Novinky

Ladislav Minčič v Impulsech Václava Moravce dne 10. června 2013

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Ladislav Minčič
  • Lidé MF
  • Rozhovor
  • Impulsy Václava Moravce
  • Rádio Impuls

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Hezký dobrý večer vám všem. Záplavy 2013 vstoupily do své druhé části. Bleskové povodně ohrožují některá města a vesnice České republiky. Jeden příklad za všechny. Lužec nad Vltavou na Mělnicku po týdnu opět po přívalových deštích zaplavila velká voda. Ta vyplavila asi třicítku domů. Situaci i dnes odpoledne v tomto městě komplikoval déšť. Na dalších místech už sčítají povodňové škody. Například ztráty u zemědělců překročí jednu miliardu korun. Tady jsou slova ministra zemědělství Petra Bendla:


Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/
--------------------
Víme, že bylo zaplaveno přibližně 50 tisíc hektarů, ale neplatí v zemědělství, že vše, co bylo zaplaveno, je odepsáno. Někde se tak stát mohlo, jinde nikoliv. Takže my sbíráme ta jednotlivá data tak, jak povodeň postupně odchází.



Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zaznamenalo Rádio Impuls slova českého ministra zemědělství Petra Bendla. Klienti pojišťoven nahlásili přes 20 tisíc povodňových škod v objemu několika miliard korun. Pojistné události nahlášené klienty dál přibývají, teď především v Ústeckém kraji. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních povodňových Impulsů je první náměstek ministra financí Ladislav Minčič. Vítejte po čase v Impulsech, přeji hezký dobrý večer.


Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Dobrý večer vám i posluchačům.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Připomínám, že dnešní Impulsy jsme připravili právě dík posluchačům. Jejich otázky v průběhu dne chodily ve formě SMS zpráv na číslo 774999888, máte-li však, naši milí posluchači, jakoukoliv otázku pro prvního náměstka ministra financí Ladislava Minčiče, stačí, když ji pošlete k nám sem do rádia Impuls. Ještě jednou číslo pro vaše otázky ve formě SMSek 774999888. Čtyři miliardy korun, to je balík peněz, který má zatím k dispozici vláda pro pomoc lidem a oblastem stižených povodněmi. Jak velké jsou další rezervy státního rozpočtu, které je možné na likvidaci škod po těch letošních povodních uvolnit?


Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Pane Moravče, ta částka čtyři miliardy, kterou jste zmínil, se týká nikoliv bezprostřední rychlé pomoci teď v tuto chvíli, ta se týká řekněme těch částek, které by mohly být vynaloženy na obnovu území.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Na tu okamžitou rychlou pomoc je v rozpočtu zhruba 300 milionů korun?


Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
300 milionů. Kdyby to bylo opravdu nezbytné, je možné tuto částku nebo vláda tuto částku v zásadě může o nějakých 100 milionů, možná i víc, navýšit. Ale to jsou stomilionové částky, které se dostávají postiženým v podstatě především skrze asistenci krajů. Kraje jsou zásadními prostředníky, kteří zprostředkovávají pomoc potřebným. Část těch peněz, je to rozpočtováno v řádu sta milionů korun, jde ještě přímo skrze kapitoly státního rozpočtu přes integrovaný záchranný systém. Takže nikoliv úplně všechno přes kraje, ale větší část přes kraje. A touto cestou se dostává těm postiženým subjektům skutečně jenom ta bezprostřední pomoc. To neodstraní všechny ty škody a nebude sanovat úplně území, které bylo záplavami určitě velmi, velmi devastováno.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jsme osmý den v povodních roku 2013. Kolik z těch 300 milionů korun je už rozebráno? Máte průběžná čísla?


Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
V tuto chvíli nejsem s to říci, jak to je. Jenom chci podotknout, že uvolňování těchto prostředků není spojeno s žádnou dramatickou administrativou. Kraje v podstatě vyžádané prostředky dostávají nebo dostanou okamžitě. A k tomu formálnímu vyúčtování přesnému, které pochopitelně, poněvadž jde o veřejné peníze, musí být, tak k němu dojde až počátkem roku 2014. Čili tady se peníze dávají v podstatě promptně, rychle. Předpokládáme, že kraje o těch penězích rozhodují se znalostí věcí. Jsou přece jenom k těm obcím, k tomu území mnohem blíže. Čili tady na ně plně spoléháme.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zmiňoval jsem, že celý zatím předpokládaný balík, který má vláda k dispozici, je v objemu čtyř miliard korun. Je už dnes jasné, že ty škody po letošních povodních budou vyšší než částka čtyři miliardy korun. Jaké další rezervy máte k dispozici ve státním rozpočtu? Protože předpokládám, že jste i dnes počítali, kolik by ještě bylo možné ze státního rozpočtu vzít, když premiér v neděli v rozhovoru pro Českou televizi zcela jasně řekl, že se nebude zvyšovat schodek státního rozpočtu o povodňové škody?


Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Tak kromě oněch čtyř miliard z vládní rozpočtové rezervy by mohly být k dispozici ještě další dvě miliardy z kapitoly státního dluhu, tedy prostředků, které jsou ve státním rozpočtu vyšetřeny pro to, aby se financovala dluhová služba. Tedy platily ty úroky z dluhopisů, které emituje stát pro to, aby pokryl naši zadluženost nebo dluh našeho státu.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Uvažujete, uvažujete o tom, že by se i vydávaly nějaké povodňové dluhopisy, jako tomu bývalo při některých povodních?


Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
V tuto chvíli o tomto nástroji bezprostředně, pokud mohu soudit, není uvažováno. Nicméně v zásadě možné je všechno. Ještě bych chtěl zmínit k těm konkrétním penězům nebo zdroji, který by mohl být použit na obnovu území, tak to by mělo být ještě asi jedna miliarda a 300 milionů korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Ale všechny tyhle částky, když to sečteme, tak to vychází řádově na víc než sedm miliard korun potenciálně využitelných, tak je podmíněno schválením strategie obnovy území. Tuto strategii obnovy území vypracuje Ministerstvo pro místní rozvoj na základě informací, už jaksi detailnějších analytických informací, které by měly přijít především z krajů nebo z krajů. A na základě této informace vláda schválí strategii a rozhodne o využití konkrétních prostředků na rámcové, byť samozřejmě do jisté míry konkrétní, nicméně rámcové účely právě na základě těch informací, které z terénu skrze kraje dojdou na vládu přes onu strategii, jejímž vypracováním je pověřeno Ministerstvo pro místní rozvoj.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říkáte tedy, že, ano, říkáte tedy, že je zhruba 7,5 miliardy korun k dnešnímu dni, které máte ve státním rozpočtu jako rezervu na krytí povodňových škod a obnovu území, ale je to podmíněno právě schválením té strategie, kterou předložíte.


Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Obnovy území, ano.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdy očekáváte, že bude ta strategie předložena a kdy se začne čerpat těch 7,5 miliardy?


Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Já předpokládám, že k tomu asi nemůže dojít ještě teď v měsíci třeba červnu, poněvadž jste i na začátku dnešního našeho rozhovoru zmínil včerejší a předvčerejší přívalové deště. Takže já se obávám, že problém povodní konce jara, začátku léta letošního roku ještě není definitivně za námi. Takže asi tato strategie může být vypracována tehdy, jakmile se podaří nějakým způsobem vyčíslit, kvantifikovat to, k jakým škodám došlo. A ty škody ještě reálně stále i v těchto dnech, třeba včera, probíhají, zvětšují se a podobně.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zemědělci zatím hlásí povodňové škody za necelé dvě miliardy korun. Tady jsou slova prezidenta Agrární komory Jana Veleby:


Jan VELEBA, prezident Agrární komory
--------------------
Bez rybářů náš odhad současných škod zní pro zemědělce jedna miliarda 767 milionů korun. Škody na orné půdě, na trvalých travních porostech, chmelnicích, zelenině.



Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zaznamenalo Rádio Impuls slova prezidenta Agrární komory Jana Veleby. U Ministerstva financí se budou shromažďovat i částky, které se týkají jednotlivých škod a které právě budou zahrnuty i do toho materiálu Ministerstva pro místní rozvoj. Ministerstvo financí ústy ministra Miroslava Kalouska koncem minulého týdne oznámilo, že živnostníci a firmy, kterých se dotkly letošní záplavy, tak nebudou muset vůbec nebo zčásti platit daň z příjmů, pokud je postihla velká voda. Už, pane náměstku Minčiči, máte spočítáno, jaký dopad to bude mít na státní rozpočet?


Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Tak samozřejmě faktický dopad na státní rozpočet, pokud jde o snížení daňových příjmů nejenom státního rozpočtu, ale obecně veřejných rozpočtů, budeme vědět nebo znát teprve tehdy, jakmile bude známý skutečný rozsah škod. Neboť ta daňová úleva, která je připravována a měla by být, pokud se nestane něco mimořádného, již zítra vyhlášena, tak by se měla odvíjet od skutečných škod, které způsobil živel na majetku podnikajících subjektů. To znamená jak právnických, tak fyzických.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Abych tomu rozuměl, to znamená, že bude odpuštěna daň z příjmu těm osobám nebo firmám ve výši škody?


Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Je to tak, ve výši škody. Přičemž výše té škody musí být kvalifikovaně konstatována. Tou kvalifikovanou konstatací je to, že příslušný podnikatelský subjekt bude muset ukázat buď posudek pojišťovny, je-li pojištěn. Nakonec ten posudek může vystavit pojišťovna i pro subjekty, které pojištěny nejsou. A nebo posudek soudního znalce. Jde o to, že takovéto posudky nejsou něčím naprosto novým. On totiž už dnes zákon o daních z příjmu umožňuje, aby všechny podnikatelské subjekty právě takovéto škody, pokud jsou podloženy příslušným posudkem, si uplatnily přímo do nákladů snižujících jejich základ daně. To nové, s čím přijde pan ministr financí, je to, že tyto škody nepůjdou jenom do nákladů a tedy zprostředkovaně sníží daňovou povinnost toho podnikatelského subjektu, ale přímo i celá daň, celá daňová povinnost za rok 2013, tedy za toto nyní probíhající zdaňovací období, které určitě bylo negativně ovlivněno oněmi povodněmi, tak tato daň za toto probíhající období bude snížena až do výše těchto škod kvalifikovaně posouzených pochopitelně příslušným posudkem. Čili každý podnikatelský subjekt si to dá jednak do nákladů, to je za A/, a za B/ pak se stanoví jeho daňová povinnost na základě jiných příjmů a jiných výdajů, respektive jiných výnosů, jiných nákladů, a na základě toho bude definována jeho daňová povinnost. A proti té daňové povinnosti si bude moci započítat všechny ty škody posouzené nebo potvrzené příslušným znaleckým posudkem. A pokud ty škody dosáhnout výše jeho daňové povinnosti, tak nebude platit vůbec žádnou daň za období 2013. Pokud ty škody budou menší než jeho daňová povinnost, tak mu to tu daňovou povinnost v podstatě jenom sníží.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A ta pravidla tak, jak jste je popsal, budou už vyhlášena zítra?


Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Ta by měla být vyhlášena zítra.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vrátíte-li se k té původní otázce, zatím jaké jsou kalkulace Ministerstva financí, že by toto opatření mohlo snížit příjmy státu na dani z příjmu?


Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Podle našich opravdu předběžných kalkulací, ono strašně záleží na tom, jak velké jsou škody obecně a jak velké škody se týkají majetku, který slouží k podnikatelským účelům. A ještě v rámci toho, kolik podnikatelů z příslušných poškozených podnikatelů by mohlo za normálních okolností mít nějakou kladnou daňovou povinnost. Protože odpouštíte-li daň, tak jenom takovou daň, která by za jiných okolností mohla být zaplacena. Nemůžete odpustit daň tomu, kdo je ve ztrátě, protože ten by tu daň nezaplatil. Z tohoto titulu odhadujeme maximální výpadek příjmů veřejných rozpočtů v řádu pěti miliard korun. Ale daleko pravděpodobnější bude číslo kolem tří miliard, poněvadž celá řada subjektů tak jak tak, i v důsledku těch povodní, spíše vykáže ztrátu. Takže mají-li ztrátu, tak v tom případě nemají daňovou povinnost, proti které by si tu škodu mohly započítat.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jednotlivé kraje začínají pomalu ale jistě sčítat škody po letošních záplavách. První odhad kraje Středočeského zní 350 milionů korun. Podle středočeského hejtmana Josefa Řiháka jde ale o odhad předběžný. Tady jsou slova Josefa Řiháka, jak je zaznamenalo Rádio Impuls.


