Novinky

Lukáš Wagenknecht v Otázkách Václava Moravce dne 25.5.2014

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Rozhovor
  • Lidé MF
  • Náměstek ministra financí pro finanční řízení a audit
  • Česká televize
  • Otázky Václava Moravce
  • Ministerstvo financí
  • Náměstci

Rozhovor s Lukášem Wagenknechtem, 1. náměstkem ministra financí.
Zdroj: ČT 24 | 25.5.2014 | 13:05 | Pořad: Otázky Václava Moravce II. | Téma: Náměstci MF

 

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
33 úspěchy ministra financí. Resort vicepremiéra Andreje Babiše vydal před nedávnem seznam opatření, která se novému vedení podařilo prosadit během první stovky dnů. Vedle změn organizační struktury a osekání počtu náměstků zpráva zmiňuje i zahájené vyjednávání o centrálních nákupech, úsporu o provozu státní pokladny nebo dokončování hloubkových prověrek v resortech, které patří hnutí ANO. Jak silný je průvan v ministerských skříních?
Sobotkův kabinet slíbil audity ministerstev ve svém programovém prohlášení, a tak začaly jednotlivé úřady prověřovat efektivitu platných smluv a rozpočtů, dílčí závěry auditu jsou k dispozici. Například nové vedení resortu práce a sociálních věcí překvapila suma promrhaných peněz v oblasti informačních technologií.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/ /15. 4. 2014/
--------------------
Kvůli tomu špatnému hospodaření v oblasti informačních technologií se promarnilo kolem 1 miliardy korun.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to především na systému pro vyplácení sociálních dávek, který za někdejšího ministra Jaromíra Drábka změnil dodavatele a podle současného vedení se tak prodražil.

Jaromír DRÁBEK, bývalý ministr práce a sociálních věcí /15. 4. 2014/
--------------------
Míchají se jablka s hruškami, počítá se jednak celý informační systém ministerstva, to se srovnává s náklady na výplatu nepojistných sociálních dávek.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ministr školství Marcel Chládek pro změnu zkritizoval své předchůdce za stovky smluv na externí spolupráci. Stovkám lidí za ni za jeden rok zaplatilo ministerstvo školství přes 90 milionů korun.

Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/
--------------------
Je to pro mě naprosto šokující informace, dokonce je tam několik smluv, které se řetězí, takže u jednoho člověka se to dokonce šplhá k třičtvrtě milionu korun.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Exministr školství Petr Fiala se hájí argumentem, že kvůli rozdělování unijních peněz se musely zadávat nezávislé posudky.

Petr FIALA, předseda strany, exministr školství /ODS/
--------------------
Díky tomu, že jsem v těchto věcech udělal pořádek, tak o tom ví i můj nástupce. Rozdělujeme peníze na výzkum, kde vám přijde třeba 700 žádostí a vy musíte na každou žádost mít dva externí posudky lidí z akademické sféry. Tak vám okamžitě rostou ty čísla až do tisíců.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se pro změnu stal nedávno terčem kritiky za to, že je neefektivní nastavení centrálního registru administrativních budov a nenaplňuje cíle projektu. Registr má optimalizovat obsazenost ministerských budov nebo porovnávat náklady na jednotlivé objekty a na umístění úředníků.
V současnosti vypsané výběrové řízení na generálního ředitele Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Lhůta pro doručení přihlášek končí 10. června. Dalším hostem Otázek první náměstek ministra financí pro finanční řízení a audit Lukáš Wagenknecht, vítejte v Otázkách, hezký dobrý den, pane náměstku. Vy jste na konci ledna, v rozhovoru pro týdeník Euro označil své angažmá na ministerstvu financí, cituji: "za altruismus", dodal jste, že nejprve chcete získat přehled, jak ministerstva nakládají s těmi veřejnými penězi. Už ten přehled máte?

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Tak v tuto chvíli dokončujeme tyto audity a 5. června by měla být veřejná prezentace našich výsledků a výstupů.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
K čemu jste zatím tedy dospěli? Kolik se dá ušetřit, pokud by fungovala ministerstva systematičtěji, byla řízena tak jak jste jako auditor o tom mluvil třeba u pražského dopravního podniku, kde jste předtím působil.

