Hornochová: Vybereme desítky miliard navíc
Rozhovor se Simonou Hornochovou, náměstkyní ministra financí.
Zdroj: Mladá fronta DNES | Datum: 2.4.2015 | Strana 12 | Ekonomika: Jitka Vlková
Náměstkyně ministra financí Simona Hornochová má nevděčný úkol – nastavit daně tak, aby se vybralo víc. Zákon o elektronické evidenci tržeb je hotový, oznámilo po měsících příprav a dohadů ministerstvo financí. Největší přetahovaná byla o to, co bude napsáno přímo v zákoně a co jen ve vyhlášce, kterou má plně v moci ministerstvo financí. Výsledek? Výjimek je v zákoně minimum a žádná se netýká konkrétního oboru podnikání.
* Napsali jste do zákona výjimku pro řemeslníky?
Ne, vyhověli jsme volání zástupců podnikatelských svazů, které odmítají, aby museli povinnosti plnit jen někteří. Zákon je nastavený obecně, platit bude pro všechny poplatníky daně z příjmů. Nicméně jejich zapojení bude postupné, fázujeme to prostřednictvím vyhlášky. Ta říká, že od 1. dne účinnosti padá povinnost evidovat tržby na hotely a stravovací služby, tři měsíce po účinnosti jsou tam restaurace a hotely a navíc maloobchod a velkoobchod. Pak se uvidí.
* Je snížení sazby DPH z 21 na 15 procent u restauračních služeb také součástí návrhu zákona?
Ano. Bude se to vztahovat na stravovací služby s výjimkou prodeje alkoholických nápojů. Začne to platit s účinností zákona. Na výběru DPH počítáme s výpadkem 400 milionů korun, potenciál vyššího výběru DPH je výrazně vyšší.
* Počítáte tedy s tím, že se v průběhu příštího roku bude novelizovat vyhláška a přidají se tam další obory podnikání?
V průběhu příštího roku ne. Finanční správa by mohla začít dělat rizikové analýzy, jaké další segmenty tam přidat – podle toho, které jsou nejvíc rizikové z hlediska výskytu šedé ekonomiky. Rozhodnutí, koho přidat, bude na politicích.
* Není to proti duchu toho, co jste slíbili podnikatelským svazům, tedy že to má platit pro všechny?
Jde o dočasnou výjimku danou postupným náběhem povinnosti.
* Takže závazek ministra Babiše, že řemeslníci zůstanou mimo, je jen ústní slib?
Je třeba odlišit politická prohlášení od technického postupu. Bavíme se teď o restauracích, hotelech, velkoobchodu, maloobchodu a řemeslníci nejsou na pořadu dne. Chceme podnikatele do systému přidávat postupně. Mezitím se řada věcí ověří v praxi – vzniknou přístroje na evidenci, vytvoří se trh, bude jasné, že to nikoho nezlikviduje. Těm poctivým, kteří daně platí, to nezpůsobí újmu. Samozřejmě nákup přístrojů a internet nejsou zadarmo, ale není to nic likvidačního.
* Některé výjimky budou však přímo v zákoně. Které?
Jde o výjimky trvalé povahy – banky, pojišťovny, ty jsou regulovány jiným předpisem, nemá smysl, abychom je znovu kontrolovali. Nemá smysl, abychom zatěžovali doplňkové činnosti neziskového sektoru, typově pouliční prodej na charitativní účely nebo ples s tombolou.
* Které výjimky jste dali do vyhlášky?
Vyhláškou můžeme vyloučit obor podnikání, pokud by to zásadním způsobem ztěžovalo nebo znemožňovalo podnikatelskou činnost. Třeba nápojové, potravinové automaty. Tam by nestačilo koupit si pokladnu, musela byste si koupit celý nový automat, protože ty stávající většinou neumějí komunikovat on-line. Podobně například u provozovatelů veřejných záchodků, kde se peníze házejí do turniketu.
* Tam, kde není stálé internetové připojení, zákon umožňuje takzvanou zjednodušenou evidenci tržeb. O co jde?
Na základě individuální žádosti ji může udělit krajský finanční úřad. Zjednodušený režim se nakonec moc neliší od základního. Podnikatelé budou muset mít pokladnu a vydávat účtenky. Jen data neposílají on-line a na účtence se neobjeví ověřovací kód z centrály finanční správy. Místo toho se na účtenku vytiskne kód vygenerovaný přímo pokladnou a transakce se uloží do paměti přístroje. Do pěti dnů by pak všechno měl podnikatel dávkově odeslat na finanční úřad.
