Novinky

Rozhovor s ministrem financí Andrejem Babišem v HN dne 11.4.2014

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Rozhovor
  • Ministr financí
  • Hospodářské noviny

Rozhovor s Andrejem Babišem, ministrem financí.
Zdroj: Hospodářské noviny | 11.4.2014 | Rubrika: Rozhovor | Strana: 4 | Autor: Jindřich Šídlo, Luboš Kreč

Andrej Babiš už sice sedí bezmála tři měsíce na ministerstvu financí, pořád ale tvrdí, že vlastně není politik. Bez ohledu na to, že se každou chvíli dostává do přestřelky s kolegy z koalice, jak se to dělo většině politiků, vůči nimž se tak rád vymezuje. „Hádám, že vláda vydrží do konce. A říkám bohužel, hlavně kvůli mně, protože jsem si na stará kolena docela zkomplikoval život. Je to podstatně horší, než jsem čekal.“

HN: Vypadá to, že se z vás konečně stal politik.

Myslím, že ne. Mluvím jinak, chovám se jinak. Nejsem jako normální politici. Vyjadřuji se jiným způsobem.


HN: Hádky v koalici jsou v duchu tradiční české politiky. Dost připomínáte kabinet Petra Nečase, tam se také premiér hodně dohadoval s ministrem financí.

Nepřijde mi to. Já se s nikým nedohaduji, jen jsem reagoval na některé věci, a člověk musí být v tom, co říká, velmi obezřetný. Přišla nějaká europoslankyně, která mě z nějakých důvodů kritizovala. Ani nevím proč, protože moji lidé se hodně angažují, aby právě certifikace evropských fondů byla v pořádku, aby se už nedělo to, nač upozorňovala Evropská komise. Je to spojené s korupcí. Takže mě překvapilo, jak paní Ingeborg Grässeleová prezentovala svůj názor. Na to konto se pan premiér vyjádřil k Agrofertu. To pro mě bylo překvapení. Pak už následovala jen nějaká přestřelka.


HN: Právě. Vláda existuje sotva tři měsíce, a už tu máme přestřelky.

Rozumím tomu, že média potřebují konflikty. My jsme si to vyříkali na koaliční radě a na vládě. Každopádně jsme se shodli, že není úplně dobře si něco vzkazovat přes média. Teď už by to mělo fungovat lépe.


HN: Epizoda, v níž hrálo roli OKD, zdravotnictví a váš střet zájmů, tedy skončila?

Ano. Byl jsem celkem překvapený, že s tématem mého střetu zájmů přišel pan premiér až po ustavení vlády. Předem jsem jasně deklaroval, že Agrofert nebudu prodávat, nechtěl jsem být politikem. A ani v tom nevidím pro sebe dlouhodobě nějakou perspektivu. Nechtěl jsem lidi oblbovat, že budu tvrdit, jak jsem Agrofert někomu prodal nebo ho někde zaparkoval. Prodat Agrofert by byl proces minimálně na rok a půl.


HN: Na jak dlouho se jako politik vidíte, když i jako ministr financí říkáte, že v tom pro sebe nevidíte nějakou perspektivu?

Na tak dlouho, dokud budu mít pocit, že mě hnutí potřebuje a že mně lidé věří.


HN: Nezlobte se, ale co tedy jste, když tvrdíte, že nejste politik? Podnikatel už také nejste…

Nespokojený občan.


HN: A nejste hlavně ministr financí, který rozhoduje o penězích daňových poplatníků?

Nerozhoduji o nich ale sám. Politik, jak jsem to většinu života vnímal, je něco jiného, než co jsem já. V médiích třeba vystupuji jiným způsobem.


HN: Když jsme u těch politiků – vážíte si premiéra?

Je to můj koaliční partner.


HN: My o tom občas pochybujeme. A soulad mezi premiérem a ministrem financí je klíčový.

Když spolu sedíme za jedním stolem, nemáme žádné problémy. Občas mám pocit, že zatímco já pořád vystupuji stejně, tak on, jelikož je profesionální politik celý život, zřejmě už má v sobě zakódované, že vystupuje jinak na veřejnosti než v přímém kontaktu.


HN: A není na vině i to, že jste byl zvyklý o řadě věcí rozhodovat sám, a teď už nejste jednička?

To není o tom, kdo je jednička a kdo dvojka. Podstatné je, kdo se jak cítí. Já to tak nevnímám. I v tom kvazisporu s ministrem průmyslu Janem Mládkem o OKD šlo o to, že on zdědil rozhodnutí Rusnokovy vlády. Mně se to řešení nelíbilo, chtěl jsem se o tom přesvědčit, když mě tedy postavili před hotovou věc a vyzývali mě, abych dal 1,1 miliardy. Proto jsem se setkal s šéfem NWR, nepočítal jsem, že vyjednám něco jiného, ale během rozhovoru k tomu došlo. Z toho vzniklo nedorozumění, teď už to ale řešíme spolu.


