Novinky

Rozhovor s ministrem financí v deníku Právo

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Rozhovor
  • Ministr financí
  • Andrej Babiš
  • Právo

Zdroj: Právo | 16.8.2014 | Rubrika: Titulní strana | Strana: 1 | Autor: Jan Rovenský

* Většina vlády je už dávno na dovolené, co vlastně ještě děláte v Praze?

Jednám od rána do večera o rozpočtu, už se ale těším, že teď o víkendu odletím na dva týdny za rodinou do Francie. Neviděl jsem je už měsíc. Vládní prázdniny jsem si totiž dovolil o týden posunout a do ČR se vrátím až koncem srpna.
 

* Aktuální je teď i státní rozpočet, kvůli kterému jste si na rozdíl od premiéra Bohuslava Sobotky, který objížděl jednotlivá ministerstva, zval šéfy resortů k sobě…

…ještě abych jezdil za nimi. U mě se střídají jak u zubaře, jeden za druhým. A nejsou to výhradně ministři, jednám i s náměstky, mně na tom nezáleží.
 

* Výsledkem je, že rozdáte resortům navíc 16 miliard.

Ve výsledku to bude 11 miliard, jelikož jsme získali víc peněz z dodatečných výnosů. Mám pocit, že s každým resortem jsme našli řešení, takže doufám, že až se někteří ministři vrátí z dovolené, budou s tím spokojeni.
 

* To se to dobře rozdává z cizího, viďte?

Máme větší příjem do státního rozpočtu, za sedm měsíců se zvýšil o 40 miliard, vybralo se navíc 25 miliard na daních. Období 2014–15 je obdobím restrukturalizace celní a finanční správy, ale už teď vysíláme signály, že by se finanční správa měla zásadně změnit – už by neměla být přátelská, ale aktivní. Pokud někdo podniká a neplatí daně, tak má jinou konkurenční pozici vůči těm, kdo daně platí. A to je třeba změnit.
 

* Pokud má být daňová správa aktivní, co když si někdo bude chtít posvítit na vás a na to, jak odvádíte daně?

Moje daňové přiznání je už dnes věc veřejná, podal jsem ho společně s finančními pohyby po nástupu do politiky. Vždyť o tom Právo psalo. A co se týká Agrofertu, tak tam finanční správa byla několikrát a naposledy i v době, co jsem už byl na ministerstvu.
 

* Můžeme si dovolit vyšší výdaje, neměla by ČR spíš mořit státní dluh?

Vyššími výdaji chceme dát signál lidem a nastartovat spotřebu. Když Nečas s Kalouskem zmrazili důchody, snížili platy, zbrzdili investice a navýšili daně, tak lidé dostali logicky strach a spotřebu omezili. My chceme, aby se občané nebáli utrácet, a tím, že jim navyšujeme platy, tak se nám to vrátí zpět na DPH a na odvodech. Peníze bychom měli pouštět nejen na spotřebu, ale i na investice, které ekonomiku nastartují – stavebnictví, dálnice, zelená úsporám, přilákání zahraničních investorů, rozvoj turistiky.
 

* Myslíte, že tím nezadlužíte stát ještě víc?

Z dlouhodobého hlediska potřebujeme vyrovnaný rozpočet a nesmíme zvyšovat zadlužení. Proto výzvy, abychom v době konjunktury utratili všechno, jsou nesmyslné. Musíme šetřit. Navzdory investicím jsem přesvědčen, že náš dluh v roce 2014 nestoupne, naopak by jistina měla v absolutních číslech klesnout. Schodek státního rozpočtu bude letos 90 miliard, možná méně a příští rok by měl zůstat na úrovni roku 2013, tedy na sto miliardách. Jelikož počítáme se zvyšováním HDP, tak se dluh veřejných financí ve skutečnosti sníží na 40,3 procenta (nyní je 46 procent – pozn. red.). Hrubý státní dluh za první pololetí 2014 poklesl proti 2013 o 35 miliónů.
 

