Novinky

Ministerstvo financí žádné zvyšování daní nechystá

Ing. Andrej Babiš
Ing. Andrej Babiš ministr financí

Vydáno

  • Andrej Babiš
  • Článek
  • Daň
  • Ministr financí
  • Mladá fronta Dnes

Zdroj: Mladá fronta DNES | 5.9.2014 | Rubrika: Názory | Strana: 10

Rád bych se ohradil vůči tvrzením Miroslava Kalouska a tvrzením ve čtvrteční MF DNES. Pan poslanec Kalousek značně mystifikuje veřejnost ve snaze zakrýt snahu rozdrobovat příjmovou stranu veřejných rozpočtů za jeho vlády.

Novela zákona o daních z příjmů, která se nyní projednává, má přibližně nulové rozpočtové dopady oproti současnému stavu. Miroslav Kalousek záměrně zaměňuje zrušení zákonů souvisících se zavedením Jednoho inkasního místa a návrh novely zákona o daních z příjmů a dopady porovnává nikoliv se stávajícím stavem, ale s neúčinnou právní úpravou starou několik let.

Současná koaliční vláda nemá zájem navyšovat daně, ponechává pouze stávající výši daňového zatížení. Snižování daní, o kterém pan Kalousek hovoří, je zcela imaginární a v reálném životě občanů by se nikdy neprojevilo.

Zákon o JIM je prezentován, jako by stačilo počkat na nabytí účinnosti již platné normy, přestože je evidentní, že ve stávající situaci bylo zcela nerealistické očekávat, že tato norma někdy účinnosti nabude. Zákon obsahoval velké množství imperfektních úprav a chyb, které by vedly k významné erozi daňového základu.

Je třeba si uvědomit také to, že zákon byl schválen v roce 2011 a účinnost byla plánována na rok 2015, tedy po téměř čtyřech letech a více než za rok po dalších volbách. Příliš dlouhá lhůta mezi nabytím platnosti a nabytím účinnosti způsobila, že se zákon reálně nedal použít.

Lze odhadovat, že pan Kalousek si toho byl velmi dobře vědom, neboť již v době, kdy byl ministrem financí, zadal zásadně přepracovat zákon o veřejných pojistných, bez něhož by celý systém fungovat nemohl.

Původní návrh zákona o veřejných pojistných přinášel mnoho administrativy a zátěže pro zaměstnance i zaměstnavatele a v kombinaci s odstraněním zastropování povinného zdravotního a sociálního pojištění zaměstnavatelů, přesunem části placeného pojistného na zaměstnance a s osvobozením dividend plynoucích fyzickým osobám ještě více rozevíral pomyslné nůžky mezi zdaněním zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných.

Vláda Petra Nečase připravila pro budoucí vlády „nášlapnou minu“ právě v podobě poklesu celkového daňového zatížení o cca 40 miliard korun, tedy o celé 1 procento HDP. Tento pokles daní měl nastat díky zákonům, které byly schváleny v rámci zákona o Jednom inkasním místě, a díky sjednocení sazeb DPH bez ohledu na výdajovou stranu rozpočtu.

De facto tím plánoval budoucí vládě vyšší deficit a dluh.

Vláda Petra Nečase (24. 8. 2011) schválila zákony, které doprovázely zřízení Jednoho inkasního místa daňovými změnami (například změna základu daně z příjmů fyzických osob, pokles sazby daně z příjmů fyzických osob, přesun zatížení zdravotním pojištěním ze zaměstnavatele na zaměstnance, změna základu pro sociální a zdravotní pojištění pro OSVČ a pokles jejich odvodu a podobně), které by však v úhrnu znamenaly pokles příjmů o 13,7 miliardy korun v roce 2015 a další pokles o 8 miliard korun v roce 2016.

Vláda Petra Nečase dále schválila (6. 9. 2012) konsolidační balíček z roku 2012, který kromě zmrazení valorizace důchodů měl od 1. 1. 2013 do 31. 12.
2015 hlavně zvýšit daňové zatížení u daně z příjmů fyzických osob (zavedení „solidární přirážky“ u DPFO ve výši 7 procent u příjmů nad čtyřnásobkem průměrné mzdy, zrušení slevy z daně pro pracující důchodce), zrušit stropy na zdravotní pojištění a zvýšit redukované i standardní sazby DPH o 1 procentní bod.

Současně bylo schváleno (zákon č. 370/2011 Sb. a 377/2011 Sb.), že by k 1. 1. 2016 mělo dojít ke sjednocení obou sazeb DPH na 17,5 %. Tyto změny by znamenaly výpadek příjmů ve výši cca 20 miliard korun pro vládní sektor.

 

Andrej Babiš, ministr financí

 

Nejčtenější