Novinky

Investorům chceme dát stimul a ekonomice vydělat. Transakční daň by zničila část trhu

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Lidé MF
  • Náměstek ministra financí
  • Náměstek ministra financí pro finanční trh
  • Patria.cz
  • Radek Urban
  • Rozhovor
  • Finanční trh
  • Finanční sektor

Otázka - Pane Urbane, co si myslíte o ratingových agenturách. Považujete je za strůjce finanční krize, jak jim bývá přisuzováno, a jste zastáncem jejich výraznější regulace? Jak důležitý je podle vašich zkušeností dnes rating země pro přilákání investorů?

Odpověď (Radek Urban (MF ČR)) - V žádném případě – jde přece jenom o posly. Jestli dobrých nebo špatných zpráv, si musí vyhodnotit investor. Je sice pravda, že některé regulace investory motivovaly (skoro nutily) rating používat, ale také ty stejné regulace investorům umožňovaly používat vlastní modely. Vždycky je třeba si uvědomit, že první motivací k používání ratingů je snaha investorů o vyčlenění některých vlastních činností („outsourcing“), tady v oblasti řízení kreditního rizika. Ale kdo outsourcuje, ten by měl i rozumět tomu, proč a jak, a možná by se nemusel slepě na ratingy spoléhat.


Otázka - Souhlasíte s názorem guvernéra ČNB, že Česku by se za současných okolností nevyplatilo připojení se k chystané bankovní unii v Evropě? Hodnotíte podobnou centralizaci moci v některém ohledu pozitivně? Zdravím!

Odpověď (Radek Urban (MF ČR)) - Obecně považujeme projekt bankovní unie za přínosný pro země eurozóny, ale v současné době nevýhodné z pohledu našeho připojení se: nepřipadá nám jako vyvážená nabídka, když se na jedné straně říká „teď hned se vzdejte svých suverénních dohledových pravomocí, a v budoucnu budete moci čerpat prostředky ze společných záchranných fondů“. Přesto chceme být u všech jednání, abychom si nezavřeli dveře k účasti na dalších návrzích.


Otázka - Dobrý den, v současném návrhu změn v zákoně o dani z příjmů se počítá s osvobozením dividend od daně z příjmu pouze pro nerezidenty ČR, což investory z ČR znevýhodňuje. Dojde v této oblasti k nápravě tohoto stavu? Děkuji

Odpověď (Radek Urban (MF ČR)) -Viz daně – přepošlu kolegům z daňové oblasti, v online rozhovoru k odpovědi není prostor.


Otázka - Dobrý den. Jaká je finální přijatelná podoba stavebního spoření, kterou MF "nechá žít"? Jak si obhájíte retroaktivitu, pokud jde o dříve uzavřené smlouvy za daných podmínek? Proč je výjimkou z účelovosti možnost převést peníze na penzijní zajištění, když produkt si za tímto účelem těžko někdo zakládal? Proč dávat možnost stavebka bankám a bankovní licence stavebním spořitelnám, když jde z absolutního podílu o matky a dcery?

Odpověď (Radek Urban (MF ČR)) - Stále jsme názoru, že „potřebujeme stavební spoření jako produkt, a přitom nepotřebujeme stavební spořitelny jako instituce“, mj. proto, že je rozumné nechat na obchodním rozhodnutí akcionářů, jestli ve své finanční skupině chtějí provozovat jednu nebo dvě instituce. Pokud jde o retroaktivitu, i když už Ústavní soud tzv. „nepravou“ retroaktivitu povolil, je zjevné, že neprojde a změny v oblasti účelovosti (vč. zajištění na stáří) se budou týkat jen nových smluv. Připomínám, že rozšířené možnosti čerpání jsou přece vždycky jenom možnosti. A nakonec, rozhodnutí zákonodárců každý předkladatel respektuje.


Otázka - Dobrý den, pane náměstku, rád bych se dotázal, jak MF vnímá budoucnost sektoru družstevních záložen a zda existuje soulad s pohledem ČNB? Kolik se domníváte, ze přežije DZ po přijetí současné navrhované novely zákona o DZ? Děkuji za odpověď.