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Tak ono tam těch auditů moc nebylo, říci konkrétně jedno konkrétní veliké číslo, spíš najít systémové problémy v řízení ministerstev. To znamená, my jsme se podívali na určité oblasti definované dopředu v rámci zadávání auditu, mělo to být například oblast personální, oblast provozních výdajů, majetku, informačních technologií a najít takové ty zásadní neshody a problémy a zároveň porovnat několik ministerstev, což byla pro nás úžasná v tuto chvíli možnost říci několik ministerstev stejných úřadů a říci, tady to funguje tak a tady jinak a najít to dobré nebo to špatné.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To byl ten dílčí audit ministerstev, která spravuje hnutí ANO, je to tak?

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Ono to nebylo pouze pro ministerstva ANO, v původním zadání jsme opravdu řekli: Ano, bude to šest ministerstev, nicméně o tom jsme nabídli všem ostatním resortům, aby se do té prověrky hospodaření připojily.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kolik se jich nakonec připojilo?

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Žádný další. Jedno malé ministerstvo konstatovalo, že ty data, které po nich chceme, jsou relativně rozsáhlá a kvalita je velice hluboká. A druhý resort nám řekl, že už realizovali tuto prověrku prostřednictvím externího dodavatele.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinak řečeno, vrátili jsme se jen k resortům za hnutí ANO.

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
De facto ANO.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Při nástupu do funkce Andrej Babiš právě sliboval audit všech resortů hnutí ANO. Tady jsou první výsledky, které ukazují, jak jednotlivá ministerstva rozdílně nakládají s hmotným majetkem. Například při nákupu služebních aut Škoda Octavia, vidíme až 200 tisícové rozdíly. Zatímco ministerstvo obrany zvládlo v uplynulých dvou letech nákup jednoho vozu Škoda Octavia v průměrné ceně 400 tisíc korun. Ministerstvo životního prostředí má vozy nejdražší. Nakoupilo stejnou značku v průměru za téměř 600 tisíc. Cena nového modelu Octavie přitom v loňském roce začínala v té základní výbavě na 335 tisících korun. Rozdíly, i když ne už tak velké panovaly i při pořizování značky Škoda Superb. Její modernizovaná verze byla loni k mání zhruba od 540 tisíc, zatímco ministerstvo pro místní rozvoj nakoupilo modely v průměrné ceně 620 tisíc korun, nejvíce z prověřovaných resortů se opět rozmáchla obrana. Jejich superby byly v průměru za víc než 670 tisíc korun. Promiňte, ministerstvo životního prostředí, omlouvám se za chybu. Její superby byly v průměru za víc než 670 tisíc korun. To je jeden z těch závěrů toho vašeho dílčího auditu.

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Tak to je právě ta schvalovací analýza, abychom viděli, jak ten proces funguje jak probíhá. A pro nás je hlavním závěrem to, že nemáme jednotný proces toho nakupování, abychom dosáhli stejně nízké ceny. Ono může být několik důvodů, proč jsou různé ceny nakupovaných komodit. Jedna z nich bude, že není definovaný standard té komodity, to znamená, můžete nakoupit to základní provedení automobilu nebo nějaké více vybavené.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A bude se to centralizovat?

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Jedno z priorit vládního prohlášení vlády je centrální nákup státu. My už na tomto pracujeme, ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj, kde gestor ministerstva financí je za oblast majetku státu, a místního rozvoje za oblast investování veřejného, takže v tuto chvíli právě pracujeme na tom, aby toto bylo do budoucna řešeno tak, aby se tyto excesy nestávaly.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže by se nemělo stávat, že ministerstvo životního prostředí má o 200 tisíc dražší Škody Octavia a stejně tak má drahé superby nebo nejdražší superby v rámci centrálních úřadů.

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Pokud tento stát začne realizovat centrální nakupování na úrovni státu, tak by se to stávat nemělo.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale budou se lišit, předpokládám o dílčí částky ty nákupy nebo to bude tak, půjdete-li tou vaší cestou, kde opravdu všechna ministerstva budou mít nakoupená auta za úplně stejnou částku, protože to bude centrální nákup.