* A výsledky přičítáte sobě, nebo přirozenému vývoji ekonomiky, která se zřejmě otřepala z krize a postupně se to začíná projevovat?

Moje zásluha je jednoznačně to, že získáváme peníze ze všech stran. Tlačil jsem na efektivnější využívání likvidity, díky čemuž jsme státu vydělali 143 miliónů. Z Mezinárodní banky pro hospodářskou spolupráci, jejímž cílem je zúčtování vzájemných dodávek zboží a služeb pro členské státy někdejšího RVHP, jsme získali dividendu 73 miliónů.
 

* Přestože je to pro jedince nepředstavitelná suma, z hlediska biliónového státního rozpočtu to je jen kapka v moři.

Jak kapka v moři? Zásadně šetříme na provozu ministerstev, snížili jsme hodinové sazby u právních služeb až o dvě třetiny, při distribuci spořicích státních dluhopisů jsme ušetřili 60 procent, na provozu státní pokladny 70 procent, snažíme se čerpat peníze z evropských fondů. Desítky procent šetříme na bankovních poplatcích, úspěšně provádíme transparentní výběrová řízení pro zakázky na odstraňování ekologické zátěže, které jsou nyní až o padesát procent levnější. Začíná také fungovat tým Kobra. Finanční správa společně s Finančním analytickým útvarem podaly v tomto roce skoro devět set trestních oznámení. Jedním z našich cílů je víc zapojit peníze ze státních institucí, fondů a dalších veřejných institucí, jako jsou vysoké školy, obce, kraje, protože podle našich odhadů tyto subjekty mají zůstatky na svých bankovních účtech asi 150 miliard. Pokud by peníze ale byly spravovány centrálně, což je výhledově náš cíl, tak ta masa peněz je obrovská. Kdyby stát měl všechny svoje peníze na jednom místě a měl by on-line likviditu, jako je tomu na Slovensku, tak teoreticky tu je prostor snížit dluh o sto miliard.
 

* Je to vůbec reálná představa?

Vím, že prosadit něco takového bude velmi složité, protože se takovému opatření všichni budou bránit. Ve státě totiž funguje resortismus a každé ministerstvo si hlídá „své“ peníze, majetky a firmy. Dobře víte, jaké máme potíže přesvědčit resorty, aby zadaly své nemovitosti do Centrálního registru administrativních budov.
 

* Nakolik podle vašeho názoru ovlivní ekonomiku válka na Ukrajině a oboustranné sankce vyhlášené EU a Ruskem? Někteří zemědělci a výrobci potravin už bijí na poplach a sám jste přiznal, že jste z krize nervózní.

Zemědělství se sankce určitě nedotknou, jen dělají humbuk, a potravinářství velice okrajově. Okamžité dopady nyní neuvidíme. Osobně jsem nervózní spíš z toho, kdyby situace měla dopad na strojírenství, vývoz investičních celků či výrobu automobilů. Tam jde o velké objemy. Ve srovnání s tím je export 337 miliónů, které se týkají potravin, zanedbatelná částka. My můžeme být ohroženi sekundárním efektem a je otázka, co se stane, když Německo a Nizozemsko přestanou vyvážet maso a sýry do Ruska, nenajdou náhradní trhy a přebytky vrhnou na náš trh – změní obchodní řetězce své dodavatele a nechají si marži, nebo je změní a sníží ceny? Nevíme, jak se trh zachová. To se ale projeví až příští rok, když budou dobíhat kontrakty.
 

* Teď mluvíte z pozice ministra české vlády, nebo vlastníka Agrofertu?

Samozřejmě že z pozice ministra ČR, co je to, pane redaktore, za hloupou otázku?
 

* Ta otázka není hloupá, protože Agrofert podniká v zemědělství a potravinářství, takže se dovoz levných potravin může bytostně týkat vaší firmy.

