Reakce MF ČR na článek serveru ihned.cz „Prognózy HDP: Kdo je nejpřesnější?“

Reakce MF:

Reakce MF ČR na článek serveru ihned.cz „Prognózy HDP: Kdo je nejpřesnější?“

V pondělí 19. 11. 2012 zveřejnil zpravodajský server ihned.cz v sekci „Blogy“ článek Jana Bočka „Prognózy HDP – kdo je nejpřesnější?“  V článku se autor pokouší porovnávat přesnost prognóz reálného HDP vytvářených Ministerstvem financí ČR, ČNB a MPSV a klade si tři otázky:

• jak často se podobné chyby stávají a jak jsou výrazné?
• je poměr příliš optimistických a příliš pesimistických odhadů vyrovnaný?
• jak si vede MF v porovnání s dalšími institucemi?

Bohužel, porovnání je prováděno zcela nekorektní metodikou a komentář obsahuje nejen zavádějící, ale dokonce mnohé nepravdivé výroky. K uvedení věcí na pravou míru a lepšímu pochopení dané problematiky poslouží následující komentář:

1. Proces makroekonomického prognózování MF ČR je vysoce transparentní.

Každý zájemce si může na webu MF ČR vyhledat aktuální Makroekonomickou predikci i archiv všech predikcí od roku 2002. Na stejné adrese je rovněž zveřejněna korektní analýza úspěšnosti Makroekonomických predikcí (včetně porovnání s úspěšností prognóz mezinárodních institucí), jež může dát vodítko ohledně očekávatelné přesnosti prognóz.

Ministerstvo financí od roku 1995 pořádá 2x ročně Kolokvium, jehož cílem je porovnat výsledky Makroekonomické predikce s panelem cca 15 institucí, zabývajících se makroekonomickým prognózováním české ekonomiky. Výsledky, včetně archivu od roku 2009, jsou dostupné na stránkách MF. Z výsledků Kolokvií rozhodně nevyplývá, že by prognózy MF byly výrazně vychýleny optimistickým směrem, jak tvrdí autor.

Transparentnost makroekonomického prognózování na MF ČR je, obdobně jako v případě ČNB, v mezinárodním porovnání silně nadstandardní.

2. V článku použitá metodika je zcela nekorektní.

Čtenářsky atraktivní vizualizace je provedena nekorektním způsobem. Modrá čára by měla uvádět platné údaje ČSÚ o čtvrtletních meziročních růstech reálného HDP. Ve skutečnosti jde o řadu neznámého původu, kterou se nepodařilo identifikovat. Např. pro 2. čtvrtletí 2009 je zobrazen pokles o 5,0 %, zatímco podle současně platných údajů uvádí ČSÚ pro toto čtvrtletí propad o 5,8 % u řady očištěné o vliv sezón a kalendářních dnů a o 6,0 % u neočištěné řady (viz internetové stránky ČSÚ ).

K nim je souřadně přiřazena žlutá čára prognóz čtvrtletních meziročních růstů ČNB. U MPSV, kde měl autor k dispozici pouze roční data, je červená čára situována bodově do příslušného roku. Naopak u prognóz MF ČR autor z naprosto nepochopitelných důvodů zcela chybně použil údaje o celoročních růstech, které rozložil do všech čtvrtletí daného roku, přestože čtvrtletní meziroční růsty pro běžný rok jsou v Makroekonomických predikcích MF běžně publikovány v tabulkách v příloze (Tabulka C.1.2). Navíc je tento celoroční růst ve vizualizaci zobrazen dokonce i pro zbývající čtvrtletí běžného roku. Autor zřejmě neměl dost času, aby se s predikcí MF blíže seznámil.

V letech, kdy v průběhu jednotlivých čtvrtletí dochází ke zpomalení meziročních růstů HDP, je tak u čtenáře mylně a chybně vyvoláván dojem, že MF ČR nesmyslně prognózuje zrychlení růstu. Např. u makroekonomické predikce z ledna 2012 je po meziročním růstu o 1,2 % za 3. čtvrtletí 2011 pro 4. čtvrtletí 2011 vizualizován růst o 1,8 % (což byla tehdejší predikce celoročního růstu HDP za rok 2011), ač skutečná prognóza na 4. čtvrtletí 2011 uváděla 1,0 % u očištěné řady a 0,8 % u neočištěných čísel.
Takovéto míchání ročních a čtvrtletních dat je naprosto nekorektní a svědčí o tom, že se autor v dané problematice příliš neorientuje.