* Kdo by to mohl využít?
Ti, kteří působí mimo signál, například prodejci občerstvení na letních festivalech. Sama jsem se tam zkoušela připojit – je tam sice signál na telefonování, ale koncentrace lidí v tom místě neumožňuje posílat data. Vyhláškou chceme zjednodušený režim plošně umožnit pro palubní prodej ve vlacích a autobusech, kde připojení pořád padá. Výjimka, že by někdo fungoval úplně bez evidence, udělit nepůjde, tam je korupční potenciál.
* A když si někdo jen občas přivydělá?
Máme v zákoně výjimku na nahodilé příjmy. Protože spousta lidí může mít pochybnosti, jestli je jejich příjem systematický, nebo nahodilý, budou si moci nechat udělat za tisíc korun závazné posouzení od finančního úřadu. Zpoplatnili jsme to, aby finanční úřad nebyl zahlcen žádostmi.
* Jakmile vám informace o tržbách začnou od podnikatelů chodit, budete to srovnávat s jejich tržbami v minulosti? A stane se jim něco, když se ukáže, že v minulosti přiznávali mnohem méně?
To je na finanční správě, je to pro ni určitý signál, kam se má zaměřit. Rozhodně však nemůžeme perzekvovat podnikatele za to, že začnou přiznávat tržby.
* Zavedete účtenkovou loterii od samého začátku?
Chceme ji využít jako marketingový nástroj, jak lidi s novinkou na začátku seznámit. A později v případě potřeby přilákat jejich pozornost a motivovat je k přihlašování účtenek nějakou sexy cenou. Je to hezký nástroj, ale nesmí se přeceňovat. Přínosy z něj po nějaké době rapidně klesají. Například na Slovensku většina účtenek dnes chodí z věrnostních programů velkých obchodních řetězců, které každý nákup svých zákazníků přihlašují do slosování automaticky. To ale nedává smysl, řetězce obvykle tržby nekrátí.
* Podnikatelé se báli, aby ministerstvo vyhláškou nepřidávalo na účtenku nové a nové povinné údaje. Jak to dopadlo?
Co bude na účtence, stanoví přímo zákon – zjednodušeně půjde zejména o datum, čas, identifikaci subjektu a částku na účtence.
* Bude se evidovat informace, který zaměstnanec účtenku vydal, případně zda šlo o prodej zboží se spotřební daní?
Nikoliv. Ministerstvo ani nebude mít mandát přidávat vyhláškou další údaje na účtenku, muselo by to jít novelou zákona.
* Budou si podnikatelé moci odečíst z daní slevu na zakoupení přístroje a kolik?
Půjde o částku vyšší než cena nejlevnějšího zařízení, v jednotkách tisíc korun. To, aby si z toho podnikatel případně mohl pořídit i dvě zařízení. Od daně to půjde odečíst v roce přihlášení obchodníka do systému evidence tržeb. Bude to jen pro podnikající fyzické osoby. Protože mezi nimi je nejvíc těch, kteří nepoužívají vůbec žádné elektronické pokladny.
* Jak daleko jste s přípravou IT zakázky na elektronickou evidenci tržeb?
Podklady pro zadávací dokumentaci máme připravené. Máme výjimku Národního bezpečnostního úřadu, protože některé části systému budou tvořeny v režimu důvěrné. Zakázku by měla dostat na starosti Státní pokladna – centrum sdílených služeb. Ta osloví uchazeče, kteří mají příslušnou bezpečnostní prověrku.
* Daňových úkolů má ale ministerstvo financí z koaliční smlouvy víc. Připravujete zavedení progrese pro fyzické osoby (vysokopříjmoví mají vyšší sazbu daně než nízkopříjmoví)?
Zatím čekáme na zadání, co se superhrubou mzdou. Je třeba si říct, kde mají sazby být, to bude na ministrovi. Koaliční smlouva mluví o tom, že se má zavést progrese a zároveň zachovat stejné daňové zatížení jako dosud. To se obtížně počítá, abyste některou skupinu nepoškodili. Navíc přitom nechceme hýbat se slevou na poplatníka, která slouží jako určitá kompenzace pro nízkopříjmové skupiny lidí. Dolní sazba progresivní daně by měla startovat nízko – abychom neztratili sociální funkci daní (fakticky nulová daň namísto dávek, pozn. red), pak nějaké odstupňování sazeb, možná by byla i prostřední a vysoká sazba. Kolik bude ve finále daňových pásem ale zatím nevíme. Navíc se dnes liší daňové zatížení zaměstnanců a podnikatelů.