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
V oblasti centrálního nákupu právě musíte zvolit komodity, které budou centrálně řízené, pokud řekněte, že Škoda Octavia nebo Superb nebo automobil obecně, protože nelze pouze nějakou značku tendrovat, bude v těch centrálně nakupovaných komoditách, potom pokud se vysoutěží rámcová smlouva, nebo jiný nakupování, takzvaný dynamický nákup, tak potom zkrátka pouze ministerstvo požádá a dodávku dostane. Takže ta voluntarita bude menší a i tím se vlastně dají lépe řídit nákupy.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Budou to třeba ta auta nebo máte už jasněji po tom auditu na ministerstvech, které jsou ve správě ANO, co by mělo být všechno zahrnuto do centrálního nákupu a jestli to třeba jsou vozy, jestli to jsou tiskárny, mobilní telefony a ty běžné prostředky.

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
My ten projekt teďka rozbíháme a já počítám že v polovině příštího roku by mohlo být zahájení už reálného provozu. Ono právě bude hlavní diskuse nad tím, co je komodita, která je centrálně nakupovatelné a co není. Takže nedá se dneska v tuto chvíli teďka hnedka říci, to je a co není možné nakupovat centrálně.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To není možné říci po těch auditech? Myslel jsem, že k tomu ty audity mají sloužit?

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Ne, ne, ono to byla prověrka hospodaření, to bylo teďka konstatování aktuálního stavu, jak to vypadá a na základě těchto zjištění potom budou realizovaná nápravná opatření, to neznamená, že ukončení auditu nebo prověrky hospodaření končíte, máte všechno vyřešeno a pak je to krok nula, k tomu, aby se zahájily ty věci, které jsou potřeba pro určitou nápravu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
O co bude největší spor, co tedy bude spadat do těch centrálních nákupů, které by měly ušetřit peníze státnímu rozpočtu, protože když kupuji centrálně ve větším objemu, tak by logicky to mělo přinášet úspory státu.

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Já bych v tom nehledal spor. Musíme najít věci, které opravdu lze jednoznačně soutěžit dohromady. Například z oblasti výpočetní techniky je možné, že určité ministerstvo potřebuje větší kvalitu počítačů, větší náročnost například kvůli bezpečnostnímu utajenému režimu a tak dále, tak to právě bude ta hlavní debata o tom, co je a co není správně soutěžitelné centrálně. Bude to další debata.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ono když se podíváme právě na počítače, vy jste zmínil počítače, i tam jste v rámci resortů, které spravuje hnutí ANO, tak jste zjistili zásadní rozdíly v cenách počítačů, notebooků, v tomto případě bylo nejrozmařilejší ministerstvo spravedlnosti. V roce 2011 i 2012 nakupovalo přenosné počítače v průměru kolem 35 tisíc korun, zatímco zbývajícím čtyřem sledovaným resortům stačila částka v rozmezí od 18 do 25 tisíc. Ministerstvo spravedlnosti výdaje vysvětlilo potřebou pořídit 12 vysoce výkonných počítačů pro TOP management. V případě jiných 35 přístrojů pak vyšroubovalo cenu speciální vybavení pro zpracování utajovaných skutečností. Absolutním rekordmanem z toho grafu ale vychází ministerstvo obrany, které eviduje nákup jednoho notebooku až za 155 tisíc, přičemž mělo jít zase o nějakou speciální techniku. Takže notebooky a počítače, když jsou utajované skutečnosti, tak to není možné tedy dát do centrálních nákupů, čili pro vás jsou ta čísla pochopitelná, že nějaký notebook ministerstva obrany s odůvodněním, že jde o specializovaný na tajné informace, stojí 155 tisíc?

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Opět, ještě to zopakuji, ta prověrka byla pouze prvním úvodem k tomu, aby teďka ministerstva samotná se na tyto excesy zaměřila, aby je zrevidovala sama, protože není možné z analytického týmu pěti lidí z ministerstva financí.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste to dělali v pěti.

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Ano, my jsme outsourcovali, ušetřili jsme miliony za samotný výkon auditu. Nicméně není možné v tuto chvíli říci takto od stolu ten důvod, který tady v tuto chvíli byl, ale do budoucna, pokud řekneme, že nějaký standardní typ počítače bude k soutěžení, například obyčejný laptop počítač pro úředníka, který nepotřebuje notebook, obyčejný notebook pro standardní potřeby úředníky, ty soutěžit můžeme, ale potom budou nějaké specializované dodávky, které už třeba budeme kupovat samostatně každý zvlášť.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď potrvá několik měsíců ta diskuse, co je možné nakupovat, protože na základě tohoto auditu, jehož dílčí výsledky už máte, a které teď prezentujeme, tak se povede ta diskuse, co dát do centrálních nákupů.

