Novinky

Chorvatský model elektronické evidence tržeb se osvědčil. Proč ho nezkusit?

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Lidé MF
  • Hospodářské noviny
  • Článek
  • Reakce MF
  • Elektronická evidence tržeb

Autor: Aleš Michl, ekonomický poradce ministra financí
Hospodářské noviny | 31.7.2014 | Rubrika: Názory | Strana: 8 | Autor: Aleš Michl

Když se začteme do zprávy think-tanku CASE, který oficiálně počítá daňové úniky pro Evropskou komisi, těžko nepropadnout chmurám. Podvody s DPH v Česku během roku 2012 narostly o 15 miliard – na 90 miliard korun. Proto je namístě pokusit se změnit naši filozofii pohledu na daně. Neměnit sazby jako v minulosti, ale soustředit se jednoduše na to, jak daně vybrat. Jenže jak to udělat, když se v Česku tolik krade a ustálil se názor, že normální je daně neplatit? První možnost je načerpat zkušenosti z okolních států. Z národohospodářského hlediska je dobrou inspirací Německo, které se pyšní unikátní trojkombinací – nezvyšuje daně, má vyrovnaný rozpočet a nezaměstnanost na minimu. To vše proto, že umí daně vybírat, nezvyšuje daňovou kvótu, a nenutí tak firmy propouštět.

Vedle národohospodářského vzoru ale potřebujeme i praktické příklady, jak daně vybírat lépe. A zde je možné nahlédnout například do Chorvatska, jakkoli komentátorka HN Julie Hrstková tvrdí, že jde o „českou balkánskou cestu“. Připusťme, že pokud se to nezdaří, bude to opravdu „balkán“. Ale když se to povede, můžeme vyhrát.

V Chorvatsku existoval problém s prodejem bez placení daní – turisté, pláže, slunce… daně byly až to poslední. Chorvatské ministerstvo financí ale zavedlo systém elektronické evidence tržeb a podle dostupných údajů začali podnikatelé během dvou let přiznávat o 110 procent větší příjem. I za zmrzliny na pláži se dávají stvrzenky. Opravdu si někdo myslí, že by to u nás nešlo? Že je třeba problém každému podnikateli nařídit, že musí mít tablet fungující na Androidu či iOS, kde si superlevně může stáhnout program a v něm pak účtovat? Program by on-line posílal údaje do datového centra, ke každé účtence by existovalo potvrzení, že datové centrum tržbu zaevidovalo (datové centrum v Chorvatsku odpovídá automaticky do 0,4 sekundy). Pokud by pak například restaurace vykazovala podezřele nižší tržby než sousední podnik, daňová kontrola by věděla, kam přijít. Systém elektronizace tržeb může zkrátka znatelně zvýšit výběr DPH. V praxi bychom měli okamžitě chorvatský model přijmout, přidat k němu elektronické párovaní faktur proti velkým podvodům s odpočtem DPH. Pokud budeme tuto daň řádně vybírat, můžeme získat 90 miliard korun, aniž by se jakkoli měnila sazba. Národohospodářsky pak můžeme vzhlížet k Německu, k jeho rozpočtové odpovědnosti, nízké nezaměstnanosti. Samo se to ale neudělá.

 

Nejčtenější