Odpověď (Radek Urban (MF ČR)) - V sektoru družstevních záložen jsme s ČNB zajedno, i když naše úlohy jsou rozdílné – ministerstvo připravuje primární regulaci, ČNB podle těchto pravidel reguluje. Otázka „bytí a nebytí“ družstevních záložen je především otázka na družstevní záložny samotné, na to, jak odpovědně úvěrují, jak řídí rizika a jak se budou či nebudou chtít transformovat. Při přípravě posledních změn (strop bilanční sumy 5 mld. korun, snížená možnost distribuce zisku, zvýšený příspěvek do Fondu pojištění vkladů, transformace na banku) jsme vycházeli z nejlepších světových zkušeností, a věříme, že sektor družstevních záložen vyjde stabilizován a posílen.


Otázka - Dobré odpoledne. Jaký je Váš názor na český bankovní systém? Je zde podle Vás dostatečná konkurence, např. po vstupu menších hráčů na trh, nebo převažuje konzervativní přístup českých střadatelů? Považujete ČNB za nezávislou instituci? Předpokládáte, že nakonec dojde na avizovanou intervenci na devizovém trhu v neprospěch koruny? Díky a přeji pěkný den.

Odpověď (Radek Urban (MF ČR)) - Velmi stabilní, velmi profesionálně řízený, velmi ziskový, velmi koncentrovaný (ale také konkurenceschopný), velmi produktově inovativní a při tom všem v bilančním srovnání ne tak velký jako bankovní sektory některých problémových evropských zemí. Hlavně však pořád úvěruje!

ČNB je samozřejmě nezávislá, o tom není vůbec sporu, vždyť přece stabilita měny (ať už vnitřní – měřená inflací, tak už vnější – měřená směnných kurzem) a stabilita bankovního sektoru je toho nejlepším důkazem. A o devizových intervencích já přece nemohu spekulovat!


Otázka - Jaké vidíte pořadí obětí transakční daně v Evropě a v ČR v případě jejího prosazení v dosud uvažované podobě? Co zahraniční obchod firem? Dlouhodobé investiční strategie od drobných investorů po penzijní fondy? Emitenti? Zasáhne s ohledem na tzv. extrateritorialitu subjekty v ČR i při nezavedení v ČR? Může vůbec v jakémkoli případě výběr z této úžasné myšlenky převýšit nad správou daně a negativními dopady?

Odpověď (Radek Urban (MF ČR)) - První „nevinné oběti“ FTT v ČR budou zřejmě pobočky (nikoli dceřiné banky) zahraničních bank ze zemí, kde transakční daň bude zavedena (protože jejich ceny se zahrnutí daně budou méně konkurenceschopné). Čeští investoři budou vyhledávat protistrany ze zemí, kde daň nebude zavedena. Sníží se zájem českých emitentů o emise, které by si mohli kupovat investoři ze zemí, kde daň bude zavedena. Sníží se zájem o cenné papíry vydávané v zemích, kde daň bude zavedena. Toto není návod k obcházení daní, toto je upozornění na efekt známý jako „delokalizace“. Tomu nezabrání ani extraterioriální působnost daně. A pokud se týká efektivity, nejen že „národohospodářské“ náklady převýší výběr, ale sama Evropská komise v důvodové zprávě počítá se zpomalením hospodářského růstu právě vlivem zavedení této daně.


Otázka - Dobrý den, ráda bych se Vás zeptala, jak vnímáte budoucnost pražské burzy. Její šéf Petr Koblic nedávno vypustil (trochu nešťastný) výrok o tom, že by za pět let již nemusela existovat. Domníváte se, že by tuzemskému obchodování pomohly nové kvalitní emise, nebo je problém hlubšího charakteru? Díky za odpověď.