V porovnání s těmito nedostatky se může jevit jako zcela malicherný ten fakt, že pro vyhodnocení prognóz je vhodné používat první publikovaná data ČSÚ a nikoli „jakási následná“, protože žádný prognostický tým nemůže předjímat výsledky nadcházejících revizí.

3. Mnohá tvrzení a soudy jsou nepravdivé či zavádějící.

Autor uvádí:

„Data MF jsou k dispozici od roku 2006, proto jsme v analýze nemohli jít hlouběji.“

• Jak bylo uvedeno výše, internetový archiv Makroekonomických predikcí MF ČR sahá do roku 2002 a v odborné knihovně MF ČR jsou v papírové podobě dostupné všechny predikce od svého počátku v listopadu 1995.

„Sto procent čtyřletých prognóz MF, které můžeme srovnat s realitou, je příliš optimistických.“

• MF označuje jako „predikci“ pouze předpověď na běžný a následující rok a předpověď vybraných ukazatelů na další dva roky jako „výhled“. Výhled přitom představuje extrapolační scénář, který pouze naznačuje směr možného vývoje.
• Vezmeme-li do úvahy pouze porovnávané období od roku 2006, je možné jako opatrné či podstřelující označit prognózy na roky 2006, 2007 a 2010, jako mírně nadhodnocené prognózy na roky 2008 a 2011 a jako silně problémové prognózy na krizový rok 2009. To však rozhodně není sto procent.

„Extrémně nepovedené jsou prognózy z května a srpna 2008, kdy MF na rozdíl od ostatních institucí úplně ignorovalo očekávanou propast. Následující dvě prognózy MF zase odmítaly na propad uvěřit a neúnavně šířily optimismus.“

• Co se týče roku 2009, je zajímavé, jak často je slyšet hlasy generálů po bitvě, kteří dodatečně tvrdí, že hluboký ekonomický propad bylo možné předvídat. Predikci zveřejněnou v červenci 2008 (nikoli v květnu či v srpnu – v těchto měsících se predikce obvykle nevydávají), která sloužila k přípravě návrhu státního rozpočtu na rok 2009, opravdu nelze označit za povedenou. Na druhé straně MF s tímto špatným předvídáním budoucnosti rozhodně nebylo osamoceno. Průměr předpovědí reálného růstu HDP na rok 2009 z Kolokvia (viz výše) v červnu 2008 činil 4,7 %. Ještě v následném Kolokviu z listopadu 2008 respondenti v průměru předpovídali růst o 3,0 %. Skutečnou hloubku problému tedy makroekonomové z MF ČR ani z jiných institucí prostě nedokázali odhadnout.

„Ministerstvo financí tak připomíná děcko, které se neúnavně každého čtvrt roku spálí o ta stejná kamna. Zbývá zjistit, proč. Snaží se svým neúnavným optimismem zapůsobit na trh a vytáhnout domácí ekonomiku z krize? Chce podpořit obraz ministra Kalouska jako bojovníka se schodkem rozpočtu tím, že ho v návrhu rozpočtu hrubě podstřelí a navyšuje pak postupně a za malého zájmu médií?“

• K těmto spekulacím se nemá smysl vyjadřovat. Ekonomická realita je velmi volatilní. V malé otevřené ekonomice českého typu je do značné míry ovlivňovaná vnějším okolím a vysoce závislá na ne vždy zcela racionálních (a už vůbec ne předvídatelných) očekáváních a náladách ekonomických subjektů. Konec konců, podobné či ještě větší problémy s prognózováním budoucího ekonomického růstu mají i renomované nadnárodní instituce.

4. Malá poznámka na konec.

Makroekonomické predikce jsou primárně orientovány pro potřeby rozpočtového procesu. Reálný růst HDP je proto pouze podpůrným indikátorem, i když velmi silně medializovaným. Daleko důležitější jsou předpovědi nominálních daňových základen, jako je spotřeba domácností či objem mezd a platů v běžných cenách.

Závěrem je nutno konstatovat, že článek nejen nepřinesl odpověď na otázky, které si kladl, ale naopak dezorientoval čtenáře.