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Přesně tak.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
O jak velké peníze by v rámci centrálních nákupů vlastně mohlo jít, to znamená, kolik ročně stát, tento stát vynakládá za všechny ty prostředky jako jsou auta, notebooky, mobily, to máte spočítané?

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
V tuto chvíli takové číslo nemá, ale právě jde o to, že každý nakupuje zvlášť a my tyto čísla jednoduše dohromady dát nemůžeme. Můžeme pouze podívat se do systému a vidět nějakou rozpočtovou položku na nákup například hmotného majetku, nemovitého movitého a tak dále. To byla jedna z dalších věcí, která byla výstupem celého toho cvičení té prověrky, protože ta kvalita dat, které máme v tuto chvíli, není pro nás v tuto chvíli reprezentativní.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže máte nějaké velké sumy a z nich nezjistíte detaily?

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Přesně tak, to je jedna věcí, kterou bych já rád posunul v projektu státní pokladny. Dříve to zdání nebylo, teďka do budoucna bych rád viděl konkrétního dodavatele, který státu dodává. Naším prvním požadavkem mým byl, vytáhněte mi 10 největších dodavatelů jednotlivých resortů ze státní pokladny. Bohužel to nebylo možné, dříve takové zadání nebylo. Nyní my jsme si to vytáhli z jednotlivých určitých systémů jednotlivých resortů. Takže třeba i tato jednoduchá věc, která se dá implementovat, a teďka na ní pracujeme, do budoucna nám řekne, kdo je naším dodavatelem státu ze software, který máme pod gescí ministerstva financí.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak dlouho to potrvá, než se toto zapracuje do systému státní pokladny, aby na ministerstvu financí pak vyjelo jací jsou největší dodavatelé státu a jestli jsou ty částky, které platí stát, za dodávky různého zboží nebo materiálu odpovídající běžné ceně na trhu.

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Tohle je pro mě priorita, já to zvažuji v řádu několika měsíců, aby to bylo v provozu. Tady důvodem je právě to, my jsme například v té prověrce identifikovali jiné věci. Například to, že v několika případech došlo k tomu, že byly propláceny faktury firmám, které mají ukončenou svoji činnost z rejstříků anebo že dodavatelé byli v insolvenci nebo jiný případ byl například, že dodavatelé podle informací statistického úřadu, mají počet nula zaměstnanců, takže v tady v tom výsledném reportu bylo těchto excesů více a právě tím, že toho dodavatele budeme znát ve státní pokladně a uvidíme to a i ten samotný resort, tak bychom rádi těmto excesům právě zabránili.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když ještě budu u vás jako u ministerstva financí a to se mi opravdu nechtělo věřit, jestli ta data jsou relevantní, tak vy jste na ministerstvu financí zjistili, že máte 1300 zaměstnanců, což jsou nejužší zaměstnanci ministerstva financí, protože když jsem se pročítal statistikami, tak jsou různé údaje za počet zaměstnanců ministerstva financí, pokud se do toho počítají organizace přímo podřízené ministerstvu financí jako je úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, finanční úřady, atd a atd. To znamená nejužší jádro, jen ministerstva financí je 1300 zaměstnanců, a na tento počet připadá 1500 tiskáren. To znamená, že každý zaměstnanec ministerstva financí má svoji vlastní tiskárnu. Nepočítali jste to špatně, není to 1500 tiskáren na všechny podřízené organizace ministerstvu financí?

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Ne, špatně to počítáno není. Já jsem si nechal v pátek ještě vyjet poslední inventuru. To je stav k pátku k počtu tiskáren. Byla to jedna z prvních věcí, která je taková, která mě upoutala.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak jste to neodepisovali nebo co. 1500, neříkejte, že máte 1500 funkčních tiskáren?