Odpověď (Radek Urban (MF ČR)) - Nemohu hodnotit obchodní rozhodnutí pražské burzy ani jejích akcionářů. Obecně však v celé Evropě sleduji dva významné protichůdné trendy: ochranu národních šampiónů a centralizační snahy. Menší burzy nejsou výjimkou. Možná prvním krokem jsou kroky ke sjednocení vypořádacích systémů a depozitářů cenných papírů, protože obchodní i po-obchodní infrastruktura je v Evropě pořád dražší než v USA.

Za daleko obtížnější (obchodně i regulatorně) však považuju debatu o burzách a OTC trhu. Jsem přesvědčen, že v této oblasti se výběr obchodního místa má ponechat na rozhodnutí investorů. Například úvahy o přesunutí nelikvidních dluhopisů na burzu (ve směrnici MiFID pod názvem „zákaz facilitace“) nic nevyřeší, pouze zdraží transakční náklady.


Otázka - Češi jsou historicky investičně konzervativní, v bankách proti fondům leží peníze řádově v poměru 13:1. S vaším pohledem na kapitálový trh: kam se podle vás může reálně na horizontu 5, 10, 20 let posunout rozložení finančních aktiv (bez bydlení) české domácnosti mezi vklady a účty v bance, fondy, akcie, dluhopisy, komodity, poměr investic v ČR a zahraničí? Děkuji

Odpověď (Radek Urban (MF ČR)) - Je těžké odpovědět vývoj na finančních trzích. České domácnosti jsou z pohledu investování konzervativnější, tento jev se však pomalu mění. Myslím, že jde o generační otázku. Protože se však domnívám, že prostředí nízkých úroků bude na světě přetrvávat ještě velmi dlouho, myslím si, že k posunu od vkladů v bance do dluhopisů, akcií, nemovitostí i komodit bude docházet o něco rychleji než doteď.


Otázka - Dobrý den, co si myslíte o návrhu Evropské komise na zdanění finančních transakcí napříč EU? Není to pouze další hřebíček do rakve akciových a dluhopisových trhů a impulz pro další oslabení pozice finančních center Evropy proti Spojeným státům? Poslední neoficiální zprávy ukazují, že Brusel začíná ustupovat z původních plánů na plošné zdanění finančních transakcí a zřejmě zvolí mírnější sazbu daně a postupné zavádění pro jednotlivé kategorie aktiv. Existuje nějaká mírnější forma zdanění finančních transakcí, na kterou by ČR již byla ochotna přistoupit? S pozdravem Jiří Koutný

Odpověď (Radek Urban (MF ČR)) - Česká republika zavedení daně z finančních transakcí („FTT“) nepodporuje, a to z principiálních důvodů: za prvé, nelze se ztotožnit s obhajobou daně jako „trestu za krizi způsobenou bankami“, když žádná česká banka krizi nezavinila. Za druhé, nelze souhlasit s obhajobou daně jako svého druhu cestu, jak vrátit do rozpočtu prostředky vydané jako státní pomoc v krizi 2008-9“, když žádná česká banka v r. 2008-9 státní pomoc neobdržela. Za třetí, pokud by se jednalo o pouhý způsob jak posílit příjmy rozpočtu, FTT je nejméně efektivní cesta. Za čtvrté, z pohledu daňové teorie je tzv. kaskádová daň nejvíce nespravedlivá. A za páté, tato daň by postihla „nevinné oběti“ (exportéry a importéry, kterým se zdraží kurzové zajištění, a penzijní a podílové fondy a pojišťovny, jejichž klientům by klesly výnosy z majetku).

Kromě toho by FTT zřejmě způsobila kolaps některých tržních segmentů (FX swapy, repo) s významným dopadem na likviditu cenných papírů. U dluhopisů by asi nastal pokles likvidity (maximalizace „buy-and-hold“ portfolií) a zdražení dlouhodobých derivativů by znamenalo, že některé projekty z reálné ekonomiky vyžadující kurzové a úrokové zajištění by se vůbec neuskutečnily.

V poslední době so objevují návrhy na zúžení rozsahu FTT (např. vynětí podílových a penzijních fondů, vynětí státních dluhopisů), takže lze předpokládat pokračování diskuse. A to nemluvím o okamžitém následku zavedení daně, který spočívá v odchodů obchodníků a obchodů do zemí (nejen) mimo Evropu, kde taková daň není.


