Novinky

Potěší nás, když naše práce přispěje k potrestání lumpáren

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Lidé MF
  • Rozhovor

Finanční analytický útvar (FAÚ) ministerstva financí se primárně zabývá bojem proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Loni zajistil přes 808 miliónů korun, o rok dříve to bylo 287 miliónů korun. Vyplývá to ze zprávy útvaru, kterou zveřejnilo Ministerstvo financí ČR. V této souvislosti jsme se zástupcem ředitele Finančního analytického útvaru MF ČR Mgr. Jiřího Tvrdého zeptali:

* Můžete se i letos pochlubit stejně dobrými výsledky?

Účelem opatření proti „praní špinavých peněz“ a financování terorismu je vytváření podmínek, které by bránily zneužití finančního systému k takové činnosti a současně zajišťovaly, aby kdekoli ve finančním systému zůstávaly využitelné stopy po veškerých přesunech majetku. Primární roli Finančního analytického útvaru je třeba vidět právě v této preventivní činnosti. Vedle toho stejně jako u všech finančních zpravodajských jednotek ve světě je jakousi „třešničkou na dortu“ jeho analytická činnost při zpracování oznámení podezřelých obchodů od úvěrových a finančních institucí či od dalších tzv. „povinných osob“ podle zákona č. 253/2008 Sb. Výsledky této činnosti tedy hovoří nejen o výkonnosti našich analytiků, ale o schopnosti celého systému a v něm zejména pracovníků compliance oddělení bank zachytávat podezřelé transakce. Za první pololetí letošního roku jsme zpracovávali téměř 1100 oznámení podezřelých obchodů, podali jsme 224 trestních oznámení a zajistili jsme přes 478 milionů korun. Vedle toho jsme ovšem postoupili dalších více než 400 případů s podezřením na porušování daňových předpisů daňovým a celním orgánům, kde například podezření na podvody s DPH představují několik miliard korun.

* V první polovině loňského roku jsme spolu hovořili o tom, že škody způsobené hospodářskou trestnou činností v České republice za rok 2010 představují hodnotu mezi 35 až 70 miliardami korun. Jak velkou část této kriminální činnosti, vyjádřeno penězi, se podaří odhalit? Máte signály, že se u nás situace v tomto směru lepší?

Podle oficiální statistiky Policie ČR bylo za 1. pololetí letošního roku zjištěno a vyšetřováno skoro 157.000 trestných činů se škodou téměř 18 mld. Kč. Z toho hospodářská kriminalita představuje 14.787 zjištěných skutků se škodou téměř 13 mld. Kč, přičemž z této vyšetřované trestné činnosti bylo objasněno (tedy byl zjištěn konkrétní pachatel) 6.145 případů. Statistika nevykazuje, jaká část ze způsobené škody se vztahuje k objasněným případům. Vedle toho ovšem zůstává trestná činnost, která není vůbec zjištěna a tedy ani vyšetřována, ta se v těchto statistikách neprojeví. Kriminologové ji podle zkušeností odhadují kolem 70 procent v případě hospodářské a kolem 30 procent v případě obecné kriminality. To by pak znamenalo jen za pololetí 2012 škodu v hospodářské trestné činnosti cca 43 mld. Kč a k tomu dalších cca 7 mld. z obecné kriminality, tedy se dostáváme k částce 50 mld. Kč. To jsou ovšem jen skutečně velmi hrubé odhady, do kterých nelze promítnout řadu subjektivních a objektivních faktorů, například ochotu či neochotu lidí oznamovat trestnou činnost nebo schopnost orgánů činných v trestním řízení a zejména Policie ČR odhalovat latentní kriminalitu.

* Z výroční zprávy FAÚ vyplývá, že narůstá podíl případů daňové trestné činnosti, trestné činnosti obecně podvodného charakteru a dále trestné činnosti korupční povahy. Součástí toho je vždy snaha o legalizaci takto získaných peněz. Daří se vám „rozklíčovat“ kde tyto peníze končí?