HN: Nenapadlo vás, že byste zkusil něco podobného jako v Česku ANO rozjet či podpořit i na Slovensku? Tamní prezidentské volby ukázaly, že voliči tam mají podobnou náladu jako ti čeští.

Ne, to nejde. Je fakt, že mně psala spousta lidí ze Slovenska, ať tam jdu, ale to není proveditelné. Navíc ty tendence nejsou jen tady a na Slovensku, ale i jinde v Evropě. Tady jsem ve vládě, mám koaliční partnery, kteří na mě tlačí, musím zajistit lepší výběr daní…


HN: A vyberete víc na daních?

Jsem v resortu necelé tři měsíce. Podle expertů se dá na daních vybrat asi o 30 až 40 miliard víc. My se ale zaměřujeme hlavně na to, že organizované skupiny se obsluhují na našem rozpočtu podvody se spotřebními daněmi a s DPH. To je priorita, s tím jsou spojené kompetence celní správy, kompetence finančních úřadů, registr účtů. Jde o čas. A také se snažíme hledat likviditu. Stát totiž nechápe, co je to výkon akcionářských práv.


HN: Máte na mysli ty miliardy, které jste v lednu investoval do komerčních bank?

To ze mě akorát dělali blbce. V lednu bylo nezainvestovaných 50 miliard, když dáte peníze do ČNB, dostanete nulu. My jsme je zainvestovali do 17. března. Po devalvaci eura banky měly vyšší poptávku po eurech, tak jsme jim to dali, a vydělali jsme asi 40 milionů.


HN: Objevily se ale pochybnosti, jestli jste při té investici nezvýhodnili banky, které úvěrují Agrofert. Nebylo také hned jasné, kam jste vlastně ty peníze uložili.

Je to celé nesmysl. Jak se objevilo, že jsme to investovali do španělských nebo italských dluhopisů, to byla také blbost. Řekl to analytik České spořitelny, do které jsme uložili 300 milionů eur, a pak to všichni jen opakovali, i když to byl úplný nesmysl. Investovalo se to stejně jako dřív, vždyť to ani nejsem já, kdo investuje. Jsou to pořád titíž lidé – Petr Pavelek, který má na ministerstvu na starost správu finančního majetku, a náměstek pro rozpočet Jan Gregor.


HN: Pod vás spadá i ČEZ, který oznámil, že ruší tendr na dostavbu Temelína. Co vy na to?

Já bych to nerad komentoval. Je to rozhodnutí firmy. Ve středu jsme ČEZ řešili na vládě a odmítli jsme garance státu za ceny elektřiny. To je vše, co k tomu můžu říct.


HN: Má cenu dostavět Temelín?

Oni to musí posoudit. Naše smůla je v tom, že u obnovitelných zdrojů není špatná podstata, ale zpackal to stát, když nastavil výkupní ceny energie, že se z toho stal supertunel. Zaplatíme kvůli tomu stovky miliard navíc. A to ani nevíme, komu to stát platí, peníze odcházejí často offshorovým firmám.


HN: Počkejte. Jaká by podle vás měla být energetická strategie? Je namístě podporovat jádro?

Určitě chceme podporovat jádro. Prioritou určitě není plyn. Je to ale na celkovou bilanci naší země, chce to udělat revizi toho, co se vyváží. Jak fungují teplárny, proč se spaluje uhlí a přitom vyváží elektřina. Chceme investovat do zateplení, jede Zelená úsporám. Musíme být opatrní s různými prognózami. Určitě nechceme navyšovat obnovitelné zdroje. Martin Roman v roce 2008 řekl, že v roce 2015 bude málo proudu. To nevyšlo. Goldman Sachs tvrdili, jak bude barel ropy za 200 dolarů. Mluvilo se o biopalivech… Nic z toho nevyšlo. Byl bych s prognózami opatrný. Máme tu otázku Dukovan.


HN: Šéf ČEZ Daniel Beneš poté, co jste na vládě odmítli dát záruky za výkupní ceny elektřiny, řekl, že hrozí nedostatek vyráběné elektřiny v roce 2030, a zmiňoval, že právě bez Dukovan bychom mohli mít velký problém, pokud je nemodernizujeme…

Musíme prostě udělat bilanci, je třeba posoudit situaci v celé střední Evropě, podívat se na Maďarsko, Slovensko, Německo a jeho podporu uhelných elektráren.


