotnictví bude?


Děláme z nich poměrně rozsáhlé analýzy. Naším záměrem je udělat porovnání jednotlivých nemocnic a dalších zařízení. Samozřejmě že se musí porovnávat stejně velké instituce s podobnou strukturou péče. Nemůžete vedle sebe úplně srovnat třeba okresní nemocnici s fakultní.


* Podle čeho je chcete hodnotit? Podle utracených peněz?


Můžete hodnotit třeba to, jak dlouho nechávají pacienta na lůžku, můžete spočítat náklady na léky nebo na zdravotnický materiál u každého zákroku.


* Stále tomu nerozumím. To mi příště kvůli vašim žebříčkům nedají před operací narkózu?


Ne (smích). Ale vezměte si třeba takovou laparoskopickou operaci žlučníku. Dá se říct, že ji všude provádějí stejně. Napříč nemocnicemi porovnáte, za kolik peněz dali pacientovi léky, jak dlouho tam ležel, kolik spotřebovali materiálu nebo jaké potřeboval laboratorní vyšetření a podobně. Vyjdou vám průměrná čísla v jednotlivých typech zařízení. Pokud je pak nějaká nemocnice výrazně nad tím průměrem, tak je třeba se ptát proč. Chápu, že to může mít relevantní důvody, problém ovšem je, že se na ně dosud nikdo neptá. Takové porovnávání napříč všemi nemocnicemi na základě dat všech zdravotních pojišťoven prostě neexistuje.


* Dobrá. Ale nemělo by se tímhle zabývat úplně jiné ministerstvo? Nestrká Andrej Babiš nos někam, kam mu nepřísluší?


Zásadní problém je, že na ministerstvu zdravotnictví to prostě moc neřeší. Na druhou stranu resort financí je podle zákona o zdravotních pojišťovnách jedním z kontrolních orgánů. Takže máme kompetenci kontrolovat jejich hospodaření i zjišťovat, na co se vydávají peníze. Navíc za státní pojištěnce dáváme ze státního rozpočtu, tedy z peněz daňových poplatníků, více než šedesát miliard korun ročně. Naše snaha o větší transparentnost zdravotnictví a jeho efektivitu je proto na místě.


* Mezi největší střety ve vládě doposud patřily spory mezi vaším šéfem a ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD). Nejsou právě vaše analýzy střelivem, nebo alespoň roznětkou pro jejich boje?
 
Možná že ano. Ale není to přeci jenom o těch datech. Je to o celém systému zdravotnictví. Máme pocit, že ministerstvo pana Němečka se snaží víceméně udržet daný stav. A s nikým si to příliš nerozházet - s lékařskou komorou, pojišťovnami, nemocnicemi. Nedělá žádné zásadní koncepční kroky. Bohužel se to ale takhle tady dělá dvacet let a ve zdravotnictví chybí zásadní změny. Příklady, kde bychom se mohli inspirovat, tu jsou. Dobrý systém je v Nizozemsku. I na Slovensku proběhla poměrně významná reforma zdravotnictví. Funguje tam speciální úřad pro dohled nad zdravotní péčí. Myslím, že zdravotnictví by mělo být regulované a hlídané podobně jako třeba bankovní nebo energetický trh.


* Proč by to neměly kontrolovat orgány samotných pojišťoven?


Ve zdravotnictví se točí zhruba 250 miliard korun ročně. Jak jsem říkal, ministerstvo financí vynakládá za zhruba 6 milionů státních pojištěnců, mezi kterými jsou i děti, studenti a důchodci, okolo čtvrtiny této částky. Navíc opět došlo k navýšení plateb za státní pojištěnce. Je to celkově opravdu hodně peněz. Existují samozřejmě správní a dozorčí rady pojišťoven, ale myslím, že tam to není systematická kontrola. Navíc třeba u VZP jsou její orgány dlouhodobě obsazovány podle stranických klíčů. Takový kontrolní orgán, o kterém jsem mluvil, by ale mohl stejně jako na Slovensku fungovat i ve vztahu mezi pacienty a nemocnicemi. Pokud například nějaké zdravotnické zařízení poskytne pacientovi péči, která neodpovídá požadované kvalitě, tak by člověk měl možnost se někam odvolat. U nás ta možnost teoreticky existuje taky, pacienti se obracejí zejména na lékařskou komoru. Ta je ale více než profesním sdružením odborářskou organizací, která se spíše snaží pro své členy vybojovat vyšší platy. Upřímně - příliš šancí na úspěch jako pacient tak nemáte.


