Novinky

„Kalouskovy dluhopisy“ jsou výhodné i pro stát

Ing. Jan Gregor
Ing. Jan Gregor náměstek ministra sekce Veřejné rozpočty

Vydáno

  • Jan Gregor
  • Lidé MF
  • Ministerstvo financí
  • Reakce MF
  • Spořicí státní dluhopisy
  • Státní dluh
  • Nepřesnosti
  • Hospodářské noviny

Ministerstvo financí se ohrazuje proti hodnocení nastavení úrokových sazeb u spořicích státních dluhopisů jako vysokých, a tudíž nevýhodných pro stát (HN 14. 5.: Kalouskovy dluhopisy mají vysoký výnos na úkor daňových poplatníků). Takto pojaté hodnocení pomíjí několik zásadních skutečností. Především, při řízení státního dluhu nelze sledovat pouze úrokové náklady, ale je třeba brát v úvahu i různá rizika a strategické cíle. Není možné se plně spoléhat pouze na jeden kanál financování a zde soustředit veškerá rizika.

Pokud by úrokové náklady byly pouze jediným kritériem řízení státního dluhu, bylo by nutné financovat celý státní dluh tříměsíčními pokladničními poukázkami, které mají nejnižší výnos. Zároveň by prudce vzrostla rizika plynoucí z toho, že každé čtvrtletí by se musel refinancovat úplně celý státní dluh. Z tohoto příkladu plyne nesmyslnost argumentace, která je založena pouze na jednom kritériu a ignoruje všechny další. Otevření a udržení dalšího kanálu financování je skutečně strategickým cílem rozkládajícím rizika na více zdrojů a do budoucnosti. Připomínáme, že dlouhodobým cílem ministerstva financí je podíl domácností na držbě státního dluhu ve výši asi 10 procent. Problematické je i samotné srovnávání úrokové sazby spořicích dluhopisů s výnosy z „klasických“ bondů. Malá intenzita emisí, stanovení fixního kuponu a technická omezení neumožňují ihned reagovat na neustále se měnící tržní podmínky jako v případě „klasických dluhopisů“, kde investoři v aukcích soutěží, kdo nabídne nejnižší výnos. Velké dluhopisové trhy jsou v současnosti velmi nevyzpytatelné a neznamená to, že pokud dosahujeme nízkých úrokových sazeb právě nyní, že tomu tak bude neustále. Může se samozřejmě stát, že vlivem mezinárodní situace úrokové sazby vzrostou a výnosy spořicích dluhopisů se dostanou pod výnosy na světových trzích. „Výnosová výhodnost“ proto nemůže být zhodnocena již nyní, pokud neznáme vývoj na trhu ani na několik měsíců dopředu.

Na závěr uvádím, že v článku je chybně uvedená roční výnosnost prémiového dluhopisu. Nečiní 3,6 procenta, ale pouze 2,46 procenta.

Jan Gregor,
náměstek ministra financí pro veřejné rozpočty

Nejčtenější