Novinky

Rozhovor ministra financí Andreje Babiše pro Zlatou korunu

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Rozhovor
  • Ministr financí
  • Andrej Babiš
  • Zlatá koruna

* Na Ministerstvu financí působíte již přes čtyři měsíce, jak byste toto období zhodnotil?

Když jsem na ministerstvo nastoupil, jednou z prvních věcí, kterou jsem udělal, bylo vytvoření týmu mých spolupracovníků, snížení počtu náměstků a změna organizační struktury na Ministerstvu financí s cílem zvýšit efektivitu řízení ministerstva a zlepšit jeho práci. Podařilo se nám výrazně ušetřit na provozu státní pokladny, zhruba 70 % v provozních nákladech. Vypověděli jsme tři desítky smluv na externí právní služby a vyjednali výraznou slevu na nákup kancelářského papíru ve výši 40% původní ceny. Do budoucna bychom chtěli snížit provozní náklady resortu na polovinu. Uzavřeli jsme také dohodu o spolupráci v rámci boje s daňovými úniky zejména v oblasti DPH a spotřebních daní (tzv. Kobra) s Ministerstvem vnitra. Začali jsme efektivněji řídit volné prostředky státu na účtech státní pokladny, což vedlo k minimalizaci stavu neinvestovaných a neúročených prostředků státu. Investováním eurové likvidity a dalšími operacemi na peněžním trhu jsme od počátku roku získali 92 mil. Kč.


* Má a může stát chránit spotřebitele? Jaké jsou priority ministerstva v této oblasti?

Stát chránit spotřebitele nepochybně má a může. Je třeba vycházet z toho, že spotřebitel je ve vztazích s finančními institucemi objektivně slabší stranou. Obecně méně rozumí finančním produktům než ti, kteří mu je nabízejí. Má rovněž horší výchozí pozici ve chvíli, kdy má jít s protistranou do případného právního střetu. Proto zákon spotřebiteli přiznává určitá dodatečná práva a vyvíjí činnost v oblasti finančního vzdělávání. Kdyby to neudělal, finanční následky by nenesl jen onen nechráněný jednotlivec, ale celá společnost. Spotřebitel by měl mít zajištěn dostatečný informační komfort, aby mohl činit svobodná a racionální rozhodnutí, odpovídající jeho potřebám a možnostem. Měl by mít také garanci, že jedná se solidními a kompetentními prodejci či poradci. Konečně by měl mít vytvořeny podmínky pro to, aby mohl rychle, levně a účinně hájit svá práva v případě, kdy má pocit, že je na nich krácen. Na druhou stranu, každá ochrana spotřebitele má své meze. Neměla by oslabovat obezřetnost spotřebitele a vytvářet mu tak falešný pocit bezpečí, narušovat svobodu smlouvy a příliš zatěžovat regulované subjekty dodatečnými náklady.


* Jaká je role ministerstva ve finančním vzdělávání?

Ministerstvo financí zaštiťuje finanční vzdělávání, jedná se o jeden z klíčových prvků ochrany spotřebitele na finančním trhu. Odborně spolupracovalo s Ministerstvem školství na procesu implementace finančního vzdělávání coby povinné výuky žáků a studentů základních a středních škol. Česká republika je jednou z prvních zemí na světě, kde se podařilo implementovat povinné finanční vzdělávání do všech základních a středních škol.

Ministerstvo je dále nezávazným odborným konzultantem obsahu projektů finančního vzdělávání a vede Pracovní skupinu pro finanční vzdělávání. Ta je platformou relevantních subjektů (ministerstva, asociace finančního trhu, neziskové organizace, akademická sféra), na níž jsou diskutovány a koordinovány aktivity zainteresovaných stran.


* Plánujete v oblasti vzdělávání nějaké novinky?

Ministerstvo financí se věnuje této oblasti dlouhodobě. Nejnovější aktivitou je spuštění pilotní verze rozcestníkového portálu „Proč se finančně vzdělávat?“ www.psfv.cz, který má za cíl poskytovat základní informace o fungování a hlavně rizicích finančního trhu s důrazem na tvorbu a vedení rodinného rozpočtu. Portál také shromažďuje kontakty na občanské a dluhové poradny, které spotřebitelům odborně a zdarma poradí v tíživé finanční situaci.


* V souvislosti s bankovními poplatky kritici tvrdí, že ochrana spotřebitele je u nás nejhorší v Evropě. Je to přehnané?

Ochranu spotřebitele nelze zužovat na regulaci bankovních poplatků. Případná cenová regulace je vždy až řešením krajním, z pohledu legislativy navíc velmi složitým. Takový postup lze obhájit až ve chvíli, kdy se jiné cesty řešení problému ukážou jako slepé.


* Pokud se dá na stát nahlížet jako na (specifickou) firmu, jsou jejími akcionáři občané. Jakou roli hraje to, jak lidé hospodaření státu rozumějí?

Domnívám se, že to jak lidé rozumí hospodaření státu, hraje velkou roli. Právě proto Ministerstvo financí připravilo publikaci „Státní rozpočet v kostce“, jejímž cílem je přiblížit problematiku státního rozpočtu široké veřejnosti. Brožura popisuje hlavní funkce státního rozpočtu, jeho charakteristiky, proces jeho přípravy a přináší konkrétní informace k rozpočtu na rok 2014. Podle mě není v silách běžného člověka se podrobně seznámit s detaily státního rozpočtu. Chceme občanům přiblížit tvorbu dokumentu, který zásadně ovlivňuje jejich životy. Doufáme, že brožura pomůže daňovým poplatníkům získat lepší představu o tom, jak stát nakládá s jejich prostředky.


* Právě skončený 12. ročník soutěže Zlatá koruna, nad nímž jste převzal záštitu, hodnotí finanční produkty pro běžné klienty i podnikatele. Právě podnikatelé si přitom často stěžují, že třeba kvalitních úvěrů je dost, ale s dostupností je to horší. Myslíte, že je problém na straně bank, nebo podnikatelů?

Dostupnost úvěrových produktů je úzce provázána s vyhlídkami ekonomiky jako celku. Nepříznivá či nejistá očekávání se nepochybně podepisují na tom, že jsou banky v poskytování úvěrů opatrnější, respektive že stanovují vyšší rizikovou přirážku. Nehledal bych proto jednoznačného viníka na jedné či druhé straně úvěrového trhu. Očekávám, že se zlepšením makroekonomických výsledků se postupně dostaví i zlepšení dostupnosti úvěrů pro podnikatele.