Novinky

Rozhovor s ministrem financí v časopise Ekonom dne 17.7.2014

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Rozhovor
  • Ekonom
  • Ministr financí
  • Andrej Babiš
  • Veřejný sektor

Rozhovor s Andrejem Babišem, ministrem financí.
Ekonom | 17.7.2014 | Rubrika: Téma | Strana: 8 | Autor: Dalibor Martínek, Josef Pravec


* Za jednu z priorit pokládáte investice a své předchůdce kritizujete, že je zaškrtili. Jednou z těch největších však měla být dostavba Temelína. A bylo to vaše hnutí ANO 2011, kdo ji zařízl...

To není pravda. Jak jste na to přišel?


* Dělali jsme začátkem roku velkou anketu mezi poslanci a většina vašich lidí řekla, že se celá dostavba nejprve musí analyzovat.

Analýza je strašně jednoduchá. My potřebujeme jádro. Plyn není alternativa, uhlí bychom si měli odložit pro další generace. Proč jsme si ale nesplnili ten domácí úkol, ty dva bloky? Buď jeden v Temelíně a jeden v Dukovanech, nebo dva bloky v Temelíně. Otázka je, proč si ČEZ nejdříve nevyřídil domácí trh. Já když jsem začal podnikat, tak jsem nejdřív vybudoval Česko. Až potom jsem šel na Slovensko, do Maďarska, Německa. ČEZ však dal sedmdesát miliard korun na zahraniční investice, v Česku investoval další desítky miliard, místo abychom splnili základní úkol, který nás čeká a nemine.


* Co teď s tím?

Do konce roku 2014 musíme předložit energetickou strategii. Je velmi jednoduchá, je o tom jádru. Musíme ty dva bloky jednoduše postavit. Otázkou je, kdy a kde. Určitě bychom to měli stavět na klíč a nešířit různé nesmysly, že to budeme stavět jako stavebnici a zapojovat do toho různé firmy. Možná bychom měli jednat o někom, kdo by to vybudoval, řekněme jako PPP projekt, a my bychom vymysleli způsob, jak by s ním stát uzavřel smlouvy nebo jak by spoluinvestoval a následně kapitálově vstoupil.


* Nebyl hlavní problém zvažované dostavby Temelína, že se investice nevyplatí, že je cena elektřiny příliš nízká a náklady vysoké?

Vyplatí. Pokud vím, v ČEZ vydělávají hlavně jaderné elektrárny.


* Není oněch 200 miliard, o kterých se mluvilo, příliš?

Zhruba 140 miliard ale šlo do zahraničí a tuzemských investic, které se ne úplně povedly. Celkově půjde do české energetiky v příštích třiceti letech odhadem až jeden bilion korun. To není jen o dvou nových jaderných blocích.


* Když říkáte jeden velký investor, tak v minulosti něco takového nabízeli jen Rusové...

Ne, ne, ne, to není o Rusech. Například Jižní Korea to nabízí.


* Jižní Korea se vám líbí?

Jižní Korea se mi líbí. Protože u nás investuje, je tu dnes třetí největší investor. Mně se líbí všichni zahraniční investoři. Korea je aktivní, máme s ní vztah a i oni vnímají Českou republiku velice pozitivně. Není ale jen Jižní Korea. Kterýkoli výrobce jaderných elektráren může soutěžit a postavit to na klíč.


* Takže myslíte, že bychom měli dostavět dva jaderné bloky?

To musíme udělat, uhlí bychom měli odložit.


* Prorážet těžební limity na uhlí tedy není zapotřebí?

Kvůli výrobě elektrické energie určitě ne, kvůli výrobě tepla ano.


* Když jsme u těch státních podniků, nemáte v plánu nějaké jejich privatizace?

Koalice o žádných privatizacích nejednala. Já jsem našel na příští rok 30 miliard dodatečných zdrojů ve státních firmách, ale beru to jako jednorázové, přechodné opatření. Jen pražské letiště jsem označil jako potenciální zdroj IPO při zachování majority státu, ale není nikde napsáno, že to tak musí být.


* Nehoníte, pokud jde o úspory, malá čísla - třeba nákup papíru -, a přitom vám na výdajích unikají miliardy?

Nečasova vláda strašila lidi, že tu je krize, a totálně je odradila od nákupů. Všichni se báli budoucnosti, a proto tu máme 1800 miliard korun úspor u obyvatelstva. Jenomže my potřebujeme spotřebu. Jen když lidé budou nakupovat, firmy budou mít byznys a budou vydělávat a platit daně a stát vybere DPH a další daně. Proto jsme spotřebu uvolnili, ale chceme hlavně investovat.