Každé oznámení podezřelého obchodu je vždy posuzováno i z hlediska případného významu v něm obsažených informací pro daňové orgány. Setkáváme se takto často například se zneužíváním soukromých účtů pro obchodní činnost, která se následně nepromítne do účetnictví a tedy ani do daňových výkazů. Ještě zajímavější jsou podvody s DPH, které se vedle „tradičních“ komodit jako PHM přesouvají i na další druhy zboží a odehrávají se často ve formě mezinárodních „karuselových“ podvodů se zapojením firem v řadě dalších států. Za účinné spolupráce se zpravodajskými jednotkami zúčastněných zemí se i tyto podvody daří dokumentovat a následně předávat k řešení jak daňovému, tak i trestnímu. Obdobně jsme zaznamenali i případy s podezřením na podvody či korupci, ovšem jejich prokázání a případný postih je pochopitelně již na orgánech činných v trestním řízení.

* Na druhé straně při pohledu na každoroční počet oznámení, která advokáti musí při podezření podávat České advokátní komoře, se zdá, že v Česku se špinavé peníze neperou. Loni i předloni totiž advokáti ohlásili pouhé tři takové případy. Co tomu říkáte?

V počtu oznámení přijatých od advokátů nijak nevybočujeme z poměrů ve zbytku Evropy. Advokát se povinnou osobou podle zákona „proti praní peněz“ stává pouze při správě majetku klienta; přitom by ale současně měl být právním rádcem, který klientovi jeho případné protiprávní úmysly včas rozmluví. Zařazení advokáta mezi povinné osoby bylo poměrně široce publikováno, takže zneužití solidního advokáta k praní peněz by pro klienta bylo asi velmi rizikové. Tím pochopitelně nelze vyloučit situace, kdy se i advokát do praní peněz sám zapojí; i takové (ojedinělé) případy jsme řešili. Ovšem v takovém případě tento advokát oznámení podezřelého obchodu určitě posílat nebude …

* FAÚ loni zjišťoval například toky peněz od firmy Promopro. Ta v době českého předsednictví EU zajišťovala pro stát zakázku na audiovizuální služby, kterou se nyní zabývá protikorupční policie. V případu je obviněno 11 lidí. Dvanáctému člověku, kterého chce policie v kauze stíhat, se zatím nepodařilo usnesení doručit. Sledujete stále tento případ, na kterém se FAÚ významně podílel?

Nemáme právo nahlížet do vyšetřovacích spisů a nemáme ani čas podrobněji sledovat vývoj námi podaných oznámení. Od Police ČR vyžadujeme pouze informace o způsobu vyřízení, tedy v případě ukončení spisu dostaneme informaci, jestli byla věc odložena, či zda byl podán návrh na obžalobu a podobně. Pochopitelně v takto zajímavých kauzách sledujeme jejich vývoj i cestou sdělovacích prostředků. Potěší nás, když vidíme, že naše práce přispěje k potrestání podobných lumpáren.

* Finanční analytický útvar ministerstva financí také v poslední době údajně zaznamenal několik případů zneužití osobních identifikačních údajů třetích osob při zakládání bankovních účtů přes internet. O co šlo?