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Já jsem to ještě komunikoval, od roku 2008 tam je 250 tiskáren, které vlastně ještě ani nikdo nerozbalil. Takže to je takový stav, jak právě efektivně funguje státní správa a to jsou ty věci, které bychom do budoucna rádi posunuli. Ono totiž to není pouze o systému, ale o tom přístupu lidí, kteří řídí ten konkrétní úřad. A a to je o tom, jak mluvil pan ministr, o tom řídit něco jako soukromou společnost. To by se vám zkrátka nestalo v soukromé společnosti. Nakoupíte, abyste nepoužíval nějaký majetek a měl ho zabalený v krabicích, to je podle mého názoru exces extrémní.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže to není chyba, není to ani vaše propaganda, opravdu máte v hmotném majetku 1500 tiskáren, 250 z toho ještě nerozbalených.

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Přesně tak a legenda je k tomu další, že jsem dostal k podpisu další objednávku n dalších 200 tiskáren, které by se měly nově koupit. Takže proto jsem se malinko zhrozil minulý týden a řekl jsem: Tak to ne. Uděláme nové řešení a zadal jsem udělat centrální tiskové řešení ministerstva, to znamená, aby na chodbě byla jedna velká tiskárna, kam budou všichni úředníci chodit standardně jako v jakékoliv jiné společnosti tisknout. Je to takový příklad, jasný příklad pro občany, aby viděli, jak právě stát mrhá peníze na těch drobnějších typech výdajů, ale ono to je sto milionů sem a sto milionů tam, ale potom nasčítáte v řádu miliardy.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To záleží, pane náměstku, jestli k těm tiskárnám nedáte kameru, což aniž bych chtěl jmenovat tu firmu, funguje, že se dají tiskárny na chodbu. Tam se umístí kamera a ono pak může stát hodně zase ta kamera a tahání těch drátů nechystáte, že byste ještě nad tiskárnu umístili.

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Ne, nebojte se, bude tam cost-benefit analýza, která vyhodnotí, která je nejekonomičtější. Pro mě je vždycky potřeba vidět ty čísla. Po nich potom můžete řídit, máte čísla, potom řídíte, takže určitě ne.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když jsem koukal na ta data, která se týkají těch tiskáren, tak těch 1500 tiskáren v pořizovací hodnotě téměř 30 milionů korun podobné to je s mobilními službami. Ministerstvo financí nevyužívané neomezené tarify při částce 423 koruny na každou ze 650 SIM karet se přitom vzhledem k situaci na trhu a velikosti odběratele nabízí prostor pro úsporu a zároveň zlepšení služeb. Je možné teď efektivně ty peníze získat tím, že budete vyjednávat s operátory nebo si právě počkáte, až na ty centrální nákupy nebo nějako novou veřejnou soutěž, elektronickou aukci a věci, které se teď začínají ve státní správě rozvíjet?

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Toto právě je tak trochu limit v té státní správě oproti soukromému sektoru. Máme zákon o veřejných zakázkách, ale standardně musíte jakékoliv zakázky soutěžit, takže takováto, neříkám komplikace, ale proces, který je časově náročnější, takže zahajujeme nový kompletní tendr, pokud to bude formou elektronické aukce, bylo by to možná nejefektivnější. Bohužel tak to bylo, tak to zkrátka je. Může to mít nějaké malé časové zpoždění, ale proces musí být podle zákona samozřejmě primární.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Z toho, co zatím víte o fungování, protože vy jste předtím působil soukromé auditorské společnosti, asi jedno z nejznámějších angažmá je vaše krátké působení v Dopravním podniku hlavního města Prahy a teď tedy na ministerstvu financí, kam si vás vzal Andrej Babiš. Když se žehrá na zákon o veřejných zakázkách, že svým způsobem ochromuje firmy, že se velmi těžko s tím zákonem pracuje, protože to je důsledek toho protikorupčního tažení. Sdílíte tento názor?