* Zatím spíše všem přidáváte - na důchodech, dávkách, platech...

Ano, naši koaliční partneři na to neustále tlačí. Pokud se státním zaměstnancům v minulosti vzalo deset procent z výplaty, tak to dnes chtějí nazpátek. To je legitimní. Vždyť stát se nebyl schopen ani vybavit personálně a motivovat k lepší práci třeba finanční správu. Tam neměli ani nárok na příspěvek na stravu, až teď jsem jim ho přiznal. Možná vám to přijde směšné, ale tito lidé mají aktivně vybírat daně.


* Co by úředníci na finančních úřadech měli dělat jinak?

Někdo tu vymyslel specializovaný útvar, který kontroluje ty největší firmy, které ale daně platí, místo toho, aby kontroloval podniky, které je neodvádějí. Proč finanční správa nemá celostátní působnost? V Praze jsou kontroloři zahlcení. K tomu tu jsou celníci, kteří by především měli bojovat proti karuselovým podvodům s DPH. Na zasedání ministrů financí států Evropské unie jsem v souvislosti s tím navrhl přenesení daňové povinnosti až na toho posledního v celém řetězci. Nechápu, proč to Evropská unie v minulosti odmítala. Teď to jdeme zavádět na tablety, kovy a další věci. My to však potřebujeme hlavně u pohonných hmot, tam jsou podvody největší. Od roku 2009 do roku 2013 jsme přišli skoro o 50 miliard korun.


* Podvody páchá úzká skupina lidí. Jak je vůbec možné, že na ně policie a celníci zatím nepřišli?

Bavíme se o organizovaném zločinu, velmi dobře zorganizovaných skupinách, které mají k dispozici značné finanční prostředky a jsou schopné disponovat množstvím různě nastrčených osob nebo společností. Těm stačí, aby existovaly třeba 14 dní, aby posloužily k realizaci podvodu. Naprosto klíčové jsou rychlé reakce a stát tady vždy bude reagovat se zpožděním. Bohužel zároveň funguje tak, že v jeho složkách máme korupci. I finanční policie tu byla v minulosti zrušena, zřejmě byla příliš aktivní, a tím pro politiky nepohodlná. Alespoň tu začne pracovat Kobra, což je hlavně věc koordinace mezi finanční správou, celníky, Finančním analytickým útvarem i k tomu vyčleněnými policisty.


* Kobra těmto únikům zabrání?

Sama ne. Musejí přijít další systémová opatření. Jde o posílení celní správy. Ta by pak mohla vyšetřovat i věci, které dosud musela předávat policii, a zbytečně se tím ztrácel čas. Chceme tu mít centrální registr účtů. Když totiž existuje podezření, že nějaká firma dělá karuselové podvody, jde současně o čas. Potřebujeme okamžitě vědět o existenci účtu, abychom ho mohli zablokovat, protože na něm možná je nula, ale možná sto milionů. Zatím píšeme dopisy bankám, ty nám informace dají pozdě a celé je to potom k ničemu.


* Není přesto lepší zaměřit se na tyto konkrétní podvodníky, neměnit legislativu a ostatní neomezovat?

Čím je omezujeme? Tím, že chceme registr účtů, přece pro nikoho žádná povinnost nevzniká, to jde úplně mimo ně. Navíc byl centrální registr účtů před schválením na vládě už za premiéra Petra Nečase, jen údajně hlasem ministra vnitra Jana Kubiceho nebyl schválen.

* Omezením však bude chystaná elektronická registrace tržeb.

V čem? Že chceme, aby se tu platily daně?


* Majitelé obchodů a restaurací si budou muset pořizovat elektronické čipy, které takovou kontrolu umožní.

Jenže dnes tu máme plno podnikatelů, kteří pět či deset let vykazují ztrátu a jezdí si bavorákem nebo ve ferrari. Já myslím, že platit daně je normální.


* Proč neustále měnit podmínky pro všechny? Někdo daně neplatí, ale 95 procent podnikatelů je snad seriózních.

V okolních státech to funguje. Na Slovensku mají registrační pokladny. Ty my nechceme, nejsou už efektivní a dají se obcházet. Navíc jsou pro podnikatele drahé. To, co navrhujeme, je elektronická evidence, která podnikatele téměř ničím nezatíží. Každý může takový systém vidět v Chorvatsku, a tam ho 90 procent lidí přivítalo. Proč by se konkurence dívala na to, že jiní podvádějí? Navíc když prodáváte nějaké zboží, na něž je uvalena daň, a pak ji neodvedete, podvádíte zákazníka. Jinak ani náš rozpočet nedáme dohromady, mandatorní výdaje a výplaty státních zaměstnanců dosahují více než 900 miliard korun.


