Wagenknecht: Pokud může stát ušetřit, tak v IT
Lidové noviny | 11.12.2014 | Rubrika: Ekonomika | Strana: 12 | Autor: JAN KLESLA
Informační technologie tvoří v případě resortu financí sedmdesát procent provozních nákladů mimo mzdy. A u ostatních úřadů to není výrazně menší číslo. Proto je podle prvního náměstka ministra financí Lukáše Wagenknechta potřeba zaměřit se právě na smlouvy s dodavateli IT. „Pokud jsme třeba za auditní systémy zaplatili 24 milionů a každý rok máme za provoz platit dalších 27 milionů, tak něco není v pořádku,“ říká.
* LN Jak dopadlo dělení kompetencí ve státním IT mezi vámi a ministerstvem vnitra?
Máme strategický dokument, který schválila vláda. Ministerstvo financí by mělo zajišťovat hlavně informační systémy týkající se finančního řízení státu a auditu, jako ostatně všude v Evropě. Tedy daňovou správu, státní pokladnu, navíc do budoucna účetní řešení nebo auditní software. E-government obecně pak i podle kompetenčního zákona spadá pod ministerstvo vnitra. Je to tedy jasně rozdělené, nejde nám o to, se nějak dohadovat. I proto vznikla Rada vlády pro informační společnost, která má dvacet členů a vrcholový výkonný orgán složený z ministrů vnitra, financí, průmyslu a obchodu, místního rozvoje a místopředsedy vlády pro vědu a výzkum. Ten bude návrhy předjednávat, předá je radě a následně půjdou prostřednictvím ministra vnitra, který jí předsedá, přímo na vládu.
* LN Je rada odpovědí na volání firem po instituci, která se bude zabývat IT v celé státní správě?
Musíme se posunout od současného stavu, kdy máme nespočet různých komisí. Podle mých zkušeností je mnohem efektivnější, když se návrhy předjednají a dostane je přímo kabinet. Chápu radu především jako koordinační. Máme tady strašně moc témat, záměrů a strategií a je potřeba ohlídat, aby vedle sebe neběželo třeba pět stejných projektů. Cílem je, aby se jedna věc neřešila na třech nebo čtyřech místech a pak to stejně nefungovalo.
* LN Dá se říct, že vám připadla státní datová centra a ministerstvo vnitra dostalo zbytek státního IT?
V rámci Státní tiskárny cenin pod nás skutečně spadá velké datové centrum v areálu Na Vápence a další se bude stavět v Zelenči u Prahy. Pro finanční řízení státu je potřeba mít nějakou kapacitu a její zálohu. V rámci státu jsou ale i další datacentra, například pod Českými drahami. Skutečně to není o rozdělování moci a kompetencí, cílem je mít bezpečné a funkční IT. Na Vápence je nejbezpečnější datové centrum v Česku a už je prakticky zaplněné. Některé systémy, jako je státní pokladna, prostě nemůžete dát z ruky. Nechceme také, aby se opakovaly problémy jako s registrem vozidel nebo sociální kartou, které znepříjemnily život mnoha lidem.
* LN Proč jste vyčlenili IT část ze Státní tiskárny cenin?
Hlavní důvod je umožnit vnitřní zadávání zakázek v rámci resortu v souladu se směrnicí EU. Do budoucna by se tato část tiskárny cenin měla zabývat čistě IT, a to výhradně pro stát. Podobně je to řešené například v Rakousku, je to ověřený, funkční model a nemáme důvod ho nepoužít. Také se to už trochu tlouklo s tou hlavní, polygrafickou částí. Jde ale i o to, zaplatit ve veřejné správě IT odborníky na tržní úrovni. V čele je jmenován generální ředitel pan Křístek, který shání manažery na velké projekty, jež jsou před námi. Nová část právně vznikne k prvnímu lednu. Historicky první odštěpení státního podniku jsme zahájili v červnu a už 3. listopadu byla podepsána zakládací listina. V pěti lidech v rámci ministerstva a bez jakýchkoliv historických zkušeností je to myslím úspěch.
* LN Jak v současnosti vypadají veřejné IT zakázky a vztahy s dodavateli?
IT je bezkonkurenčně největší položka v provozu státu, pokud tedy někdo chce šetřit, měl by začít tady. Mandatorní výdaje neosekáte, lidi neušetříte, tady je ale rozhodně prostor. Aktuálně například podepisujeme s dalšími resorty smlouvu o centrálním zadávání na systémy SAP, která přinese úsporu řádově dvacet milionů korun na poplatcích za údržbu. Kdybychom měli funkční státní pokladnu a účetnictví, byli by vidět dodavatelé i napříč úřady. Zatím to musíme dělat ručně, abychom se pak s firmami mohli bavit o slevách nebo změnách. Zpracovali jsme si audit IT systémů a máme třeba sedm různých aplikací týkajících se auditní a kontrolní činnosti. Všechny přitom dodala a provozuje jedna firma a do určité míry se překrývají. Platíme tedy sedmkrát uživatelskou podporu a máme sedm různých databází. Pokud nám dodavatel nenavrhne jejich spojení a neposkytne výraznou slevu, tak bude nový tendr na jeden systém. A věřím, že budeme platit třeba sedminu stávajících nákladů.
