Vyjádření Ministerstva financí k auditnímu systému
"Žaloba na Ministerstvo financí"
Datum: 5.12.2013 Zdroj: ČT 1 Rubrika: 18:00 Události v regionech - Praha Strana: 03
Reakce MF:
Předně je nutno říci, že Ministerstvo financí uvedenou kritiku důrazně odmítá. Informace jsou nepravdivé a zkreslené. Chrastava nebyla vůbec předmětem auditu Auditního orgánu, kontrolu prováděl Řídící orgán ROP Severovýchod. Ministerstvo financí důrazně odmítá, že by ze strany vrcholového vedení MF byl, ať už v minulosti nebo v současnosti, vydán jakýkoliv pokyn Auditnímu orgánu. Auditní orgán pracuje naprosto nezávisle a objektivně podle požadavků a pokynů Evropské komise. Ke svým zjištěním dochází pouze a jen na základě posouzení faktů.
Ministerstvo financí důrazně popírá, že by Auditní orgán nutil Řídící orgán (ŘO) ROP Severovýchod k přehodnocování výsledků jeho kontrol u výběrových řízení veřejných zakázek. Takový příkaz ani nelze ze strany Auditního orgánu vydat - legislativa to neumožňuje. Úkolem Auditního orgánu je nezávislé ověřování funkčnosti řídícího a kontrolního systému daného operačního programu a zejména ověřování správnosti proplacených výdajů. Tzn., že Auditní orgán nemůže nutit ŘO (ROP) k nějakému přehodnocování, ale pouze ověřuje, zda ŘO postupuje v souladu s legislativou, požadavky Evropské komise a nastavenými postupy. Je přitom na zvážení ŘO, jak se ke zjištěním z auditů postaví, neboť za implementaci operačního programu odpovídá on a ne Auditní orgán a Evropská komise.
To, že kontroly ze strany ŘO (týká se všech operačních programů, nejen ROP) neprobíhaly v minulosti uspokojivě, bylo předmětem Akčního plánu Evropské komise, který přijala Česká republika v roce 2012. Zde byl, kromě požadavku na centralizaci auditních činností na Ministerstvu financí, samostatný bod nedostatků věnovaný nedostatečné kontrole prováděné ze strany ŘO (a to nejen ROP). Tuto oblast kontrol kritizoval i představitel Evropského účetního dvora. Proto musely všechny ŘO upravit svoji kontrolní činnost a převzít kontrolní listy používané Evropskou komisí, aby tak zlepšily svoji kontrolní činnost a následně při auditech nedocházelo k velkým zjištěním a Česká republika nemusela zbytečně vracet do Evropské unie chybně čerpané finanční prostředky. V praxi pak může dojít k tomu, že ŘO dojde ke změně svých výsledků, ke kterým došel u jiných žádostí o platbu, byť u stejného projektu. Není to způsobeno tím, že by Auditní orgán nařizoval ŘO ROP Severovýchod chodit na kontrolu Chrastavy tak dlouho, dokud něco nenajde, ale je to tím, že v ČR se převážně uplatňuje systém průběžného financování, kdy příjemci dotací dostávají, na rozdíl od některých jiných států Evropské unie, finanční prostředky již průběžně během realizace projektu na základě tzv. žádostí o platbu a ne až najednou po skončení projektu. Vzhledem k tomu, že vzorek pro audit se vybírá podle požadavků Evropské komise každoročně dle proplacených výdajů za předchozí rok, může se stát, že na daný projekt přijde kontrola/audit několikrát. Předmětem takové kontroly/auditu je, mimo jiné, ověření způsobilosti výdajů proplacených na základě konkrétní žádosti o platbu. Pokud však se zjistí pochybení v oblasti zadávání veřejných zakázek, je nutno vztáhnout zjištěný nedostatek ke všem výdajům, které byly proplaceny v rámci plnění napadené veřejné zakázky, tudíž ke všem žádostem o platby výdajů, které byly realizovány v rámci dané napadené veřejné zakázky.
Chrastava nebyla vůbec předmětem auditu Auditního orgánu, kontrolu prováděl ŘO ROP Severovýchod. Vzhledem k tomu, že informace pana starosty Canova byly pro Ministerstvo financí nové a překvapivé, konzultovalo je Ministerstvo financí s ŘO ROP Severovýchod. ŘO potvrdil jejich zkreslenost a výslovně odmítl, že by měl příkaz od Auditního orgánu k přehodnocování své kontrolní činnosti. Pouze s ohledem na opatrnost vyvolanou dopisem Ministerstva financí (nikoliv Auditním orgánem, nýbrž Platebním a certifikačním orgánem), kterým byly ŘO upozorněny na nejčastější pochybení z auditů Evropské komise a Auditního orgánu v oblasti zadávání veřejných zakázek, posuzuje ŘO ROP Severovýchod veřejné zakázky optikou tohoto dopisu a snaží se tak minimalizovat rizika identifikace budoucích nezpůsobilých výdajů.