* Elektronická registrace asi stačit nebude, co dalšího připravujete?

Letos a v příštím roce budeme posilovat finanční správu a přijímat do ní další zaměstnance. Je třeba posílit zejména kontrolu a vymáhání. Tyto složky jsou klíčové pro výběr daní, a přitom byly stavy jejich pracovníků neustále snižovány. Plánujeme rozšíření kompetencí celní správy i nákup technického vybavení, které jí umožní lépe vykonávat její činnost, například mobilní laboratoře. V roce 2016, jako letos v lednu na Slovensku, zavedeme elektronický výkaz DPH, což ukáže, kde máme čekat odvod této daně. Pak přibude on-line registrace tržeb. Myslím, že to fungovat bude. Když v Chorvatsku na daňovém úřadu v sobotu večer zjistí, že v nějakém baru nemají žádné tržby, tak se na to jdou podívat. Pokud zjistí, že tam podvádějí, vezmou jim licenci, zavřou provozovnu a hotovo.


* Kdo bude tato data u nás vyhodnocovat a na kolik to celé přijde?

Tak daleko nejsme. Připravujeme projekt, pozval jsem na návštěvu chorvatského ministra financí, zkušenosti jsou důležité. Chorvaté to zavedli, aby podnikatele motivovali, a zároveň snížili DPH. Dost dramaticky, myslím z 25 na 10 procent. Kdysi jsme tu měli sníženou sazbu 10 procent, pak ji TOP 09 a ODS navýšily na patnáct. Kdyby se jednou opět podařilo sazbu snížit na 10 procent, bylo by to ideální.

* Chcete snižovat DPH?

Bylo by to správné. Naše snížená sazba je stále jedna z nejvyšších v Evropě. Nechtěl bych však, aby to vyznělo stejně, jako když jsem do televize řekl, že bych si přál vyrovnaný rozpočet. A všichni začali psát, že to bude hned.


* Jaký je vlastně váš odhad částky, o kolik více lze na daních vybrat?

Potenciál ztrát spojených s podvody na DPH je 2,7 procenta HDP. To je sto miliard korun. Je jasné, že se nám nepovede podvodům úplně zabránit, ale Němci to stlačili na jedno procento. Vedle toho máme kolem 150 miliard daňových nedoplatků. Lepší výběr daní znamená podle našich odhadů asi 30 miliard korun. Finanční úřady musejí lépe kontrolovat, mít analytická oddělení a jasnou strategii. Když jsem byl na první poradě u jejich šéfa, tak jsem je vyzval, aby mi dali seznam, co všechno by chtěli změnit. Napsali 50 bodů, a tak jsem se ptal, co dělali těch předchozích dvacet let.


* Stejně by nás zajímalo, o kolik peněz dohromady může jít...

Toho se nedopátráte, nechci střílet od boku. Pokud to všechno zavedeme a bude to účinné, tak to může být znát.


* Nehrozí, že se do doby, než daně začnete lépe vybírat, státní dluh také podstatně zvýší?

Tím, že jsme uvolnili spotřebu i investice, mělo by se nám to do rozpočtu vracet. Navíc jsem likviditu státu začal řídit natvrdo a koncem roku 2015 bude deficit stejný jako v roce 2013. Tím chci říci, že za dva roky vykážeme asi 100 miliard deficitu, ale tím, že budeme lépe řídit likviditu, bude absolutní dluh stejný. Poměr dluhu vůči HDP klesne z 43,3 procenta v roce 2013 na 40,3 procenta v roce 2015. A proč vykážeme deficit a budeme mít stejný dluh? Protože lépe využijeme peníze, které jsme si půjčili. Ale využili bychom je ještě lépe, kdybychom měli všechny prostředky z fondů, z veřejných institucí ve státní pokladně. Ta, i když spolykala 4,7 miliardy korun, nefunguje tak, jak by měla. Navíc většina veřejných institucí tam ani nechce dát peníze, nechtějí, aby byly na jedné hromadě. Aby se to řídilo on-line.


* Myslíte si, že by stát měl více zasahovat do ekonomiky?