* LN Takže pokud je systém závislý na jednom dodavateli, má ho úřad úplně vyměnit?
Pokud nezbývá nic jiného, tak je řešením zainvestovat do nového softwaru pod kontrolou státu. Právě u auditních systémů třeba v Turecku pořídili nový pro celou státní správu v přepočtu za necelých 12 milionů korun. My tady platíme dvacet sedm milionů jen za jeden rok. Pokud nesleví, tak se sice zvednou krátkodobě náklady, ale v horizontu už dvou až tří let se to prostě vyplatí. Vždycky se to samozřejmě musí spočítat případ od případu. Jestli je lepší zůstat s nějakou slevou v „pekle“ takzvaných JŘBU, tedy jednacích řízení bez uveřejnění, kde se vybírá stávající dodavatel. Nebo raději investovat do nového softwaru v otevřeném tendru. Řada systémů navíc často funguje už od devadesátých let a je velká otázka, co s nimi do budoucna, jestli nevyužít situaci k jejich obnově. Vždy jde o funkčnost a o peníze. Další věc jsou nové projekty, jako je státní pokladna, kde se podařilo ušetřit až polovinu oproti původnímu výběrovému řízení.
* LN Vidíte zájem dodavatelů o státní zakázky více soutěžit?
Určitě ano, poskytují nám slevy a spolupracují, jinak to nejde. Voblasti IT se také za poslední rok snížil objem zakázek, takže je po nich relativně velký hlad. Čekám, že tady bude větší konkurenční boj a pro stát to bude výhoda. U velkých systémů, které jsou pro stát nejdůležitější, je ale nutná kvalita, a nikoliv pouze cena. A samozřejmě se kvůli ní ani nemůžeme uvázat jednomu dodavateli. Je to hodně o státním podniku, který bude investice řídit a bude mít rámcové smlouvy s dodavateli. Třeba v Rakousku to mají zhruba půl na půl – polovinu si dělají sami a polovinu nakupují. Něco prostě sami neuděláte.
* LN Je v IT problém se zákonem o veřejných zakázkách?
U nás jsou oblíbená šikanózní podání k antimonopolnímu úřadu, která zakázky často blokují. Kdyby všechno šlo jako po drátkách, trvá celý proces tři až čtyři měsíce. Pokud se ale někdo odvolá, je to už devět měsíců – a to je stále optimistický scénář. A když do zakázky někdo takzvaně „hodí vidle“, může to klidně trvat i dva roky. Takže opravdu není právě snadné vše vysoutěžit za dobrou cenu, a ještě v rozumném čase.
* LN Budete proto chtít změnu zákona o veřejných zakázkách?
Právě se projednává jeho technická novela, která už řadu věcí řeší, a má být také úplně nový zákon. Ke změně musí dojít.
* LN Mluvilo se i o černé listině problematických dodavatelů, dovedete si to představit?
Musíme se držet zákona, ale pokud ho někdo poruší, tak bych s tím neměl problém. Je to citlivé, aby se to neobrátilo na druhou stranu a nezneužívaly to firmy proti konkurenci. Obecně to ale není špatná myšlenka.
* LN Hodně se kritizuje i vaše zakázka na takzvaný chorvatský systém státní pokladny, proč do ní nemohou všichni zájemci?
Na jedné straně je hardwarová část zakázky, která se buduje jako platforma pro celý resort a bude se vybírat v otevřeném řízení. Pak je tady software, kde je cílem, aby byl pod kontrolou státu. Důležitou částí dodávky bude ale systémová integrace, protože software bude napojený na další systémy finanční správy obsahující důvěrná data, se kterými bude pracovat. Proto musí dodavatelé splnit bezpečnostní prověrku Národního bezpečnostního úřadu. Nechceme určovat dodavatele, ale nemůže to být nějaká garážová firma bez minulosti. Zájemci prostě musí splnit tuto podmínku.
* LN Kolik je to přibližně firem, není třeba jen jedna?
V žádném případě. Naopak právě abychom zakázku otevřeli více dodavatelům, tak jsme ji rozdělili na tři části a alespoň dodávky hardwaru jsou ve volné soutěži. Podobně to bylo dříve třeba v případě stavby budovy systému Galileo. Kompletní dodávku splnily jen dvě firmy, ale tím, že jsme ji rozdělili na dvě části, se celková cena nakonec snížila o šedesát milionů korun.
* LN Z evropských fondů mají v budoucnu přitéct velké peníze právě do oblasti IT a telekomunikací, zvládne to stát?
Je důležité se koordinovat napříč celým státem, aby se fondy čerpaly účelně. Sama EU také v poslední době mnohem více hlídá, aby se skutečně splnil účel. Riziko je především u opravdu velkých projektů, které mohou nakonec stát opravdu hodně peněz.