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Tak ona je to dvojí váha toho samotného zákona, první, co bych řekl, ten zákon vychází z velké části z evropské směrnice, my nemůžeme tento zákon pominout, že nebude, protože vlastně být musí. Je to 80 % toho textu zkrátka je přejímaný, a pouze neřešíme potom ty konkrétní věci, které na jedné straně můžou zefektivnit zadávání a na druhé straně jsou tady pro to, aby se neobcházel zákon, aby reálně byl transparentní. Tady se musí vybalancovat nějaká rovnováha mezi tím co ještě je a co není ten problém. Například v minulosti to byly takzvané losovačky, kdy se tak trochu netransparentním způsobem obcházel zákon tím, že se zúžil počet dodavatelů. Byly na to mi nějaké kauzy, tak to byla třeba věc, která byla jasně špatná, která to mohla komplikovat. Pak tam jsou jiné věci, které jsou formalistické a to máte, pokud třeba v minulosti byl případ, že pokud jste nedostal originální razítko na nějaký dokument, tak jste byl vyřazen z toho samotného procesu zadávání a tak to byla pouze obstrukce, takže to jsou opravdu dva protipóly.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže teď se soutěží na cenu, aniž by se šlo na kvalitu. Možná, kdybych se chtěl vracet k tomu příběhu s tiskárnami, tak se mohlo soutěži na cenu, ale ty tiskárny nemusejí být úplně kvalitní. Je toto relevantní argument, že se hrají jen o cenu a že se nám to vymstí, protože to vlastně bude stát dráž?

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Co se týká té kvality dodání, tam je jeden z prvků, který se dá dobře řešit, to je ta smlouva, kterou máte jako v příloze předávací dokumentace, pokud máte velice kvalitně ošetřené, nějaké záruční podmínky, sankce a další jiné věci, tak máte jeden z nástrojů toho, abyste dosáhl té kvality a potom je mohl vymoci. To většinou nebývá. Další problém bývá v praxi podle mého názoru to, že hodně často si nechává tu zadávací dokumentaci zpracovat obec nebo kdokoliv jiný. Externí společnosti, která nemá žádnou odpovědnost za kvalitu té zadávací dokumentace a celého procesu, takže špatné zadání a pak vlastně se stane to, že máte špatný dodaný výsledek ale nikdo za to neručí. Takže to je právě ten problém toho celého procesu, jak se to dělá a můj názor je, že by měla být větší podpora ze strany ministerstva, která by dala jasná pravidla pro ty zadavatele, což v tuto chvíli, si myslím, pracuje na nějakém centrálním systému pro zadávání, který by měl být jednodušší, jde pouze o důležité konkrétní parametry toho zadání a bude to zadávat v tom samotném systému.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale ta ministerstva nemusí ministerstvo financí poslechnout, přece? Protože na tom, jak to tady pozoruji 12, 13 let, tak na tom vždy ztroskotala veškerá snaha těch ministerstev, která se považují za nadřízená ostatním, že ta ostatní ministerstva řekla: vy jste na stejné úrovni.

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Já teďka tady nemluvím za finance, protože gesce zadávání veřejného je v gesci MMR zrovna v tuto chvíli, ale ono jde opravdu o ten systém, aby byl jednoduchý, podle mého názoru, pokud možno, co to jde. On nebude nikdy úplně stoprocentně jednoduchý, že zadáte zakázku během týdne, tak to není. Máte nějaké lhůty, postupy, protože to musí proběhnout. Jde spíš o to, aby tam byla minimální byrokratická zátěž pro ty zadavatele.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste vlastně přišel na ministerstvo financí udělat tento audit, podívat se na to, jak funguje stát, jestli je dobře řízen a v legislativním plánu vlády máte vy za úkol předložit návrh zákona o řídícím a kontrolním systému do veřejné správy. Jak se tak dívám, termín stanovený pro implementaci je 12. měsíc, je reálné, že stihnete do konce roku předložit ten návrh vládě, protože sice došlo ke zkrácení toho termínu na srpen, stihnete to do srpna?

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Tak v tuhle chvíli konkrétně jsme byli předminulý týden na konferenci v Haagu, kde právě byla mezinárodní konference k této problematice a máme přislíbeno z té Evropské komise, že by se nám dokonce k tomu vyjádřila a dala nám své stanovisko. Tedy v tuto chvíli pro nás hlavním limitem bude až se udělá paragrafové znění a dá se do vnějšího meziresortu, abychom dostali stanovisko komise. Pokud náhodou by se to zpozdilo z tohoto důvodu, tak bohužel budu žádat o nějaké posunutí, ale předpokládám, že se to nestane, pokud ano, tak je to v řádu měsíců, maximálně. Byli bychom rádi, abychom maximálně sladili tuto praxi s evropskou dobrou praxí, ke které jsme se zavázali při přístupu do Evropské unie, což jsme bohužel do dneška neudělali.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Platí ale to, že by zákon o řídícím a kontrolním systému centrálních úřadů ve veřejné správě mělo začít platit k 1. 6. 2015, tedy k prvnímu červnu příštího roku?