Prioritou je dopravní infrastruktura. Jenže stát je paralyzovaný. Vezměte si například zákon o veřejných zakázkách: když vyhlásíte soutěž a dostanete jen jednu nabídku, musíte ji zrušit. Proč? K tomu šikanózní odvolání v případě, že už někdo vyhraje. Všechno tu strašně dlouho trvá, TOP 09 a ODS se snaží vše destruovat, jak ukázaly při schvalování novely o výkupu pozemků. Výsledkem je, že tu 24 let po revoluci nemáme páteřní dálniční síť. Chybí spojení na Linec, na Vídeň, Drážďany, Vratislav atd. Teď se na to ale soustředíme.


* Kde na to vezmete peníze?

Dávno tu měla být jasná strategie, ještě předtím, než jsme začali čerpat z evropských fondů. Proč tu bylo tolik programů, proč to šlo na kraje a některé nesmyslné projekty? Stát měl stanovit priority, měl mít zákon o liniových stavbách. Není přece možné, aby každou dálnici blokovaly Děti země a každý starosta chtěl exit. Proč tu místo toho nemáme rychlovlaky?


* To jsou ohromné peníze, nějakých dvě stě miliard korun.

Teď je na ně hlavně pozdě. Kdysi jsem to říkal Vladimíru Špidlovi, když skončil jako premiér. Vykládal, jak jel ve Francii TGV, tak jsem se ho zeptal: Proč kupujete pandury, proč nepostavíte takovou rychlodráhu vedle dálnice D1? Jezdili bychom z Prahy do Brna vlakem za 40 minut. Navíc tu nemáme ani jeden PPP projekt. Když stát nemá peníze, můžeme jednat s investory, aby toto období překlenuli. Proto hovoříme se zástupci jihokorejských firem, zda by tu nebyli ochotni něco postavit.


* Jak něco?

Například dráhu mezi Kladnem, letištěm a centrem Prahy, o níž se mluví strašně dlouho. Další prioritou dopravních staveb je odklon tranzitní dopravy, protože Praha s ní má veliké problémy. Musíme se podívat rovněž na to, že kolem velkých aglomerací nejsou místa v základních školách. Věcí, které tu chybějí, je však daleko více - místa v mateřských školách, sociální bydlení…


* Často mluvíte o úsporách provozních nákladů. Jaké částky tam můžete najít?

Největší problém je s IT firmami, které stát nepřímo vydírají. Nahradit systém dodaný někým, kdo má monopolní postavení, je problém. Tam se skrývají největší náklady. Chceme to však řešit, jeden projekt připravuje ministr vnitra Chovanec, u nás to má na starost můj náměstek pan Wagenknecht. Centralizujeme i správu nemovitostí, to je CRAB, také nekonečný příběh. Stojí velké peníze a zatím nic nepřináší, přestože do něj ministerstva dodávají data už skoro dva roky.


* Co tedy s „krabem“, když nefunguje?

Údaje tam postupně nalijeme. Přece jen už vyklízíme budovu na náměstí Republiky, stěhujeme některé úřady. Náměstek Závodský má jasný plán, jak to dělat.


* Velké výpadky příjmů jsou spojeny se švarcsystémem, a ten je zase spojen s tím, že tu máme vysoké odvody, vysokou cenu práce. Co s tím uděláte?

Teď vzniká komise pod paní profesorkou Vančurovou, a ta by měla ohledně ceny práce, zaměstnanců i OSVČ vypracovat analýzu. Vedeme rovněž debatu s Asociací malých a středních podniků a živnostníků, s jejím předsedou panem Havlíčkem, ohledně paušálů pro živnostníky. Přišli jsme na resort v té nejhorší době. Rok 2014 jsme nemohli ovlivnit, i když se domnívám, že jsme si mohli pomoci rozpočtovým provizoriem. Rusnokova vláda nepředkládala žádné zákony a my teď honíme všechno najednou.


* Nebojíte se, že to do voleb, ať už budou kdykoli, ani všechno nestihnete? Že se tak dostanete do pozice vašich předchůdců, kteří také vždy slibovali...

Já se nikdy nedostanu do pozice svých předchůdců, protože jsem v podstatě jediný, kdo si v politice pohoršil po všech stránkách, finančně, rodinně i zdravotně. Pro mě být ministrem koaliční vlády není vrcholem kariéry, ten už mám za sebou. Výsledky však nemůže nikdo čekat za pět měsíců, když stát skoro 25 let funguje tak, jak funguje. V politice budu tak dlouho, dokud si to lidé budou přát.


* Nemáte pocit, že státu chybí nějaká jednotící koncepce, která by řekla, co se v ekonomice má dělat?

Ta nemůže být, když já jsem středopravý nebo středorozkročený nebo jaký a sociální demokracie má koncepci jen utrácet.


