Novinky

Prokazování původu majetku nemá být šikana slušných

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Rozhovor
  • Lidé MF
  • Náměstek ministra pro daně a cla
  • Právo

Rozhovor se Simonou Hornochovou, náměstkyní ministra financí.
Zdroj: Právo | 23.4.2014 | Rubrika: Titulní strana | Strana: 1 | Autor: Jiří Vavroň

Náměstkyně ministra financí Simona Hornochová v rozhovoru pro Právo říká, že navrhovaný zákon o prokazování původu majetku nebude namířen proti slušným lidem.


* Váš resort připravuje zákon o prokazování původu majetku. Veřejnost máte na své straně, na podporu zákona vznikají dokonce petice, politici se zaklímají svojí podporou. To se už musí nepoctivci třást!


Problém je, že každý z podporovatelů si zákon představuje po svém a většinou již ukvapeně předjímají cestu, kterou je ale nejprve třeba pečlivou analýzou nalézt. Prokazování původu majetku je pouze nástroj k tomu, jak zjistit, zda určitý majetek nepochází z nelegálních, případně nezdaněných příjmů. Cílem je tento majetek či jeho část odebrat. Musíme se proto nejdříve shodnout na východiscích zákona. Za prvé jaký majetek bude zákonem postihován, jaká bude míra důkazního standardu a v jakém řízení budou tyto skutečnosti zjišťovány. Za druhé je třeba rozhodnout, zda zákon bude cílit na člověka, nebo na majetek, u něhož nebude prokázán jeho původ. Lze porovnávat úroveň životního standardu konkrétní osoby s tím, jaké vykazuje příjmy. V řadě případů ovšem není majetek ve vlastnictví osob, které jej užívají. A za třetí je třeba se dohodnout, jak budeme nelegální majetek postihovat a kdo to bude mít v kompetenci.


* Proč ale takové hledání dohody mezi ministerstvy, právníky i soudci ještě před paragrafovaným návrhem zákona?


Než předložíme zákon o prokazování původu majetku a jeho odčerpání, musí být o něm shoda jak mezi politiky, tak mezi experty, soudci a ústavními právníky. Jde o velmi citlivou problematiku. Nechceme připravit zákon, který by Ústavní soud následně zrušil. Určité varování v tomto směru vidíme na Slovensku. My ten zákon – i vzhledem k situaci ve společnosti a velké společenské poptávce – potřebujeme.


* V čem tedy spočívá největší problém?


Především je třeba se rozhodnout, jakou cestou se vydat, aby výsledné řešení bylo efektivní, udržitelné, ústavně konformní, což není snadné. Při hledání vhodné cesty tvoří základní rozcestí cesta daňová a cesta soudní. Daňová cesta umožňuje pro prokazování využít široký aparát finančních úřadů a „plošný“ způsob zjišťování informací. Titulem pro odčerpání majetku by pak zřejmě byla zvláštní daň. Ta ovšem ze své podstaty nemůže činit sto procent, takže docílí pouze částečného odčerpání. Soudní cesta předpokládá, že autoritou, která o odčerpání majetku rozhodne, bude nezávislý soud. Jednalo by se tedy o nějaké civilní soudní řízení. Bude třeba nastavit míru důkazního standardu, měl by být nižší, než je v trestním řízení, kde strana žalující musí nade vši pochybnost prokázat, že majetek pochází z trestné činnosti, což bývá v řadě případů obtížné. Soud přitom bude vycházet z podkladů, které mu zajistí jiné orgány (policie, státní zástupci, finanční úřady). Jde tedy o individuálně zaměřený způsob zjišťování, který lze zacílit na podezřelý majetek či podezřelé subjekty. Bude-li zvolena cesta soudní, bude hlavním gestorem zákona ministerstvo spravedlnosti. Mimochodem může být přitom stanoveno i to, jakou částku je třeba z majetku zanechat.


* Musíte ale také počítat s odporem části politiků i veřejnosti, kteří chystaný zákon označují za omezování vlastnického práva, svobody, zásah do soukromí. Poukazují přitom na to, že už dnes je možné zabavit majetek.