Zejména uživatelé internetu jsou velmi náchylní k tomu, aby na sebe v tomto komunikačním prostředku vyzradili spoustu často i velmi „citlivých“ informací. Zatímco v bance, která jim vede účet a která skutečně (troufám si říci vždy) řádně dbá na ochranu osobních dat klientů, odmítají sdělit své rodné číslo, natož dát osobní doklad k okopírování, tak na internetu na fiktivní příslib slevy, poskytnutí výhodné půjčky či podobné výhody na sebe a své příbuzné sdělí cokoli a ještě i doplní kopiemi všech možných dokladů… To je pochopitelně ráj pro podvodníky, kteří takto získané informace dokáží zneužít. Modelový případ: Na nabídku výhodného úvěru „klient“ pošle svá osobní data a naskenované osobní doklady včetně dokladu o existenci osobního účtu u banky, přesně v duchu podmínek pro uzavírání finančních služeb na dálku podle § 54a občanského zákoníku a § 11 odst. 4 zákona č. 253/2008 Sb. Nabídka úvěru je pochopitelně fiktivní, ale dotyčný podvodník na základě těchto dokladů založí účet u jiné banky na jméno „klienta“, toho ještě s příslibem poskytnutí úvěru vyzve, aby poslal symbolickou korunu jako ověřovací platbu na tento nově zřízený účet (o kterém ovšem „klient“ neví, že je rovněž na jeho jméno). Tím je nový účet ověřen, bankou aktivován a pro jeho skutečného disponenta připraven k páchání podvodů – ať již nabídek „výhodných obchodů“ s platbou předem, či vylákání byť relativně malých spotřebitelských úvěrů… Původní „klient“ se o tom dozví, až mu začnou věřitelé nebo exekutor bouchat na dveře.

* V Česku se podle odhadů protikorupční policie ročně vypere přes 100 miliard korun. Další zisky z legalizovaných výnosů přitom dosahují až 700 miliard. Jako „bílí koně“ se často využívají i účty studentů. Víte o tom?

Víme o tom a vydali jsme již i několik varování prostřednictvím sdělovacích prostředků. Případné pomocníky při tomto způsobu legalizace by rovněž mělo odradit i to, že poskytnutí účtu pro tyto účely již bylo soudy klasifikováno jako trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti, za který podle výše škody může být uložen trest odnětí svobody až do pěti let.

* S odhalováním těchto činů pomáhá zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, obecně řečeno praní špinavých peněz. Jak se jej daří uplatňovat? Jsou podle vás činy spojené s praním špinavých peněz dostatečně trestány?

Konkrétní statistiky o výsledcích trestního řízení může poskytnout Policie ČR nebo Ministerstvo spravedlnosti ČR. Z naší spolupráce s těmito institucemi však víme, že zejména v posledních letech i na základě výsledků hodnocení výboru Moneyval Rady Evropy se orgány Policie ČR při vyšetřování trestné činnosti podstatně více zaměřují na dohledání výnosů z trestné činnosti a na jejich zajištění a rovněž trestní soudy častěji rozhodují o odčerpání výnosů a o propadnutí majetku nebo jeho části jako součásti uloženého trestu.

* Které podnikatelské subjekty především mohou s naplňováním zákona č. 253/2008 Sb., nejvíce pomoci a jak?

Zcela zásadní je naše spolupráce s bankami, kde již prakticky ve všech pracují v příslušných útvarech lidé, kteří dokáží jak správně nastavit preventivní prvky, tak i správně detekovat podezřelé obchody. Co se týče ostatních povinných osob, na nich je zejména povinnost řádně identifikovat klienty při konkrétních obchodech a pokud možno vyhýbat se transakcím v hotovosti.

* Je snadné dohledat peníze převedené do zahraničí? Jak se vám v tomto směru spolupracuje se zahraničními institucemi?

Díky aktivitám zejména ekonomicky nejvyspělejších zemí a jimi zřízené FATF se postupně daří zlepšovat mezinárodní spolupráci s cizími finančními zpravodajskými jednotkami. V rámci Egmontské skupiny v současné době máme elektronické spojení na 131 z nich, tedy prakticky do všech států, se kterými je možno obchodovat. Úroveň spolupráce je různá, ale ve většině z nich jsme schopni získat požadované informace a případně i zajistit finanční prostředky, o kterých se domníváme, že jsou výnosem z trestné činnosti. Dobrá až vynikající je zejména spolupráce se všemi našimi sousedy, ale například i s jednotkami z Maďarska, pobaltských států nebo Ruské federace.

Nejčtenější