Lukáš Wagenknecht: Stát řídíte efektivně, až když máte čísla
Rozhovor s Lukášem Wagenknechtem, 1. náměstkem ministra financí
Mladá fronta DNES | 4.8.2014 | Rubrika: Ekonomika | Strana: 9 | Autor: Kateřina Koubová
Náměstek Lukáš Wagenknecht bývá démonizován za to, jak „čistí“ Ministerstvo financí. V rozhovoru se hájí, že vše dělá pro lepší kontrolu státních peněz.
PRAHA Náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht (35) poprvé promluvil ke svému revolučnímu působení na Ministerstvu financí. Dosud na všechny dotazy stran odvolávání četných lidí ve vedení resortu a dosazování nových odkazoval na tiskové oddělení s tím, že vše probíhá podle zákoníku práce.
* Jste démonizován mimo jiné kvůli tomu, kolik lidí jste odvolal. Vysvětlíte nyní, proč jste je nechtěl?
Vždy kvůli jejich schopnostem nebo nějakému pochybení. Proč bych to jinak dělal, abych tady měl své kamarády? To je hloupost. Můžeme mluvit konkrétně, i když beze jmen, odvolal jsem některé lidi z IT, dále máme problém ve Státní pokladně. Vy byste chtěla manažera, který spoluodpovídá za čtvrtmiliardovou škodu ve Státní pokladně, kterou zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)?
* Proto jste podal trestní oznámení na náměstka přes rozpočty Jana Gregora?
Já jsem žádné trestní oznámení nepodával.
* Jistě, udělal to právní odbor.
Přesně tak. Pokud máte významnou škodu a podezření na porušení zákona, měl by za to manažer nést odpovědnost. Dále tu byl problém s auditem strukturálních fondů, které kvůli němu byly před dvěma roky Česku pozastaveny. Nemyslím si, že by člověk, který za to byl odpovědný, měl dál v té oblasti fungovat. Jiný úředník zase platil své manželce za to, co by mohli dělat úředníci ministerstva. Škoda v kontrolním protokolu je přibližně 800 tisíc. Celkem jsem odvolal ve své sekci osm vedoucích, jeden rezignoval sám, ze zhruba asi čtyřiceti. To podle mě není zlikvidování Ministerstva financí.
* Kde jste tak rychle našel nové experty? Moc se o nich neví, někteří jsou z vašich bývalých působišť, jako je poradenská společnost Deloitte nebo Dopravní podnik hlavního města Prahy. Mnohdy nastoupili hned po odvolání předchůdců.
Většinou jdou na doporučení mých známých, někdy proběhla výběrová řízení, hlavní je kvalita těch lidí. A že by přišli hned druhý den? Někdy ano, někdy ne.
* Takže odkud přišli?
Různě, na doporučení. Konkrétně v mé sekci jsou tři, kteří prošli standardním výběrovým řízením před komisí, a jeden u mě v kabinetu. Chvíli jsem měl poradce v oblasti informačních technologií, ale ten už skončil. Pokud na Ministerstvo financí nastoupil kdokoliv, koho jsem v minulosti profesně potkal, vždy to byl odborník. Myslím, že se za to, že jsme spolu pracovali, nemusí stydět. Pokud chcete dělat změny k lepšímu, bez kvalitních lidí to nejde. Nebo si myslíte, že všechno v minulosti skvěle fungovalo a změny nejsou potřeba?
* Pokud šli ze soukromé sféry, určitě si finančně pohoršili, ne?
To i já a máme tu bývalého finančního ředitele finanční instituce. Hlavní motivací je ta práce. Ale nemyslím si, že by platy na úrovni středního managementu na ministerstvech byly tak nevýhodné. Jsou tu smluvní platy v rámci tabulek (30 – 80 tisíc, pozn. red.).
* Oddělení IT opustili klíčoví vedoucí zaměstnanci a s nimi odešly určitě zkušenosti. Jak to chcete dát dohromady?
Že by šlo o moc lidí, o tom nevím. Odešli dva ředitelé odborů a rezignoval jeden vedoucí oddělení. Je těžké někoho najít, ale ne kvůli platu. Je otázka, jestli do toho lidé chtějí jít. Jsou tady pořád problémy se zadáváním zakázek bez uveřejnění, s fungováním systému Státní pokladny a jiných softwarových programů, s předraženými systémy.
* Když jste nabíral nové lidi do funkce, řekl jste jim, že podle chystaného zákona o státních úřednících se asi časem budou muset podrobit zkouškám?
Se zákonem nikdo na ministerstvu nemá problém. Já jsem byl dříve v expertní skupině zákona o státní službě a mým názorem je, že něco jako úřednická zkouška je opravdová hloupost. Přezkušovat někoho po roce práce je neefektivní. Jsem pro přísná výběrová řízení, ale ne po nějaké době dělat nesmyslnou zkoušku, která stojí peníze a nic nepřinese. Bylo to bohužel politické rozhodnutí. Bude-li to však nutné, ať ke zkouškám dojde.
* Čemu se teď věnujete nejvíce?
Například návrhu novely zákona o finanční kontrole ve veřejném sektoru, který jsme nyní poslali do Evropské komise. Byl to náš dluh ze vstupu do EU. Na tamním generálním ředitelství pro rozpočet je oddělení, které má na starosti DPH a centrální harmonizaci členských států. Ohlas Evropské komise je pozitivní.
* O co zjednodušeně jde?
Chceme prosazovat, aby interní auditoři obcí a státních úřadů nepodléhali manažerům, ale expertní odborné skupině, aby někdo jejich výstupy schvaloval a kontroloval, jak se dodržují. Zároveň ve stejném odboru řešíme něco podobného pro korporát, tedy soukromé společnosti, novelou zákona o účetnictví a auditorech. Rádi bychom, aby stát měl kontrolu i nad akciovými společnostmi, které ovládá. Například u krajské nemocnice platí zákon o finanční kontrole, ale když je to akciová společnost, už to tam není.
* Jak se vyvíjí práce na státním rozpočtu? Splní se váš plán najít v něm i cenu sušenek na ministerském stole?
Projekt Státní pokladny chceme posunout dál. Jednáme se společností SAP o tom, že bychom dali dohromady nevyužívané, ale zaplacené licence z různých resortů. Chceme tak dospět k množstevní slevě zhruba 12 milionů. A na jejich základě uvažujeme o projektu modulu Státní pokladny. Nové licence platit nebudeme, pouze si nakoupíme implementaci už licencovaného systému. Chceme pilotně vytvořit pro několik úřadů jednotný účetní systém pod kontrolou Státní pokladny.
* A výsledek?
Živě on-line bychom viděli prvotní účetní evidenci, začali provádět účetní kontrolu a tím bychom mohli lépe a levněji řídit kontroly jak NKÚ, tak našich auditorů. Jde o efektivní řízení státu: když máte čísla, pak řídíte, a ne když dostáváte výkazy zpětně jako nyní.
* V jaké fázi to je?
Tento týden se sejde první pracovní skupina, protože jsme na ministerstvu museli konsolidovat IT oddělení. Cílem její práce je vytvořit jednotný standardizovaný systém, který nabídneme také ostatním resortům. Pokud ho nebudou chtít, nemusí, ale provážeme to tak, abychom ty informace on-line viděli také u nich. Za dva roky neuděláte revoluci ve 350 státních subjektech, to by bylo i rizikové.
* Proč mluvíte o dvou letech?
Tři, pět? To je totéž.