Josef ŘIHÁK, hejtman Středočeského kraje /ČSSD/
--------------------
Je to předběžná částečná škoda, protože škodu celkovou neznáme, protože silnice máme zaplavené, máme ještě zaplavených spoustu silnic, takže tu škodu přesně neznáme. Tady je to jenom škoda, kde ji můžeme říct, kde ji vidíme a je 350 milionů korun a žádáme Státní fond dopravní infrastruktury o uvolnění této částky.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zaznamenalo Rádio Impuls slova středočeského hejtmana Josefa Řiháka z ČSSD. Pokud by měl první náměstek ministra financí Ladislav Minčič, který je hostem dnešních Impulsů a který prozradil, že jsou zhruba další tři miliardy korun nebo 3,5 miliardy korun nad rámec těch čtyři miliard, které státní rozpočet může uvolňovat na obnovu záplavami postižených území, tak očekáváte, že se na vás kraje budou obracet ještě s dalšími požadavky? Že se budou muset zvýšit i rozpočty krajů a příspěvek ze státního rozpočtu krajům postiženým povodní?


Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Já bych se vrátil k tomu, co jsem říkal. Tyto prostředky na obnovu území budou uvolněny poté, co vláda schválí strategii obnovy území a ta strategie bude vycházet právě z těch zpráv, z těch rozborů, z těch čísel, která na vládu prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj přijdou právě z krajů. Čili záleží na krajích, na jejich pečlivosti a důslednosti, jak vyhodnotí, spočítají ty škody, které by bylo třeba v rámci obnovy území nějakým způsobem kompenzovat z veřejných peněz.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říkáte-li, že zatím je k dispozici 7,5 miliardy korun na odstraňování škod právě na základě materiálu a rozhodnutí vlády, na základě materiálu, který bude vypracován Ministerstvem pro místní rozvoj, tak se logicky nabízí otázka, jestli žádné další peníze už státní rozpočet v letošním roce nemá jako rezervu? Nebo jestli Ministerstvo financí bude koordinovat i rozpočty resortů, které beze sporu také mají nějaké rezervy a které prioritně půjdou na likvidaci následků po povodních.


Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
No tak jakékoli větší nebo výraznější přesuny nebo změny by se musely řešit změnou zákona o státním rozpočtu.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
S tím se počítá?


Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Pokud jde o vládní rozpočtovou rezervu, kde jsem hovořil o tom, že jsou tam vyhrazeny čtyři miliardy, tak ty jsou vyhrazeny. Na to nemusíte měnit zákon o státním rozpočtu. Jenom konkretizujete, na co je ta rezerva využita. Pokud jde o mobilizaci prostředků z kapitoly státní dluh, tak tam v zásadě také jde o přesun, který by zřejmě nevyžadoval zásadní souhlas a principiální diskusi ostatních ministrů, poněvadž se to netýká bezprostředně jejich kapitol. Je to ta kapitola, která je v působnosti pana ministra a kdyby s tím pan ministr financí na vládu přišel, tak předpokládám, že by s tím ostatní resortní šéfové neměli nějaké zásadní problémy. Kdyby se ukázalo, že ta čísla, která přijdou z krajů, ukazují poptávku po daleko větších částkách, tak potom já to nedokáži předjímat, ale potom by se ta situace musela nějakým způsobem řešit, zda nebo v konkurenci jiných priorit nebo ostatních priorit, které jsou součástí rozpočtu na běžný rok, zda lze někde slevit a použít prostředky na obnovu území. Ale v tuto chvíli ta čísla nemáme a proto jako předjímat, že ze strategie obnovy území vyplyne požadavek na desítky miliard, to jako v tuto chvíli asi nikdo, ale skutečně nikdo nedokáže říci.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No počítám-li ale, tak zmínili jsme 7,5 miliardy, které jste k těmto okamžikům na Ministerstvu financí našli, čtyři, které byly ve vládní rezervě, dvě miliardy z lepší obsluhy státního dluhu, tím se ušetří, a pak zhruba tu miliardu a půl ve Státním fondu dopravní infrastruktury. Zároveň realistický výpadek odpuštěním daně z příjmů podnikatelským subjektům, ať fyzickým nebo právnickým, zasaženým povodní tři miliardy korun a nebo v nejhorším případě pět miliard korun. Tak jsme na nějakých 10 až 11 miliardách, které budou chybět rozpočtu nebo které se použijí ze státního rozpočtu na letošní povodně. Přesto se schodek nezvýší?


Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
No samozřejmě pokud by šlo jenom o přesuny těch prostředků, které už jsou součástí rozpočtu na běžný rok a ty prostředky by se…


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tam je výpadek těch tří až pěti miliard na straně příjmů.


Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Pokud jde o výpadek na straně příjmů, tak tady je si třeba uvědomit, že jde o daň za rok 2013. Čili to je ta daň, která bude součástí daňových příjmů státního rozpočtu v příštím roce. Nikoliv v letošním, ale v příštím. Hovoříme o dani z toho byznysu, z toho podnikání, které v tomto roce teďka v červnu bylo zásadním způsobem poškozeno nebo sníženo, ovlivněno tím živlem. A toto zdaňovací období probíhá a daň z něj se bude platit až na jaře nebo v létě příštího roku.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ono dnes Ministerstvo financí poslalo do vlády materiál, který se týká hospodaření státních rozpočtů v letech následujících. Ve středu má vláda probírat právě tento materiál a ten materiál ukazuje, že schodek státního rozpočtu by měl příští rok stoupnout na 105 miliard. Letos se počítá s tím, že státní rozpočet skončí na 100 miliardách dluhu, a v roce 2015 pak by měl schodek státního rozpočtu stoupnout na 110 miliard korun. V těch 105 miliardách schodku státního rozpočtu v příštím roce, tak tam už se počítá s těmi částkami například výpadku daní kvůli povodním?


Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Já se obávám, že toto číslo jako výslovně s tím výpadkem v důsledku generálního pardonu nebo prominutí ministra financí ještě nepočítá. Nicméně je pochopitelné a budou-li hodnotit výkonnost našich veřejných financí kdekoliv v zahraničí, v Bruselu či kdekoliv jinde, tak zcela jistě budou mít porozumění nebo pochopení pro to, že mimořádné přírodní události nějakým způsobem mohou ovlivnit dobře míněné, dobře propočítané výsledky hospodaření veřejných rozpočtů v nejbližších letech. To považuji za věc tak samozřejmou, že kdyby i v důsledku toho byla opravdu hrozba spočívající v tom, že schodek nebude avizované 2,8 procenta hrubého domácího produktu, ale 2,9 a že bychom se jen tak tak blížili k těm Maastrichtským…


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
K té tříprocentní, ano.


Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Tak já se domnívám, že všichni soudní lidé by chápali, pakliže by toto přiblížení třem procentům, těm kritickým třem procentům, bylo vyvoláno sanací toho území poškozeného povodněmi, takže pro to by měli všichni pochopení. Nedokáži si představit, že by někdo ortodoxně trval na přesném čísle bez ohledu na to, jestli po povodni a já nechci nikoho strašit, jako minulý týden přišly nějaké dílčí věci ještě v průběhu tohoto týdne nebo celém tom období po Medardovi, že, jak známe z lidových prognostik.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Posluchači Impulsů se také ptají na to, kde je vybraná povodňová daň? Připomínám, že ta povodňová daň fungovala po roce 2010, respektive 11, kdy šlo o zhruba čtyři miliardy korun, a proč z ní stát například nepořídil protipovodňové zábrany? Takže kde skončila ta protipovodňová daň?


Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Já pokud tedy mohu soudit, tak ty prostředky skutečně byly použity na jednak protipovodňová opatření, nedokáži říci přesně, zda na protipovodňové přenosné zábrany či na něco jiného, ale v podstatě určení a čerpání těch prostředků souviselo skutečně jenom s problematikou povodní, prevencí. A prevence, to zdaleka není výroba oněch přenosných zábran, ale to, co by mělo předcházet té situaci, kdy tím posledním krokem je jenom instalace těch příslušných zábran.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vám ještě zůstalo nějakých 400 milionů, jestli se nemýlím, že se přesouvalo z roku na rok? Alespoň to tvrdil ministr financí.
 
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
No pokud to tvrdil pan ministr financí…


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak je to pravda.


Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Tak je to zcela určitě pravda. Já v tuto chvíli nemohu hovořit o bezprostředním osudu těchto, jak vy říkáte, pane Moravče, 400 zbývajících milionů korun, ale zcela určitě pokud jsou, tak by měly být použity jenom na ten účel, kvůli kterému jsme všichni v té nedávné době každý měsíc měli o sto korun ve skutečnosti větší daňovou povinnost na daních z příjmů fyzických osob.


Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatuje loajální první náměstek ministra financí Ladislav Minčič, který byl dnes hostem Rádia Impuls. Děkuji za rozhovor a těším se na další.


Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Bylo mi ctí, vám i posluchačům děkuji.

Nejčtenější