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
S tím počítáme a doufám, že to tak dopadne.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to se neohrozí. A co možná námitka, že tady vlastně nejvyšší kontrolní úřad, proč nefunguje efektivní fungování státu, když tady je externí instituce, která sice je také zřizována státem, vždyť je tady Nejvyšší kontrolní úřad. Jednotlivá ministerstva by se z těch věcí přece mohla poučit, pokud by chtěla, jakou máme jistotu jako daňoví poplatníci, že to bude fungovat uvnitř, když ani nefunguje ta vnější autorita a vláda si z těch nálezů NKÚ příliš těžkou hlavu nedělá a NKÚ tady může ukazovat na to, jak se plýtvá s veřejnými penězi?

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Primárně NKÚ, dodavatelem zprávy NKÚ byl měl být parlament, který vlastně schvaluje rozpočet, to je hlavní kontrolní orgán. Já bych se teď nerad vyjadřoval k zákonu o NKÚ, tam jsou také velké rezervy k tomu, jak to posunout dál. V tuto chvíli se řeší rozšíření působnosti NKÚ, kterou v tuto chvíli částečně supluje ministerstvo financí, což není dobře. Já doufám, že se to posune dál, ale ono do toho systému kontrolního patří jako role NKÚ jako toho externího auditora. Jako ve společnosti máte účetní závěrku, kterou vám audituje externí auditor, a potom můžete mít interního auditora, který je pro ten management, slouží, ale primárně slouží pro vlastníka, aby oni sami věděli, jak funguje stát.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale podívejte se na to, jak se stát chová i k tomu externímu auditorovi, proto se ptám, jak a kde berete tu jistotu, že to může fungovat pro stát jako vnitřní auditor?

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Tak to je vlastně hlavní debata, kterou bychom rádi otevřeli a to je ta pojistka nezávislosti toho auditu samotného, pokud auditor podléhá ministrovi, který je jako ve společnosti generální ředitel, může úplně všechno, může auditora vyhodit v nějaké krátké debatě, nesmysl, to není dobře. Jeden z institutů, který bychom rádi zkusili tady položit debatu nad tím je výbor pro audit. To znamená, entita, která bude vedle toho ministra stát, bude složena z expertů a nezávislých odborníků, kteří budou posuzovat auditní zprávy, to je jedna část a druhá část, kterou bychom rádi diskutovali, je otevřenost těch dat, které budou zveřejňování ze sekuritních zpráv. Cokoliv je podle mého názoru veřejně prezentováno, je pod větším tlakem kontroly veřejnosti a já sám si myslím, že je dobře, pokud se maximálně co je možné, z veřejné správě prezentuje navenek, aby občané věděli, jaké procesy tady jsou a jaké jsou závěry.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že na každém ministerstvu by byl výbor pro audit.

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Ta struktura, jak jí diskutujeme, v jaké fázi bude, jestli bude jeden pro všechna ministerstva, jeden pro všechny kraje, o tom ještě chceme nějakou debatu zřídit v tuto chvíli.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A pod kým by ten výbor byl? Pod úřadem vlády?

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
V tuto chvíli ji má v gesci ministerstvo financí a je tam takzvaná centrální harmonizační jednotka, což je funkce, která je definovaná na úrovni celé Evropy, tak to by byl takový sekretář nebo tajemník těchto výborů pro audit.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatuje první náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht, který byl dalším hostem Otázek. Děkuji za tento rozhovor a těším se na další rozhovor.

Lukáš WAGENKNECHT, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Děkuji, pěknou neděli.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takové byly dnešní Otázky. Připomínám, že nás najdete na internetových stránkách zpravodajského portálu, adresa www.ct24.cz. Hezký zbytek neděle, pokud možno ve společnosti zpravodajské ČT 24.

Nejčtenější