Vzhledem k tomu, že Auditní orgán nebyl vůbec o kontrole ROP informován, nemohl vědět, že Chrastava podala 57 námitek a už vůbec tedy nemohl vydat příkaz ŘO ROP Severovýchod k jejich neuznání. Ministerstvo financí důrazně odmítá, že by ze strany vrcholového vedení MF byl, ať už v minulosti nebo v současnosti, vydán jakýkoliv pokyn Auditnímu orgánu. Auditní orgán pracuje naprosto nezávisle a objektivně podle požadavků a pokynů Evropské komise. Ke svým zjištěním dochází pouze a jen na základě posouzení faktů a výsledky musí obhájit před Evropskou komisí a Evropským účetním dvorem, z jejichž strany je důsledně kontrolován. V této souvislosti je nutno zmínit, že o přínosu centralizace a zlepšení práce Auditního orgánu se již několikrát pochvalně zmínila Evropská komise, ať už při oficiálních bilaterálních jednáních, tak i ve svých auditních zprávách, které byly v letošním roce převážně zaměřeny právě na práci Auditního orgánu. Platí to, že pokud nebudou kontrolní orgány a Auditní orgán Ministerstva financí důslední ve smyslu pokynů Evropské komise, udělá to za nás Evropská komise nebo Evropský účetní dvůr. Pak by následovalo další pozastavení čerpání a tentokrát pravděpodobně i ještě tvrdší finanční korekce a ztráta pro ČR.
Pokud jde o roli ÚOHS, v rámci výkonu dohledu zkoumá ÚOHS, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky a soutěže o návrh postupoval v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a zda tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu. V praxi tudíž může docházet k situacím, kdy ÚOHS spáchání správního deliktu nepotvrdí přesto, že zadavatel porušil některé ustanovení zákona, ale toto porušení nemělo vliv na výběr nejvhodnějšího dodavatele. Řídicí orgány i Auditní orgán však musí své kontroly a audity zaměřit i na jiné porušení zákona, tj. takové, při němž nedošlo k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. V případě, že dojdou k závěru, že k takovému porušení došlo, mají povinnost toto porušení klasifikovat jako nesrovnalost a uplatnit příslušnou výši finanční korekce dle svých interních pravidel, resp. pokynu COCOF Evropské komise. Navíc ÚOHS nemůže, na rozdíl od kontrolních a auditních orgánů, posuzovat způsobilost výdajů financovaných z programů EU. Vzhledem ke své dosavadní zkušenosti s rozhodovací praxí ÚOHS, rozhodla Evropská komise Akčním plánem v roce 2012 automaticky nepřebírat výsledky ÚOHS auditory a kontrolními orgány ČR, pouze k nim přihlížet. Jestli toto rozhodnutí Evropské komise považuje pan starosta Canov za „šílený systém“, kdy se dle jeho slov „ex-post vymýšlí kraviny, kdy se zcela nevinní realizátoři šikanují za nic…“, doporučuje Ministerstvo financí panu starostovi seznámit se podrobně s danou problematikou a pak se případně obrátit se stížností na Evropskou komisi, případně na ni podat žalobu.
Pokud je ve vyjádření p. starosty zmiňována možnost „odpouštění části odvodu nevinnému“, Ministerstvo financí upřesňuje, že se nejedná o žádnou libovůli „úředníků ROPu“, ale o postup, který je upraven § 22 odst. 12 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Podle tohoto ustanovení je orgán, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl (poskytovatel), oprávněn prominout nebo částečně prominout povinnost odvodu či penále z důvodů hodných zvláštního zřetele, a to na základě písemné žádosti toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň (příjemce). Při využití tohoto zákonného oprávnění poskytovatel ani tak nepostupuje svévolně, ale podle vnitřního předpisu, který je, pro posílení transparentnosti rozhodovacího procesu, uveřejněn na webových stránkách poskytovatele. Vzhledem k tomu, že zákon v nedávné době neumožňoval stanovit snížený odvod za porušení zákonné povinnosti při zadávání veřejné zakázky, je právě toto ustanovení využíváno pro sladění výše aplikované opravy/sankce s požadavky Evropské komise, které jsou do vnitřního předpisu poskytovatele převzaty. Zmíněný zákonný institut je tak využíván zcela ve prospěch příjemců, na které by jinak ze zákona dopadaly daleko tvrdší sankce, a současně se jedná o formálně upravený a transparentní proces.
K informaci pana starosty Canova, že „Liberecký kraj žaluje ve své akci Ministerstvo financí“, považuje Ministerstvo financí za potřebné v rámci objektivity vysvětlit, že žalobu podal Liberecký kraj (hejtman pan Půta) na Ministerstvo financí kvůli tomu, že jeho Odbor financování územních rozpočtů a programové financování potvrdil v roli Odvolacího orgánu výsledky kontroly provedené ŘO ROP Severovýchod (předseda Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod pan Půta). Z kontextu informace pana starosty Canova lze vyčíst, že pan starosta straní panu Půtovi, coby hejtmanovi Libereckého kraje, oproti panu Půtovi, coby předsedovi Regionální rady, jejíž úřad kontrolu prováděl a rovněž může rozhodnout o prominutí odvodu.
Na základě výše uvedeného je nutno informace pana Canova odmítnout jako nepravdivé a zkreslené.