Otázka - Dobrý den. Mezinárodní ratingové agentury při posuzování ratingu ČR hovoří o politickém riziku v podobě nástupu levice (ČSSD) a zhoršení fiskálních trendů či pohřbení penzijní reformy a dalších snah. Mám v této souvislosti dvě otázky: 1) jak toto riziko vnímáte vy a to i směrem k přesvědčení fondů 2) jak nahlížíte na současné výnosy českých státních dluhopisů a zda je považujete za odpovídající realitě, nebo módní bublinu z nedostatku alternativních příležitostí, která hrozí prasknutím a posunem výše? Děkuji za Váš názor.

Odpověď (Radek Urban (MF ČR)) - Za prvé, návrh „fondového“ zákona byl v poslanecké sněmovně podpořen napříč politickým spektrem. Za druhé, jako státnímu úředníkovi se mně politické riziko hodnotí velmi obtížně. A za třetí, výnosy českých státních dluhopisů samozřejmě odpovídají realitě umírněných českých veřejných financí. Pokud dojde k odsouhlasení tzv. fiskální ústavy, investoři budou mít o důvod víc české státní dluhopisy kupovat a držet, a tak jejich výnosy držet na velmi nízké úrovni. To navíc zásadním způsobem zlevňuje dluhovou službu.


Otázka - Konzultovalo MF ČR legislativní podmínky s tuzemskými správci hedge fondů, například se společností RSJ miliardáře Karla Janečka? Jak tyto společnosti nastavené podmínky hodnotí? Kteří správci přislíbili přesunout své fondy do EU, resp. do ČR?

Odpověď (Radek Urban (MF ČR)) - Ministerstvo financí novou legislativu intenzivně diskutovalo se zástupci zájmových asociací i jednotlivých investičních podniků, zapojeny byly především asociace působící na kapitálovém trhu (AKAT a CVCA). Moji kolegové se velmi dobře orientují v zahraničních právních úpravách, ale také intenzivně komunikovali s českými investičními podniky. K jednotlivým návrhům jsme zorganizovali dvě velmi rozsáhlá veřejná slyšení,a maximum připomínek jsme zapracovali. Troufám si říct, že ve věcné rovině se jedná o zákon „od profesionálů, pro profesionály“.


Otázka - Dobrý den, pane Urbane, vzhledem k svému velmi rozsáhlému CV, zkušenostem a praxí a v pozici, ve které jste nyní, bych od vás očekávala, že budete pro akciový trh naši země přínosem. Hovořila jsem telefonicky minulý rok několikrát s vaším kolegou, který se podílel na přípravě zákona pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a dividend a stanovení ročních limitů. Nedokázal mně smysluplně vysvětlit, v čem je úspora a výhoda pro "investory", kteří se takto rozhodnou sami zhodnocovat své úspory a částečně si takto doplnit příjem ke státní rentě. Proč nelze převádět ztráty z obchodování z CP do následujícího období, tak jak je to umožněno živnostníkům i firmám. Tříletý časový test je nesmyslem, který nikde není aplikován. Pokud jste osvobodili dividendu od zdanění - tak je to krok naprosto nevýznamný pokud se toto vztahuje pouze na dvě nebo tři firmy na BCPP. Pokud se cítíte být zodpovědný za " funkčnost" trhu s akciemi ve smyslu, aby byl i jedním ze zdrojů vedlejšího zabezpečení pro období důchodového věku, tak jak funguje v USA, Swiss, Německu a severských zemích, měl byste s tím ze své pozice - pokud ještě můžete, něco podniknout. A nebo pokud již tak činíte - tak, co. A pokud ne, jaký je váš názor na tuto problematiku. Děkuji za odpověď.

Odpověď (Radek Urban (MF ČR)) - Tuto otázku musím přesměrovat na kolegy z daňové oblasti, se kterými dlouhodobě komunikuji, ale v tomto rozhovoru zřejmě nebudeme mít dost prostoru na téma „daňová spravedlnost“ a další specifické otázky z daňové oblasti.


