Novinky

Rozhovor s Ladislavem Minčičem o kritice odborů

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Rozhovor
  • Ladislav Minčič
  • Lidé MF
  • ČT 24

Rozhovor s Ladislavem Minčičem, 1. náměstkem ministra financí.
Zdroj: ČT 24 | 17.1.2013 | 21:10 | Pořad: Ekonomika

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
 --------------------
Se mnou ve studiu Ladislav Minčič, první náměstek ministra financí, dobrý večer. A nechybí ani Jaroslav Ungerman, makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů, dobrý večer i vám. A začnu u vás, pane Ungermane, podle ministra financí odbory plkají?

Jaroslav UNGERMAN, makroekonom, ČMKOS
 --------------------
Tak to je známá rétorika pana ministra. Já myslím, že k takové rétorice já se nechci uchylovat. Já si myslím, že čísla, která jsme uvedli v tom našem vyjádření, jsou dostatečně jasná. Problém je v něčem jiném. Problém je v tom, že tady se bavíme o interpretaci hospodářské politiky, o tom, jaká má být hospodářská politika v současné době a to je podle mého názoru posláním toho našeho dokumentu.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
 --------------------
Vy jste přišli s kritikou dva týdny poté, co ministr financí zveřejnil čísla za loňský rok, co se státního rozpočtu týče. Trvalo vám tak dlouho propočítávání jednotlivých čísel, nebo proč jste nasměrovali tu kritiku právě na dnešek?

Jaroslav UNGERMAN, makroekonom, ČMKOS
 --------------------
Vůbec ne, já si myslím, že ten důvod bude spíše takový, že víte, že v minulém týdnu byla společnost, bych řekl, rozbouřená prezidentskými volbami. Čili myslím si.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
 --------------------
Báli jste se, že by vaše čísla zanikla?

Jaroslav UNGERMAN, makroekonom, ČMKOS
 --------------------
Já myslím ,že tak jako nemělo skoro smysl se tou problematikou zabývat. I myslím si, že v tomto týdnu to není zrovna nejlepší téma, protože společnost žije úplně jinými tématy.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
 --------------------
Pan Minčič ale přišel do studia, takže bude komentovat vaše názory. Největší propadák podle odbor je daň z přidané hodnoty. Měla znamenat 23 miliard do státní kasy, ovšem z té snížené sazby DPH, která vzrostla o 4 % na 14 % a to se nepovedlo, tak proč ministerstvo financí zvyšuje DPH i letos?

Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
 --------------------
Problém skutečně souvisí s tím, že výrazným způsobem poklesla oproti původním předpokladům výše nominální konečné spotřeby. Tedy objem výdajů nebo peněz, které jak domácnosti, tak i vládní instituce vydaly na nákup zboží a služeb. A v důsledku toho, že původní rozpočet předpokládal růst konečné spotřeby převyšující čtyři celá procenta, mluvím o nominální, nikoli reálné. A ve skutečnosti i v tom nominálním vyjádření k žádnému růstu nedošlo, samozřejmě reálně k poklesu o tom vůbec není pochyb. V důsledku toho se na dani vybírané z prodeje zboží a služeb vybralo výrazně méně.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
 --------------------
Pane náměstku, ale není to navíc logické? Vzhledem k tomu, že vy zatěžujete to zboží, které chcete, aby si lidé v České republice kupovali, protože spotřeba je součástí ekonomického růstu v České republice. Tak když je ještě více budete zatěžovat daní, takže budou méně utrácet?

Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
 --------------------
O tom není pochyb, že vyšší daň z přidané hodnoty nemůže stimulovat růst konečné spotřeby, růst výdajů. O tom není pochyb, ale je pravda, že a já jsem to několikrát i v České televizi zmiňoval, že jde o to, že spotřebitelé - domácnosti, při větších útratách za ono zdražené zboží, které podléhalo té původně před rokem 10% a vloni 14% sazbě, zaplatili více o ty čtyři procentní body v ceně, řekněme, a o to méně jim zbylo na nákup zboží nebo služeb buď v té samotné sazbě nebo v té sazbě základní. S takovýmto zkrácením nebo výpadkem, pochopitelně při sestavování rozpočtu vláda, respektive ministerstvo financí počítalo. Jenomže se ukázalo, že ono šetření a snaha odkládat, jinak je to jaksi chvályhodná snaha, odkládat spotřebu zbytného zboží někam do budoucna, vedla k daleko větším, řekněme, úsporám na výdajích, zejména domácností, než by odpovídalo oněm vyšším nárokům na zdražené zboží v té snížené sazbě.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
 --------------------
Proto se znovu ptám, zda je správná strategie zvyšovat ještě o jeden procentní bod od letošního roku DPH? Můžete docílit úplně stejného výsledku.

Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
 --------------------
O této věci jsme diskutovali v odborné veřejnosti, vedly se i politické diskuse, poměrně dlouho. A já na to odpovídám tak, že má-li být vláda ve svých návrzích konsistentní, tak je třeba vycházet z naší vlastní zkušenosti. V České republice se k 1. 1. 2010 zvýšily obě dvě sazby, také každá o 1 procentní bod. A tehdy konečná spotřeba meziročně vzrostla v nominálním vyjádření o 7 desetin procenta. Efekt byl takový, že se při zvýšení o 1 bod dole i nahoře, ano, vybralo takřka o 16 miliard více. V tomto roce se předpokládá v těch makroekonomických predikcích, že nominální spotřeba vyroste více než o 0,7 % a do návrhu rozpočtu, se dalo celoroční zvýšení výnosu této daně o méně než 14 miliard korun. Čili data z roku 2010 ukázala, že zvýšení obou dvou sazeb o 1 bod dávají nějaký výnos při jistém růstu spotřeby.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
 --------------------
Zeptejme se pana Ungermanna, jestli mu tato zdůvodnění stačí?

Jaroslav UNGERMAN, makroekonom, ČMKOS
 --------------------
Já bych se trochu pana náměstka zastal. Vzpomeňte si na to, když se debatovalo o tom, že se zvýší spodní sazba o 4 % nebo 4 body, tak přece experti z NERV tvrdili, že se to vůbec neprojeví v cenách, že ty ceny vůbec nevzrostou. Čili když by vám nevzrostly ceny, tak by spotřeba samozřejmě rostla. Nakonec se ukázalo, že ceny vzrostly o 5,2 % u potravin za loňský rok, čili tady někdo prostě něco zanalyzoval. Čili já si myslím, že pokud porostou obě sazby o procento nebo procentní bod, tak si myslím, že skutečně může dojít k tomu, že bude vybráno víc. Ale závisí to samozřejmě také na tom, jaké jsou úniky na DPH. A to je úplně samostatná kategorie, o které bychom se měli také pobavit.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
 --------------------
Uvidíme, zda nám na to zbude čas. Proč ale kritizovat vládu zato, že se snaží držet dluh této země na uzdě. Vláda podle ministra financí a na to jsou jasná čísla, uspořila 47 miliard korun. V případě, že by je neuspořila, tak by ten schodek byl skoro 150 miliardový.

Jaroslav UNGERMAN, makroekonom, ČMKOS
 --------------------
To je v pořádku. Ale na druhé straně něco je za něco. Vy na jedné straně můžete říkat: uspořilo se 47 miliard, ale ty peníze chybí v té poptávce národohospodářské. V tom je ten problém. Čili to není jen o těch 47. Tam je ještě rozdíl oproti tomu předchozímu roku, kdy je restrikce dalších 40, čili tam máte restrikci 80 miliard a to jsou 2 % HDP dneska, čili to se logicky projeví v tom, že spotřeba musí klesat prostě proto, že na to lidé nemají. Ať se nám to líbí nebo ne, prostě vy nemáte z čeho utrácet, navíc tam máte ještě 5% růst cen.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
 --------------------
Prosím ještě ve stručnosti. Vy jste zmínili, že v letošním roce, že by měla ekonomika klesnout o 1,5 %. Jak jste na to přišli, prosím stručně.

Jaroslav UNGERMAN, makroekonom, ČMKOS
 --------------------
My jsme hovořili o loňském roce, myslíme si, že vloni to bylo 1,5 % a v současné době, podívejte se, jak vypadají některá čísla o stavebnictví, jak vypadá zemědělství, jak vypadá průmysl. Vždyť tam nemáte žádné sondy o tom, nebo nemáte žádné příznaky k tomu, že by docházelo k oživení?

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
 --------------------
A jak může tedy ministerstvo financí stále ještě počítat s kladnou nulou? Prosím také stručnou odpověď.

Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
 --------------------
Ministerstvo financí pochopitelně průběžně přehodnocuje své odhady. Chci říci, že v tom prosinci nebo v listopadu, kdy se projednával návrh rozpočtu,tak se předpokládalo pro letošní 13. rok, s tím růstem 0,7 procentního bodu. Ano, v tuto chvíli tak jak dostáváme živá data z loňského roku, tak ten to odhad snižujeme.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
 --------------------
Dokážete si představit, že by to mohly být minus 1,5 %?

Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
 --------------------
Tak já v tomto směru tak skeptický  jako experti odborů nejsem.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
 --------------------
Já vám děkuji, pánové, za rozhovor. Na shledanou.

Nejčtenější