HN: Takže říkáte, že…

Já neříkám nic, já nejsem ČEZ. Pouze konstatuji, že se pořád mluví o hospodářské strategii a politice zaměstnanosti a je tu tolik strategií… Přitom na podnikání potřebujete mít dobrou infrastrukturu, tu nemáme. Nemáme dálnici do Vídně, do Drážďan, do Lince… Teď se to řeší. Potřebujeme mít levné energie, u nichž nás ale ničí příplatky. Potřebujeme mít kvalifikovanou pracovní sílu, ne aby školy chrlily tisíce lidí, kteří mají pro průmysl nevhodné vzdělání. Potřebujeme málo byrokracie, málo korupce. Stát by měl dát spíš volnost, což se neděje. A potřebujeme mít také stabilní daňové prostředí.


HN: Tohle slýcháme už dlouho.

Ano, slýcháme to dlouho, ale neděje se to. Jinak sem zahraniční investory nedostaneme. Mimochodem, teď jsem na zasedání vlády říkal, že bychom měli něco udělat s udělováním víz Číňanům, jsme v tom nejhorší v EU. Ročně vycestuje 100 milionů Číňanů, kdybychom jich sem milion nalákali, oni by tu rázem spotřebovali pár desítek miliard. Investory bychom měli hledat mimo Evropu. Nedávno si mně stěžoval turecký velvyslanec, že naše ambasáda vydá vždycky jen jednorázové povolení ke vstupu na tři dny, zatímco francouzská dá na devadesát dní, navíc s možností opakovaného vstupu do schengenského prostoru.


HN: Teď jste od ČEZ odbočil. Hodně vzruchu jste ale způsobil i tím, když jste řekl, že by si stát mohl sáhnout na celou dividendu z firmy.

K ČEZ už bych se raději nevyjadřoval, protože když jsem vyjádřil svůj soukromý názor, že bychom si mohli vzít celou dividendu, spustil se kolem toho velký povyk. ČEZ je asi nejméně zadlužená energetická firma v Evropě, i když investovala 80 miliard v zahraničí a 70 miliard tady na základě předpokladů, které nenastaly. Ještě jsme to nediskutovali v koalici, a proto, že firma je obchodovaná na burze, bych to nerad více komentoval.


HN: Jste ministr financí, proto se ptáme.

Jen jsem řekl, že tam je potenciální zdroj peněz.


HN: Takže ještě není jisté, že se vyplatí celý zisk?

Ano, to ještě není jisté, jak to bude.


HN: Všiml jste si, že ve sněmovně se proti vám občas formuje pravolevá většina? Třeba u volby do mediálních rad.

Je to tak. Klasické politické strany jdou proti nám. Zajímavé je, že třeba Miroslav Kalousek teď neříká nic proti levici, útočí jen na mě. Nepřijde vám to zvláštní?


HN: Nepřijde. Taková je politika.

Proto říkám, že tenhle stát řídí stále stejní politici.


HN: Příští týden proběhne v Bratislavě váš soud, že?

Asi ano, mám zrovna dovolenou.


HN: Takže tam nepojedete?

A proč bych tam jezdil? V lednu, když byl soud, jsem měl služební cestu na Slovensko, potkal jsem tam tři ministry. Kdybych na ten soud nešel, média by mi vyčetla, že se mu vyhýbám. Kdybych šel zase jen na soud, kritizovala by mě, že nepracuji. Tak jsem šel na soud a pracoval zároveň. Najal jsem si kvůli tomu soukromé letadlo, protože kdybych jel autem, cesta by mi trvala přes tři hodiny a nic bych tam nevyřídil. A zase skandál.


HN: Ovlivní ten výsledek nějak vaši politickou kariéru?

Nemůže.


HN: A proč jste do toho tedy šel?

Ústav paměti národa jsem zažaloval, protože jsem rozjel politické hnutí a věděl jsem, že to proti mně všichni použijí. Kdybych nešel do politiky, neřešil bych to. Stále se něco dělá proti Babišovi. Nepojedu tam. Co bych tam dělal? Abych odpovídal na ty stejné hloupé otázky? Vy nevíte, co to byl zahraniční obchod před revolucí. Estébáci nás hlídali, abychom nekradli. A když někdo kradl, tak ho zavřeli. Nikoho jsem neudával. Co mně třicet čtyři let poté chce někdo vyčítat? Že jsem na nějakém seznamu? Já jsem nic neudělal. Měli jsme v rodině tři emigrace, mého otce vydírali, on nemohl nikdy být nic víc než ředitel odštěpného závodu.

Nejčtenější