Otázka - Dobrý deň prajem, máte prosím nejaké informácie, aké bude zdanenie týchto fondov? Mohli by ste prosím popísať, či a ako budú podľa novej legislatívy zjednodušené povinnosti pre malé investičné spoločnosti (nepresahujúce rozhodný limit, neverejné, bez akejkoľvek propagácie - investori sa rozhodli investovať z vlastného podnetu, určené výhradne pre kvalifikovaných investorov)? Ako sa uvažuje s fungovaním depozitára v prípade fondov, ktoré aktívne obchodujú (investujú do likvidných aktív) a kto predpokladáte, že bude v ČR služby depozitára poskytovať? Za Vaše odpovede vopred ďakujem.

Odpověď (Radek Urban (MF ČR)) - Podle návrhu, který je teď v Poslanecké sněmovně (sněmovní tisk 1004) mají být fondy zdaňovány 5% sazbou daně z příjmů. Rozdíl v regulatorních požadavcích, které ZISIF klade na obhospodařovatele opravněného přesáhnout rozhodný limit a toho, který tento limit oprávněn přesáhnout není, nejsou zásadní, například v jednotlivostech kladených na řídící a kontrolní systém nebo v oznamovacích povinnostech ve vztahu k ČNB. Co se týče nabízení investic do FKvI, pak zde obecně platí, že veřejné nabízení bude možné (oproti stávající úpravě). Investorem vždy však musí být jen kvalifikovaný investor, u fyzické osoby se zásadně vyžaduje, aby její investice ve FKvI po celou dobu činila nejméně 125.000 eur.


Otázka - Dobrý den. Objevují se informace, že stát přijal fakt, že druhý pilíř se nepovedl a lidé o vstup zájem nemají, a že na MF chystáte změny. Můžete již nyní uvést či naznačit směry těchto změn? Půjde o snahu zatraktivnit druhý pilíř a vstup do něj nebo snahu direktivně vstup do něj nařídit? Děkuji.

Odpověď (Radek Urban (MF ČR)) - Návrhy na parametrické změny 2. pilíře vyhodnocujeme a připravujeme úpravy. Je to stejně legitimní postup jako parametrické změny 1. nebo 3. pilíře. Ideální řešení by samozřejmě bylo, aby 2. pilíř byl nepovinný „z druhé strany“, tzn. s automatickým vstupem a s možností se odhlásit; tato varianta však nezískala politickou podporu.


Otázka - Dobrý den. ČR v nynější době nemá absolutně žádné postavení na trhu domicilů fondů. Top 10 zemí v EU kontroluje přes 90% trhu. Můžete porovnat rozdíly plánované legislativy s aktualně platnou legislativou v Lucembursku a Irsku a nastínit, proč bych jako šéf hedge fondu měl umístit sídlo do ČR? Dále by mě zajímalo, jaká je jistota, že se legislativa za pár let nezmění a nedopadne to jako se solární energetikou. Díky

Odpověď (Radek Urban (MF ČR)) - Nový zákon se vysloveně hlásí k právní úpravě fondů v Lucembursku jako ke svému základnímu inspiračnímu zdroji. Opravdu, kde to bylo jen trochu možné, jejich řešení jsme přebírali. Jak jsem již říkal, ambicí nového zákona je především rozvinout sektor administrace investičních fondů. Neočekáváme, že se do ČR přesídlovala jejich správa, toto nebylo ani naším primárním cílem.