* Vy se snažíte „spravit“ příjmy státu, ucpat díry ve výběru daní. Avšak i kdyby se vám to povedlo, stát rok co rok utrácí čím dál více. Nebudou peníze za pár let stejně zase chybět?

V příjmech jsou obrovské rezervy. A také počítáme s nějakým hospodářským růstem, také bychom měli aktivně hledat investory a snažit se snižovat nezaměstnanost. Často se ptám, když máme tolik nezaměstnaných, proč jsou na každé stavbě Ukrajinci a Slováci.


* Říká se, že problém veřejných financí je spojený s faktem, že nemáme dobrý penzijní systém. Máte představu, jak by měl vypadat?

Určitě je základ v tom, že by si lidé měli šetřit na stáří. My jsme jako děti byli vychováni, že je třeba postarat se o rodiče, to se dnes také nenosí. Podle mě je škoda, že druhý pilíř skončí. Všude na světě existují penzijní fondy, ale u nás to nefunguje, takže je něco špatně. Máme deficit výdajů na penze každý rok 50 miliard a neumím si moc představit, co komise pro reformu důchodů vymyslí. Z dlouhodobého hlediska, jak nám vyčítá i Evropská unie, se jednou neubráníme zvyšování věku odchodu do důchodu.


* Ten už se nyní prodlužuje...

Ano, ale neprodlužuje se tak razantně, jak od nás chce OECD nebo Evropská unie.


* Když tvrdíte, že je druhého pilíře škoda, bude se tedy rušit?

To se dohodlo v rámci koaličních jednání. Nějakým způsobem zanikne nebo bude převeden do třetího pilíře.


* Koaliční jednání může jednou dopadnout tak, a podruhé třeba naopak...

To jsem si také myslel, ale naši partneři mi vysvětlili, že ne. Myslel jsem si, že když se nějaké rozhodnutí neukáže jako dobré, tak se dá změnit. Mýlit se je lidské. Když si promítnu, jak jsme jednali o koaliční vládě, tak pokud by náhodou někdy bylo ještě jedno jednání, postupoval bych jinak.


* Tvrději?

Rozhodně.


* Takže politika by se měla dělat nějak odlišně?

Nejlepší by bylo mít jednobarevnou vládu. Mít tu většinový volební systém jako ve Velké Británii nebo v USA. To tu však nikdy neprojde.


* Jaké máte další plány s Agrofertem? Před vstupem do vlády jste měl rozjednaných několik zahraničních akvizic.

To vůbec neřeším. Byly tam nějaké záměry, ale nevyšly. Teď chodím sem (do sídla ministerstva financí - pozn. red.), byl jsem tu v sobotu a v neděli uklízet.


* Dříve jste usiloval o vlastní banku. Ta idea ještě žije?

Náš společný fond s panem Janovem usiloval o LBBW, ale už to vůbec není téma. Já už nechci nic, už nemůžu nic. Mám střet zájmů i na záchodě, jak říká Kalousek. Tady se rozkrádal státní majetek, ale já jsem nejvíce sledovaná osoba. Je to směšné, stále mi něco vyčítají.


* Není to s Kalouskem osobní?

Já to nemám osobní. On stále útočí, stále se mnou má problém. Nejdříve jsem byl estébák, potom jsem měl střet zájmů, potom jsem tygr v masně. Nevím, kdo mu to radí. Přitom v některých ekonomických věcech se shodneme.


* Fakt, že jako majitel Agrofertu jste ve výrazném střetu zájmů, asi nemůžete popřít…

Podsouvat mi, že jsem šel do politiky kvůli byznysu, je absurdní. Kdybych chtěl, tak si zítra vezmu z firmy deset miliard. Ale já je nepotřebuji. Lidé mají plné zuby těch, kteří to tady řídí 24 let, byla tu obrovská poptávka po změně. Já jsem to nějakým způsobem uchopil a jsem tady, snažím se věci měnit.


* Co se vám musí podařit, abyste si po letech ve vládě řekl: Mohu být spokojen?

Něco, co bude hmatatelné. Že stát nebude fungovat tak těžkopádně, že zrealizujeme konkrétní investice. Vlastně to ani neumím nějak konkrétně pojmenovat. Jsem spíše stavitel, celý život něco tvořím. Nám se vlastně povedla i unikátní věc v politice. Žádná politická strana v Evropě nešla z nuly skoro na devatenáct procent za tři měsíce a nevyhrála evropské volby.


* Ale co s tím?

Alespoň jsme zabránili navýšení daní.

Nejčtenější