Novinky

Knížek: První nespolehlivé plátce dáme na web během první půlky dubna

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Jan Knížek
  • Generální finanční ředitelství
  • Rozhovor
  • Daň

Rozhovor s Janem Knížkem, ředitelem Generálního finančního ředitelství.
Zdroj: Hospodářské noviny | 9.4.2013 | Rubrika: Česko | Strana: 17 | Autor: Miroslav Petr


* HN: Splnily všechny firmy do února povinnost nahlásit daňové správě své účty, které jste následně nyní od dubna zveřejnili?

 
Ona to nebyla povinnost pro všechny. Zjednodušeně se dá říct, že kdo chce mít zveřejněné poslední aktuální účty, třeba po nějaké nedávné změně, měl leden a únor na to, aby nám je poslal. My je ověříme, aby se neukázalo, že účet byl chybný anebo že je někoho jiného, a teprve pak jej můžeme dát na web. Kdo tak neučinil, automaticky dal souhlas se zveřejněním účtů, které máme my v registračních spisech. Takže kdo neměl žádnou změnu účtů, nemusel teoreticky nijak reagovat.
 

* HN: O kolik účtů se celkem jedná?
 
Jde o stovky tisíc účtů a my měli povinnost je od počátku dubna zveřejnit. Přesto se během ledna nedělo prakticky nic, ale pak začal exponenciální nárůst firem, které nám začaly účty hlásit. Ne však jeden, dva nebo tři, ale v řadě případů doslova po desítkách. Dokonce máme případy, kdy si velká firma chtěla nechat zveřejnit nějakých víc než 200 účtů. Posílaly nám i svoje vnitropodnikové účty, které nejsou pro daňovou správu důležité. To nás, musím přiznat, překvapilo. Mnoho účtů jsme tedy ověřovali dvakrát. My je zveřejnili a doufám, že systém bude fungovat, protože početní výkon serverů a připojení jsme nadimenzovali tak, aby nápor dotazů vydržel. Systém jsme testovali i s velkými firmami, jako je třeba ČEZ.
 

* HN: Přesto jste na poslední chvíli před začátkem dubna vyhlásili půlroční lhůtu, ve které nebude daňová správa uplatňovat důsledky ručení za daň v případě, že některá firma provede platbu za obchod přes nezveřejněný účet. Proč?

 
Chceme dát určitý čas na to, aby se zacházení se seznamem plátců DPH a hlavně se seznamem účtů těchto plátců zaběhlo. Dostalo do praxe. Těch účtů je tak strašně moc, takže mohou být v některých nedostatky, některé jsme nestihli zkontrolovat a ověřit. A také v neposlední řadě se v souvislosti s tímto opatřením hovoří o dílčí legislativní změně, která má být přijata, a tak ještě chceme vyčkat právě na ni.
 

* HN: Znáte názory firem? Jak při jednání s vámi na zavedení registru reagují?

 
Bavil jsem se o tom s velkými firmami. Mají s tím potíže, ale v principu řada z nich tomu opatření rozumí a poradí si s ním. Větší problém mají samozřejmě střední a malé firmy a já plně chápu, že se na celou myšlenku dívají s jistou dávkou nedůvěry. Proto je třeba některé věci ještě vyladit nebo spíš nastavit určitý zkušební čas, kdy Finanční správa ještě nebude vyzývat na ručení podle daňového řádu. A to jsme teď udělali.
 

* HN: Znamená to, že nebudete zatím na webu ani označovat ty takzvané nespolehlivé plátce? Tedy že ke konkrétní firmě, která třeba dluží státu vyšší sumu peněz, zatím nepřidáte tohle označení?
 
Jednotlivá řízení už běží a první nespolehlivé plátce bychom měli dát na web teď někdy během první poloviny dubna. Tady je situace odlišná od těch diskutovaných účtů. Nespolehlivé plátce označovat budeme.
 

* HN: Proč se tak nestalo hned se spuštěním celé databáze?

 
Prodleva vznikla tím, že se jedná o procesní rozhodnutí, ve kterém se takto označené subjekty, jsou jich zatím řádově jednotky, proti zařazení do této kategorie odvolaly. Jsou tam termíny k doručení, odvolání a podobně. Ukazuje se tedy, že první řízení o nespolehlivých plátcích by mohla být pravomocně skončena v první polovině dubna.
 

* HN: Kolik firem bude podle vás takto označeno?
 