Otázka - Dobrý den, mám za to, že se ČR resp. vaše MF prostřednictvím hedge fondu uchýlí k manipulaci s kurzem CZK. Je to způsob sice praktičtější než plané politické proklamace (intervence proti koruně), ale nezdá se vám, že vůči daňovým poplatníkům zcela hazardní a nemorální? Většina obyvatel ČR totiž nejsou spekulanti, aby podstupovali rizika, podobně jako na vámi propagovaném 2 pilíři důchodové reformy a pod... Nerizkujete potenciální ztráty milionů střadatelů, když sáhnete na jejich daně a úspěch se nedostaví? U vás politiků je totiž normální, že s veřejnými financemi zacházíte jako se spekulativním kapitálem a vašimi zisky:-)

Odpověď (Radek Urban (MF ČR)) - Předně, nejsem politik, a mimochodem, politici nemají moc nástrojů k ovlivňování směnných kurzů. ČR má již řadu let (připomínám, od r.1997) plovoucí kurs koruny. Kurs české koruny se vytváří na základě nabídky a poptávky, makroekonomických vlivů a případně intervence ČNB. Na tuto skutečnost nebude mít nový zákon žádný vliv. Ale hlavně, sídlo hedge fondů není rozhodující pro jejich investiční politiku.


Otázka - Zdravím. Jak čtu, máte na starosti finanční trh, zkušenosti z AKAT, ČNB, UNIVYC... Co by podle Vás pomohlo rozhýbat řekněme opatrně stojaté vody českého kapitálového trhu včetně skomírající BCPP?

Odpověď (Radek Urban (MF ČR)) - Jeden z hlavním problémů je nedostatečná domácí poptávka a konzervatismus českých podniků a domácností, a to jak na straně investování, tak na straně získávání kapitálu. Historicky mají u nás dominantní roli banky, a to nejen proto, že fungují jako univerzální banky (jsou komerčními bankami, ale zároveň i investičními bankami ve smyslu obstarávání emisí akcií a dluhopisů), ale také proto, že jsou spojeny s pojmem „bezpečí“. Svoji roli má i pojištění vkladů, které nemá spoluúčast a vlastně demotivuje domácnosti v oblasti přijímaného kreditního rizika. No a nakonec samozřejmě stále platí, že absolutní úroveň českých úspor je ve srovnání se západní Evropou nižší.


Otázka - Dobrý den. Jakým způsobem koresponduje váš záměr se záměrem sloučení PSE a GPW a převedením centrály do Varšavy? Děkuji. JM

Odpověď (Radek Urban (MF ČR)) - Nijak, tato otázka vůbec s nový zákonem o investičních společnostech a investičních fondech nesouvisí.


Otázka - Dobrý den. Opravdu si myslíte, že se Praha v popsaném směru může stát alternativou pro Lucembursko, Londýn? Neočekáváte spíše fondy menšího rozsahu, zaměřené úžeji na region CEE, potažmo východní Evropu. Máte nějaké konkrétní indikace zájmu o usídlení v ČR? Konkrétní očekávání co do počtu?

Odpověď (Radek Urban (MF ČR)) - Faktický dopad vidí Ministerstvo financí především v rozvoji sektoru administrativních - obslužných - služeb pro správu fondů, kde mají české komerční subjekty (banky ve funkci depozitáře, správci aktiv v pozici investičních manažerů s nejlepší znalostí středo- a východoevropských trhů, advokátní kanceláře, znalecké ústavy v pozici oceňování majetku, poradenské společnosti, daňoví specialisté) možnost nabídnout kvalifikovanou přidanou hodnotu. Současně vidíme potenciál v šiřší možnosti pro správu majetku jako takového, zejména rozšíření právních forem fondů, což by mohlo zvýšit zájem o tyto vehikly ze strany českých a zahraničních investorů. Mnoho investorů v ČR a z okolních zemí dnes investuje v zahraničí a nová úprava by jim mohla dát impuls pro investování prostřednictvím domácích mechanismů.


Otázka - Dobrý den. Prosím o vysvětlení podstaty legislativy, která má do ČR přivést sídla hedge fondů a případně jaká „lákadla“ obsahuje a podstatu očekávání, že krok může tuzemské ekonomice přinést v přepočtu jednotky miliard korun (ročně?). O jaké oblasti spojených služeb dle Vás půjde a kdo z nich může benefitovat (či se na jejich poskytování připravit)?