To bude případně problém manažerů Agrofertu, ne můj. Já takové věci neřeším, já se na problém dívám z pohledu celé ekonomiky. Každopádně eskalace konfliktu je velice nepříjemná a problém je, že pokud Rusové jednou změní svého dodavatele a dojde k normalizaci na Ukrajině, tak bude velmi obtížné se na tamní trh vrátit. Není možné měnit dodavatele ze dne na den, a pokud někdo říká, že můžeme přesměrovat exporty mimo Evropu, tak zjevně vůbec nechápe, jak funguje export. Změnit destinaci exportu i u jednoduchých komodit, jako jsou potraviny, je velice obtížné. Žijeme v době, kdy je na trhu přebytek, konkurence je obrovská a prorazit na novém trhu trvá často rok dva.
 

* Mají podle vás sankce vůči Rusku smysl?

Myslím si, že smysl nemají. Nic nepřinesly, nic nepřinesou a mezitím dochází k eskalaci konfliktu. Bylo by potřeba si sednout za stůl a snažit se nějak domluvit. Nějaká silová řešení a výzvy v médiích moc nepomáhají, spíše naopak. Putinova popularita stoupá, v Rusku to vyvolává nacionalistické vášně a to je špatně.
 

* Skoro polovina Čechů se podle nejnovějšího průzkumu obává nového celosvětového konfliktu. Myslíte si, že do něj může přerůst válka na Ukrajině?

Doufám, že ne, ale také z toho mám obavy.
 

* Chci se ještě vrátit k Agrofertu. Nedávno jste v souvislosti s ministerstvem dopravy prohlásil, že se vám nelíbí, že na vysoké pozice ve státní správě nastupují bývalí zaměstnanci vaší firmy. Proč svým ministrům neřeknete, aby to nedělali?

Já jsem jim to říkal, ale ministři ANO nejsou loutky, neposlouchají mě na slovo. Nehlídám jejich personální výběry. Oni jsou samostatné jednotky, jako 47 našich poslanců, kteří rozhodují podle svého nejlepšího svědomí.
 

* To ale do budoucna může být problém. Až budete potřebovat, aby vás jako předsedu poslechli, tak vám prostě řeknou ne. Lídr iniciativy Rekonstrukce státu v souvislosti s protikorupčními zákony uvedl, že největší brzdou jsou nyní poslanci ANO a že na ně neumíte zařvat a postavit je do latě.

To je zajímavé. Jedni o mně říkají, že neumím na poslance zařvat, jiní zase, že jsem diktátor. Tak si z toho vyberte.
 

* Předseda strany ale přece musí umět bouchnout do stolu a prosadit si svou.

Když je potřeba, tak bouchnu.
 

* Ale v případě bývalých zaměstnanců Agrofertu ve státní správě, kterých jsou údajně desítky, takovou potřebu evidentně necítíte.

Prosím vás, ve státní správě jsou jen čtyři bývalí manažeři Agrofertu a ani většinou nenastupovali z naší společnosti přímo. Na obraně není ani jeden, na místním rozvoji není ani jeden, na spravedlnosti není ani jeden. Já jsem si na finance přivedl svoji asistentku, ministr životního prostředí Brabec si přivedl jednoho člověka z Lovochemie a u ministra dopravy Prachaře jsou tři lidé. Milana Ference si Prachař vybral jako náměstka sám, ale šéfa Českých drah Daniela Kurucze si přivedl bývalý ředitel Žaluda. Soňa Křítková, která byla nedávno dočasně pověřena vedením Ředitelství silnic a dálnic, v Agrofertu pracovala 18 měsíců, ale že v ČEZ pracovala 13 let, nikoho nezajímá. A zaručuji vám, že to Křítková na ŘSD odřídí, protože má moji školu a viděla, jak to dělá Babiš.

 

Nejčtenější