* Dá se říct, jaký druh nemocí spotřebuje v Česku nejvíce peněz? Jsou to onkologičtí pacienti?


To je samozřejmě drahá léčba. Osobně ale nyní považuji za velkou hrozbu finanční náročnosti chronické nemoci, jakou je třeba cukrovka. Když se člověk podívá na statistiky, tak je to alarmující. Je to dáno asi především životním stylem, stresem a životosprávou. Jde však i o jiné civilizační choroby, obezitu a další. Problém vidím i v tom, že v nastaveném systému není žádná motivace pro pacienty, aby se starali o své zdraví. Aby byli více odpovědní.


* Myslíte to tak, že si v budoucnu budu třeba jako kuřák platit větší pojištění?


Držme se té cukrovky. Například člověk, který nedodržuje pokyny lékaře. Jeho stav se tím zhoršuje a jeho léčba stojí i více peněz. Je otázka, zda by za to neměl být nějakým způsobem penalizovaný. Třeba vámi zmiňovanou přirážkou na pojistném. Neříkám, že to tak musí být, ale rozhodně je to k diskusi. Musíme mluvit přinejmenším o motivaci lidí dodržovat nějaká pravidla a nespoléhat jenom na haldu prášků, kterou vám někdo předepíše. Základem by mělo být třeba i dodržování prevence. Chodit přinejmenším jednou ročně k praktickému lékaři na komplexní preventivní prohlídku. To většina lidí nedělá. Nejde jen o restrikce, mohlo by to fungovat i opačně, jako pozitivní motivace. Člověk, který pečuje o své zdraví, by získal nějaký bonus na pojistném.


* Mluvíte o zdravotnictví, ale koukám, že vám tady na stole mezi dokumenty leží finanční zpráva karlovarského hotelu Thermal za první pololetí. Jak to vypadá s ním? Nedávno se objevily informace o jeho prodeji.


Jsem členem představenstva Thermalu, který je stoprocentně vlastněný státem a spadá pod ministerstvo financí. V médiích proběhly nějaké fámy o tom, že se má prodávat celý hotel a že by kvůli tomu měl snad skončit i filmový festival. Pravda je, že jsme chtěli prodat bazén patřící k hotelu, který je 40 let starý a poměrně zdevastovaný. Utržené peníze měly jít do rekonstrukce samotného hotelu Thermal. Ovšem vzhledem k tomu, že přišla pouze jedna nabídka, tak jsme se nakonec rozhodli, že se bazén prodávat nebude. Naopak prioritou je nyní rozvoj hotelu Thermal, který je v podstatě i takovou vstupní branou do města na lázeňskou kolonádu. S radnicí se dohadujeme na revitalizaci okolí hotelu, které je velmi zanedbané. S ředitelem mezinárodního filmového festivalu panem Bartoškou zase jednáme o hlubší spolupráci.


* V jakém smyslu?


Filmový festival je jedinečnou akcí a hotel byl kvůli němu v podstatě původně postaven. Na druhou stranu festival probíhá pouze osm dní v roce a v dnešní době je tak Thermal ekonomicky závislý především na lázeňské klientele. S panem Jiřím Bartoškou jsme se však dohodli na tom, že z Thermalu uděláme tak trochu filmový hotel i v průběhu roku. Pomoci by tomu měly i speciální filmové akce - takové minifestivaly. Třeba filmy šedesátých let. Upřímně - ten hotel má obrovský investiční dluh, pořádně na něj nikdo roky nesáhl. Naší prioritou je tedy získat finance na potřebné investice. Takže máme co dělat.

Nejčtenější