* Loni v srpnu jste dali dohromady pracovní skupinu pro srovnání výše zdanění zaměstnanců a živnostníků. Kdy budou výsledky?
Je to podklad pro rozhodování o tom, jak nahradit superhrubou mzdu progresivním zdaněním. Napřed se se studií musí seznámit pan ministr a udělat na jejím základě nějaké rozhodnutí.
* Co kontrolní hlášení, jak jste daleko s přípravou?
Zákon je schválený, kolegové vytvořili zadání zakázky. Systém bude postavený na informačním systému ADIS, se kterým pracuje finanční správa. Dodavatelem bude firma IBM za cenu 80 milionů korun.
* Nemáte problém s tím, že všechny zásadní IT systémy dodává finanční správě výhradně IBM?
Máme, ale je to historická zátěž, mají zdrojový kód k systémům. Díky tomu, že to budovali, jsou jediní, kdo má know-how. I když máme ruce svázané, co se týká dodavatele, kolegové intenzivně vyjednávají s IBM o cenách za jejich služby.
* Ministr financí se vyjádřil, že by výhledově chtěl vrátit DPH na úroveň před úsporným balíčkem Nečasovy vlády, tedy na 10 a 20 procent. Pracujete na tom?
Pracujeme na kontrolním hlášení a evidenci tržeb. Když bude fungovat finanční správa a bude s daty kvalitně pracovat, dokážeme vybrat na dani dost, abychom ji mohli snižovat. Možná jsem naivní, ale já tomu opravdu věřím.
* Kolik peněz mají oba systémy přinést?
Dohromady desítky miliard korun navíc. Při plném zapojení podnikatelského sektoru do elektronické evidence tržeb jsme konzervativně na 12 miliardách. U kontrolních hlášení odhadujeme podobná čísla, ale já si myslím, že potenciál je větší.
* Zmínila jste, že finanční správa bude muset umět se získanými daty pracovat. Co pro to děláte?
Systémy, které budujeme, budou umět získaná data rizikově analyzovat – například porovnat dva obchody podobného zaměření. Časem plánujeme pořídit velký analytický systém a datový sklad a sesypat do něj všechna data finanční správy. Dnes například chybí automatické propojení informací, že si podnikatel uplatňuje odpisy na auto, ale přitom neplatí silniční daň. Poměrně běžně podnikatelé spoléhají na to, že tento test nikdo ručně neprovede. Navíc jsou dnes data centralizovaná jen v rámci každého z krajů, chtěli bychom to celé propojit.
* Bavíte se na ministerstvu o sektorové dani?
Neuvažujeme o ní. Její zavedení se mělo zvážit v souvislosti s výpadkem ze zavedení třetí sazby DPH. Výpadek na dětských výživách a knihách byl minimální. Drtivá část, zhruba tři miliardy, vypadla na lécích, na kterých obratem ušetřilo především veřejné zdravotnictví. Vyhodnotila jsem si to tak, že sektorovou daň nepotřebujeme.
* Obce si v posledním měsíci stěžovaly, že jim chodí z výběru daní méně peněz než loni a v rozpočtu jim to chybí. Čím to je?
Díky zadržení 13 miliard na nadměrných odpočtech DPH vypadal loňský rok jako extrémně úspěšný rok, což nebyl. Takže základna byla zkreslená, částku jsme vraceli. Teď průběžně zadržujeme ke zkoumání dvě miliardy.
* Kdy uvidíme nějaký efekt na zvýšení výběru daní, který slibuje ministr financí?
Výběr opravdu roste, jsme lehce nad růstem ekonomiky – kolegové dopočítávají čísla, aby nebyla zkreslená. Je to výkonem finanční správy, protože novely se ještě nemohly projevit. Tým Kobra může trochu fungovat i preventivně, odrazuje karusely z Česka. Zároveň příprava zákona o evidenci tržeb by mohla vyvolat preventivně vyšší přiznávání daní, aby po jeho zavedení nebyl skok v tržbách tak nápadný. U kontrolního hlášení DPH by se větší výběr měl začít projevovat už v první polovině příštího roku, evidence tržeb až na dani z příjmů po skončení roku 2016.