Odpověď (Radek Urban (MF ČR)) - Podstatou nového zákona je zapracovat novou směrnici EU o správcích alternativních investičních fondů. Za povšimnutí stojí, že nová směrnice nereguluje produkt (fond), ale osobu správce. Současně zákon respektuje to, co je ve fondovém investování zaběhlé, funkční a především konvenční ve vztahu k právním úpravám „fondově vyspělých“ zemí – tedy zemí, jejichž přístup k regulaci fondového podnikání je považován za moderní (zejména Lucembursko). Smyslem bylo vytvořit prostor pro podnikání a neklást nežádoucí administrativní překážky. Z toho může těžit jak český stát, tak podnikatelský sektor, tak i samotní investoři.

Navrhované změny právní úpravy

Za prvé: V návaznosti na obvyklou praxi v zahraničí se rozlišuje mezi obhospodařováním investičních fondů (obhospodařování majetku investičních fondů a řízení rizik souvisejících s tímto obhospodařováním) a administrací investičních fondů.Východiskem je skutečnost, že každý investiční fond musí mít obhospodařovatele, který bude vykonávat vlastní portfolio management a související řízení rizik, a administrátora, který pouze provádí administrativní činnosti související s obhospodařováním investičního fondu, typu právních, účetních a daňových služeb, oceňování, marketingu a plnění informačních povinností.

Administrátorem může být subjekt od fondu odlišný nebo, v případě samosprávného fondu, může být tento fond svým vlastním administrátorem. Administrátorem může být právnická osoba, která má povolení pouze k administraci (tj. „hlavní administrátor“), nebo investiční společnost, která má povolení k obhospodařování i k administraci investičního fondu. Dále bude možné, aby administraci fondu prováděl zahraniční správce, pokud fond zároveň i obhospodařuje.

Obhospodařovatelem pak bude buď externí subjekt (investiční společnost, která vytvořila podílový fond nebo která uzavřela obhospodařovatelskou smlouvu s investičním fondem s právní osobností, popřípadě zahraniční správce) nebo jím bude samosprávný investiční fond, který, jak už z názvu vyplývá, obhospodařuje svůj majetek sám.

Za druhé: Dne 8. června 2011 byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů (AIFMD). Hlavním deklarovaným cílem AIFMD je pomocí sofistikovanější regulace v dosud na úrovni Evropské unie neharmonizovaných oblastech zajistit lepší dohled nad systémovými riziky vyplývajícími z ekonomické síly, kterou některé investiční fondy mohou představovat. Ambicí AIFMD je tak pokrýt oblast všech „alternativních“ a dosud neharmonizovaných subjektů/fondů shromažďujících peněžní prostředky od více investorů za účelem jejich společného investování podle stanovené strategie, tzn. například private equity fondů, komoditních či nemovitostních fondů. Adjektivum „alternativní“ má odlišovat tuto regulaci od regulace standardních fondů kolektivního investování - UCITS fondů. Návrh zákona tak transponuje AIFMD, přičemž lhůta pro zapracování směrnice do právního řádu uplyne dne 22. července 2013.

Za třetí: Současně se znovu promítá do českého právního řádu směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/65/ES, o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů UCITS IV.

Za čtvrté: Připouští se možnost založit standardní fond nebo speciální fond jako variantu akciové společnosti, která obdobně jako podílový fond průběžně vydává a odkupuje akcie, které odkupem zanikají (např. SICAV v oblasti lucemburského práva).

Za páté: Po vzoru zahraničních právních úprav se upravuje i modifikovaná právní forma komanditní společnosti (např. SICAR v oblasti lucemburského práva) pro „neveřejné“ fondy kvalifikovaných investorů. Současně se upravují některé instituty známé ze zahraničí, jako volnější „odchod“ ze společnosti v případě exitu klíčového společníka.

Za šesté: Umožňuje se obchodovatelnost akcií vydávaných akciovou společností s proměnným základním kapitálem a podílových listů otevřeného podílového fondu. Úprava přebírá běžné charakteristiky tzv. ETF exchange traded funds, mezi něž patří zejména existence tzv. creation units a tvůrce trhu dbajícího o to, aby se tržní cena neodchylovala významně od NAV (net asset value).

Nejčtenější