Novinky

Spoléhat se ve stáří jen na státní důchod je velké riziko

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Hospodářské noviny
  • Lidé MF
  • Rozhovor

Mladí se nebudou chtít spoléhat jen na důchod od státu. Do druhého pilíře penzijního systému by se proto mohlo zapojit půl milionu až milion osob, říká náměstek ministra financí Radek Urban.

* HN: Poslanci přehlasovali prezidentovo veto technické novely penzijní reformy. Je již tedy vše připraveno k jejímu zahájení od ledna 2013?

Legislativně ano. Praktickou stránku věci, tedy nutná opatření penzijních fondů, respektive budoucích penzijních společností a jejich IT dodavatelů, řeší Ministerstvo financí celý rok na takzvaném Dodavatelském fóru. Z jeho posledních jednání je zřejmé, že jsou státní správa i správci fondů na reformu připraveni.

* HN: Co říkáte tomu, že se kvůli obavám z malé účasti nezapojí do druhého pilíře ING Penzijní fond?

Já toto rozhodnutí respektuji. Regulátor ostatně nemá podobné záležitosti komentovat. Ke konci října ale udělila ČNB licenci jedenácti penzijním společnostem. Většina z nich se do druhého pilíře zapojí a patří mezi významné finanční společnosti se zahraničními vlastníky ze zemí EU s velkým kapitálem.

* HN: Kolik lidí se podle vás zapojí do druhého pilíře penzijního systému?

Můj odhad se příliš neliší od předpovědí trhu. Jejich celkový počet by se mohl pohybovat mezi půl až milionem osob a blížit se spíše horní hranici tohoto odhadu. Vycházím z racionální úvahy, hlavně u mladší generace, pro kterou je možnost rozšířit si důchodové příjmy o další zdroj v podobě peněz z druhého pilíře velmi zajímavá. Argumentů je ale víc. Každý přece bude mít peníze na svém osobním účtu a bude je možné dědit. To v případě státních penzí neexistuje.

* HN: Sociální demokracie chce ale druhý pilíř zrušit. Její argumenty jistě znáte. Co byste k nim řekl?

Vadí jim hlavně dopad reformy na první průběžně financovaný pilíř státních důchodů. Bojí se i o bezpečnost těchto úspor, tvrdí, že reforma bude nákladná a přináší řadu nejistot. Přechodně je skutečně třeba počítat s náklady na přeměnu penzijního systému, které dočasně zvýší schodek státního rozpočtu. Při účasti milionu účastníků se odhadují na 10 miliard korun, při dvou milionech na dvojnásobek. Systém státních důchodů v prvním průběžném pilíři (rozdíl mezi vybraným pojistným a vyplacenými důchody) je ale v minusu již dnes. Za poslední čtyři roky činí asi 45 miliard korun ročně a roste. Náklady, spojené se vznikem druhého pilíře, které se nejlépe vysvětlují jako jakási mezigenerační půjčka, ale po jedné generaci růst přestanou.

* HN: A pokud jde o bezpečnost úspor a garance, že nové fondy nikdo nevytuneluje?

U těchto fondů existuje pět stupňů ochrany. Nejdůležitější je osobní účet – peníze každého účastníka jsou na jeho účtu, nikoli v bilanci penzijní společnosti. Další čtyři prvky této ochrany tvoří dohled ČNB, dohled auditora, dohled depozitáře a navíc reputace penzijní společnosti. A ještě k té garanci: ve druhém pilíři přece existuje fond státních dluhopisů, který musí nabízet každá penzijní společnost. A co je lepší zárukou, než je záruka za dluhopis vydaný českým státem? A to i ve srovnání s příslibem příštích výplat státních důchodů budoucím důchodcům – ti jsou vždy v horší vyjednávací pozici než majitelé státních dluhopisů.

* HN: V souvislosti s penzijní reformou se hovoří o chybějícím politickém konsenzu. Jednáte o druhém pilíři se sociální demokracií?

O důchodové reformě se diskutuje již druhé desetiletí. Žádná vláda dosud neudělala podstatný krok. Proto jsem rád, že ta nynější dovedla návrh do schválené podoby. O zákonech tvořících důchodovou reformu se diskutovalo se širokým spektrem zainteresovaných stran, byly schváleny v legislativním procesu. Získaly tak potřebný počet hlasů a odráží vůli zákonodárce. Důchodová reforma je komplexní problém. Je sociálně citlivá a jsou na ni různé názory. Při zhoršujícím se demografickém vývoji a stavu veřejných financí je ale třeba reformy zavést. A nečekat, že první pilíř zajistí všem důchodcům takový důchod, aby měli důstojné stáří. Málo se také zdůrazňuje, že spoléhat se jen na státem spravovaný průběžně financovaný pilíř důchodového systému je velké riziko.

* HN: Hodláte se vy sám zapojit do druhého pilíře?

Já samozřejmé do druhého pilíře vstoupím. Abych získal vyšší penzi, ale především proto, abych se zajistil na stáří vhodným rozložením zdrojů, k nimž patří i druhý pilíř. Cítím to jako odpovědnost i vůči své rodině. Do důchodu mám daleko, zpočátku tak zvolím spíše dynamickou strategii. Čekám, že výnos mého fondu překoná úroveň inflace. A hlavně, že budu mít v důchodovém věku o zdroj financí víc. Nechci mít za dvacet let 6 500 korun státního důchodu. Je vyzkoušeno, že fondové spoření v malých částkách placených každý měsíc a s malými náklady na správu dosáhne nejlepší zhodnocení, aniž je třeba uvažovat o vhodném načasování investice.

Nejčtenější