V současné době samozřejmě k tomuto účelu existuje řada nástrojů, zejména v oblasti trestního práva. Například je možné odebrat majetek pocházející z trestné činnosti. Je to však limitováno řadou mantinelů, zejména nutností orgánů činných v trestním řízení prokázat nelegální původ majetku nade vši pochybnost. Důkazní břemeno je na policii a dalších orgánech. Sám fakt, že má občan XY větší životní standard a majetek, než jaké vykazuje příjmy, nestačí.


* Dokázat něco v Česku je problém, když se kauzy šetří také deset let. Často půjde i o majetek v držení jiných osob, než které se dopustily nelegálního jednání.


Proto se debata soustředí na to, zda by nebylo možné tyto nástroje, které jsou k dispozici u trestního řízení, rozšířit a zacílit je i na majetek, o jehož legalitě jsou důvodné pochybnosti, avšak dosavadními prostředky nelze prokázat jeho nelegální původ. Samotné prokazování původu majetku je však pouze nástroj, jak zjistit, že majetek pochází s nejvyšší pravděpodobností z nelegálních zdrojů. K tomu, aby spravedlnosti mohlo být učiněno zadost, je nutné současně vytvořit nástroj pro odčerpání (konfiskaci) takového majetku.


* Ale to jsme zase u toho, že by se zákon dal zneužít!


Nemyslím, že by zákon byl zneužíván. Cílem je mířit na významné případy. Na lidi, kteří zřejmě kradou ve velkém, nikoli na babičku, která vlastní domeček a zahrádku. Nikdo nebude zkoumat, zda vzhledem k její penzi není příliš velký. Budeme diskutovat o tom, jestli přímo v zákoně nenastavit nějaký limit, něco jako standardní majetek, aby bylo pojištěno, že budou skutečně šetřeny případy, kvůli kterým zákon vznikl. Tato společnost se musí rozhodnout. Buď si vytvoříme nástroj do budoucna proti zlodějnám a nepořádkům, budeme kultivovat poměry, nebo nebudeme mít nic a budeme se jen dívat, jak se majetek vrací, protože nelze nade vši pochybnost prokázat jeho původ v trestné činnosti.


* Bude zákon, pokud bude přijat, platit zpětně?


Rádi bychom, aby se dalo jít do určité míry zpátky. Podezřelý majetek vlastněný nyní musel být přece získán dříve. Očekáváme, že to bude obtížné.


* V souvislosti s prokazováním původu majetku je často skloňován pojem majetkové přiznání. Jaká je vzájemná souvislost těchto témat?


Majetkové přiznání je bezesporu jedním z nástrojů, které lze při prokazování původu majetku využít. Slouží ke sběru dat, z jejichž analýzy lze indikovat podezření na nelegální původ majetku. Takové přiznání může být pojato plošně (vůči všem), nebo selektivně (vůči vybrané skupině osob). V současné době existuje v zákoně o střetu zájmů institut oznámení (lidově označovaný jako majetková přiznání politiků), kterým vybraní veřejní funkcionáři formou čestného prohlášení sdělují mimo jiné informace o svém majetku a příjmech. Podle našeho názoru to stačí a rozhodně nebudeme navrhovat plošná majetková přiznání.


* Návrh zákona máte připravit do září letošního roku. Stihnete to, když co právník a politik i občan, to jiná představa o zákonu?


Jakmile dojde k dohodě, která cesta je nejlepší, zda bude zvolena cesta daňová, nebo soudní, budou definovány základní mantinely. Pak by to mohlo jít rychle. Ona totiž z minulých let existuje řada analýz, včetně zahraničních poznatků a zkušeností, které připravovalo ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s ministerstvem financí. Jakmile se rozhodneme pro jednu cestu, detailně ji propracujeme. Legislativně by to mohl být jednoduchý zákon, složité bude však stanovit parametry, aby prošel ústavně, A pak samozřejmě bude záležet na tom, jak rozhodnou politici a jak svá rozhodnutí následně zdůvodní lidem.

Nejčtenější