Myslím, že řádově stovky. Těch bílých koní není tak úplně málo. Ale není to tak, jak bylo zpočátku někde prezentováno, že bude existovat nějaký black list 28 tisíc firem. My ani nějaký takový black list nechceme vytvářet. Zkrátka jde o seznam plátců DPH a jejich účtů, v rámci kterého je u příslušného plátce zaškrtnuto, jestli je spolehlivý nebo ne. Jsme si vědomi zodpovědnosti, co to pro každou firmu znamená, pokud ji takto označíme, a postupujeme tedy velmi svědomitě a citlivě. I proto nebude ten počet nijak závratně vysoký. Nám jde hlavně o bílé koně a prázdné firmy, které se pohybují v karuselových podvodech.
 

* HN: Právník Ondřej Lichnovský podal do Bruselu podnět k prošetření od letoška platné novely zákona o DPH, zda vymáhání ručení za nezaplacenou DPH od obchodních partnerů není v rozporu s evropským právem. Jde o přenášení zodpovědnosti na firmu, která měla vědět, že obchoduje s rizikovým partnerem, tedy nespolehlivým plátcem. Má Lichnovský šanci uspět?

 
Říkat, že uspět nemůže, to si nedovolím. Myslím ale, že naše pozice je dobrá. Pokud chci, aby někdo „mohl vědět a měl vědět“, tak mu musím umožnit, aby si mohl spolehlivost svého obchodního partnera ověřit i sám. Umožníme mu nahlédnout do databáze, kde si bude moci přečíst, zda je nebo není spolehlivý. Aby pak nemohl říkat, že o daňové nespolehlivosti svého dodavatele nemohl vědět. Tady je potřeba připomenout, že předmětné ustanovení o ručení je již rok v zákoně. Teď se jedná řekněme o jistou formu zpřesnění.
 

* HN: Jenže k uplatnění ručení za DPH ještě dosud u nikoho nedošlo, ještě nebylo nikomu dokázáno, že mohl vědět o nespolehlivosti svého dodavatele, který v daném případě pak daň nezaplatil.

 
Není to tak úplně pravda. Nemohu z titulu daňové mlčenlivosti o konkrétních případech mluvit, ale není to masově rozšířený jev. Máte pravdu v tom, že dokázat někomu, že „mohl a měl vědět“ o nespolehlivosti obchodního partnera, je nesmírně obtížné. Podařilo se to v jednotkách případů, a jen proto, že subjekt, který konal daňový podvod, udělal logickou chybu, ze které šlo potom porušení zákona dovodit.
 

* HN: Pokud by tu chybu ale neudělal, tak mu nic nedokážete.
 
Pokud tu chybu neudělají a často poměrně drze tvrdí, že nemohli nic vědět, tak daňová správa potřebuje nástroj, aby mohla říct, že si údaj o nespolehlivosti obchodního partnera daná firma mohla snadno zjistit. A to je nyní ono uvádění nespolehlivých plátců, které začneme do databáze plátců DPH vyznačovat.
 

* HN: Nedávno policie zveřejnila podrobnosti k rozsáhlému případu podvodů při obchodech s elektronikou, hlavně mobily a tablety, a zadržení 19 lidí. Na tyhle podvody, stejně jako mnohé další, přišla daňová správa, která spustila celé to vyšetřování. Znamená to, že se podvodníci přesouvají z komodit, jako jsou třeba pohonné hmoty, do oblasti elektroniky?
 
Nedá se říci, že se přelévají, ty podvody už tam jsou. A speciálně elektronika a počítačové součástky jsou velmi oblíbenou komoditou k podvodům. Pohonné hmoty však stále vedou. Podvádí se ale i v dalších oblastech, jako jsou hutní materiály, dřevo, textil, v poslední době i stavební kámen. Dalším typickým příkladem jsou i služby.
 

* HN: Vybíráte si tedy ke kontrolám kromě malých i velké firmy?
 
Pokud tušíte, že maximální nález bude, obrazně v uvozovkách řečeno, „sako“ za dva tisíce v nákladech, pak tam nemá smysl neustále preventivně chodit, protože čas a prostředky toho kontrolního pracovníka jsou dražší. Pak je lepší, abychom se věnovali karuselovému podvodu v řádech stamilionů. Takže se snažíme vybírat subjekty, kde tušíme větší náchylnost k podvodu.
 

* HN: Určitě by vám ale řada podnikatelů ráda připomněla případy, kdy je finanční úředník „dusil“ právě jen na tom zmíněném saku.
 
Sako v nákladech je samozřejmě příměr. Může to být cokoliv jiného. Nikdy neumím vyloučit, že když kontrolor do firmy přijde a objeví něco podobného, tak to do zprávy napíše. A je to jeho povinnost. Já jen chci říct, že když předem tuším, že výsledkem mé, třeba měsíční, kontroly u někoho, koho považujeme za slušného daňového poplatníka, by bylo jen ono „sako“ v nákladech, tak je otázka, jestli tam vůbec má význam na kontrolu jít. A já říkám, že nemá.

Nejčtenější